Korunovace uherských panovníků

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Koruna sv. Štěpána
Korunovace posledního krále Karla IV. (1916, Budapešť)

Korunovace uherských králů byla státní a náboženský akt, během kterého docházelo ke korunování a potvrzení právoplatného krále Uherska a zemí Koruny svatoštěpánské. Na rozdíl od ostatních zemí s tradicí korunovace se uherští králové stali uznanými a skutečnými panovníky až po řádně provedené korunovaci. Jediným nekorunovaným uherským králem byl pouze Josef II.

Poslední uherská korunovace v Budapešti proběhla 30. prosince 1916, kdy byl korunován uherský král Karel IV. (rakouský císař Karel I.). Poslední uherská korunovace v Prešpurku proběhla 28. září 1830, kdy byl korunován uherský král Ferdinand V. (rakouský císař Ferdinand I.).

Místo konání korunovace[editovat | editovat zdroj]

Bazilika ve Stoličném Bělehradě[editovat | editovat zdroj]

Tradičním korunovačním místem uherských králů byla bazilika ve Stoličném Bělehradě (mad. Székesfehérvár). Poslední korunovaci zde podstoupil Ferdinand I. Habsburský 3. listopadu 1527.

Katedrála svatého Martina v Bratislavě[editovat | editovat zdroj]

Pohled do presbyteria katedrály sv. Martina v Bratislavě, městě korunovací. Na stěně vlevo je umístěn seznam všech zde korunovaných panovníků.

Po bitvě u Moháče v srpnu roku 1526 a turecké okupaci jižní oblasti Uherska (včetně Budína, korunovačního města Stoličného Bělehradu a Ostřihomi) se nanejvýš aktuální zdála potřeba stanovení nového správního centra země. Mělo to být město, ve kterém by byla zaručena bezpečnost panovníka a církevních hodnostářů a současně co nejblíže k Vídni. Volba tak padla na katedrálu svatého MartinaBratislavě. Královské korunovace se v Prešpurku (Bratislavě) konaly mezi lety 1563 a 1830.

Na moháčských polích zahynul i uherský král Ludvík Jagellonský, který nezanechal dědice. Novým kandidátem na uvolněný trůn se pro uherské stavy stal švagr zesnulého krále Ferdinand I. Právě toho zvolili za nového krále v bratislavském františkánském kostele 17. prosince 1526. I když byl ještě korunován v Stoličném Bělehradě, následující akt korunovace nového uherského krále (Maxmiliána II., Ferdinandova syna) se už konal v Bratislavě.

Bratislava jako nové město korunovací zažila v tomto období svůj největší rozmach. Stala se sněmovním městem království, sídlem krále, arcibiskupa a nejdůležitějších institucí země.

Matyášův kostel v Budapešti[editovat | editovat zdroj]

Po vyhlášení rakousko-uherského vyrovnání a vzniku Rakousko-Uherska byli poslední dva uherští (a chorvatští) králové korunováni v Matyášově chrámu v Budapešti.

Seznam korunovací králů a královen[editovat | editovat zdroj]

Status Panovník Datum Místo Koronátor
Král Štěpán I. Svatý 25. prosinec 1000
1. leden 1001
Bazilika v Székesfehérváru arcibiskup ostřihomský
Král Petr Orseolo 1038 Bazilika Svatého Štěpána, Székesfehérvár arcibiskup ostřihomský
Král Ondřej I. 1047 Bazilika Svatého Štěpána, Székesfehérvár Benedek-Beneta
arcibiskup ostřihomský
Král Béla I. 6. prosinec 1060 Bazilika Svatého Štěpána, Székesfehérvár arcibiskup ostřihomský
Král Šalamoun I. Uherský 1057
11. duben 1064
Székesfehérvár
Pécs
arcibiskup ostřihomský
Král Gejza I. Uherský 1075 Bazilika Svatého Štěpána, Székesfehérvár Nehemias
arcibiskup ostřihomský
Král Ladislav I. 1077 Bazilika Svatého Štěpána, Székesfehérvár arcibiskup ostřihomský
Král Koloman 1095 Bazilika Svatého Štěpána, Székesfehérvár arcibiskup ostřihomský
Král Štěpán II. Uherský 1116 Bazilika Svatého Štěpána, Székesfehérvár arcibiskup ostřihomský
Král Béla II. Uherský 1131 Bazilika Svatého Štěpána, Székesfehérvár arcibiskup ostřihomský
Král Gejza II. Uherský 1141 Bazilika Svatého Štěpána, Székesfehérvár arcibiskup ostřihomský
Král Béla III. Uherský 13. ledna 1173 Bazilika Svatého Štěpána, Székesfehérvár arcibiskup ostřihomský
Král Emerich Uherský 16. květen 1182
1194
Ostřihom
Székesfehérvár
arcibiskup ostřihomský
Král Ladislav III. Uherský 26. srpen 1204 Bazilika Svatého Štěpána, Székesfehérvár arcibiskup ostřihomský
Král Ondřej II. Uherský 29. květen 1205 Bazilika Svatého Štěpána, Székesfehérvár arcibiskup ostřihomský
Král Béla IV. Uherský 25. září 1235 Bazilika Svatého Štěpána, Székesfehérvár arcibiskup ostřihomský
Král Štěpán V. Uherský 10. leden 1246
13. květen 1270
Bazilika Svatého Štěpána, Székesfehérvár arcibiskup ostřihomský
Král Ladislav IV. Kumán 3. září 1272 Bazilika Svatého Štěpána, Székesfehérvár arcibiskup ostřihomský
Král Ondřej III. Uherský 23. červenec 1290 Bazilika Svatého Štěpána, Székesfehérvár arcibiskup ostřihomský
Král Ladislav V.
(Václav III.)
27. srpen 1301 Bazilika Svatého Štěpána, Székesfehérvár arcibiskup ostřihomský
Král Karel I. Robert 1301
1309
1310
Ostřihom
Budín
Székesfehérvár
arcibiskup ostřihomský
Král Ludvík I. Veliký 21. červenec 1342 Bazilika Svatého Štěpána, Székesfehérvár arcibiskup ostřihomský
Král(ovna) Marie I. 17. září 1382 Bazilika Svatého Štěpána, Székesfehérvár Demeter
arcibiskup ostřihomský
Král Zikmund I. 17. září 1382 Bazilika Svatého Štěpána, Székesfehérvár János Kanizsai
arcibiskup ostřihomský
Král Karel II.
(Karel III. Neapolský)
31. prosinec 1385 Bazilika Svatého Štěpána, Székesfehérvár arcibiskup ostřihomský
Král Albrecht 1. leden 1438 Bazilika Svatého Štěpána, Székesfehérvár arcibiskup ostřihomský
Král Vladislav I.
(Vladislav III. Polský)
1. leden 1438 Bazilika Svatého Štěpána, Székesfehérvár arcibiskup ostřihomský
Král Ladislav VI. Pohrobek 14. květen 14401 Bazilika Svatého Štěpána, Székesfehérvár arcibiskup ostřihomský
Král Matyáš I. Korvín 29. březen 1464 Bazilika Svatého Štěpána, Székesfehérvár arcibiskup ostřihomský
Král Vladislav II. 18. září 1490 Bazilika Svatého Štěpána, Székesfehérvár arcibiskup ostřihomský
Král Ludvík II. 4. červen 1508 Bazilika Svatého Štěpána, Székesfehérvár arcibiskup ostřihomský
Král Ferdinand I. Habsburský 3. listopad 1527 Bazilika Svatého Štěpána, Székesfehérvár arcibiskup ostřihomský
Královna Anna Jagellonská 4. listopad 1527 Bazilika Svatého Štěpána, Székesfehérvár arcibiskup ostřihomský
Král Maxmilián II. 8. září 1563 Katedrála svatého Martina, Bratislava arcibiskup ostřihomský
Královna Marie Španělská 9. září 1563 Katedrála svatého Martina, Bratislava arcibiskup ostřihomský
Král Rudolf II. 25. září 1572 Katedrála svatého Martina, Bratislava arcibiskup ostřihomský
Král Matyáš II. 19. listopadu 1608 Katedrála svatého Martina, Bratislava arcibiskup ostřihomský
Královna Anna Tyrolská 25. března 1613 Katedrála svatého Martina, Bratislava arcibiskup ostřihomský
Král Ferdinand II. 1. července 1618 Katedrála svatého Martina, Bratislava arcibiskup ostřihomský
Královna Eleonora Gonzaga 26. července 1622 Katedrála svatého Martina, Bratislava arcibiskup ostřihomský
Královna Marie Anna Španělská 14.2.1638 Katedrála svatého Martina, Bratislava arcibiskup ostřihomský
Král Ferdinand IV. Habsburský
(za vlády otce)
16. června 1647 Katedrála svatého Martina, Bratislava arcibiskup ostřihomský
Královna Eleonora Magdalena Gonzaga 6. června 1655 Katedrála svatého Martina, Bratislava arcibiskup ostřihomský
Král Leopold I. 27. června 1655 Katedrála svatého Martina, Bratislava arcibiskup ostřihomský
Král Josef I. 9. prosince 1687 Katedrála svatého Martina, Bratislava arcibiskup ostřihomský
Král Karel III. 22. května 1712 Katedrála svatého Martina, Bratislava arcibiskup ostřihomský
Královna Alžběta Kristína 18. října 1714 Katedrála svatého Martina, Bratislava arcibiskup ostřihomský
Král(ovna) Marie II. Terezie 25. června 1741 Katedrála svatého Martina, Bratislava Imrich Esterházy
arcibiskup ostřihomský
Král Leopold II. 15. listopadu 1790 Katedrála svatého Martina, Bratislava arcibiskup ostřihomský
Král František I. 6. červen 1792 Katedrála svatého Martina, Bratislava József Batthyány
arcibiskup ostřihomský, primas uherský
Královna Marie Ludovika Beatrix z Modeny
manželka Františka I.
7. září 1808 Katedrála svatého Martina, Bratislava Karel Ambrož Rakouský-Este
arcibiskup ostřihomský, primas uherský
Královna Karolína Augusta Bavorská
manželka Františka I.
25. září 1825 Katedrála svatého Martina, Bratislava Alexander Rudnay
arcibiskup ostřihomský, primas uherský
Král Ferdinand I. Dobrotivý 28. září 1830 Katedrála svatého Martina, Bratislava Alexander Rudnay
arcibiskup ostřihomský, primas uherský
Král František Josef I. 8. června 1867 Matyášův kostel, Budapešť János Simor
arcibiskup ostřihomský, primas uherský
Královna Alžběta Bavorská 8. června 1867 Matyášův kostel, Budapešť János Simor
arcibiskup ostřihomský, primas uherský
Král Karel IV. 30. prosince 1916 Matyášův kostel, Budapešť Ján Černoch
arcibiskup ostřihomský, primas uherský
Královna Zita Bourbonsko-Parmská 30. prosince 1916 Matyášův kostel, Budapešť Ján Černoch
arcibiskup ostřihomský, primas uherský

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Coronation of the Hungarian monarch na anglické Wikipedii a Bratislavské korunovácie na slovenské Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Štefan Holčík: Korunovačné slávnosti Bratislava 1563–1830, Bratislava 1986

Související články[editovat | editovat zdroj]