Šoproň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o maďarském městě. O hoře pojednává článek Šoproň (hora).
Šoproň
Sopron
Pohled na Hlavní náměstí (Fő tér), vyfocený z ochozu Požární věže (Tűztorony)
Pohled na Hlavní náměstí (Fő tér), vyfocený z ochozu Požární věže (Tűztorony)
Šoproň – znak
znak
Šoproň – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Časové pásmo+1
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
RegionZápadní Zadunají
ŽupaGyőr-Moson-Sopron
OkresSopron
MalooblastSopron–Fertőd
Šoproň
Šoproň
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha169,04 km²
Počet obyvatel62 900 (2021)[1]
Hustota zalidnění372,1 obyv./km²
Etnické složeníMaďaři, Němci, Chorvati
Náboženské složeníKřesťanství
Správa
StatusMěsto s župním právem
StarostaFarkas Ciprián
Oficiální webwww.sopron.hu
Telefonní předvolba(+36) 99
PSČ9400
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šoproň[2] ([ˈʃopron]IPA, někdy také Šopron, maďarsky Sopron, německy Ödenburg) je město v Maďarsku, na západě země. Je centrem stejnojmenného okresu. Žije zde přibližně 63 tisíc[1] obyvatel. Město je oficiálně dvojjazyčné (maďarsko-německé), nicméně podíl obyvatel německé národnosti je v současnosti[kdy?] velmi malý.[3]

Název[editovat | editovat zdroj]

Jedna z prvních zmínek o souvislém osídlení v tomto místě pochází z Ptolemaiova spisu s názvem Geographia. Místo je označeno starořeckým názvem Σχαρβαντία (Scharbantia) nebo starověké řecké Σκαρβαντία. Do latiny byl název později převzat jako Scarbantia nebo Scarabantia.

Maďarské místní jméno Sopron je německého původu a původně se psalo jako Suprun. Až v polovině 14. století se ustálila současná podoba názvu. Název místa může být odvozen od Sauprunn, kdeč část názvu „brunn“ odpovídá „Saubrunnen“, dřívějšímu názvu oblasti mezi vesnicemi Fertőrákos a Balf. Slovanské jazyky převzaly název ve fonetické podobě (česky a slovensky Šoproň, chorvatsky Šopron). Německý název Ödenburg je složeninou ze dvou slov; Öden- (opuštěný) a burg (hrad/sídlo), odkazující na stav původního římského města v době, kdy jej dosáhli první německy mluvící kolonisté.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Starověk a středověk[editovat | editovat zdroj]

Oblast dnešní Šoproně byla osídlena již v dávných dobách. První budovy zde vznikly ale až v době Římské říše. Nacházelo se zde forum, na jeho místě leží dnes hlavní šoproňské náměstí.

Během stěhování národů byla Scarabantia opuštěna, později se sem nastěhovali Maďaři. Ti zpevnili římské hradby a postavili hrad. V této době získala Šoproň své dnešní jméno. Roku 1153 je již zmiňována jako významné město. Jako dar za obranu před Turky jej Maďaři postoupili Fridrichovi II.[4] s celou okolní župou. Roku 1273 bylo město obsazeno vojskem Přemysla Otakara II., znovu ho pro Uhry získal až král Ladislav IV. Kumán. V 13. století získala Šoproň statut svobodného královského města. Na přelomu 14. a 15. století žilo v Šoproni okolo čtyř tisíc lidí.[5]

Pozdní středověk a turecká okupace[editovat | editovat zdroj]

Osmanské vojsko sice město vyplenilo, ale neobsadilo ho. V této době sem utíkali před Turky Maďaři i z jiných měst, díky tomu tak Šoproň rostla na významu. Na druhou stranu byla řada místních Maďarů unášena Turky přes hranici a zotročena.[6] Během protihabsburské vzpoury v zemi město nepodporovalo vzbouřence, ti jej následně obsadili a vydrancovali. Roku 1676 tu vypukl požár, středověké stavby lehly popelem a místo nich byly vystavěny barokní.

V roce 1896 byla vyprojektovaná a postavená nová radnice v Šoproni architektem Moritzem Hinträgerem. Odhalena byla při příležitosti 1000. výročí příchodu Maďarů do Karpatské kotliny.

20. století[editovat | editovat zdroj]

Během posledního uherského sčítání lidu v roce 1910 žilo v Šoproni 33 932 obyvatel (z toho 51,0 % Němců, 44,3 % Maďarů, 4,7 % ostatních).

Po první světové válce měla Šoproň připadnout Rakousku, jako součást provincie Burgenland, což bylo stanoveno poválečnými smlouvami z Trianonu a Saint Germainu. To vyvolalo nepokoje (tzv. Západomaďarské povstání[7]), které bylo ukončeno nakonec příslibem plebiscitu. Ten byl uskutečněn v roce 1921. V něm zvolili obyvatelé města a osmi přilehlých vesnic valnou většinou připojení[8][7] k Maďarsku. To bylo uskutečněno k 1. lednu 1922.[7]

V roce 1944 bylo okolo osmnácti set místních Židů posláno transporty do koncentračních táborů. Na konci druhé světové války bylo vybombardováno a 6. března 1945 obsazeno Rudou armádou. Po skončení války bylo místní německy mluvící obyvatelstvo většinou odsunuto. Většina z něj se přesídila do města Bad Wimpfen. V současné době se v Šoproni hlásí k německé národnosti jen několik jednotek procent obyvatel, i přesto zde má německý jazyk postavení druhého úředního jazyka.[zdroj?]

Během období existence komunistického režimu v Maďarsku byla iniciována industrializace města. Průmyslová oblast se nachází především na severozápadním okraji Šoproně, kde také stojí i panelová sídliště (např. Jereván-lakótelep). Další průmysl je soustředěn na jihovýchodním okraji města, v blízkosti železnice.

19. srpna 1989 poblíž města proběhla demonstrace Panevropský piknik, během níž několik set občanů Německé demokratické republiky emigrovalo na Západ. V 90. letech došlo k propojení místní ekonomiky s nedalekým Rakouskem, které se dále zintenzivnilo po vstupu Maďarska do EU a také do Schengenského prostoru v roce 2007. Město bylo rovněž i oblíbenou destinací pro levnější nákupy obyvatel Vídně a jejího okolí.[zdroj?]

Ekonomika a turistika[editovat | editovat zdroj]

Hlavní náměstí.
Letecký pohled na město.

Šoproň je pohraniční město, z velké části obklopené hranicí s Rakouskem. V jeho okolí se pěstuje červené i bílé víno, sídlí zde tedy mnoho vinařů. Celkem se víno pěstuje na ploše o rozloze 4300 ha.[9] Vyrábí se především víno typu frankovka.[9] Západně od města se nacházejí hluboké lesy. Stojí zde také dva průmyslové a dva inovační parky.

Nachází se zde pivovar, který dnes vlastní společnost Heineken. Vaří se zde mimo jiné i v Maďarsku populární[zdroj?] pivo Soproni.

Také se zde nacházejí mnohé historické památky (synagoga, gotické kostely). V centru města se nachází několik lokalit s vykopávkami antického sídla. Jako jedno z mála maďarských měst nebylo stiženo tureckými vpády, a proto se zde dochovaly i středověké budovy. Díky tomu je Šoproň navštěvována jako turistická destinace. Na vrcholu Daloshegy se nachází vysílač o výšce 165 m n. m

Kultura[editovat | editovat zdroj]

V nápadné secesní budově zde sídlí rovněž i Petőfiho divadlo. Na Rákocziho ulici v centru města se nachází řada historicky hodnotných a památkově chráněných domů.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2021. január 1.. Dostupné online.
  2. BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 76, 109. 
  3. http://www.nepszamlalas.hu/eng/volumes/06/08/tabeng/4/load01_11_0.html
  4. CARTLEDGE, Brian. The will to survive: A history of Hungary. Londýn: Hurst & Company, 2006. ISBN 978-184904-112-6. S. 30. (angličtina) 
  5. MOLNÁR, Miklós. A Concise history of Hungary. [s.l.]: Cambridge University Press, 2001. 366 s. Dostupné online. ISBN 9781107050716. S. 48. (angličtina) 
  6. CARTLEDGE, Brian. The will to survive: A history of Hungary. Londýn: Hurst & Company, 2006. ISBN 978-184904-112-6. S. 97. (angličtina) 
  7. a b c Sopron Chose Hungary 100 Years Ago. Hungary Today [online]. [cit. 2022-01-19]. Dostupné online. (maďarsky) 
  8. MOLNÁR, Miklós. A Concise history of Hungary. [s.l.]: Cambridge University Press, 2001. 366 s. Dostupné online. ISBN 9781107050716. S. 269. (angličtina) 
  9. a b Sopron Wineries Want to Attract More Tourists. Hungary Today [online]. [cit. 2022-01-19]. Dostupné online. (maďarsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]