Plebiscit v Soproni

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dobový hlasovací lístek PRO Maďarsko v maďarském, německém a chorvatském jazyce

Plebiscit v Soproni, maďarsky Soproni népszavazás, který se konal mezi 14. a 16. prosincem 1921 ve městě Sopron a osmi obcích v jeho blízkém okolí v západní části dnešního Maďarska, byl ojedinělým případem lidového hlasování po podpisu Trianonské mírové smlouvy, kdy mohli obyvatelé svobodně rozhodnout, zdali se území o rozloze 257 km² stane součástí Maďarska (východ, župa Győr-Moson-Sopron), nebo Rakouska (západ, spolková země Burgenland).[1] O události pojednává i historický román És mégis élünk (A přesto žijeme), který roku 1936 napsal maďarský spisovatel Gyula Somogyváry.

Oblast plebiscitu[editovat | editovat zdroj]

Maďarsky Německy Chorvatsky Počet obyvatel
1910
Maďaři Němci Chorvati Počet obyvatel a národnostní složení 20111
(Maďaři / Němci / Chorvati)
Počet v % Počet v % Počet v %
Ágfalva Agendorf Agendrof 1 922 85 4,4 1 830 95,2 2 0,0 2 147 ( 89,1 % / 17 % / 0,6 %)
Balf2 Wolfs (Sankt Wolfgang) - 1 393 208 14,9 1 161 83,3 4 0,0 součást Šoproně
Fertőboz Holling - 518 26 5,0 490 94,5 2 0,0 310 (95,2 % / 12,2 % / 0,3%)
Fertőrákos Kroisbach Krojspuh 2 980 150 5,0 2 766 92,8 4 0,0 2 260 (77,1 % / 11,0 % / 0,2 %)
Harka Harkau Horka 1 062 26 2,4 1 031 97,1 5 0,0 2 003 (89% / 5,8 % / 0,5%)
Kópháza Kohlenhof Koljnof 1 855 44 2,4 38 2,1 1 773 95,6 2 081 ( 35 % / 5 % / 60 %)[2]
Nagycenk Großzinkendorf Cinka 1 740 1 625 93,4 97 5,6 7 0,0 2 003 (88 % / 3,3 % / 0,7 %)
Sopron
(Brennbergbánya)
Ödenburg
(+ Brennberg)
Šopron 33 932 15 022 44,3 17 318 51,0 781 2,3 61 780 (85 % / 5,7 % / 0,6 %)
Sopronbánfalva3 Wandorf - 2 789 205 7,4 2 570 92,1 5 0,0 součást Šoproně

1 : Při sčítání obyvatel nebylo nutností vyplnit národnost a bylo povoleno duplicitní vyplení, proto celkový počet může být přes 100 %
2 : Dříve samostatná obec, od roku 1985 součást města Sopron.
3 : Dříve samostatná obec, od roku 1950 součást města Sopron, dnes známá jako Kertváros (Zahradní město).

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Německý plakát k plebiscitu s nápisem: Nevěř lichotivým písním! Hlasuj německy!

Z celkem 26 879 oprávněných voličů se hlasování zúčastnilo 24 063 obyvatel (volební účast: 89,52 %). Z celkových 23 561 platných hlasů pro Maďarsko hlasovalo 15 334 voličů (65,08 %), pro Rakousko 8 227 voličů (34,92 %). 512 voličů (2,09 %) odevzdalo neplatný hlas.

Tabulka výsledků[editovat | editovat zdroj]

Obec Celkový počet
oprávněných voličů
Celkový počet
odevzdaných hlasů
Neplatné
hlasy
MaďarskoMaďarsko Maďarsko RakouskoRakousko Rakousko Výsledek
Počet v % Počet v %
Ágfalva 1 148 848 18 148 17,8 682 82,2 Rakousko
Balf 668 595 17 229 39,6 349 60,4 Rakousko
Fertőboz 349 342 11 257 77,7 74 22,3 Maďarsko
Fertőrákos 1 525 1 370 33 525 39,3 812 60,7 Rakousko
Harka 668 581 9 55 9,6 517 90,4 Rakousko
Kópháza 948 813 30 550 70,0 243 30,0 Maďarsko
Nagycenk 1 041 1 039 8 1 026 99,8 5 0,2 Maďarsko
Sopron1 18 994 17 298 351 12 327 72,8 4 620 27,2 Maďarsko
Sopronbánfalva 1 538 1 177 35 217 19 925 81,0 Rakousko
CELKEM: 26 879 24 063 512 15 334 65,1 8 227 34,2 Maďarsko

1: Výsledky za město Sopron zahrnují i městskou část-obec Brennbergbánya.

Návrat do Maďarska a ohlasy plebiscitu[editovat | editovat zdroj]

Znak města Sopron

Na základě výsledků plebiscitu se území města Soprone a zmíněných vesnic znovu stalo integrální součástí Maďarského království. Zákonem číslo XXIX. z roku 1922 byl městu Sopron udělen titul „Civitas fidelissima“ („nejvěrnější město“), který je součástí městského znaku i vlajky.[3]

V souvislosti s maďarským úspěchem plebiscitu v Soproni zahájily i další rakouské obce s převažující maďarskou národností svůj návrat k Maďarsku. V období od 10. ledna do 9. března 1923 se na základě obdobných plebiscitů obce Felsőcsatár (+ Alsócsatár), Hortvátlövő, Mekszikópuszta, Narda, Ólmod, Pornóapáti, Szentpéterfa a Vaskeresztes (Magyarkeresztes + Németkeresztes) opětovně začlenily do Maďarského království. Za iniciativu byl později obci Szentpéterfa udělen titul „Communitas Fidelissima“ („nejvěrnější obec“).[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Soproni népszavazás na maďarské Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]