Astrová revoluce
| Astrová revoluce | |
|---|---|
 Účastníci revoluce v ulicích Budapešti, 31. října 1918. | |
| Další názvy | Chryzantémová revoluce |
| Datum událostí | 28. – 31. října 1918 |
| Historické období | Důsledky první světové války |
| Místo |  Uhersko |
| Počet obětí | 3 demonstranti, István Tisza |
| Výsledek | Sesazení krále Karla IV. Osamostatnění Maďarska na Rakousko-Uhersku Ustanovení První Maďarské republiky |
| Strana | .svg){kind=small} Maďarská Národní rada |
| Vůdce | Mihály Károlyi József Pogány István Friedrich |
| Protistrana |  Rakousko-Uhersko |
| Vůdce protistrany | Friedrich Ebert Josef August Rakouský János Hadik Sándor Wekerle |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Astrová revoluce (někdy též Chryzantémová revoluce[1], maďarsky Őszirózsás forradalom) byla revoluce v Maďarsku, která proběhla 28. až 31. října 1918.
Průběh[editovat | editovat zdroj]
V závěru října 1918, kdy v důsledku první světové války došlo k vojenskému i hospodářskému zhroucení Rakousko-Uherska, zesílily hlasy volající po ukončení války a osamostatnění Uher na habsburské monarchii. Když 23. října odstoupila vláda Sándora Wekerleho, sestavil vůdce Strany nezávislosti Mihály Károlyi Maďarskou Národní radu, v níž se za jeho předsednictví strana spojila se sociálními demokraty a radikálními buržoazními stranami. Mihály Károlyi pak ve svém dvanáctibodovém prohlášení požadoval okamžité uzavření separátního míru s Dohodou, provedení demokratických reforem, nezávislost a zachování územní celistvosti Uher.[2]
28. října vyrazily davy demonstrantů z Pešti k Budínskému hradu, kde chtěly císařova zástupce arcivévodu Josefa Augusta donutit ke jmenování Károlyiho premiérem. Dav byl silou rozehnán a při střelbě tři demonstranti zemřeli. Situace eskalovala a následovaly další stávky a bouřlivé demonstrace, při nichž docházelo k ozbrojeným střetům mezi vládními jednotkami a levicovými radikály.[3] Většina vojáků v Budapešti se však navzdory rozkazům přidala k nadšeným revolucionářům a Národní rada tak slavila triumf. 31. října byl Mihály Károlyi jmenován premiérem. Téhož dne byl maďarskými vojáky usmrcen bývalý uherský premiér István Tisza ztělesňující starý režim.[3] 16. listopadu byla vyhlášena Maďarská republika a Károlyi se stal prvním prezidentem.[4]
Jako Astrová byla revoluce pojmenována podle květů aster, které se ve městě před dušičkami ve velkém prodávaly a kterými se namísto strhávaných odznaků monarchie dekorovali vojáci, kteří se přidávali k revolucionářům.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha: Lidové noviny, 2001. 602 s. ISBN 80-7106-405-x.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Astrová revoluce na Wikimedia Commons
