Astrová revoluce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Astrová revoluce
Účastníci revoluce v ulicích Budapešti, 31. října 1918.
Účastníci revoluce v ulicích Budapešti, 31. října 1918.
Další názvyChryzantémová revoluce
Datum událostí28.31. října 1918
Historické obdobíDůsledky první světové války
MístoUherskoUhersko Uhersko
Počet obětí3 demonstranti, István Tisza
VýsledekSesazení krále Karla IV.
Osamostatnění Maďarska na Rakousko-Uhersku
Ustanovení První Maďarské republiky
StranaFlag of Hungary (1918-1919).svg Maďarská Národní rada
VůdceMihály Károlyi
József Pogány
István Friedrich
ProtistranaRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Vůdce protistranyFriedrich Ebert
Josef August Rakouský
János Hadik
Sándor Wekerle

Astrová revoluce (někdy též Chryzantémová revoluce[1], maďarsky Őszirózsás forradalom) byla revoluce v Maďarsku, která proběhla 28.31. října 1918.

Průběh[editovat | editovat zdroj]

V závěru října 1918, kdy v důsledku první světové války došlo k vojenskému i hospodářskému zhroucení Rakousko-Uherska, zesílily hlasy volající po ukončení války a osamostatnění Uher na habsburské monarchii. Když 23. října odstoupila vláda Sándora Wekerleho, sestavil vůdce Strany nezávislosti Mihály Károlyi Maďarskou Národní radu, v níž se za jeho předsednictví strana spojila se sociálními demokraty a radikálními buržoazními stranami. Mihály Károlyi pak ve svém dvanáctibodovém prohlášení požadoval okamžité uzavření separátního míru s Dohodou, provedení demokratických reforem, nezávislost a zachování územní celistvosti Uher.[2]

28. října vyrazily davy demonstrantů z Pešti k Budínskému hradu, kde chtěly císařova zástupce arcivévodu Josefa Augusta donutit ke jmenování Károlyiho premiérem. Dav byl silou rozehnán a při střelbě tři demonstranti zemřeli. Situace eskalovala a následovaly další stávky a bouřlivé demonstrace, při nichž docházelo k ozbrojeným střetům mezi vládními jednotkami a levicovými radikály.[3] Většina vojáků v Budapešti se však navzdory rozkazům přidala k nadšeným revolucionářům a Národní rada tak slavila triumf. 31. října byl Mihály Károlyi jmenován premiérem. Téhož dne byl maďarskými vojáky usmrcen bývalý uherský premiér István Tisza ztělesňující starý režim.[3] 16. listopadu byla vyhlášena Maďarská republika a Károlyi se stal prvním prezidentem.[4]

Jako Astrová byla revoluce pojmenována podle květů aster, které se ve městě před dušičkami ve velkém prodávaly a kterými se namísto strhávaných odznaků monarchie dekorovali vojáci, kteří se přidávali k revolucionářům.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KŘEN, Jan. Dvě století střední Evropy Praha: 2005. [dále jen Křen (2005)]. Str. 350.
  2. KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha: Lidové noviny, 2001. 602 s. ISBN 80-7106-405-x. S. 303. (česky) [Dále jen: Kontler (2001)]. 
  3. a b c Kontler (2001), s. 304.
  4. Křen (2005), s. 350.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha: Lidové noviny, 2001. 602 s. ISBN 80-7106-405-x. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]