Přeskočit na obsah

Dóžovo povstání

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dóžovo povstání
Dóžovi pěšáci na dřevořezu Gyuly Derkovitse
Dóžovi pěšáci na dřevořezu Gyuly Derkovitse

Trváníduben – červenec 1514
MístoUherské království
Výsledekporážka povstání
Strany
povstání kuruků Uherské královstvíUherské království Uherské království
Velitelé
Jiří Dóža
Gergely Dóža
Štěpán Báthory
Jan Zápolský
Jan Bornemisa
Jan Drágffy
Pál Tomori
Síla
cca 40 000 neznámá

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dóžovo povstání (též jako „Uherská selská válka“, slovensky Povstanie Juraja Dóžu nebo Uhorská roľnícka vojna) bylo velké povstání prostého lidu proti šlechtě v Uhersku v dubnu až červenci roku 1514, které vzniklo z neúspěšně organizované křižácké výpravy.

9. dubna ostřihomský arcibiskup Tomáš Bakóca v Budíně z pověření papeže Lva X. slavnostně vyhlásil svolání křížové výpravy proti Osmanské říši, která na počátku 16. století ohrožovala Uhersko. Účastníci výpravy měli dostat odpustky. Jelikož uherská šlechta neměla o účast zájem, tvořily 40tisícové vojsko, které se sešlo v květnu v Budíně, chudé vrstvy (rolníci, studenti, městská chudina a podobně) nazývané tehdy kuruci. V čele vojska stál sedmihradský zeman Jiří Dóža, protože se nenašel uherský magnát, který by se tohoto úkolu ujal.

Jelikož uherská šlechta byla proti této výpravě a nemínila omluvit nepřítomnost poddaných na svých statcích, vyvolali kuruci v polovině května občanskou válku proti pánům, spojenou s vypalováním hradů a zabíjením šlechticů. Její centrum bylo v dnešním Maďarsku, bojovalo se i na Východním Slovensku a v Bratislavě.

Poprava Jiřího Dóži na dobové rytině)

V červenci kuruci obsadili uherské nížiny a části Sedmihradska. 15. července uherští magnáti, zejména Jan Zápolský a Štěpán Báthory, hlavní sílu povstalců porazili a Dószu zajali. Zbytky povstalců pod vedením kněze Lörince Meszárose ustoupily do Sedmihradska, i tam je ale koncem července dostihly a porazily magnátské oddíly.

Jiří Dóža byl jako vůdce odsouzen k smrti a drastickým způsobem popraven v Temešváru. Nejprve byl veřejně mučen, korunován rozžahvenou železnou korunou jako "rolnický král" a upálen na hranici, asi o měsíc později pak byl v Kluži upálen jako kacíř i Mesczáros. 50 000 povstalců bylo zabito a pověšeno nebo nabodáno na kůly. Především však bylo uherským sněmem 10. října 1514 vyhlášeno nevolnictví (kodifikované i v Tripartitě).

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Povstanie Juraja Dóžu na slovenské Wikipedii.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]