Přeskočit na obsah

Královské Uhersko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Uherské království
Magyar Királyság
Königreich Ungarn
Regnum Hungariae
← Uherské království (1301–1526)
← Hornouherské knížectví
← Osmanské Uhersko
← Maďarský stát (1849)
1526–1867 Rakousko-Uhersko →
Země Koruny svatoštěpánské →
Vlajka státu
Vlajka
Státní znak
Znak
Hymna Rákóczi-induló
Motto Regnum Mariae Patrona Hungariae
Geografie
Mapa
Královské Uhersko (modře) v Karpatské kotlině v roce 1572 a Chorvatsko (červeně)
Obyvatelstvo
Státní útvar
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie (1526–1804)
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství (1804–1867)
Státní útvary a území
Předcházející
Uherské království (1301–1526)Uherské království (1301–1526)
Hornouherské knížectvíHornouherské knížectví
Osmanské UherskoOsmanské Uhersko
Maďarský stát (1849)Maďarský stát (1849)
Následující
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko
Země Koruny svatoštěpánskéZemě Koruny svatoštěpánské

Královské Uhersko (maďarsky Királyi Magyarország, rumunsky Ungaria Regală, slovensky Kráľovské Uhorsko), oficiálně Uherské království (maďarsky Magyar Királyság, rumunsky Königreich Ungarn, latinsky Regnum Hungariae), bylo v letech 1526–1867 část území Uherska, které nebylo obsazeno Osmanskou říší. Královské Uhersko bylo formálně nepřerušeným pokračovatelem Uherska, ale de facto šlo o provincii habsburské monarchie, tedy Rakouska (Habsburkové se na uherský trůn dostali právě v době vzniku Královského Uherska). Hlavním městem byla Pošeň (dnes Bratislava). Všechny podstatné události, například Protihabsburská stavovská povstání, se odehrávaly na území Slovenska, které tvořilo jeho jádro.

Historické označení Královské Uhersko se postupně přestalo používat koncem 17. století po znovudobytí ztraceného území Uherska, kdy ho vytlačil původní název Uherské království.

Královskému Uhersku odpovídalo území dnešního Slovenska (bez menších osmanských teritorií na jihu středního Slovenska, jako např. Fiľakovo), Burgenland, západní Chorvatsko (chorvatské Záhoří), a přilehlé části severozápadního a severovýchodního Maďarska, dnešní Zakarpatské Ukrajiny a Rumunska. V důsledku neustálých válek s Osmanskou říší se hranice navíc všemožně posouvaly.

Rozmach habsburských území v Evropě

Dobytá uherská území, mezi které patřila většina současného Maďarska (mimo úzkého pásu na západě země), Baranja, Bačka a značná část dnešního Chorvatska byla spravována jako Budínský pašalík, který byl pod kontrolou Osmanské říše. Sedmihradsko se stalo vazalským státem, formálně nezávislým, nicméně rovněž pod tureckou kontrolou.

Královské Uhersko bylo vojensky-správně rozděleno na hlavní kapitanáty a území chorvatsko-slavonského bána. Vedle nich existovaly tradiční uherské župy.

Podrobnější informace naleznete v článcích Maďarská vlajka a Státní znak Maďarska.
Korunovace Leopolda II. v Prešpurku, 1790, vyzdobená maďarskými trikolorami

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kráľovské Uhorsko na slovenské Wikipedii.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]