Osmansko-uherské války

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Osmansko-uherské války
Battle of Nandorfehervar.jpg
Trvání: 1366 - 1526[1]
Místo: Balkán, Uhry
Výsledek: Osmanské vítězství, rozdělení Uher
Strany
Znak Uherského království Uherské království

Coat of arms of Croatia 1495.svg Chorvatské království
Flag of Wallachia.svg Valašské knížectví
Flag of Moldavia.svg Moldavské knížectví
Despot of Serbia.png Srbský despotát

Flag of the Ottoman Empire.svg Osmanská říše
vazal

Síla
~20 – 60 tisíc až 100 tisíc

Osmansko-uherské války byla série válečných konfliktů mezi Osmanskou říší a Uherským královstvím. Po byzantské občanské válce, osmanském dobytí Galipole a bitvě na Kosově poli, Osmanská říše zahájila dobývání Balkánu. Nicméně Osmanský postup v Srbsku vedl Uhersko k válce proti Osmanské říši.

Počáteční uherský postup kulminoval v křížové výpravě k Varně, i když bez vnější podpory byla uherská vojska poražena. Přesto byli Osmané poraženi u Bělehradu, poté co dobyli Konstantinopol. Osmanský postup byl zastaven v Moldávii díky uherskému zásahu ale Osmané nakonec dosáhli triumfu když Moldávie a Bělehrad padli. V roce 1526 Osmané porazili uherská vojska v bitvě u Moháče vedená králem Ludvíkem Jagelonským, jež zahynul spolu s 14 tisíci pěších. Důsledkem této porážky propukla v Uhrách občanská válka a Uhry byly nuceny platit Osmanům tribut. Uhry se v této době rozdělily na tři části: Horní (královské) Uhry, Sedmihradsko a Budínský pašalik.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ottoman–Hungarian Wars na anglické Wikipedii.

  1. Království zaniklo de facto jako svrchovaný stát po bitvě u Moháče Habsburkové se stali vládci zbytku Uher