Osmansko-uherské války

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Osmansko-uherské války
Battle of Nandorfehervar.jpg
trvání: 1366 - 1526[1]
místo: Balkán, Uhry
výsledek: Osmanské vítězství, rozdělení Uher
strany
Znak Uherského království Uherské království
Coat of arms of Croatia 1495.svg Chorvatské království

Chorągiew królewska króla Zygmunta III Wazy.svg Polsko-litevská unie
Flag of Wallachia.svg Valašské knížectví
Flag of Moldavia.svg Moldavské knížectví
Despot of Serbia.png Srbský despotát

Flag of the Ottoman Empire.svg Osmanská říše
vazal

síla
~20 – 60 tisíc až 100 tisíc

Osmansko-uherské války byla série válečných konfliktů mezi Osmanskou říší a Uherským královstvím. Po byzantské občanské válce, osmanském dobytí Galipole a bitvě na Kosově poli, Osmanská říše zahájila dobývání Balkánu. Nicméně Osmanský postup v Srbsku vedl Uhersko k válce proti Osmanské říši.

Počáteční uherský postup kulminoval v křížové výpravě k Varně, i když bez vnější podpory byla uherská vojska poražena. Přesto byli Osmané poraženi u Bělehradu, poté co dobyli Konstantinopol. Osmanský postup byl zastaven v Moldávii díky uherskému zásahu ale Osmané nakonec dosáhli triumfu když Moldávie a Bělehrad padli. V roce 1526 Osmané porazili uherská vojska v bitvě u Moháče vedená králem Ludvíkem Jagelonským, jež zahynul spolu s 14 tisíci pěších. Důsledkem této porážky propukla v Uhrách občanská válka a Uhry byly nuceny platit Osmanům tribut. Uhry se v této době rozdělily na tři části: Horní (královské) Uhry, Sedmihradsko a Budínský pašalik.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ottoman–Hungarian Wars na anglické Wikipedii.

  1. Království zaniklo de facto jako svrchovaný stát po bitvě u Moháče Habsburkové se stali vládci zbytku Uher