Aragonská koruna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Koruna aragonská
Corona d'Aragón (an)
Corona d'Aragó (ca)
Corona Aragonum (la)
Corona de Aragón (es)
 Aragonské království
 Barcelonské hrabství
 Taifa Valencie
 Neapolské království
1162/1164–1707 Bourbonské Španělsko 
Habsburské Španělsko 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
nespecifikováno
obyvatelstvo
státní útvar
vznik:
personální unie Aragonu a Barcelony
zánik:
Státní útvary a území
Předcházející:
Aragonské království Aragonské království
Barcelonské hrabství Barcelonské hrabství
Taifa Valencie Taifa Valencie
Neapolské království Neapolské království
Nástupnické:
Bourbonské Španělsko Bourbonské Španělsko
Habsburské Španělsko Habsburské Španělsko

Aragonská koruna (katalánsky Corona d'Aragó, aragonsky Corona d'Aragón, kastilsky Corona de Aragón) je souhrnné pojmenování pro všechna historická území, která byla podřízena svrchovanosti aragonského krále mezi roky 1164 a 1707. Základem Aragonské koruny byla personální unie Aragonského království a Barcelonského hrabství v podobě manželství Petronily Aragonské a Ramona IV. Barcelonského (svatba proběhla v roce 1137). S nástupem jejich syna Alfonse II. na trůn roku 1162 nastoupila na aragonský trůn barcelonská dynastie.

Později, jako výsledek reconquisty nových území i sňatkové politiky, se unie královstí aragonského a hrabství barcelonského rozrostla o valencijské, mallorské a neapolské království, ostrovy Sicílie, Sardinie a Korsika, vévodství aténské a neopatrijské.

Svatbou Katolických Veličenstev Isabely Kastilské a Ferdinanda II. Aragonského byl zahájen proces spojení se zeměmi Kastilské koruny, čímž vzniklo sjednocené Španělské království jako centralistický stát. Španělští králové užívali titulů „aragonský král“ a „kastilský král“ až do roku 1707, kdy Filip V. Španělský většinu práv a titulů eliminoval. Země Aragonské koruny se rozprostíraly na území moderních států Španělsko, Andorra, Francie, Itálie, Malta a Řecko.