Přeskočit na obsah

Aragonská koruna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Koruna aragonská
Corona d'Aragón (an)
Corona d'Aragó (ca)
Corona Aragonum (la)
Corona de Aragón (es)
11641707/1715
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Země náležející k Aragonské koruně, samotné Aragonské království v tmavě oranžové barvě.
pohyblivé a neurčité, de facto:
Zaragoza (korunovační město)
Monzón (parlament 13.16. stol.)
Barcelona (sídlo rady 13.–16. stol.)
Valencie (počátek 15. století)
Neapol (15.–16. stol.)
Obyvatelstvo
120 000 (v roce 1300)
Státní útvar
feudální monarchie a konfederace několika království a dalších celků podřízených koruně
Vznik
Alfons II. nastoupil na trůn, čímž vznikla personální unie Barcelony a Aragonu
Zánik
29. června 1707Filip V. zrušil Dekrety z Nueva Planta korunu i její zákony
Státní útvary a území
Předcházející
Aragonské království Aragonské království
Barcelonské hrabství Barcelonské hrabství
Ribagorzské hrabství Ribagorzské hrabství
Navarrské království Navarrské království
Neapolské království Neapolské království
Sicilské království Sicilské království
Albarracínské panství Albarracínské panství
taifa Valencie taifa Valencie
taifa Mallorca taifa Mallorca
taifa Dénia taifa Dénia
taifská království taifská království
Arborejský judikát Arborejský judikát
Korsické hrabství Korsické hrabství
Republika Sassari Republika Sassari
Následující
Kastilsko-aragonská unie Kastilsko-aragonská unie
Bourbonské Španělsko Bourbonské Španělsko
Sardinské království Sardinské království
Sicilské království Sicilské království
Neapolské království Neapolské království
Andorrské knížectví Andorrské knížectví
Britská Menorca Britská Menorca

Aragonská koruna (katalánsky Corona d'Aragó, aragonsky Corona d'Aragón, kastilsky Corona de Aragón, latinsky Corona Aragonum) je souhrnné pojmenování pro všechna historická území, která byla podřízena svrchovanosti aragonského krále mezi roky 1164 a 1707. Koruna aragonská byla thalasokracie, tedy námořní velmoc, kdy její jednotlivé celkem byly od sebe odděleny mořem. Kromě původní Aragonie a Katalánsko ovládali králové ještě Baleáry, jižní Itálii, části jižní Francie, Sicílii, Korsiku, Sardinii a části pevninského Řecka.

Seznam zemí koruny

[editovat | editovat zdroj]

království:

vévodství:

  

knížectví:

hrabství:

panství:

Ferdinand II. Aragonský

Jádrem Aragonské koruny byla personální unie Aragonského království a Barcelonského hrabství, jíž roku 1137 dalo základ manželství královny Petronily Aragonské a hraběte Ramona IV. Barcelonského. S nástupem jejich syna Alfonse II. na trůn roku 1162 (bylo mu tehdy 5 let, takže nominálně vládl spolu s matkou-regentkou a když ta o dva roky později abdikovala, vykonávala za něj vládu regentská rada) nastoupila na aragonský trůn barcelonská dynastie.

Později, jako výsledek reconquisty nových území i sňatkové politiky, se unie království aragonského a hrabství barcelonského rozrostla o valencijské, mallorské a neapolské království, ostrovy Sicílie, Sardinie a Korsika, vévodství aténské a neopatrijské.

Svatbou Katolických Veličenstev Isabely Kastilské a Ferdinanda II. Aragonského byl zahájen proces spojení se zeměmi Kastilské koruny, čímž vzniklo sjednocené Španělské království jako centralistický stát. Španělští králové užívali titulů „aragonský král“ a „kastilský král“ až do roku 1707, kdy Filip V. Španělský většinu práv a titulů eliminoval. Země Aragonské koruny se rozprostíraly na území moderních států Španělsko, Andorra, Francie, Itálie, Malta a Řecko.

Státní symbolika

[editovat | editovat zdroj]
  1. Korsika byla v unii se Sardinií do roku 1714 a jen pouze titulárně.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]