Ferdinand II. Aragonský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ferdinand II. Aragonský
Král Aragonie, Kastilie, Leónu, Sicílie, Valencie a Neapole
Portrét
Ferdinand Aragonský
Křest11. února 1453
Narození10. března 1452
Sos del Rey Católico
Úmrtí23. ledna 1516
(ve věku 63 let)
Madrigalejo
PohřbenKatedrála v Granadě
ManželkyIsabela Kastilská
Germaine z Foix
PotomciIsabela
Jan
Jana
Marie
Kateřina
DynastieTrastámarové
OtecJan II. Aragonský
MatkaJana Enríquezová
PodpisFernando firma.jpg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand II. Aragonský (šp. Fernando II de Aragón, 10. března 1452 Sos del Rey Católico23. ledna 1516 Madrigalejo) byl král aragonský, sicilský, kastilský, neapolský, sardinský a navarrský.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl synem aragonského krále Jana II. V roce 1469 se oženil s následnicí kastilského trůnu Isabelou. Po smrti svého otce v roce 1479 se Ferdinand ujal vlády nad Aragonií, zatímco jeho manželka byla svrchovanou královnou Kastilie jako Isabela I. Manželé v letech 1479–1504 společně vládli Kastilii a Aragonu.

Jedním z velkých činů, které královští manželé uskutečnili, bylo dobytí Granady – posledního emirátu na Pyrenejském poloostrově – v roce 1492. To byl důležitý krok k postupnému sjednocení obou království a vytvoření jednotného Španělska. S jejich podporou se Kryštof Kolumbus vypravil na velkou zámořskou cestu a objevil rovněž v roce 1492 Ameriku. Tento náhodný objev dal základ vzniku velké španělské koloniální říše na území Severní, Střední a Jižní Ameriky.

Roku 1496 udělil papež Alexandr VI. svou bulou Si convenit manželům Ferdinandu II. Aragonskému a Isabele Kastilské titul katolická Veličenstva.

Od roku 1500 se mezi Ferdinandem a francouzským králem Ludvíkem XII. rozpoutal konflikt o vládu nad Neapolským královstvím. Tato válka skončila Granadským mírem v roce 1504, v témže roce se Ferdinand nechal korunovat neapolským králem. Ferdinand a Isabela učinili ze Španělska jednu z nejsilnějších zemí v Evropě a dali svým dědicům do ruky moc nad celým Španělskem.

Ferdinand v roce 1504 ovdověl a o rok později se v říjnu oženil s Germaine, dcerou Jana z Foix a neteří francouzského krále. V touze po mužském potomkovi, který by zdědil aragonské království, se Ferdinand uchýlil i k užíváním afrodisiak a snad i k magii. Dle pověsti zemřel na předávkování povzbuzujícími bylinami nebo "španělskými muškami".[1] Byl pohřben v královské kapli v granadské katedrále.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

S první manželkou Isabelou Kastilskou, kterou si vzal 19. října 1469 měl následujících 7 potomků:

  • Isabela (2. října 1470 – 23. srpna 1498),
    ⚭ 1490 Alfons, princ Portugalský (18. května 1475 – 13. července 1491), korunní princ portugalský, tragicky zahynul
    ⚭ 1497 Manuel I. Portugalský (31. května 1469 – 13. prosince 1521), král Portugalska a Algarve od roku 1495 až do své smrti
  • 31. května 1475, potrat syna
  • Jan (28. června 1478 – 4. října 1497), španělský následník trůnu a dědic Kastilie a Aragonu, ⚭ 1496 Markéta Habsburská (10. ledna 1480 – 1. prosince 1530)
  • Jana I. (6. listopadu 1479 – 12. dubna 1555), královna Kastilie, Leónu, Galicie, Aragonie, Valencie, Navarry, Sardinie, Mallorky, Sicílie a Neapole od roku 1504 až do své smrti, ⚭ 1496 Filip I. Sličný (22. července 1478 – 25. září 1506), vévoda burgundský, lucemburský, brabantský a geldernský, hrabě flanderský a holandský
  • Marie Aragonská (29. června 1482 – 7. března 1517), ⚭ 1500 Manuel I. Portugalský (vdovec po její starší sestře)
  • dcera (*/† 1. července 1482), dvojče Marie
  • Kateřina Aragonská (16. prosince 1485 – 7. ledna 1536),
    ⚭ 1501 Artur Tudor (19/20. září 1486 – 2. dubna 1502), princ z Walesu, následník anglického trůnu
    ⚭ 1509 Jindřich VIII. Tudor (28. června 1491 – 28. ledna 1547), král Anglie a Irska od roku 1509 až do své smrti, sňatek anulován v roce 1533

Po smrti Isabely se Ferdinand rozhodl oženil znovu. Volba padla na výrazně mladší Germaine z Foix (1488–1536). Sňatek se uskutečnil roku 1506. Za 10 let manželství se narodil jediný syn, který brzy po narození zemřel.

Ferdinand po sobě zanechal také několik levobočků:

  • Alonso Aragonský (1468–1520), arcibiskup ze Zaragozy a Valencie
  • Marie Blanka Aragonská (1477–1537), převorka kláštera v Ávile

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Jindřich II. Kastilský
 
 
Jan I. Kastilský
 
 
 
 
 
 
Jana z Peñafielu
 
 
Ferdinand I. Aragonský
 
 
 
 
 
 
Petr IV. Aragonský
 
 
Eleonora Aragonská
 
 
 
 
 
 
Eleonora Sicilská
 
 
Jan II. Aragonský
 
 
 
 
 
 
Alfons XI. Kastilský
 
 
Sancho Kastilský
 
 
 
 
 
 
Eleonora z Guzmánu
 
 
Eleonora z Alburquerque
 
 
 
 
 
 
Petr I. Portugalský
 
 
Beatrix Portugalská
 
 
 
 
 
 
Inés de Castro
 
Ferdinand II. Aragonský
 
 
 
 
 
Fadrique Kastilský
 
 
Alfonso Enriquez
 
 
 
 
 
 
Paloma
 
 
Fadrique Enríquez de Mendoza
 
 
 
 
 
 
Pedro González de Mendoza
 
 
Juana de Mendoza y Ayala
 
 
 
 
 
 
Aldonza de Ayala y Ceballos
 
 
Jana Enríquezová
 
 
 
 
 
 
Gonzalo Fernandez de Cordoba
 
 
Diego Fernández de Córdova
 
 
 
 
 
 
Maria Garcia Carrillo
 
 
Mariana Fernández z Córdoby
 
 
 
 
 
 
Pedro Suárez de Toledo
 
 
Inés de Ayala y Toledo
 
 
 
 
 
 
Juana de Orozco
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ÁLVAREZ, Manuel Fernández. Jana Šílená: zajatkyně z Tordesillasu. Litomyšl: Paseka, 2002. 192 s. ISBN 80-7185-475-1. S. 21. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LADERO Quesada, Miguel Ángel: Španělsko katolických králů, 2003, ISBN 80-86263-44-4

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Jan II.
Znak z doby nástupu Aragonský král
spoluvládce Jana II. od 1468
14791516
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel I.
Předchůdce:
Jan I.
Znak z doby nástupu Sicilský král
Ferdinand II.
14791516
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel II.
Předchůdce:
Jan II.
Znak z doby nástupu Mallorský král
Ferdinand II.
14791516
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel I.
Předchůdce:
Jan II.
Znak z doby nástupu Valencijský král
Ferdinand II.
14791516
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel I.
Předchůdce:
Ludvík XII.
Znak z doby nástupu Neapolský král
Ferdinand III.
15041516
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel V.
Předchůdce:
Filip I.
Znak z doby nástupu Kastilský a leónský král
spoluvládce Isabely Kastilské a Filipa Sličného (1474-1506), od roku 1506 s Janou I.
15061516
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jana I. a Karel I.
Předchůdce:
Kateřina I.
Znak z doby nástupu (Horno)navarrský král
Ferdinand I.
15131516
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jana I. a Karel I.