Robert I. Neapolský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Robert I. Neapolský
Narození 1277
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ58894
Úmrtí 20. ledna 1343 (ve věku 66 let)
Neapol
Manžel/ka Jolanda Aragonská
Sancha Mallorská
Děti Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ201737
Rodiče Karel II. Neapolský a Marie Uherská
Příbuzní bratři Ludvík z Toulouse, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ2094509, Karel I. Martel, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ441421, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ576665 a Filip I. z Taranta
sestry Eleonora z Anjou, Blanka z Anjou, Markéta z Anjou a Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ750636
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Robert Neapolský (iluminace z Bible rodu Anjou)

Robert I. Neapolský (italsky Roberto il Saggio, 1277-19. ledna/20. ledna 1343 Neapol)[1] byl neapolský král (1309–1343) se zálibou v umění a náklonností k františkánskému řádu. Na jeho dvoře tvořil Tino di Camaino, Giotto a autoři nákladně iluminované Bible rodu Anjou.

Život[editovat | editovat zdroj]

Robert s přízviskem Moudrý se narodil jako třetí syn Karla z Anjou a jeho choti Marie, dcery uherského krále Štěpána V. Roku 1309 převzal po otci vládu. Během jeho působení bylo Neapolské království výrazným hybatelem politiky na Apeninském poloostrově, Robert opakovaně vojensky vystoupil proti snahám římských králů získat nadvládu nad Itálii. Po smrti syna Karla jmenoval pro nedostatek legitimních potomků dědičkou království vnučku Johanu.

Tako jako Argus, také Robert měl mnoho očí, byl obezřetný, moudrý, uvážlivý, všechno viděl a byl nejzkušenější ze všech mužů své doby, jsa vzdělán v mnoha vědách...
— dobový popis krále Roberta[2]

Mezi nejvlivnější muže Robertova dvora patřil Niccolo Acciaiuoli z rodu florentských bankéřů a po králově skonu byl hlavou politiky království.[3]

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. www.mittelalter-genealogie.de
  2. ŠPIČKA, Jiří. Petrarca. Homo politicus. Praha : Argo, 2010. Dále jen Petrarca. ISBN 978-80-257-0172-0. S. 63.  
  3. PROCACCI, Giuliano. Dějiny Itálie. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1997. Dále jen Dějiny Itálie. ISBN 80-7106-152-2. S. 76-77.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • The Anjou Bible. A Royal Manuscript Revealed. Naples 1340. Leuven : Peeters Publishers, 2010. 335 s. ISBN 978-90-429-2445-1. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]