Štěpán V. Uherský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Štěpán V. Uherský
Král uherský
Portrét
Štěpánova korunovace (Chronicum Pictum)
Doba vlády12701272
Korunovace1270
Narození1239/1240?
Budín
Úmrtí6. srpna 1272
Csepel-sziget
Pohřbendominikánský klášter na Zaječím ostrově
PředchůdceBéla IV. Uherský
NástupceLadislav IV. Kumán
ManželkaAlžběta Kumánská
PotomciAlžběta Kumánka
Kateřina Uherská
Marie Uherská
Anna Uherská
Ladislav IV. Kumán
Ondřej
DynastieArpádovci
OtecBéla IV. Uherský
MatkaMarie Laskarina
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štěpán V. Uherský (maďarsky V. István, 1239/1240?6. srpna 1272) byl uherský král z dynastie Arpádovců.

Život[editovat | editovat zdroj]

Starší ze dvou synů krále Bély IV. a Marie z rodu byzantských Laskaridů byl již roku 1253 oženěn s Alžbětou, dcerou kumánského chána Kuthena. Ze srdce nenáviděl českého krále Přemysla Otakara II., který byl přitom manželem jeho neteře Kunhuty, a válčením proti němu strávil většinu svého krátkého života. Společně s otcem se roku 1260 zúčastnil bitvy u Kressenbrunnu.

... král soustředil léta Páně tisícdvěstěšedesát se svým synem Štěpánem a s kumánským vévodou Alprem blízko Moravy početné vojsko, které mínilo zaútočit proti českému králi Otakarovi. Ale třináctého července utrpěl porážku a utekl k Hainburgu
— Dubnická kronika[1]

I po porážce Štěpán odmítal mírová ujednání a nakonec mu byl otec přinucen postoupit k vládnutí části území, které přímo nesousedily s územím Přemysla Otakara II.

Od roku 1262 byl mladším králem, provozoval svou vlastní politiku a fakticky si oddělil východní část Uherska, kde razil i vlastní mince.[2] Na jaře 1266 uzavřel s otcem mírovou smlouvou, kdy na otcově straně byl jako spojenec jmenován Štěpánův mladší bratr Béla a také synovec Béla Mačevský.[3]

Králem Uherska se Štěpán stal roku 1270, po otcově smrti. Dál vedl jakousi válku s Přemyslem Otakarem, která nakonec skončila smírem, který ovšem vyzněl přece jen úspěšněji pro Přemysla. Zemřel již roku 1272 a byl pohřben v dominikánském klášteře na Zaječím (Markétině) ostrově.[4]

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kronika uhorských kráľov zvaná Dubnická. Příprava vydání Július Sopko. Budmerice: Vydavateľstvo Rak, 2004. 239 s. ISBN 80-85501-13-9. S. 92. 
  2. VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310. Praha: Paseka, 2002. ISBN 80-7185-433-6. S. 95. 
  3. Velké dějiny, str. 110
  4. Kronika uhorských kráľov, str. 93

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KRISTÓ, Gyula. Die Arpaden-Dynastie : die Geschichte Ungarns von 895 bis 1301. Budapest: Corvina, 1993. 310 s. ISBN 9631338576. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Béla IV.
Znak z doby nástupu Uherský král
Štěpán V.
12621272
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ladislav IV. Kumán