Bosenské království
| Bosenské království Краљевина Босна Kraljevina Bosna
| |||||||||
Geografie
| |||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||
| Státní útvar | |||||||||
bosenské zlaté mince
| |||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
.svg){kind=small}
Bosenské království (bosensky/srbochorvatsky Kraljevina Bosna, Краљевина Босна, Bosansko kraljevstvo, Босанско краљевство) byl středověký státní útvar rozkládající se na Balkánském poloostrově.
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Bosenské království vzniklo povýšením Bosenského banátu (1154–1377) na království. Bosna nabyla nezávislosti v průběhu 13. a 14. století, než byla přidružena k zemím Svatoštěpánské koruny. Historicky, kulturně i politicky se Bosna utvářela na pomezí svých dvou mocnějších sousedů, mezi Uhrami, resp. Chorvatskem, na severu a Byzantskou říší, resp. Srbskem čili Raškou, na východě. V 15. století království podlehlo rychle expandující Osmanské říši.
V roce 1377 vzniklo první nezávislé Bosenské království.[1] Jeho prvním vladařem byl Štěpán Tvrtko z rodu Kotromanićů, korunovaný ve věku 15 let v obci Mile (někteří historici uvádějí klášter Mileševa) poblíž Visoka. V této době Bosna dosahuje svého největšího rozmachu. Na severu ji ohraničuje řeka Sáva, na jihu pak ostrovy Hvar a Korčula[1]. V tehdejším náboženském životě země sice dominovalo katolické křesťanství, pevné postavení měla i křesťanská odnož zvaná bogomilství. To bylo vnímáno pro západní a východní křesťanství jako velké nebezpečí a bylo proti němu razantně vystupováno jak v pravoslavných, tak katolických státech, až se ho nakonec podařilo vykořenit. V Bosně ale působí bogomilové až do zániku státu v polovině 15. století[1], když zemi dobyli Osmané postupující od Bosporu severozápadním směrem do nitra Evropy.
Titul bosenských panovníků[editovat | editovat zdroj]
Tvrtko I. se v roce 1356 ozančil za bána „celé Bosny a celé Usory a Soli“ (čitave Bosne i čitave Usore i Soli). Po vyhlášení Bosenského království bylo území Soli včleněno do titulu panovníků odděleně od Usory. Celý titul zněl: „Kralj Srbljem, Bosni, Primorju, Hlmsci Zemli, Zapadnim Stranam, Dolnim Krajem, Usori, Soli, Podrinju i k tomu“.[2]
Seznam bosenských králů[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Králové z dynastie Kotromanićů:
- Štěpán Tvrtko I., 1377–1391
- Štěpán Dabiša, 1391–1395
- Helena I. Hrubá, 1395–1398
- Štěpán Ostoja, 1398–1404
- Štěpán Tvrtko II., 1404–1408
- Štěpán Ostoja, 1409–1418
- Štěpán Ostojić, 1419–1421
- Štěpán Tvrtko II., 1421–1443
- Štěpán Tomaš, 1444–1461
- Štěpán Tomašević, 1461–1463[3]
Rekonstrukce praporu[editovat | editovat zdroj]
-
válečný Štěpána Tvrtka I. -
královský Štěpána Tvrtka I. (z pečeti) -
královský Štěpána Tvrtka I.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c DOMIN, Thierry. History of Bosnia and Herzegovina from the origins to 1992 (2. kapitola) [online]. SFOR Informer, 11. července 2001. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Solana 125 godina. Tuzla: Solana d.d., Prof. dr. sc. Izudin Kapetanović, 2019-05-22. S. 69. (bosensky)
- ↑ Kratka politička i kulturna povijest Bosne i Hercegovine. [s.l.]: Hrvatski informativni centar (chorvatsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bosenské království na Wikimedia Commons
