Tuzla

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě v Bosně a Hercegovině. O ukrajinském ostrově pojednává článek Tuzla (ostrov).
Tuzla
Тузла
Tuzla, Kapija place.jpg
Tuzla  Тузла – znak
znak
Tuzla  Тузла – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice 44°32′25″ s. š., 18°39′55″ v. d.
Nadmořská výška 231 m n. m.
Stát Bosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
entita Federace Bosny a Hercegoviny
kanton Tuzlanský kanton
Administrativní dělení 39 městských částí (mjesne zajednice)
Tuzla  Тузла na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 303 km²
Hustota zalidnění 410 obyv./km²
Etnické složení Bosňáci, Chorvati
Náboženské složení Muslimové, římskokatoličtí křesťané
Správa
Oficiální web www.tuzla.ba
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tuzla je město v Bosně a Hercegovině. Má 120 441 obyvatel[1] a leží v muslimsko-chorvatské Federaci Bosny a Hercegoviny, na severu země u hranic s Republikou srbskou. Je také centrem své samosprávné jednotky (kantonu)

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Tuzle pochází z roku 950, z letopisů byzantského historika a císaře Konstantina VII. Porfyrogenneta. V té době byla ohniskem bojů pod Uherskou vládou a jmenovala se Soli, podle místního slaného jezera. Dnešní název Tuzla ze jména Soli vychází - "Tuzla" znamená „solný důl“ v turečtině. Archeologové prokázali, že Tuzla je osídlená od doby neolitu již přes 6 000 let, což z ní činí jedno z nejstarších hrazených sídel a později měst v Evropě. Na jeho kolonizaci se v období počátků našeho letopočtu podíleli Římané, kteří je připojili ke své provincii Dalmácie.

Roku 1878 byla Tuzla osvobozena od nadvlády Osmanské říše, do níž se dostala po řadě konfliktů roku 1510. V letech 1878 - 1920 byla součástí Rakousko-Uherska. Byla založena solná továrna, jeden z nejvýznamnějších distributorů soli v celé říši. Ve zdejší vojenské posádce až do konce 1.světové války sloužili mj. čeští vojáci. Roku 1928 byla Tuzla s celou Bosnou a Hercegovinou připojena ke svazku jihoslovanských zemí do Jugoslávského království.

V roce 1943 se Tuzla stala největším městem, které jugoslávští partyzáni během války osvobodili. Až do bosenské války se postupně vyvíjelo v moderní, průmyslové město. Za bosenské války v letech 1990 - 1998 obléhaly Tuzlu srbské vojenské jednotky a byla značně poničena. Nejvážnějším incidentem této doby byla smrt 72 mladíků při minometné palbě v roce 1992; připomíná ji památník v centru města.

Dnešní Tuzla[editovat | editovat zdroj]

Panorama Tuzly

V dnešní době se město snaží přilákat turisty, ročně jich přijede přes 100 000. Hlavní atrakcí je zde slané jezero, jediné v Evropě a při něm otevřený

  • Solný trh, tj. Solné muzeum.
  • Jihobosenské muzeum vystavuje bohaté archeologické, historické a etnologické památky.
  • Portrétní galerie
  • Knižní festival Meši Selimoviće se koná každoročně a je pojmenovaný po známém balkánském spisovateli.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Preliminary Results Of the 2013 Census of Population, Households and Dwellings in Bosnia and Herzegovina [online]. Agency for Statistics of Bosnia and Herzegovina, 5 November 2013, [cit. 2013-11-10]. [1]. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Opčiny a města Tuzlanského kantonu Vlajka tuzlanského kantonu

Banovići | Čelić | Doboj Istok | Gračanica | Gradačac | Kalesija | Kladanj | Lukavac | Sapna | Srebrenik | Teočak | Tuzla | Živinice