Travnik

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Travnik
Travnik (collage image).jpg
Travnik – znak
znak
Travnik – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 514 m n. m.
Stát Bosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
Travnik
Travnik
Správa
Oficiální web www.travnik.com.ba
PSČ 72270
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pohled na Travnik

Travnik je historické město v Bosně a Hercegovině, nachází se mezi městy Donji Vakuf a Zenica, prochází tudy silnice mezi Sarajevem a Banjou Lukou.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Travnik se rozkládá v nadmořské výšce okolo 550 m n. m. v údolí řeky Lašvy mezi vysokými horami (Paljenik v masívu Vlašić, oblíbeném středisku zimních sportů severně od města, dosahuje výšky 1933 metrů). Travnikem prochází jedna velmi dlouhá třída, která tvoří osu města.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historické centrum města pochází z 15. století, samotná oblast Travniku byla trvale osídlena již v dřívějších dobách. Již během existence Římské říše se v jeho blízkosti nacházela různá sídla. V dobách turecké nadvlády v Travniku sídlili turečtí vezíři (1699–1832 a 1839/40–1851) a město plnilo roli metropole Bosny a Hercegoviny[1][2] (než byla přesunuta do Sarajeva). Zřízeny zde byly i konzuláty některých zemí (především Rakouska a Francie). Z této doby se dochovalo mnoho mešit (např. Modrá mešita, dále např. Sulejmanova mešita). Město má také jako jediné v Bosně a Hercegovině dvě hodinové věže (sahat-kula).

S předáním Bosny a Hercegoviny Rakousko-Uhersku a později vznikem Jugoslávie však význam Travniku upadl. Hlavní ekonomická i průmyslová aktivita Bosny a Hercegoviny se rozvíjela v údolí řeky Bosny, kde se nacházejí hlavní dopravní tahy (jak železnice, tak i silnice). Travnik, sevřený v údolí řeky Lašvy a oddělený od zbytku Bosny mohutnými horami, však mohl jen stěží být vhodným místem pro rozvoj hospodářství. Do Travniku tak nikdy nebyla zavedena železnice, nicméně na konci 19. století i sem zavítaly některé vymoženosti tehdejší doby; město se stalo prvním, kde byl zřízen spolek dobrovolných hasičů. Bylo také vybudováno gymnázium. V té době však již město mělo několik islámských škol, medres.

V Jugoslávii se Travnik stal po roce 1929 součástí nejprve Splitské bánoviny, později se stal součástí bánoviny Chorvatsko[3] a po roce 1941 i fašistického Nezávislého státu Chorvatsko. 22. října 1944 byl Travnik osvobozen jednotkami jugoslávských partyzánů.

V druhé polovině 20. století se stal Travnik dějištěm několika románů spisovatele Ivo Andriće, který pocházel z Bosny a který za svoji práci získal Nobelovy ceny za literaturu.

Pro socialistickou Jugoslávii byla významná továrna na výrobu zbraní, které se v Travniku nacházela.[4]

V 90. letech 20. století bylo město poškozeno během války. Nejprve jej ostřelovaly srbské vojenské formace a později bylo místem střetů mezi chorvatskými a bosňáckými ozbrojenými silami.[5] Travnik nakonec obsadila po dlouhých bojích Armáda Bosny a Hercegoviny; bitva si vyžádala okolo 250 mrtvých a několik tisíc uprchlíků.[4] Symbolem válečného ničení se staly náboženské objekty (kostely a mešity), mnohé z nich byly zcela zničeny. Počet obyvatel města a jeho okolí (općiny Travnik) po válce poklesl ze 79 tisíc na 59 tisíc. Namísto toho zde bylo ještě v roce 1999 evidováno okolo 13 500 vnitřně vysídlených osob.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Dnes město patří do Federace Bosny a Hercegoviny. Travnik je sídlem Středobosenského kantonu. V oblasti pod městskou správou žije na 53 482 obyvatel (2013), z toho asi 26 000 ve vlastním městě. Díky svému historickému centru z 15. století, pevnosti z tureckých časů a nedalekému pohoří Vlašić je častým turistickým cílem.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Ekonomický rozvoj města byl historicky dán jeho polohou v údolí řeky Lašvy, stejně tak i blízkosti řady nalezišť kovů a dalších surovin. Okolí města je intenzivně zemědělsky využíváno. Mezi největší zaměstnavatele v dobách existence SFRJ (socialistické Jugoslávie) patřila textilní společnost Borac, v současné době jsou to firmy Pharmamed, Bajra, Prima-inter, Vlašić-milk, Nuno-flips, Feniks a další.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Město není napojeno na železniční síť. Hlavní dopravní tahy představují silniční spojení ve směru západ-východ (Jajce/Donji VakufZenica). Do roku 1972 byla vedena údolím řeky Lašvy úzkorozchodná trať z Jajce přes Travnik do Uskoplje.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DONIA, Robert J. Sarajevo: biografija grada. Sarajevo: Institut za istoriju, 2006. 462 s. ISBN 9958-9642-8-7. S. 45. (bosenština) 
  2. PHILLIPS, Douglas A. Modern World Nations: Bosnia and Herzegovina. [s.l.]: Chelsea House Publishers, 2004. 117 s. ISBN 0-7910-7911-2. S. 36. (angličtina) 
  3. BILANDŽIĆ, Dušan. Historija Socijalističke Federativne Republike Jugoslavije. Záhřeb: Školska knjiga, 1978. 589 s. S. 25. (chorvatština) 
  4. a b FINLAN, Alastair. The Collapse of Yugoslavia 1991-1999. Oxford: Osprey Publishing, 2004. ISBN 978-1841768052. S. 45. (angličtina) 
  5. PHILLIPS, Douglas A. Modern World Nations: Bosnia and Herzegovina. [s.l.]: Chelsea House Publishers, 2004. 117 s. ISBN 0-7910-7911-2. S. 89. (angličtina) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]