Doboj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Doboj
Grad Doboj
Tvrđava Doboj 6.jpg
Doboj – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška143 m n. m.
StátBosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
Doboj na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha648 km²
Počet obyvatel68 514 (2013)[1]
Hustota zalidnění105,7 obyv./km²
Správa
StarostaBoris Jerinić (od 2018)
Vznik1415
Telefonní předvolba053
PSČ74000
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Doboj (srbsky: Добој) je město v Bosně a Hercegovině. Nachází se v údolí řeky Bosny. Dle sčítání lidu z roku 2013 zde žilo 24 349 obyvatel, kteří jsou převážně srbské národnosti. Město administrativně spadá pod Republiku srbskou. Doboj má v rámci Bosny a Hercegoviny význam především jako významný uzel železniční dopravy v zemi.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na místě soutoku řek Usora a Bosna byly při archeologických průzkumech nalezeny stopy souvislého osídlení z dob neolitu. Osídlení existovalo i v dobách existence Římanů i Ilyrů (předchůdců Slovanů na území Jihovýchodní Evropy). Pevnost, okolo níž se město rozvinulo, byla postavena nejspíše ve 12. století.

V roce 1476 dobojskou pevnost obsadili během svého pronikání na Balkán Turci, a to, poté, co překonali soutěsku řeky Vrbas u obce Vranduk. Původní pevnost byla v roce 1940 intenzivně přestavovaná a rozšiřovaná, neboť se Maďaři přiblížili k městu a hrozili jeho dobytím z osmanských rukou. Po několik set let, kdy byl Doboj držen Osmany, však bylo město vystaveno různým útokům ze strany Habsburské monarchie. Zřízena zde byla kapetanie, jíž byl Doboj centrem. Během vpádu Evžena Savojského do Bosny se vojenská posádka Doboje vzdala. Po Berlínském kongresu se města zmocnili Habsburkové, kteří získali do správy celé Bosny a Hercegoviny. V Doboji však byl příchod nového vojska provázen ozbrojenými střety. Několik tisíc místních obyvatel, převážně muslimské víry, se vzbouřilo a pokoušelo se zastavit dvacátou divizi rakouské armády generála Lászlo Saparyho, která do Doboje vstoupila.

Během první světové války se zde nacházel rakousko-uherský internační tábor pro Srby, odváženi sem byli Srbové jak z Bosny, tak i ze Srbska a Černé Hory. Ke konci války již museli být vězni odváženi jinam, převážně na území dnešního Maďarska.

O dvacet let později, za druhé světové války zde operovali četnici pod vedením Dragoljuba Mihajloviće, kteří zde měli svůj hlavní stan. Poté jej přenesli do Ravné gory v dnešním Srbsku.[2] Aktivní bylo ale také jugoslávské partyzánské hnutí. Kontrolu nad větší částí města, které bylo původně součástí fašistického Chorvatska, získali v noci z 23. na 24. srpna 1943. Německé vojáky se podařilo vyhnat ale až v dubnu 1945, protože nacisté považovali Doboj díky své poloze za strategický bod a pokoušeli se ho co nejdéle udržet.

Novější zástavba v Doboji

4. srpna 1991 se konala v Doboji demonstrace proti násilnostem, které odstartovaly válku v Bosně a Hercegovině. Shromáždění se konalo v parku národních hrdinů a bylo spíše symbolickým vyjádřením názoru té části obyvatelstva, která ostře odsuzovala nacionalismus.

Vládnoucí Srbská demokratická strana v květnu 1992 po vzoru ostatních míst v Bosně a Hercegovině zformovala krizový štáb a převzala vládu nad městem. Etnický neklid tak byl ještě umocněn a hlavně mohl získat podporu shora. Z okolních vesnic, které se nacházejí na území opštiny Doboj začali odcházet, nebo byli vyháněni, příslušníci nesrbských národů, tedy Bosňáků a Chorvatů. Docházelo často k válečným zločinům.

Odpovědné osoby byly po válce potrestány tribunálem ICTY. Docházelo k rozsáhlým přesunům tisíců lidí. A to nejen Bosňáků, kterých bylo mezi uprchlíky nejvíce, ale také i Chorvatů a samozřejmě Srbů, kteří se rovněž stali oběťmi války.

Po konfliktu byla původní opština rozdělena na tři; kromě samotného města Doboj vznikly i administrativní jednotky Doboj Istok (Doboj Východ) a Doboj Jug (Doboj jih). Podobně jako v jiných městech v zemi se tak umocnil převažující etnický prvek, který byl v Doboji srbský a dnes se jedná tedy převážně o srbské město. Celkový počet obětí války dosáhl 2201 osob.

V roce 2014 zasáhly město katastrofální povodně.

Kultura a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1956 působí v Doboji regionální muzeum, dále se zde nachází pobočka Národní knihovny (založená v roce 1946) s fondem cca 75 000 knih. Hlavní kulturní institucí ve městě je Centrum pro kulturu a vzdělávání (srbsky Centar za kulturu i obrazovanje), který organizuje různé koncerty, výstavy a další kulturní akce.[3]

Mezi kulturní památky, resp. navštěvované pamětihodnosti města patří:

Ekonomika a doprava[editovat | editovat zdroj]

Doboj je průmyslové město s kovozpracujícími, textilními a chemickými závody. V blízkosti města se nachází také uhelný důl.

Díky vhodné poloze v údolí řeky Bosny a dobrému napojení na železniční trať do Sarajeva byly v Doboji příhodné podmínky pro rozvíjení mnoha odvětví. V současné době sídlí v Doboji Železnice Republiky srbské, město má jako železniční uzel význam i z hlediska celé Bosny a Hercegoviny, jejíž drážní síť je velmi řídká.

V současné době[kdy?] se plánuje rozvoj také v energetice, v blízkosti města se projektuje tepelná elektrárna.

Školství[editovat | editovat zdroj]

V Doboji se nacházejí 4 základní školy (Základní hudební škola, Základní škola Dositeje Obradoviće, Základní škola Svatého Sávy a Základní škola Vuka Karadžiće). Nachází se zde několik gymnázií a středních škol. Sídlí zde rovněž soukromá vysoká škola Slobomir P Univerzitet a Dopravně-technická fakulta Univerzity ve Východním Sarajevu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. 2013 population census in Bosnia and Herzegovina.
  2. CARMICHAEL, Catherine. A concise history of Bosnia. [s.l.]: Cambridge University Press, 2015. ISBN 978-1-107-01615-6. S. 83. (angličtina) 
  3. Článek na portálu kultura.ba (bosensky)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]