Srebrenica

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Srebrenica
Srebrenica.jpg
Srebrenica – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška275 m n. m.
StátBosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
EntitaRepublika srbská
Srebrenica na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha527 km²
Správa
Oficiální webwww.srebrenica.gov.ba
Telefonní předvolba56
PSČ75430
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Srebrenica (Сребреница) je město na východě území Bosny a Hercegoviny, spadající pod Republiku srbskou.

Město bylo v minulosti známé pro nedaleké lázně a těžbu soli, olova, zinku a zlata. Samotné jméno města je odvozeno od slova stříbro.

Podle sčítání lidu z roku 1991 bydlelo ve srebrenické oblasti 37 213 obyvatel, z toho 72,9 % Bosňáků a 25,2 % Srbů.

Masakr ve Srebrenici[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Srebrenický masakr.
Památník masakru v Potočari

Masakr ve Srebrenici byl válečný zločin, spáchaný v červenci 1995 během války v Bosně a Hercegovině. Genocida se zakládala na masovém, plánovaném vraždění zajatých civilistů, výhradně Bosňáků muslimského vyznání, mužů a chlapců.[1][2] Došlo k ní ve městě Srebrenica a okolí a spáchala ji Vojska Republiky srbské[3][4] pod vedením generála Ratka Mladiće, spolu s paramilitantní jednotkou Škorpioni, která byla pod kontrolou Ministerstva vnitra Srbska.[5][6][7] Na genocidě se podílelo i několik stovek řeckých a ruských dobrovolníků.[8][9][10]

Masakr ve Srebrenici je po holocaustu první soudem označenou genocidou.[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Fakta a skutečnosti o Srebrenici - International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia [online]. [cit. 2016-11-26]. Dostupné online. 
  2. MISSING AND DEAD FROM SREBRENICA: THE 2005 REPORT AND LIST - International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia|url=http://www.icty.org/x/file/About/OTP/War_Demographics/en/popovic_srebrenica_050916.pdf
  3. ‘MAY WE ALL LEARN AND ACT ON THE LESSONS OF SREBRENICA’, SAYS SECRETARY-GENERAL, IN MESSAGE TO ANNIVERSARY CEREMONY | Meetings Coverage and Press Releases. www.un.org [online]. [cit. 2016-11-25]. Dostupné online. 
  4. Institute for War and Peace Reporting, Tribunal Update: Briefly Noted (TU No 398, 18 March 2005)
  5. "ICTY – Kordic and Cerkez Judgement – 3. After the Conflict" [online]. [cit. 2016-11-26]. Dostupné online. 
  6. Paramilitaries Get 15 - 20 Years for Kosovo Crimes :: Balkan Insight. www.balkaninsight.com [online]. [cit. 2016-11-25]. Dostupné online. 
  7. Serbia: Mladic “Recruited” Infamous Scorpions. Institute for War and Peace Reporting. Dostupné online [cit. 2016-11-25]. 
  8. SMITH, Helena. Greece faces shame of role in Serb massacre. The Guardian. 2003-01-04. Dostupné online [cit. 2016-11-25]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  9. OMRI Daily Digest II, No. 136, 14 July 1995. www.hri.org [online]. [cit. 2016-11-25]. Dostupné online. 
  10. ADLER, Nanci; LEYDESDORFF, Selma; CHAMBERLAIN, Mary. Memories of Mass Repression: Narrating Life Stories in the Aftermath of Atrocity. [s.l.]: Transaction Publishers 251 s. Dostupné online. ISBN 9781412812047. (anglicky) Google-Books-ID: XS1vHuAgcZgC. 
  11. Prohlášení ICTY: „Cíleným vyhlazením části Bosenské populace se srbské jednotky dopustily genocidy (…)“ [1] Archivováno 19. 4. 2006 na Wayback Machine.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]