Srebrenica

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Srebrenica
Srebrenica landscape.JPG
Srebrenica – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Stát Bosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
Srebrenica na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Správa
Oficiální web www.srebrenica.gov.ba
Telefonní předvolba 56
PSČ 75430
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Srebrenica (Сребреница) je město na východě území Bosny a Hercegoviny, spadající pod Republiku srbskou.

Město bylo v minulosti známé pro nedaleké lázně a těžbu soli, olova, zinku a zlata. Samotné jméno města je odvozeno od slova stříbro.

Podle sčítání lidu z roku 1991 bydlelo ve srebrenické oblasti 37 213 obyvatel, z toho 72,9 % Bosňáků a 25,2 % Srbů.

Masakr ve Srebrenici[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Srebrenický masakr.
Památník masakru v Potočari

Dne 6. července 1995, během války v Bosně na srebrenickou enklávu bosenských muslimů zaútočily srbské jednotky pod vedením Ratka Mladiče. Přibližně 15 000 obyvatel se rozhodlo pro útěk k Tuzle, ostatní se vydali k několik kilometrů vzdálenému Potočari, kde se chtěli uchýlit pod ochranu jednotek UNPROFOR, ovšem bez úspěchu. Během dvou dnů bylo město vyklizeno a začaly hromadné vraždy. Až přes 8000[1] mužů bylo povražděno, většinou zastřeleno. Mnoho žen bylo znásilněno, došlo i k vraždám žen a nezletilých dětí.[2] V ovzduší občanské války přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci č. 824, která vyhlásila města Sarajevo, Tuzla, Bihać, Goradže, Žepa a Srebrenica bezpečnými zónami pod záštitou Ochranných sil Spojených národů /UNPROFOR/. 11. července 1995 Srbové dobyli bosňáckou enklávu Srebrenici, obléhanou od léta 1992. Zahynulo a zůstalo nezvěstných 8373 bosňáckých mužů a chlapců ve věku od 12 do 77 let, což z "bezletové zóny" učinilo dějiště největšího hromadného masakru v Evropě po druhé světové válce. Tehdy fatálně selhali nizozemští vojáci UNPROFOR.[3] Odvolací soud v Haagu v červnu 2017 v zásadě potvrdil rozsudek civilního soudu z roku 2014, že Nizozomsko nese část viny na masakru bosenských muslimů v Srebrenici v roce 1995. Podle rozsudku je stát zodpovědný asi za 300 muslimských mužů, jejichž deportaci z tzv. bezpečné zóny OSN do rukou bosensko-srbských jednotek umožnili nizozemští vojáci.[4]

Fyzická geografie [editovat | editovat zdroj]

Masakr ve Srebrenici je po holocaustu první soudem označenou genocidou.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Potocari Memorial Center PRELIMINARY LIST of Missing Persons from Srebrenica '95 [1]
  2. Rozsudek ICTY nad Radislavem Krstićem; odstavce 43-46; citace, PDF
  3. ŠAJTAR, Jaroslav. Před 25 lety vzplála válka v Jugoslávii, nejkrvavější konflikt v poválečné Evropě. Reflex.cz [online]. Czech News Center,a.s., 31.3.2017 [cit. 9.7.2017]. Dostupné online.  
  4. ČTK. Soud v Haagu: Nizozemsko nese část viny na masakru v Srebrenici. Týden.cz [online]. Empresa Media,a.s., 27.6.2017 [cit. 9.7.2017]. Dostupné online.  
  5. Prohlášení ICTY: „Cíleným vyhlazením části Bosenské populace se srbské jednotky dopustily genocidy (…)“ [2]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]