Derventa
Derventa Дервента | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 44°58′48″ s. š., 17°54′36″ v. d. |
Nadmořská výška | 120 m n. m. |
Stát | Bosna a Hercegovina |
Entita | Republika srbská |
Derventa Дервента | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 516,84 km² |
Počet obyvatel | 30 177 |
Hustota zalidnění | 58,4 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 53 |
PSČ | 74400 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Derventa (Дервента) je město a sídlo v regionu Doboj v Posáví v Republice srbské v rámci Bosny a Hercegoviny. Sídlo zahrnuje 57 vesnic a nachází se severozápadně od města Doboj. V roce 2013 zde ve městě žilo celkem 11 631 obyvatel.
Zeměpisné chrakteristiky
[editovat | editovat zdroj]Derventa se nalézá na hranici s obcemi Brod, Modriča, Doboj, Prnjavor a Srbac.
Vesnice a sídla Derventy
[editovat | editovat zdroj]• Agići • Begluci • Bijelo Brdo • Bosanski Dubočac • Brezici • Bukovac • Bukovica Mala • Bukovica Velika • Bunar • Cerani • Crnča • Dažnica • Derventa • Donja Bišnja • Donja Lupljanica • Donji Detlak • Donji Višnjik • Drijen • Gornja Bišnja • Gornja Lupljanica • Gornji Božinci • Gornji Detlak • Gornji Višnjik • Gradac • Gradina • Kalenderovci Donji • Kalenderovci Gornji • Kostreš • Kovačevci • Kulina • Kuljenovci • Derventski Lug • Lužani • Lužani Bosanski • Lužani Novi • Mala Sočanica • Mišinci • Miškovci • Modran • Osinja • Osojci • Pjevalovac • Pojezna • Poljari • Polje • Rapćani • Stanići • Šušnjari • Tetima • Trstenci • Tunjestala • Velika • Velika Sočanica • Vrhovi • Zelenike • Žeravac i Živinice.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Mezi roky 1929 a 1939 byla Derventa součástí Vrbaské bánoviny a mezi roky 1939 a 41 Chorvatské Banoviny v rámci Království Jugoslávie.
Demografie
[editovat | editovat zdroj]Obyvatelstvo Derventy se dělí do dvou kategorií. První skupina zahrnuje pouze obyvatele samotného města, druhá zahrnuje i občany přidružených vesnic a obcí. Počet a národnostní struktura občanů prodělala významnou proměnu zejména během bosenské války v letech 1992–1995.
Počet občanů města | |||||||||||||
Rok | Srbové | % | Bosňáci | % | Chorvaté | % | Jugoslávci | % | Ostatní | % | Celkem | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1971 | 2496 | 21,10% | 5065 | 42,83% | 3439 | 29,08% | 459 | 3,88% | 365 | 3,08% | 11 824 | ||
1981 | 2934 | 20,43% | 4593 | 31,99% | 3727 | 25,95% | 2799 | 19,49% | 304 | 2,11% | 14 357 | ||
1991 | 4555 | 25,66% | 5558 | 31,31% | 4317 | 24,32% | 2623 | 14,77% | 695 | 3,91% | 17 748 | ||
Počet občanů oblasti | |||||||||||||
Rok | Srbové | % | Bosňáci | % | Chorvaté | % | Jugoslávci | % | Ostatní | % | Celkem | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1971 | 23 124 | 41,18% | 6548 | 11,66% | 25 228 | 44,93% | 575 | 1,02% | 666 | 1,18% | 56 141 | ||
1981 | 22 840 | 40,06% | 6034 | 10,58% | 23 629 | 41,44% | 3752 | 6,58% | 75 | 1,32% | 57 010 | ||
1991 | 22 938 | 40,60% | 7086 | 12,54% | 21 952 | 38,86% | 3348 | 5,92% | 1165 | 2,06% | 56 489 | ||
Sport
[editovat | editovat zdroj]Nejpopulárnějším sportem v Derventě je fotbal. Prvním derventským fotbalovým klubem, který vznikl v roce 1919, byl FK Dečko.
Významné osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Vedran Ćorluka, fotbalista
- Mile Kitić, folkový zpěvák
- Dara Bubamara, popový zpěvák
- Miroslav Pejić, fotbalista
- Arsen Oremović, novinář a filmový režisér
- Mario Tokić, fotbalista
- Ivan Martić, fotbalista
- Abaz Arslanagić, hráč házené
- Muhamed Memić, hráč házené
- Sulejman Medenčević, filmař
- Senad Lupić, fotbalista
- Zoran Rankić, herec
- Alojz Benac, archeolog
- Miroslav Konopek, fotbalista
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Související články
[editovat | editovat zdroj]- Azra Bašičová, chorvatská vojačka, odsouzená za zločiny v Derventě, spáchané během války v Bosně a Hercegovině
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Derventa na Wikimedia Commons