Federace Bosny a Hercegoviny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Federace Bosny a Hercegoviny
Federacija Bosne i Hercegovine
Федерација Босне и Херцеговине
Geografie
F bih02.png
Hlavní město Sarajevo
Souřadnice
Rozloha 26 110,50 km²
Časové pásmo +1
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 2 219 220 (2013)
Hustota zalidnění 85 ob./km²
Jazyk bosenština, chorvatština, srbština
Národnostní složení Bosňáci (většina), Chorvati, Srbové
Náboženství islám, římskokatolické křesťanství
Správa regionu
Nadřazený celek Bosna a Hercegovina
Druh celku Republika
Podřízené celky 10 kantonů
prezident Marinko Čavara
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2 FBiH, ISO=BA-BIH

Federace Bosny a Hercegoviny (bosensky/chorvatsky/ srbsky latinkou Federacija Bosne i Hercegovine, cyrilicí bosensky/srbsky Федерација Босне и Херцеговине) je jedna ze dvou entit Bosny a Hercegoviny.

Název[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Vláda a politika[editovat | editovat zdroj]

Federace BaH zabírá přibližně polovinu území celé Bosny a Hercegoviny, má však o něco větší hustotu osídlení. Její hlavní město je – stejně jako celé země – Sarajevo. Podobně jako Republika srbská má i Federace BaH vlastní parlament (Parlament Federacije Bosne i Hercegovine), vládu s ministerstvy (Vlada Federacije Bosne i Hercegovine) a prezidenta (Predsjednik Federacije Bosne i Hercegovine).

  • Ministerstva [1]
    • Ministerstvo vnitra – Ministarstvo unutrašnjih poslova
      • Policie Federace BiH [2]
    • Ministerstvo spravedlnosti – Ministarstvo pravde
    • Ministerstvo financí – Ministarstvo finansija
    • Ministerstvo energetiky, těžby a průmyslu – Ministarstvo energije, rudarstva i industrije
    • Ministerstvo dopravy a komunikací – Ministarstvo prometa i komunikacija
    • Ministerstvo práce a sociálních věcí – Ministarstvo rada i socijalne politike
    • Ministerstvo pro přesídlence a uprchlíky – Ministarstvo raseljenih osoba i izbjeglica
    • Ministerstvo pro otázky veteránů a válečných invalidů obranně-osvoboznecké války – Ministarstvo za pitanja boraca i invalida odbrambeno-oslobodilačkog rata
    • Ministerstvo zdravotnictví – Ministarstvo zdravstva
    • Ministerstvo vzdělání a vědy – Ministarstvo obrazovanja i nauke
    • Ministerstvo kultury a sportu – Ministarstvo kulture i sporta
    • Ministerstvo obchodu – Ministarstvo trgovine
    • Ministerstvo územního plánování – Ministarstvo prostornog uređenja
    • Ministerstvo zemědělství, vodohospodářsví a lesnictví – Ministarstvo poljoprivrede, vodoprivrede i šumarstva
    • Ministerstvo rozvoje podnikání a řemesel – Ministarstvo razvoja, poduzetništva i obrta
    • Ministerstvo životního prostředí a turismu – Ministarstvo okoliša i turizma

S Republikou srbskou má ale jednotnou armádu, hraniční policii, cizineckou policii, úřad vyšetřování, měnu, kterou je Konvertibilní marka a ústřední vládu reprezentovanou tříčlenným Předsednictvem/Prezídiem (Predsjedništvo) a Radou ministrů s ministerstvy (Vijeće ministara/Savjet ministara).

Vlajka Federace Bosny a Hercegoviny v letech 1996–2007
Vlajka Bosna Hercegoviny, od roku 2007 používaná i jako prapor Federace Bosny a Hercegoviny

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

Federace BaH se dělí na 10 autonomních jednotek – kantonů (kantoni) a ty pak na 79 obcí (općine). Chorvaté kantony jednostranně označují za župy (županije).

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Složení obyvatelstva[editovat | editovat zdroj]

  • Sčítání lidu (2013)[3]
    • celkem: 2 219 220
    • Bosňáci: 1 562 372 (70,4 %)
    • Chorvaté: 497 883 (22,4 %)
    • Srbové: 56 550 (2,5 %)
    • Ostatní/nevyjádřilo se: 102 415 (4,6 %)

Významná města[editovat | editovat zdroj]

Federace BaH vyznačená na mapě Bosny a Hercegoviny
  • Sarajevo (275 524), status města od roku 1878, nyní skládá se z městských obcí Stari Grad, Centar, Novo Sarajevo a Novi Grad
  • Tuzla (110 979), status města od roku 2014
  • Zenica (110 663), status města od roku 2014
  • Mostar (105 797), status města od roku 1878
  • Ilidža (66 730), nemá status města
  • Cazin (66 149), nemá status města – očekává se udělení roku 2016 nebo 2017
  • Živinice (57 765), nemá status města
  • Bihać (56 261), status města od roku 2014
  • Travnik (53 482), nemá status města
  • Gračanica (45 220), nemá status města
  • Livno (34 133), nemá status města – očekává se udělení roku 2016 nebo 2017
  • Široki Brijeg (28 929), status města od roku 2014

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Ve Federaci Bosny a Hercegoviny se koná řada kulturních manifestací, jejichž význam přesahuje hranice země. V Sarajevu je například každoročně pořádán Mezinárodní divadelní festival MESS (1960-), festival Sarajevské dny poezie (Sarajevski dani poezije, 1962-), Sarajevský filmový festival (Sarajevo Film Festival, 1995-) a hudební festival Baščaršijské noci (Baščaršijske noći, 1996-). V Mostaru jsou pak organizovány svátky hudby Mostar Blues & Rock Festival (2003-) a Mostar Summer Fest (2013-), v Zenici Festival bosenskohercegovského dramatu (Festival bosanskohercegovačke drame, 2002-) a v Tuzle literární setkání s udílením cen Cum grano salis (2001-) a Tuzlanský filmový festival (Tuzla Film Festival, 2012-).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.fbihvlada.gov.ba/bosanski/ministarstva/index.php Ministarstva vlády FBiH
  2. http://www.fmup.gov.ba/bs/text.php?id=30 Policie Federace BiH - dělení
  3. POPIS STANOVNIŠTVA, DOMAĆINSTAVA I STANOVA U BOSNI I HERCEGOVINI, 2013. REZULTATI POPISA [online]. Sarajevo: Agencija za statistiku Bosne i Hercegovine, Juni 2016., [cit. 2016-10-07]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]