Livno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Livno
Ливно
Letecký pohled na Livno
Letecký pohled na Livno
Livno – znak
znak
Livno – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška722 m n. m.
StátBosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
EntitaFederace Bosny a Hercegoviny
KantonZápadobosenský
Livno
Livno
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha24,19 km²
Počet obyvatel7 927 (2013)
Hustota zalidnění327,7 obyv./km²
Etnické složeníChorvati (85,76 %), Bosňáci (11,86 %), Srbové (1,28 %)
Správa
StarostaDarko Čondrić
Oficiální webwww.livno.ba
PSČ80101
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Livno (dříve též známé pod názvy Hlivno nebo Hlijevno) je město na jihu Bosny a Hercegoviny, leží ve Federaci Bosny a Hercegoviny a je správním centrem Západobosenského kantonu. V roce 2013 žilo v samotném Livnu 7 927 obyvatelem, v celé připadající opčině pak 34 133 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Roviny okolo města Livno jsou osídlené již od druhého tisíciletí př. n. l. První zmínka o městu je z 27. září 892, z dokumentu chorvatského vévody Mutimira. Přesto však osada tu existovala i dříve, ještě v dobách krátce po stěhování národů, když sem přišli Chorvati.

Mezi lety 1326 a 1463 bylo Livno součástí bosenského banátu. Poté bylo připojeno k Osmanské říši pod jejíž nadvládou zůstalo dalších 400 let, stejně jako celá tehdejší Bosna. Roku 1878 bylo přiděleno Rakousko-Uhersku.

Během 20. století se Livno i jeho okolí, složení obyvatelstva (a to jak náboženské tak národnostní) změnilo tak, jako nikdy předtím. Od roku 1918 patřilo město království SHS, v roce 1929 po územní reformě připadlo jugoslávské přímořské bánovině , s centrem ve Splitu. V předvečer 2. světové války se stalo i součástí autonomní Chorvatské bánoviny.

Po skončení války, když bánoviny nahradily republiky respektující hranice jednotlivných národů, Livno se stalo bosenským městem a rozvíjelo se. Po válce v 90. letech bylo Daytonskou smlouvou přiděleno Muslimsko-chorvatské Federaci Bosny a Hercegoviny, takže majoritní jsou zde dnes Chorvati.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]