Drvar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Drvar
Drvar Total View.jpg
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 163 m n. m.
Stát Bosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
Drvar
Drvar
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 589,3 km²
Počet obyvatel 7 506
Hustota zalidnění 12,7 obyv./km²
Správa
Oficiální web www.opstinadrvar.org
PSČ 80260
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Drvar (v srbské cyrilici Дрвар), v dobách socialistické Jugoslávie Titov Drvar (v srbské cyrilici Титов Дрвар) je město v západní Bosně a Hercegovině, na území Kantonu 10 ve Federaci Bosny a Hercegoviny. Ve městě v roce 1991 žilo 8 053 obyvatel, v roce 2013 již jen 3 730 obyvatel. Název pochází z srbochorvatského slova drvo (dřevo).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město vzniklo za rakousko-uherské okupace Bosny a Hercegoviny jako dělnická kolonie pro zpracování dřeva z okolních lesů. Jeho rozvoj odstartoval na přelomu 19. a 20. století a byl umožněn díky výstavbě úzkorozchodné železnice, která spojovala Drvar s městy Sanski Most a Knin.

Historicky je známé především jako centrum partyzánského boje. Od června 1941 zde probíhalo povstání místního obyvatelstva proti chorvatské fašistické nadvládě. Město často přecházelo mezi jednotlivými znepřátelenými stranami, v první polovině roku 1944 zde koncentrovala partyzánská armáda svoji moc a sídlil zde partyzánský štáb. Němci se pokoušeli Tita zastavit prostřednictvím paradesantního výsadku, nicméně neúspěšně.

Na základě válečných událostí získalo město název „Titov Drvar“ (který byl po pádu komunistického režimu odstraněn). Bylo zde zřízeno muzeum věnované událostem války a Drvar byl také jedním z řady měst, které patřily k navštěvovaným v souvislosti s kultem partyzánského odboje.

Ekonomicky se jedná o oblast, kde dominovalo klasicky především zemědělství a rybolov, v dobách komunistické Jugoslávie zde byl rozvíjen dřevozpracující průmysl. Kvůli existenci nedaleké tzv. „Titovy jeskyně“ přijížděly do Drvaru a okolí řady turistů.

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

Na území opčiny Drvar se nacházejí následující sídla: Ataševac, Bastasi, Brda, Bunčevac, Drvar, Drvar Selo, Gruborski Naslon, Kamenica, Ljeskovica, Mokronoge, Motike, Mrđe, Podić, Podovi, Poljice, Prekaja, Šajinovac, Šipovljani, Trninić Brijeg, Vidovo Selo, Vrtoče, Zaglavica, Župa a Župica.

Vztah k Česku[editovat | editovat zdroj]

V Drvaru zemřel sebevraždou český básník a prozaik Petr Kles (1869–1916), v té době poručík rakousko-uherské armády, nasazený na frontě. Před vypuknutím první světové války působila v Drvaru řada českých, ale i jiných rakousko-uherských odborníků, kteří se podíleli na využívání přírodního bohatství regionu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]