Bijeljina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Poloha opštiny Bijeljina na mapě Bosny a Hercegoviny.
Radnice města Bijeljina
Památník Petru I. Karađorđevićovi v Bijeljině

Bijeljina (srbskou cyrilicí Бијељина) je město na severovýchodě Bosny a Hercegoviny, v Republice srbské, v regionu Semberija. V roce 2013 mělo podle sčítání lidu 45 291 obyvatel. Je centrem samostatné opštiny. Podle počtu obyvatel je druhé největší v Republice srbské a páté největší v Bosně a Hercegovině.[zdroj?]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Bijeljina je poprvé připomínána v roce 1446. Evlija Čelebi popsal v 17. století Bijeljinu jako město s pěti sty domy a pěti velkými obytnými čtvrtěmi (mahalami). V roce 1838 získalo město první školu, a v roce 1902 zde byla otevřena první evropská škola západního typu; poté, co se město stalo součástí Rakousko-Uherska. V základní škole v Bijeljině učil také Jovan Dučić.

Bijeljina je jedním z prvních měst, kde v roce 1992 došlo ke střetům na začátku války v Bosně a Hercegovině.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

V roce 1991 měla Bijeljina celkem 36 414 obyvatel, kteří se ve sčítání lidu, uskutečněném těsně před vypuknutím bosenského konfliktu v 90. letech, přihlásili k následujícím národnostním skupinám:

Po skončení války došlo k homogenizaci národnostního složení obyvatelstva. Do Bijeljiny přišli Srbové z míst, odkud byli vyhnáni bosenskou armádou (Tuzla, Zenica, Sarajevo).[zdroj?] Z Bijeljiny odešli Bosňáci, kteří byli vytlačeni srbskými silami. Počet obyvatel města se po válce vlivem vnitřních přesidlování obyvatelstva zvýšil o 30-40 %.

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Z Bijeljiny pocházejí tyto významné osobnosti

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]