Šid

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Šid
Српска православна црква Св. Николе у Шиду.jpg
Šid – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška113 m n. m.
StátSrbskoSrbsko Srbsko
Šid
Šid
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha687 km²
Správa
Oficiální webwww.opstinasid.org
Telefonní předvolba022
PSČ22240
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šid (v srbské cyrilici Шид) je město na západě srbské Vojvodiny, v Sremském okruhu. Podle sčítání lidu z roku 2002 mělo 16 311 obyvatel.

Město se nachází v nadmořské výšce 104 m jako nejzápadnější na území Sremu v Srbsku. Nachází jižně od koryta Dunaje, jihozápadně od západního okraje pohoří Fruška Gora a severně od řeky Sáva. Okolí města je v Srbsku známé pěstováním vinné révy, obyvatelstvo je zaměstnáno v potravinářském průmyslu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město vzniklo nejspíše[zdroj?] během kolonizace Vojvodiny po ústupu Turků v 18. století. Stejně jako řada dalších měst, která vznikla během obnovy jižní hranice Habsburské monarchie, i Šid vznikl jako sídlo s pravoúhlou sítí ulic vytvořenou podle předem známého plánu. Byl součástí tzv. Vojenské hranice, tedy speciálního území, které se nacházelo na jižním pohraničí Habsburské monarchie s Osmanskou říší. Její součástí bylo město až do roku 1745.[1] Poté bylo integrální součástí Rakouska a později Rakousko-Uherska. V roce 1773 získal Šid právo pořádat vlastní trhy a také získal statut města. Již na počátku 19. století se jednalo o větší sídlo v oblasti mezi Sremskou Mitrovicí a Vukovarem.

Obyvatelstvo je zde etnicky smíšené; přestože většinově zde žijí Srbové, lze se setkat v Šidu i s menšinami Chorvatů, nebo Slováků (tzv. Dolnozemští Slováci). Při vzniku sídla sem přišli také do značné míry i Rusíni z oblasti dnešní Zakarpatské oblasti. V roce 1885 spadal pod volební obvod obce Erdevik. V roce 1910 mělo město dle posledního sčítání lidu v rámci Rakousko-uherska již srbskou etnickou většinu.

Až do roku 1945 bylo město formálně součástí Chorvatska (i v rámci Království Jugoslávie). V roce 1921 mělo 5863 obyvatel. Během druhé světové války patřilo pod NDH a došlo zde k několika zločinům ustašovského režimu proti civilnímu obyvatelstvu. Během osvobozování oblasti na konci konfliktu na přelomu zimy a jara 1945 zuřily o Šid těžké boje a mezi Němci a partyzány s podporou Rudé armády docházelo k častému střídání o město.[2] Po skončení války bylo stanoveno, že nová hranice mezi Chorvatskem a Srbskem povede západně od města Šid, a nedaleký Tovarnik bude už na chorvatském území. Stanovení společné hranice bylo předmětem sporu mezi delegacemi Chorvatska a Vojvodiny a bylo řešeno speciální komisí.

Po roce 1995 a skončení chorvatské války za nezávislost se jistý počet obyvatel chorvatské národnosti vystěhoval ze Šidu.[zdroj?]

V roce 2015 bylo jedním z míst, kde během evropské migrační krize uprchlíci z Afriky a Blízkého východu překračovali srbskou, resp. chorvatskou hranici. Stalo se tak v září 2015, kdy Maďarsko postavilo hraniční plot a Balkánská trasa se přesunula na území Chorvatska. Jen první den po uzavření maďarské hranice přes hraniční přechod Šid–Tovarnik přešlo 9000 lidí.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Ve městě stojí pamětní dům Savy Šumanoviće (srbsky Spomen kuća Save Šumanovića). Hlavní kulturní institucí ve městě je Kulturně-vzdělávací centrum Šid (srbsky Kulturno-prosvetni centar Šid).

Místní pravoslavný kostel je zasvěcen svatému Mikulášovi (srbsky Crkva svetog Nikole).

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Šid je menším dopravním uzlem. Představuje poslední zastávku železničního i dálničního spojení Záhřeb-Bělehrad, které se nachází na území Srbska. Nachází se zde také severní konečná stanice trati Bijeljina–Šid. Jižně od města je vedena dálnice A1 spojující Záhřeb a Bělehrad.

Známé osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 4 (S-Š). Beograd: Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-21-X. Kapitola Šid, s. 317. (srbština) 
  2. Drugi svetski rat, Jugoslavija i Sremski front: Bojno polje na kome se ginulo i oslobađalo. BBC [online]. [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. (srbsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]