Socialistická republika Srbsko

From Wikipedie
(Redirected from SR Srbsko)
Jump to navigation Jump to search
Socialistická republika Srbsko
Socijalistička Republika Srbija
Социјалистичка Република Србија
1943–1990 Svazová republika Jugoslávie 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
rozloha:
88 361 km²
obyvatelstvo
počet obyvatel:
9 506 174
státní útvar
socialistická republika
mateřská
(nadřazená)
země:
vznik:
zánik:
státní útvary a území
Předcházející:
Království Jugoslávie Království Jugoslávie
Třetí říše Třetí říše
Maďarské království Maďarské království
Italské království Italské království
Albánské království (1943-1944) Albánské království (1943-1944)
Bulharské carství Bulharské carství
Srbsko (1941-1944) Srbsko (1941-1944)
Nástupnické:
Svazová republika Jugoslávie Svazová republika Jugoslávie

Socialistická republika Srbsko (zkráceně SR Srbsko; srbochorvatsky Socijalistička Republika Srbija, Социјалистичка Република Србија) byla socialistickou republikou, jež byla součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie. Součástí AVNOJské Jugoslávie se země stala v roce 1943. Socialistická republika Srbsko zanikla přijetím nové ústavy 28. září 1990, která z názvu státu vypustila adjektivum socialistická a která zrušila politickou autonomii Kosova a Vojvodiny.[1] I Srbsko bez přídomku socialistické zůstalo součástí SFRJ, od dubna 1992 bylo Srbsko součástí Svazové republiky Jugoslávie.

Vývoj názvu[edit | edit source]

Historie[edit | edit source]

Možná hledáte: Historie Srbska.

lednu 1946 vznikla Lidová republika Srbsko, po změně federální ústavy v roce 1963 je adjektivum lidová nahrazeno slůvkem socialistická. V druhé Jugoslávii, nejspíše z obavy ze silného Srbska, jsou na severu a jihu jeho území vytvořeny dvě autonomní oblasti – Kosovo a Vojvodina.[2]

V rámci SFRJ se Srbsko (bez socialistických autonomních oblastí) z ekonomického hlediska řadilo mezi rozvinuté země, spolu se Slovinskem, Chorvatskem a Vojvodinou.[3]

září 1986 uveřejnil bělehradský deník Večernije novosti výňatky z nacionalisticky podbarveného Memoranda SANU.[4]

lednu 1988 iniciuje Předsednictvo SR Srbsko, jehož vedení opustil po osmém zasedání ústředního výboru republikového Svazu komunistů v září 1987 Ivan Stambolić, přípravu ústavních změn omezující pravomoci socialistických autonomních oblastí.[4] Ve stejné době probíhá takzvaná Protibyrokratická revoluce, v níž srbské vedení využívá hospodářských těžkostí ve snaze oslabit postavení vedení Vojvodiny a Kosova.[5]

Ústavní dodatky vedoucí k oslabení pozic autonomních oblastí schválila shromáždění VojvodinyKosovabřeznu 1989.[6] Bělehrad poté nahrazuje delegáty autonomních oblastí v orgánech federace a strany svými lidmi.

Republikové ústavy pocházejí z let 1946, 1963 a 1974. Období od ledna 1988 do března 1989 bývá nazýváno jako období ústavních reforem, při nichž bylo přijato čtyřicet dodatků k ústavě z roku 1974.[7]

5. července 1990 rozpustil srbský parlament parlament autonomní oblasti Kosovo, neboť ten se o několik dní dříve pokusil vyhlásit samostatnou svazovou republiku.[8]

září 1990 schválil srbský parlament novou ústavu, kterou bylo z názvu republiky vyňato slůvko socialistická.[1] Od tohoto data doposud existuje Republika Srbsko, která až do roku 2006 sdílela své osudy s Černou Horou.

Politika[edit | edit source]

Politickou hegemonii zde jako ve zbytku federace měla Komunistická strana, respektive Svaz komunistů Srbska. Fakticky byla činnost opozice povolena v únoru 1990.[9]červenci 1990 se republikový Svaz komunistů transformoval do Socialistické strany Srbska.[8]

V čele státu je po roce 1974, po vzoru federálního Předsednictva, Předsednictvo SR Srbsko.

Odkazy[edit | edit source]

Reference[edit | edit source]

  1. a b PELIKÁN, Jan. Srbsko a Černá Hora. Slovanský přehled. 1995, roč. 82, čís. 1, s. 28. ISSN 0037-6922. 
  2. DIZDAREVIĆ, Raif. Od smrti Tita do smrti Jugoslávie. 1.. vyd. Praha: Jan Vašut s. r. o., 2002. 351 s. ISBN 80-7236-171-6. S. 13. (čeština) 
  3. DIZDAREVIĆ, Raif. Od smrti Tita do smrti Jugoslávie. 1.. vyd. Praha: Jan Vašut s. r. o., 2002. 351 s. ISBN 80-7236-171-6. S. 62. (čeština) 
  4. a b PELIKÁN, Jan. Srbsko a Černá Hora. Slovanský přehled. 1995, roč. 82, čís. 1, s. 24. ISSN 0037-6922. 
  5. DIZDAREVIĆ, Raif. Od smrti Tita do smrti Jugoslávie. 1.. vyd. Praha: Jan Vašut s. r. o., 2002. 351 s. ISBN 80-7236-171-6. S. 142-154. (čeština) 
  6. PELIKÁN, Jan. Srbsko a Černá Hora. Slovanský přehled. 1995, roč. 82, čís. 1, s. 25. ISSN 0037-6922. 
  7. MAJDANAC, Boro. History: After Second World War [online]. [2000] [cit. 2009-08-24]. [online] pořízeném dne 2009-06-04. (anglicky) 
  8. a b PELIKÁN, Jan. Srbsko a Černá Hora. Slovanský přehled. 1995, roč. 82, čís. 1, s. 27. ISSN 0037-6922. 
  9. PELIKÁN, Jan. Srbsko a Černá Hora. Slovanský přehled. 1995, roč. 82, čís. 1, s. 26. ISSN 0037-6922. 

Související články[edit | edit source]