Socialistická republika Černá Hora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Socialistická republika Černá Hora
Socijalistička Republika Crna Gora
Социјалистичка Република Црна Гора
1943–1992 Svazová republika Jugoslávie 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
rozloha:
13 810 km²
obyvatelstvo
počet obyvatel:
615 035
státní útvar
socialistická republika
mateřská
(nadřazená)
země:
vznik:
zánik:
Státní útvary a území
Předcházející:
Království Černá Hora Království Černá Hora
Nezávislý stát Chorvatsko Nezávislý stát Chorvatsko
Albánské království Albánské království
Nástupnické:
Svazová republika Jugoslávie Svazová republika Jugoslávie

Socialistická republika Černá Hora (zkráceně SR Černá Hora; srbochorvatsky Socijalistička Republika Crna Gora, SR Crna Gora; Социјалистичка Република Црна Гора, СP Црна Гора) byla socialistickou republikou, jež byla součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie. Součástí AVNOJské Jugoslávie se země stala v roce 1943. Socialistická republika Černá Hora zanikla přijetím nové ústavy 12. října 1992.[1]

Vývoj názvu[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Možná hledáte: Historie Černé Hory.

Druhé zasedání AVNOJe v listopadu 1943 přineslo jasnou formulaci obnovení Jugoslávie na federálním principu, přičemž z dikce usnesení lze vyvodit, že jednou z republik budoucí federace bude také Černá Hora, která byla v dobách meziválečného království do značné míry opomíjena, což se projevovalo i v názvu státu do roku 1929.

Období AVNOJské Jugoslávie se neslo ve znamení investic do Černé Hory, což umožňovalo průmyslový růst a růst životní úrovně. Z Fondu federace pro pomoc například SR Černá Hora čerpala hned po Kosovu nejvíce prostředků.[2]

Republikové ústavy byly přijaty v letech 1946, 1963 a 1974.

V lednu 1989 po sérii demonstrací opustila své funkce většina představitelů strany a státu, aby na jejich místa mohli nastoupit přívrženci Miloševićovy politiky.[1] V březnu 1992 se Černohorci v referendu vyjádřili pro setrvání v jugoslávské federaci.[3] 23. dubna 1992 schválil černohorský parlament ústavu nové - třetí - Jugoslávie, která vstoupila v život 27. dubna 1992.[1]

Konec socialistické Černé Hory přinesla nová ústava z 12. října 1992, která mimo jiné prohlásila za hlavní město republiky Cetinji.[1]

Politika[editovat | editovat zdroj]

Politickou hegemonii zde jako ve zbytku federace měla Komunistická strana, respektive Svaz komunistů Černé Hory, který zvítězil ještě i ve volbách v roce 1990.[4]

V čele státu je po roce 1974, po vzoru federálního Předsednictva, Předsednictvo Černé Hory.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d PELIKÁN, Jan. Srbsko a Černá Hora. Slovanský přehled. 1995, roč. 82, čís. 1, s. 25-37. ISSN 0037-6922. 
  2. DIZDAREVIĆ, Raif. Od smrti Tita do smrti Jugoslávie. 1.. vyd. Praha: Jan Vašut s. r. o., 2002. 351 s. ISBN 80-7236-171-6. S. 63. (čeština) 
  3. Centar za monitoring. Referendum 1992 [online]. C2004 [cit. 2009-08-22]. [online]. (černohorsky) 
  4. Centar za monitoring. Parlamentarni izbori 1990 [online]. C2004 [cit. 2009-08-22]. [online]. (černohorsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]