Chorvati

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Chorvati
Hrvati
Koláž Chorvatů
Populace
asi 8 - 8.5 mil. (odhad)
Země s významnou populací
Chorvatsko Chorvatsko 3 977 171 (2001)
Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina 485 000 (2011) odhad
USA USA 420 763 (2007)
Chile Chile 380 000
Argentina Argentina 250 000
Německo Německo 227 510
Jazyk(y)

Chorvatština

Náboženství

Hlavně Katolíci

Příbuzné národy

Ostatní Slovani, hlavně Jižní Slované
Srbové, Bosňáci, Černohorci a Slovinci

Chorvati (Charváti, chorv. Hrvati) jsou nyní jihoslovanský národ, žijící hlavně na pomezí střední a jižní Evropy. Populace činí přes 7 milionů (podle jiných odhadů až 9 milionů). Jazykem je chorvatština, která patří do indoevropských jazyků, písmo je latinka, věřící jsou převážně křesťané, především římští katolíci. V samotném Chorvatsku se v roce 2001 k římskokatolické církvi přihlásilo 88 % obyvatel.

Původ Chorvatů[editovat | editovat zdroj]

V období 4.–6. století došlo pod vlivem nájezdů kočovných Hunů do Evropy k migraci dalších kmenů. Tak se před nimi dostaly do střední a jižní Evropy četné kmeny Slovanů. Kde původně žily, není zatím jisté, nejspíše na východ od Karpat. Některé z kmenů označujeme jako Chorváti či Charváti. Jedna část, tzv. severní Charváti se usadila v severních Čechách. Podle kronikáře Kosmase byli Charváti na severu v 9.–10. století usídleni kolem řeky Jizery v sousedství Pšovanů (z jihu) a srbských Milčanů (ze severu).[1] Severní Chorváti byli postupně asimilováni ostatními Slovany (hlavně Čechy) a Germány.

Jinak tomu bylo u Chorvatů na jihu. Vzhledem k teorii o příchodu Chorvatů na jihovýchodní Evropě z tzv. Velkého nebo Bílého Chorvatska bývají někdy[zdroj?] považováni z historického hlediska za západní Slovany. Jejich předkové byly slovanské kmeny, které již v 6. století žily okolo řek Dráva, Sáva a břehů Jaderského moře.

Chorvaté dnes[editovat | editovat zdroj]

Chorvati žijí hlavně v Chorvatsku (4 028 300), kde tvoří 90,4 % populace. Velká menšina je také v sousední Bosně a Hercegovině (472 000), Chile (380 000), Argentině (250 000), Srbsku (114 000) – převážně ve Vojvodině), v pohraničí Maďarska, v Německu (231 000), Austrálii (115 000) Kanadě (62 000). V roce 1991 se v bývalé Jugoslávii hlásilo k chorvatské národnosti 19,8 % obyvatel.

Do roku 1950 žila významná chorvatská menšina na jižní Moravě (okolo Břeclavi v moravsko-rakouském pohraničí), ale po 2. světové válce byla jako celek asimilována. Dnes v Česku existuje chorvatská menšina v pohraničí v podhůří Jeseníků (např. Huzová), kam byla po Vítězném únoru 1948 komunisty vyhnána z moravsko-rakouského pohraničí a rozptýlena.[2] V roce 2011 se k chorvatské národnosti v Česku přihlásilo 1 125 osob.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo Chorvat ve Wikislovníku

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KROPÁČEK, Knob; JIŘÍ, Josef. Severní Čechy. Praha : Panoráma, 1981. Kapitola Úvodem, s. 15.  
  2. PÁŠOVÁ, Petra. Chorvaté přišli do Huzové z vinic Jižní Moravy Zdroj: http://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/chorvate-prisli-do-huzove-z-vinic-jizni-moravy.html. Olomoucký deník.cz [online]. 2010-08-10 [cit. 2015-06-23]. Dostupné online.  (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]