Huzová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Huzová
Kostel sv. Jiljí

Kostel sv. Jiljí

znak obce Huzovávlajka obce Huzováznakvlajka

status: obec
LAU 2 (obec): CZ0712 597414
kraj (NUTS 3): Olomoucký (CZ071)
okres (LAU 1): Olomouc (CZ0712)
obec s rozšířenou působností: Šternberk
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 34,39 km²
počet obyvatel: 581 (2017)[1] (e)
nadmořská výška: 534 m n. m.
PSČ: 793 57
zákl. sídelní jednotky: 3
části obce: 3
katastrální území: 3
adresa obecního úřadu: Huzová 325
79357 Huzová
starosta / starostka: Ing. Lubomír Štefaňák
Oficiální web: www.huzova.cz
E-mail: obec.huzova@c-mail.cz

Huzová
Red pog.svg
Huzová
Zdroje k infoboxu a částem obce

Huzová (1869 Německá Husová, 1880–1910 Německá Huzová, 1921–1930 Německá Húzová; německy Deutsch Hause[2]) je obec ležící v okrese Olomouc. Její katastrální území má rozlohu 3 439 ha.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1141, kdy je zmíněna v zakládací listině olomoucké kapituly olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. Huzová je nejstarší osadou na Rýmařovsku. Huzová se stala ve 13. století biskupským statkem, počátkem 14. století lenním statkem olomouckého biskupství (nejčastěji drženým pány ze Sovince), a to až do roku 1606, kdy kardinál Dietrichstein prodal lenní statek městu Olomouci. Roku 1643 byla Huzová vypleněna švédskými vojsky, v letech 1651 a 1787 vyhořela. Drtivá většina obyvatel byla německé národnosti. V roce 1938 byla obec v rámci Sudet připojena k nacistické Třetí říši. Po druhé světové válce bylo původní obyvatelstvo vysídleno. Od roku 1850 byla Huzová součástí politického i soudního okresu Šternberk, v roce 1949 součást okresu Rýmařov, od roku 1960 okresu Bruntál a od roku 1. ledna 2005 je součástí okresu Olomouc.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 478.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Bohumil Samek, heslo Huzová, in: Bohumil Samek (ed.), Umělecké památky Moravy a Slezska, 1. svazek (A/I), Praha 1994, s. 579.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]