Huzová
| Huzová | |
.JPG) Kostel sv. Jiljí | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0712 597414 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Šternberk |
| Okres (LAU 1) | Olomouc (CZ0712) |
| Kraj (NUTS 3) | Olomoucký (CZ071) |
| Historická země | Morava |
| Zeměpisné souřadnice | 49°49′12″ s. š., 17°17′53″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 565 (2020)[1] |
| Rozloha | 34,39 km² |
| Nadmořská výška | 534 m n. m. |
| PSČ | 793 57 |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu |
Huzová 325 793 57 Huzová obec.huzova@c-mail.cz |
| Starosta | Ing. Yvona Jirušová |
|
Oficiální web: www | |
  Huzová | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 597414 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Huzová (1869 Německá Husová, 1880–1910 Německá Huzová, 1921–1951 Německá Húzová[2]; německy Deutsch Hause[3]) se nachází v okrese Olomouc v Olomouckém kraji. Leží v Nízkém Jeseníku, asi 9 km severně od Šternberka u silnice do Rýmařova a protéká jí říčka Sitka. Žije zde 565[1] obyvatel.
Části obce[editovat | editovat zdroj]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1141, kdy je zmíněna v zakládací listině olomoucké kapituly olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. Jako centrum kolonizace zdejšího kraje je zároveň nejstarší zmíněnou osadou na Rýmařovsku. Huzová se stala ve 13. století biskupským statkem, počátkem 14. století lenním statkem olomouckého biskupství (nejčastěji drženým pány ze Sovince), a to až do roku 1606, kdy kardinál Dietrichstein tento lenní statek prodal městu Olomouci. Huzová pak Olomouc zásobovala především stavebním i palivovým dřívím, významné bylo i pěstování lnu a tkalcovství.[4] Roku 1643 byla Huzová vypleněna švédskými vojsky, v letech 1651 a 1787 vyhořela.
Drtivá většina obyvatel byla německé národnosti. V roce 1938 byla obec v rámci Sudet připojena k nacistickému Německu. Po druhé světové válce bylo původní obyvatelstvo vysídleno a Huzová byla dosídlena Čechy z vnitrozemí, přesídlena sem byla ale i chorvatská menšina z jižní Moravy. V poválečném období také zanikla značná část zdejších domů.[4]
Od roku 1850 byla Huzová jako samostatná obec součástí politického i soudního okresu Šternberk, v roce 1949 součást okresu Rýmařov, od roku 1960 okresu Bruntál a od roku 1. ledna 2005 je součástí okresu Olomouc. Dosavadní samostatná obec Arnoltice byla připojena roku 1961, podobně Veveří v roce 1971.[5]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatel | 1843 | 1911 | 1866 | 1732 | 1612 | 1470 | 1366[p 2] |
| Domů | 253 | 256 | 255 | 258 | 254 | 256 | 284 |
| Rok | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
| Obyvatel | 428 | 551 | 729 | 639 | 637 | 654 | 580 |
| Domů | 258 | 141 | 113 | 94 | 89 | 157 | 164 |
- ↑ Údaje podle aktuálního vymezení obce (1961 připojeny Arnoltice, 1971 Veveří).
- ↑ Z toho 1338 osob národnosti německé, 22 československé a 6 ostatních.[8]
Památky[editovat | editovat zdroj]
- kostel svatého Jiljí
- hrádek Huzová (1,6 km jižně od obce)
- socha Immaculaty z roku 1710
- mariánský sloup
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Sloup se sochou Panny Marie
Stará pohlednice
Krajina
.JPG)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
- ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 16/1952 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1951. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 478.
- ↑ a b KOUDELA, Miroslav. Huzová. In: FIALA, Karel. Šternbersko napříč časem 1850–1945. 2. vyd. Šternberk: Občanské sdružení Šternbersko, 2008. ISBN 978-80-904013-1-0. S. 103.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek II. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 28, 182, 568.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 656–657.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 502.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 99.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Šindlářová, Irena. Paměti obce Huzové. OÚ Huzová, Okresní úřad Bruntál a Nakladatelství DANAL Olomouc, 1998
- Bohumil Samek, heslo Huzová, in: Bohumil Samek (ed.), Umělecké památky Moravy a Slezska, 1. svazek (A/I), Praha 1994, s. 579.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Huzová na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Huzová v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Huzová v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Encyklopedické heslo