Huzová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Huzová
Kostel sv. Jiljí
Znak obce HuzováVlajka obce Huzová
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0712 597414
Kraj (NUTS 3) Olomoucký (CZ071)
Okres (LAU 1) Olomouc (CZ0712)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Šternberk
Historická země Morava
Katastrální výměra 34,39 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 579 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 534 m n. m.
PSČ 793 57
Zákl. sídelní jednotky 3
Části obce 3
Katastrální území 3
Adresa obecního úřadu Huzová 325
793 57 Huzová
Starosta Ing. Yvona Jirušová
Oficiální web: www.huzova.cz
Email: obec.huzova@c-mail.cz
Huzová
Huzová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Huzová (1869 Německá Husová, 1880–1910 Německá Huzová, 1921–1951 Německá Húzová[2]; německy Deutsch Hause[3]) se nachází v okrese Olomouc v Olomouckém kraji. Leží v Nízkém Jeseníku, asi 9 km severně od Šternberka u silnice do Rýmařova a protéká jí říčka Sitka. Žije zde 579[1] obyvatel.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1141, kdy je zmíněna v zakládací listině olomoucké kapituly olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. Jako centrum kolonizace zdejšího kraje je zároveň nejstarší zmíněnou osadou na Rýmařovsku. Huzová se stala ve 13. století biskupským statkem, počátkem 14. století lenním statkem olomouckého biskupství (nejčastěji drženým pány ze Sovince), a to až do roku 1606, kdy kardinál Dietrichstein tento lenní statek prodal městu Olomouci. Huzová pak Olomouc zásobovala především stavebním i palivovým dřívím, významné bylo i pěstování lnu a tkalcovství.[4] Roku 1643 byla Huzová vypleněna švédskými vojsky, v letech 1651 a 1787 vyhořela.

Drtivá většina obyvatel byla německé národnosti. V roce 1938 byla obec v rámci Sudet připojena k nacistickému Německu. Po druhé světové válce bylo původní obyvatelstvo vysídleno a Huzová byla dosídlena Čechy z vnitrozemí, přesídlena sem byla ale i chorvatská menšina z jižní Moravy. V poválečném období také zanikla značná část zdejších domů.[4]

Od roku 1850 byla Huzová jako samostatná obec součástí politického i soudního okresu Šternberk, v roce 1949 součást okresu Rýmařov, od roku 1960 okresu Bruntál a od roku 1. ledna 2005 je součástí okresu Olomouc. Dosavadní samostatná obec Arnoltice byla připojena roku 1961, podobně Veveří v roce 1971.[5]

Vývoj Huzové podle sčítání lidu[p 1][6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930
Obyvatel 1843 1911 1866 1732 1612 1470 1366[p 2]
Domů 253 256 255 258 254 256 284
Rok 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatel 428 551 729 639 637 654 580
Domů 258 141 113 94 89 157 164
  1. Údaje podle aktuálního vymezení obce (1961 připojeny Arnoltice, 1971 Veveří).
  2. Z toho 1338 osob národnosti německé, 22 československé a 6 ostatních.[8]

Památky[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Vyhláška ministra vnitra č. 16/1952 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1951. Dostupné online.
  3. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 478. 
  4. a b KOUDELA, Miroslav. Huzová. In: FIALA, Karel. Šternbersko napříč časem 1850–1945. 2. vyd. Šternberk: Občanské sdružení Šternbersko, 2008. ISBN 978-80-904013-1-0. S. 103.
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek II. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 28, 182, 568. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 656–657. 
  7. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 502. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 99. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Šindlářová, Irena. Paměti obce Huzové. OÚ Huzová, Okresní úřad Bruntál a Nakladatelství DANAL Olomouc, 1998
  • Bohumil Samek, heslo Huzová, in: Bohumil Samek (ed.), Umělecké památky Moravy a Slezska, 1. svazek (A/I), Praha 1994, s. 579.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]