Žerotín (okres Olomouc)
| Žerotín | |
 Kaple sv. Marty na návsi od západu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU (obec) | CZ0712 505862 |
| Kraj (NUTS 3) | Olomoucký (CZ071) |
| Okres (LAU 1) | Olomouc (CZ0712) |
| Obec s rozšířenou působností a pověřená obec | Šternberk |
| Historická země | Morava |
| Katastrální území | Žerotín |
| Katastrální výměra | 7,85 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 49°43′28″ s. š., 17°11′13″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 464 (2019)[1] |
| Nadmořská výška | 227 m n. m. |
| PSČ | 784 01 |
| Zákl. sídelní jednotky | 1 |
| Katastrální území | 1 |
| Adresa obecního úřadu |
Žerotín 13 784 01 Litovel |
| Starosta | Robert Venský |
|
Oficiální web: www | |
| Email: obec.zerotin@worldonline.cz | |
  Žerotín | |
| Geodata (OSM): OSM, WMF | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Žerotín se nachází v okrese Olomouc v Olomouckém kraji. Leží na Hané, zhruba uprostřed trojúhelníku tvořeného městy Šternberk, Uničov a Litovel. Protéká tudy říčka Teplička a žije zde 464[1] obyvatel.
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1141, kdy patřila olomoucké kapitule, pak se stala majetkem rodu Žerotínů, kteří své jméno získali právě podle této vsi. Už od roku 1480 se však Žerotín dostal do vlastnictví šternberského kláštera augustiniánů, kteří zde nechali postavit barokní zámek. Když byl klášter roku 1784 zrušen, vesnici spravoval státní náboženský fond, od kterého ji v roce 1827 odkoupil hrabě Filip Ludvík Saint Genois. Nevlastnil ji ale dlouho, v roce 1850 se v souvislosti se vznikem obecních samospráv ze Žerotína stala samostatná obec v politickém a soudním okrese Šternberk. Šlo o středně velkou, národnostně téměř čistě českou obec, s rozvíjejícím se zemědělstvím. Známá byla především chovem koní a dobytka, fungovala zde též rolnická sladovna, mlékárna a od roku 1897 pražírna kávy a sladovnických výrobků Hanačka. Až do roku 1868 byly součástí obce také osady Krnov a Strukov.[2]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatel | 502 | 548 | 473 | 509 | 466 | 460 | 559[p 1] |
| Domů | 66 | 70 | 72 | 75 | 76 | 76 | 95 |
| Rok | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
| Obyvatel | 434 | 470 | 461 | 443 | 415 | 440 | 433 |
| Domů | 110 | 110 | 111 | 105 | 120 | 127 | 134 |
- ↑ Z toho 543 osob národnosti československé, 10 německé a 6 ostatních.[5]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Zámek Žerotín
- kaple sv. Marty z roku 1838
- dvě sousoší Kalvárie
Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Josef Lukeš (1870–1956), poslanec slezského zemského sněmu a Revolučního národního shromáždění Republiky československé, soudce v Bohumíně, Ostravě a Opavě
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Zámek
Škola
Kaple sv. Marty
_-_z%C3%A1mek.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
- ↑ KOUDELA, Miroslav. Žerotín. In: FIALA, Karel. Šternbersko napříč časem 1850–1945. 2. vyd. Šternberk: Občanské sdružení Šternbersko, 2008. ISBN 978-80-904013-1-0. S. 131.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 660–661.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 508.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 100.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Žerotín ve Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Žerotín ve Wikislovníku- Územně identifikační registr ČR. Obec Žerotín v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
