Lutín
Souřadnice: 49°33′30″ s. š., 17°8′9″ v. d.
| Lutín | |
|---|---|
.jpg) Sigma Lutín | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Olomouc |
| Obec s rozšířenou působností | Olomouc (správní obvod) |
| Okres | Olomouc |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°33′30″ s. š., 17°8′9″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 132 (2025)[1] |
| Rozloha | 8,20 km²[2] |
| Nadmořská výška | 236 m n. m. |
| PSČ | 783 42 až 783 49 |
| Počet domů | 544 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Školní 203 783 49 Lutín starosta@lutin.cz |
| Starosta | Jakub Chrást |
| Oficiální web | www |
  Lutín | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 503657 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lutín (hanácky Lôtin) je obec v okrese Olomouc v Olomouckém kraji. Žije zde přibližně 3 100[1] obyvatel. Jeho katastrální území má rozlohu 820 hektarů.
Název
[editovat | editovat zdroj]Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Luta (v jehož základu bylo staré lútie – „mladý lipový porost“) a znamenalo „Lutův majetek“.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1234.[5]
Ve čtyřicátých letech 19. století dosáhl počet obyvatel 312.[5] 1. července 1980 byl k vesnici připojen sousední Třebčín.[5]
Obec spadá do římskokatolické farnosti Slatinice u Olomouce.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 772 | 841 | 878 | 888 | 935 | 975 | 1 165 | 1 897 | 2 065 | 2 356 | 2 459 | 3 331 | 3 211 | 3 103 | 3 043 |
| Počet domů | 142 | 163 | 165 | 177 | 190 | 202 | 250 | 323 | 360 | 377 | 387 | 435 | 441 | 488 | 544 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Části obce
[editovat | editovat zdroj]- Lutín
- Třebčín
Od 23. října 1976 do 23. listopadu 1990 k obci patřily i Luběnice.[8]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Vlajku i znak obce vytvořil heraldik Jiří Louda. Konečnou podobu symbolů odsouhlasilo Zastupitelstvo obce na svém zasedání 6. června 2001. Parlament České republiky je schválil a byly uděleny 22. listopadu 2001.[9] Zástupci obce pak převzali při slavnostním aktu 21. ledna 2002 v Praze z rukou tehdejšího předsedy Parlamentu České republiky Václava Klause.
Blason znaku: základními motivy byla stará pečetidla Lutína i Třebčína. Jejich přesný historický původ však není znám. Zachovaly se jen dva otisky lutínské pečeti z 18. století. Na těchto otiscích jsou v kruhovém poli zobrazeny tři kužele s hroty do středu, po stranách jsou dvě hvězdy. Lutín náležel od svého vzniku až do roku 1850 k biskupskému, později arcibiskupskému chrámu sv. Václava v Olomouci. Proto je pravděpodobné, že kužely pocházejí ze znaku biskupství. V Loudově znaku jsou tři stříbrné kužely na červeném poli umístěny v takzvané hlavě štítu.
Pečeť Třebčína je z konce 15. století. Je na ní ve štítu vyobrazena husa jako symbol úrodnosti hanáckých polí. V novém erbu je tato husa stříbrná se zlatým zobákem i nohama a pole pod ní je zelené. Zelená barva zdůrazňuje původně zemědělský ráz obou obcí. Husa je doprovázena Neptunovým zlatým trojzubcem, který odkazuje na zdejší čerpadlářskou tradici.
Blason vlajky: barvy vlajky jsou identické s barvami znaku a tvoří ho čtyři svislé pruhy – červený, bílý, zelený a žlutý. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Symboly slavnostně požehnal olomoucký arcibiskup Jan Graubner 24. dubna 2004. Stalo se tak u kaple Nanebevzetí Panny Marie při příležitosti lutínských hodů.
Průmysl
[editovat | editovat zdroj]Hlavním průmyslovým podnikem v obci, který zaměstnává i lidi ze širokého okolí, je firma Sigma Group, sídlící spolu s dalšími podniky v areálu Sigma. Tradice firmy se datuje už od roku 1868, kdy byla Ludvíkem Sigmundem otevřena první pumpařská firma.[10][11]
Školství
[editovat | editovat zdroj]V obci sídlí mateřská škola Klubíčko Lutín, do které k březnu 2015 docházelo 112 dětí.[12] Dále se tu nachází základní škola, ve které v březnu 2015 navštěvovalo 336 žáků devět tříd.[13]
Středoškolské vzdělání zajišťuje Sigmundova střední škola strojírenská, jež nabízí výuční obory, stejně tak jako možnost maturity.[14]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kopie-výdusek Sochy anděla[15] od Ondřeje Zahnera se nachází v západní části obce u rozcestí silnice do Slatinic a Třebčína,[5] parc. č. 523. Originál Anděla dnes stojí u hlavní brány Arcidiecézního muzea Olomouc.[16]
- Madona z Lutína – dřevěná socha vznikla okolo roku 1380. Dnes je součástí sbírek Arcidiecézního muzea Olomouc.[17]
- Pieta z Lutína – sousoší vzniklo okolo roku 1400. Dnes je součástí sbírek Arcidiecézního muzea Olomouc.[18]
- Kaple svatého Floriána se nachází na jižním okraji obce, asi 100 metrů vpravo od silnice do Olšan,[5] parc. č. 366. Empírová kaple je od 3. května 1958 památkově chráněna a v roce 2019 byla restaurována.[19][20]
- Kaple Nanebevzetí Panny Marie – kaple byla postavena v roce 1756,[5] rekonstrukce proběhly v letech 1930, 1999 a 2016; slavnostní vysvěcení kaple Nanebevzetí Blahoslavené Panny Marie v Lutíně proběhlo 27. srpna 1999.[21]
- Kostel svatého Floriána v Třebčíně z roku 1859.[5]
- Vila Miroslava Grunty v Lutíně. Vystavěna v letech 1932 až 1933 ve stylu purismu a funkcionalismu, projektována kanceláří architektů Rudolfa Konečného a Josefa Nedělníka z Prostějova.[22] Podíleli se i architekti Julius Werner,[22] Vladimír Beneš[22][23] a Antonín Kurial.[22][24]
- Společenský dům v Lutíně. Otevřen roku 1937,[25] navržen architektem Františkem L. Gahurou.[26]
- Lípa svobody. Poblíž hlavního vchodu místní základní školy roste pamětní lípa malolistá. Byla vysazena u příležitosti 50. výročí vzniku Československa a současně je připomínkou Pražského jara 1968.[27]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Ignác Hynek Kvapil (1835–1917) – rodák z Lutína. Lékař hraběcího rodu Černínů v Chudenicích, otec dramatika a libretisty Jaroslava Kvapila.[28] Tchán herečky Hany Kvapilové a architekta Antonína Cechnera. I. H. Kvapil obdržel Rakouský Zlatý záslužný kříž s korunou.[29]
- Ludvík Sigmund (1836–1899) – zakladatel pumpařské tradice,[25] která ústí do dnešní společnosti Sigma Group. Rodák z Třebčína.[10]
- Jan Sigmund I. (1869–1936) – syn Ludvíkův. Zkvalitnil a rozšířil výrobu pump.[25]
- Karel Dostál-Lutinov (1871–1923) – kněz a spisovatel z Prostějova, autor textu orelské hymny Hoj, Orli mocných perutí.[30] Jeho otec pocházel z Lutína. Podle této obce si vybral svůj přídomek.[10]
- František Sigmund I. (1875–1935) – syn Ludvíkův. Podílel se na rozvoji rodinného podniku.[25]
- Julius Pelikán (1887–1969) – sochař a medailér, autor pomníku Obětem světových válek u lutínské kaple Nanebevzetí Panny Marie.
- Miroslav Grunta (1890–1980) – v roce 1940 ustanoven jedním z ředitelů Sigmy. Gestapo jej i manželku zatklo v květnu 1941 a určitý čas věznilo.[31] Jeho manželka Marie byla sestrou Jana II., Františka II. a Miroslava Sigmundových.[25]
- Jan Sigmund II. (1895–1942) – ředitel Sigmy, před okupací zaslal část strojů do Anglie.[10] Zatčen gestapem v listopadu 1940. V roce 1942 obviněn ze sabotáže a spolupráce s odbojem. Popraven za údajné schvalování atentátu na Reinharda Heydricha.[32]
- Václav Vejdovský (1896–1977), lékař-oftalmolog, vysokoškolský profesor, vězeň nacismu. Od roku 1935 člen lékařského vědeckého týmu v lutínské Chemě vyvíjející válečný obranný program. V listopadu 1940 i kvůli tomu zatčen gestapem.[33]
- František Sigmund II. (1901–1989) – syn Jana I. Od roku 1936 vedoucí pařížské pobočky, za války pomáhal uprchlíkům z Československa. Do československého zahraničního vojska byl odveden 6. prosince 1939.[25][34]
- Miroslav Sigmund (1907–2004) – ředitel anglické pobočky Sigmy (vznikla 20. srpna 1937)[31] a později samostatného anglického podniku SIGMUND PUMPS LTD. Bratr Jana II., Marie a Fantiška II.[25]
- Antonín Crhák (1910–1942) – občan Lutína, rodák z Lip. Příslušník ilegálního odbojového hnutí, zatčen za podporu rodin politických vězňů. Umučen 26. srpna 1942 v Osvětimi.[35]
- Bohumil Konečný (1918–1990) – malíř a ilustrátor, autor reklamních plakátů firmy Sigma.[36]
- Jiří Louda (1920–2015) – heraldik, autor obecní vlajky a znaku.[37]
- Vojtěch Novotný (1920–?) – rodák z Olšan u Prostějova. V roce 1939 jej Sigmundové v desetičlenné skupině vyslali do Anglie na budování pobočky. Po vypuknutí války byl v dobrovolnické záloze RAF (RAFVR). Tři měsíce pracoval jako pozemní personál RAF v Cosfordu a sloužil u Home Guard v Newcastlu (domobrana). Do Československa se vrátil v roce 1947.[38][39][40]
- František Skácel (1922–1945) – občan Lutína. Jeden z 38 mužů, které zavraždili Němci 5. května 1945 v Javoříčku. Zabilo ho německé protipartyzánské komando v hotelu Adolfa Pospíšila.[41]
- Ladislav Dolínek (1923–1945) – občan Lutína. Jeden z 38 mužů, které zavraždili Němci 5. května 1945 v Javoříčku. Zabilo ho německé protipartyzánské komando v hotelu Adolfa Pospíšila.[41]
- Jan (John) Sigmund III. (1923–2011) – Od roku 1937 studoval se svou starší sestrou Alenou (1922–2005)[42] ve Velké Británii. Prošel předvojenským výcvikem a od roku 1942 byl leteckým mechanikem u 312. československé stíhací perutě RAF.[43][44][45] V letech 1945–1948 studoval v Praze technické obory. Poté zaměstnán u strýce Miroslava v SIGMUND PUMPS LTD.[43] Spoluautor knihy Příslušníci Československého letectva v RAF (1999).[46]
- Antonín Pospíšil (1925–2021) – katolický kněz. Jako gymnazista byl v letech 1944 až 1945 totálně nasazen v Němci zkonfiskované Sigmě (tehdy Sigmund–Chema).[47]
- Josef Boháč (1946–1968) – Prostějovan, zaměstnanec Sigmy Lutín, oběť Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa.[48]
- Vlastimil Palička (* 1954) – fotbalista – obránce a záložník; fotbalový trenér. Odchovanec TJ Sigma Lutín.[49]
- Alexandr Konstantinovič Bokij (* 1957) – fotbalista – obránce a fotbalový trenér. V letech 1992 až 1993 hrající trenér TJ Sigma Lutín.
- David Papajík (* 1971) – historik a spisovatel.
- Pavel Zbožínek (* 1974) – fotbalista – záložník a fotbalový trenér. Od července 2019 hlavní trenér fotbalistů TJ Sigma Lutín.
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]- V sekretariátu anglické pobočky Sigmy byla před druhou světovou válkou jako korespondentka zaměstnána Marie Sekavcová, matka hudebníků Václava a Jana Neckářových.[50][51]
- V roce 1968 a v roce 1978 mohli filumenisté obohatit své sbírky zápalkových nálepek o lutínskou Sigmu (připomínky 100. a 110. výročí vzniku firmy).[52]
- V areálu lutínské Sigmy vznikl roku 1992 či 1993 klip k písni Otčenáš od hudební skupiny Mňága a Žďorp.[53]
- Původní podoba hlavního vstupu s vrátnicí Sigmy a interiér Společenského domu jsou zaznamenány v úvodu televizního dokumentu 13. komnata Arnošta Lustiga.[54]
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]
Kaple Nanebevzetí Panny Marie
Kříž před kaplí
Kříž na rozhraní ulic Pohoršov a Školní
Socha Panny Marie u silnice do Luběnic
Socha anděla při rozcestí silnic do Slatinic a Třebčína
Sigmundova střední škola strojírenská
Památník obětem světových válek od Julia Pelikána
Vila Miroslava Grunty
Společenský dům. Na plachtě historická reklama na firmu Sigma od Bohumila Konečného
Hrob průmyslnických rodin Sigmundů a Gruntů na hřbitově ve Slatinicích
Hrob pátera Jana Vychodila a jeho příbuzných na hřbitově ve Slatinicích. Na náhrobku je umístěna plastika svatého Cyrila a Metoděje, kterými se Vychodil zabýval
.jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 962 s. S. 568—569.
- 1 2 3 4 5 6 7 KOBZA, Mirek. Od Pradědu na Hanou. Český rozhlas Olomouc [online]. 13.3.2009 [cit. 2016-02-04]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 305.
- ↑ Udělené symboly – Lutín [online]. 2001-11-22 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- 1 2 3 4 Obec Lutín. Historie - osobnosti Lutína [online]. [cit. 2015-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02.
- ↑ Sigma Group. Historie [online]. [cit. 2015-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02.
- ↑ MŠ Klubíčko Lutín. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ŠKOLY [online]. [cit. 2015-03-29]. Dostupné online.
- ↑ ZŠ a MŠ Lutín příspěvková organizace. Současnost [online]. 2015 [cit. 2015-03-29]. Dostupné online.
- ↑ Sigmundova střední škola strojírenská. Informace podle zákona 106/1999 Sb. [online]. [cit. 2015-03-29]. Dostupné online.
- ↑ CIZEK, Hrady cz s r o Jiri. Socha anděla , Lutín. www.hrady.cz [online]. [cit. 2022-03-31]. Dostupné online.
- ↑ OLOMOUC, Muzeum Umění. Zahner, Ondřej - Sbírky - Muzeum umění Olomouc. www.muo.cz [online]. [cit. 2022-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-18.
- ↑ Umělecké skvosty v biskupském paláci v Olomouci.. Olomoucký deník. Dostupné online [cit. 2022-03-31].
- ↑ Umělecké skvosty v biskupském paláci v Olomouci.. Olomoucký deník. Dostupné online [cit. 2022-04-19].
- ↑ kaplička sv. Floriána - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-04-01]. Dostupné online.
- ↑ TAUBEROVÁ, Daniela. V Lutíně zachránili kapli, hrozil ji zánik. Podívejte se na proměnu. Olomoucký deník. 2020-10-11. Dostupné online [cit. 2022-04-01].
- ↑ Lutín a místní část Třebčín - oficiální stránky obce. lutin.cz [online]. [cit. 2021-04-17]. Dostupné online.
- 1 2 3 4 Vila Miroslava Grunty, Olomoucký - SlavneVily.cz. www.slavnevily.cz [online]. [cit. 2021-04-17]. Dostupné online.
- ↑ Vladimír Beneš. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2021-04-17]. Dostupné online.
- ↑ Antonín Kurial. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2021-04-17]. Dostupné online.
- 1 2 3 4 5 6 7 LERCH, Pavel. Nejen na pumpy jsou Sigmundi. Redakce Zita Chalupová. 1. vyd. Olomouc: Burian a Tichák, 2019. 134 s. ISBN 978-80-87274-52-1. Vyšlo s podporou společnosti Sigma Group, a.s., a obce Lutín.
- ↑ Romana Junkerová, Druhý Zlín? Architektonické stopy firmy Sigma v Lutíně v telech 1918 – 1940 (diplomová práce), Katedra dějin umění FF UP, Olomouc 2025. https://theses.cz/id/04qem3/?isshlret=Romana%3BJUNKEROV%C3%81%3B;zpet=%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3Dromana%20Junkerov%C3%A1%26start%3D1
- ↑ Lípa svobody u ZŠ v Lutíně. Google Maps [online]. [cit. 2022-04-19]. Dostupné online.
- ↑ MUDr. Ignác Hynek Kvapil 1835–1917 – Rodokmen Prause, Špunda, Smička, Nevrlý, Bernát, Dočkal. www.jprodina.cz [online]. [cit. 2022-07-06]. Dostupné online.
- ↑ STARÝ ZÁMEK CHUDENICE, MUZEUM J. DOBROVSKÉHO CHUDNICE : Jaroslav Kvapil. www.zamekchudenice.cz [online]. [cit. 2023-01-27]. Dostupné online.
- ↑ Slovníček. www.svejkmuseum.cz [online]. [cit. 2021-04-17]. Dostupné online.
- 1 2 PAPAJÍK, David. Dějiny obcí Lutín a Třebčín. Redakce David Papajík; K. 1. vyd. Lutín: Obec Lutín ve spolupráci s nakladatelstvím ALDA Olomouc, 2005. 274 s. (Knižnice LOCUS, Kabinet regionálních dějin při Katedře historie FF UP v Olomouci); sv. 6). ISBN 80-85600-98-6.
- ↑ Jak nacisté a komunisté zlikvidovali zakladatele úspěšné Sigmy. iDNES.cz [online]. 2018-06-16 [cit. 2022-11-01]. Dostupné online.
- ↑ FNOL. Nová kniha mapuje život profesora Václava Vejdovského, legendy československého očního lékařství. Fakultní nemocnice Olomouc [online]. [cit. 2022-11-01]. Dostupné online.
- ↑ František Sigmund. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2023-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Portál CEVH - Antonín Crhák. www.evidencevh.army.cz [online]. [cit. 2021-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-20.
- ↑ „Bimba“ Konečný má výstavu / design / Font. www.font.cz [online]. [cit. 2021-04-17]. Dostupné online.
- ↑ Lutín a místní část Třebčín - oficiální stránky obce. lutin.cz [online]. [cit. 2021-04-17]. Dostupné online.
- ↑ Panel RAF02 Panel RAF02 - Letci Plumlov z.s.. www.svazletcu.cz [online]. [cit. 2023-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Cosford, Stanice Královských vzdušných sil Cosford [1938- ] : Stanice (základny) RAF. Valka.cz [online]. [cit. 2023-01-24]. Dostupné online.
- ↑ ENGLAND: Home guard training (1941). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- 1 2 ... a poslední bylo Javoříčko. Valka.cz [online]. [cit. 2021-04-17]. Dostupné online.
- ↑ Alena Krejcir (Sigmundová). encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2023-01-27]. Dostupné online.
- 1 2 Jan Sigmund (1923). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2023-01-24]. Dostupné online.
- ↑ FCAFA. Jan Sigmund [online]. 2011-09-23 [cit. 2023-01-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Panel RAF03 Panel RAF03 - Letci Plumlov z.s.. www.svazletcu.cz [online]. [cit. 2023-01-25]. Dostupné online.
- ↑ Příslušníci Československého letectva v RAF - Josef Váňa, Emil Padior, John Sigmund. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2023-01-25]. Dostupné online.
- ↑ Antonín Pospíšil (1925). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2021-04-17]. Dostupné online.
- ↑ Boháč, Josef | Okupace 1968. okupace.evangnet.cz [online]. [cit. 2022-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-28.
- ↑ 1.Sportovní den ::. www.fotballutin.cz [online]. [cit. 2021-04-17]. Dostupné online.
- ↑ Jan Neckář (1949). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2024-05-27]. Dostupné online.
- ↑ Václav Neckář (1943). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2024-05-27]. Dostupné online.
- ↑ nálepky Sigma Lutín, série + 2 velké | Aukro. aukro.cz [online]. [cit. 2022-09-10]. Dostupné online.
- ↑ Mňága a Žďorp - Otčenáš /Official video/. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ 13. komnata Arnošta Lustiga - 13. komnata | Česká televize. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lutín na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Lutín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
