Lípa svobody

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Lípa svobody nebo též lípa republiky je velmi časté označení památných, pamětních a významných stromů, z nich byla většina vysazena během 20. století. Především pak k příležitosti založení Československé republiky (tyto stromy pocházejí obvykle z roku 1919), k 50. jubileu (vysazeny kolem roku 1968) nebo při oslavách osvobození na konci druhé světové války.

Výročí sta let od vzniku republiky připomínají projekty Lípy republiky 1918–2018[1] a Stromy svobody 1918–2018[2], který organizuje Nadace Partnerství s podporou společnosti Post Bellum, Českou radou dětí a mládeže, Fórem dárců, Agenturou ochrany přírody a krajiny, společností Arboeko[3] a dalšími. Cílem projektů je zmapovat tyto lípy po celém území České republiky, potřebné nechat ošetřit a ke stému výročí vysadit nové.

Seznam lip svobody (lip republiky)[editovat | editovat zdroj]

Seznam není kompletní.

Umístění Obrázek Okres Druh Výsadba Galerie Popis
Borovany České Budějovice 21. dubna 1919 Žižkovo náměstí
Brněnské Ivanovice Brno-město 28. října 1945 v malém parčíku vymezeném ulicemi Glocova – Tuřanská – Zezulova
Brťov-Jeneč Blansko 1. květen 1919 u hasičské zbrojnice
Bubeneč Praha Krupkovo náměstí
Cerhovice Beroun
Čejov Pelhřimov 5. květen 1919
Česká Lípa Česká Lípa 1947 vysazena při oslavách osvobození (podle kamene pod lipou r. 1945)
České Budějovice České Budějovice 1919-1920 před Mariánskými kasárnami[4]
Domažlice Domažlice 13. duben 1919 vysazena v horní části náměstí, zanikla vlivem automobilové dopravy
13. dubna 2006 nahradila lípu původní
Doudleby nad Orlicí Rychnov nad Kněžnou 13. duben 1919
Dubá Česká Lípa 2018 vysazena ke 100. výročí vzniku Československa 28. 10. 2018
Dubany Pardubice 1918
Holenice Semily 1919
Kamenice nad Lipou Jindřichův Hradec lípa velkolistá 1919
Podrobnější informace naleznete v článku Lípa svobody (Kamenice nad Lipou).
Janské Lázně Trutnov 28. říjen 2018 u Stezky korunami stromů[5]
Jehnice Brno-město duben 1919 nám. 3. května; jednu nebo dvě lípy zasadili členové TJ Sokol-Jehnice a dali podnět ke zbudování pomníku obětem první světové války, pokáceno 1937 při úpravách pomníku[6]
Jeseník Jeseník 17. listopad 1989 na kraji města
Jindřichov Žďár nad Sázavou 1920 na kraji vsi
Kostelec nad Orlicí Rychnov nad Kněžnou 17. listopad 2019 na Palackého náměstí u budovy ZUŠ[7]
Královo Pole Brno-město 6. říjen 1918 původně zvaná Husova lípa, v neděli v 10 hodin dopoledne (za velké účasti občanstva, městské rady, zástupců 47 spolků a okolních sokolských jednot) Sokol Královo Pole vysadil v městském parku Husovu lípu a odevzdal ji do ochrany obce, zasazen pamětní kámen, opatřeno železným plůtkem, při rekonstrukci r. 2006 kámen ztracen, nahrazen smírčím kamenem s maltézským křížem, ten po protestech občanů nahradila replika původního pamětního kamene[8]
Krč Praha 1918
Podrobnější informace naleznete v článku Lípa svobody (Krč).
Kyjovice Opava 11. květen 1919 zanikla 4. červen 2010 v 15:20
Letohrad Ústí nad Orlicí 13. duben 1919
Libínské Sedlo Prachatice 1968
Loucká Kladno
Miličín Benešov 4. květen 1919
Milín Příbram 13. duben 1919
Mladeč Olomouc 1919
Moravské Knínice Brno-venkov
Nedvědice pod Pernštejnem Brno-venkov 28. říjen 1918 vyhlášena jako památný strom roku 1996
Náchod Náchod 13. duben 1919 v 15:30 vyhlášena jako památný strom roku 1996
Ohrobec Praha-západ 5. duben 1919 4 lípy
Opatovice I Kutná Hora 1991
Pavlice Znojmo 1. květen 1919
Petřvald Karviná 5. květen 1946
Přední Kopanina Praha
Podrobnější informace naleznete v článku Lípa svobody (Přední Kopanina).
Ročov Louny 1938
Ronov nad Doubravou Chrudim 1. květen 1919 poražena 14. října 1940 na příkaz nacistů[9]
Řečkovice Brno-město 30. květen 2010 vysazena při oslavách 110 let Sokola v Brně-Řečkovicích, vysazena starostou Brno-Řečkovice a Mokrá Hora PaedDr. Ladislavem Filipim, starostou TJ Sokol Řečkovice Ing. Jiří Růžičkou, Mgr. Ľudovítem Kováčem, farářem Církve československé husitské a P. Jackem Kruczikem, farářem Církve římskokatolické, farnosti sv. Vavřince v Řečkovicích[10]
28. říjen 1932 vysazena školními dětmi v sadě u kostela, v den 14. výročí vyhlášení ČSR, již neexistuje[11]
Slatina Brno-město 1968 Přemyslovo náměstí, park[12]
Staré Město Uherské Hradiště 13. duben 1919 ve 13:30 také zvána jako Česká lípa svobody, vysazena před radnicí, uschla asi roku 1923
podzim 1923 vysazena před sokolovnou, odstraněna v 50. letech 20. století při rozšiřování silnice
1968 vysazena u Památníku Velké Moravy, živá, ale územní plán města počítá s pokácením
1996 vysazena u domu s pečovatelskou službou k příležitosti 80 let založení Československa
Střelské Hoštice Strakonice 9. květen 1946
Suchdol Praha Suchdolská 360/61, před budovou základní školy Mikoláše Alše, pasována 28. října 2014 u příležitosti 96. výročí vzniku Československa společně s Vrbou zapomenutou.[13]
Sušice Klatovy Před radnicí
Turnov Semily lípa malolistá 11. květen 1919 U Střední uměleckoprůmyslové školy Skálova ulice
Týn nad Vltavou České Budějovice 1918 na Vinařického náměstí
1968 na nábřeží, na pravém břehu Vltavy, poblíž železného mostu
Uhry Havlíčkův Brod 1. květen 1919 u cesty na sever z Uher
Újezd nad Lesy Praha podzim 1919
Podrobnější informace naleznete v článku Lípa svobody (Újezd nad Lesy).
1968 Ježkův park
Velká Bíteš Žďár nad Sázavou lípa malolistá 21. duben 1919
Podrobnější informace naleznete v článku Lípa svobody (Velká Bíteš).
27. října 1968 u pomníku svatého Jana Nepomuckého
Vícov Prostějov 1. květen 1919 pomník s nápisem „SOKOL 1919 1945“
Vilémovice Havlíčkův Brod 1990
Vsetín Vsetín 25. květen 1919
Zábřeh - Skalička Šumperk 1. květen 1919 V pátek 16. května 1919 přinesl týdeník Moravský Sever zprávu tohoto znění:

„Skalička. V den národního svátku práce odpoledne 1. května zasadili jsme i u nás »lípu svobody«. Slavnosti zúčastnila se celá obec: místní Odbor N.J., hasičský sbor, politická organizace sociálně demokratická se svým praporem a četně hostí z okolí. Průvod, zahájený dlouhou řadou školních dětí, prošel za zvuků hudby dědinou a zabočil na připravené místo před školou, kde lípa zasazena. O významu slavnosti promluvil místní učitel. Žáci přednesli případné básně a pěkně dvojhlasně zazpívali. Tvůrcům naší samostatnosti, presidentu Masarykovi a našim hrdinným legionářům, provoláno hřímavé »Na zdar«. V povznesené náladě rozcházeli se účastníci. Jistě zůstane jim několik těch pěkných chvilek dlouho v paměti“.

Žihobce Klatovy před zámkem

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://lipyrepubliky.cz
  2. http://www.stromysvobody.cz
  3. http://www.arboeko.com
  4. SCHINKO, Jan. Ve sklepě kasáren byl vězněn básník Fráňa Šrámek. Vzpomínal, jak vídal jen nohy přátel. Budějcká Drbna [online]. 2016-10-21 [cit. 2016-10-23]. Dostupné online. 
  5. [1] stromysvobody.cz
  6. Encyklopedie města Brna – Lípa svobody encyklopedie.brna.cz
  7. https://www.top09.cz/co-delame/kalendar-akci/sazeni-lipy-svobody-v-kostelci-nad-orlici-a4291.html
  8. Encyklopedie města Brna – Lípa svobody encyklopedie.brna.cz
  9. HRUŠKOVÁ, Marie; MICHÁLEK, Jaroslav. Podivuhodné stromy. Ilustrace Jaroslav Turek. Praha: Knižní Klub, 2011. 168 s. ISBN 978-80-242-2950-8. Kapitola Memoriální stromy, s. 118. 
  10. Encyklopedie města Brna – Lípa svobody encyklopedie.brna.cz
  11. Encyklopedie města Brna – Lípa svobody encyklopedie.brna.cz
  12. Encyklopedie města Brna – Lípa svobody encyklopedie.brna.cz
  13. Městská část Praha-Suchdol. Stromy - otisk historie [online]. Praha: Městská část Praha-Suchdol, 2014-10-19 [cit. 2015-01-15]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]