Památný strom v Česku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Smaltová cedule označující Památný strom

Památný strom je v České republice oficiální označení pro mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí, které byly za památné vyhlášeny postupem podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Označují se tabulí s malým státním znakem ČR, zpravidla na stojanu poblíž paty stromu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Současný přístup k památným stromům v České republice se výrazně liší oproti přístupu v ostatních zemích.[1] To je do značné míry dáno několika specifiky historického vývoje na našem území.

Starověk, středověk[editovat | editovat zdroj]

Keltové i staří Slované ctili stromy, pro Kelty byl posvátným stromem dub, pro Slovany všechny staré stromy (na českém území dub i lípa, které ve zdejším podnebí dosahují nejvyššího vzrůstu a věku).[2] Tradičním zvykem, jehož původ ale není zcela jasný, bylo vysazování tzv. rodových lip. Strom byl zasazen při založení statku nebo narození prvního syna a věřilo se, že bude statek chránit.[3][4][5] Protože měly symbolický charakter, nebyly kácené a dožívaly se velmi vysokého věku. Stín jejich koruny se stával místem, kde se setkávali sousedé a řešili problémy všedního života.[6]

15. století, husitství[editovat | editovat zdroj]

Dalším důležitým historickým momentem byla doba husitství. Mistr Jan Hus, který pro konflikt s církví nemohl působit v kostelech a kaplích, obcházel kraj a kázal pod širým nebem, často na vsích ve stínu starých rodových lip. Lidé, kteří byli obvykle Husovým názorům nakloněni, tyto lípy ctili a příběh o Husově návštěvě se předával z generace na generaci (Husova lípa v Chlístově, Sudslavická lípa).[7] Po upálení roku 1415 byly podle pověstí na mistrovu upomínku další lípy vysazeny (Vlásenická lípa).

Se starými stromy (obzvláště duby a lipami) bývá spojován vojevůdce Jan Žižka. Husitská vojska často tábořila poblíž vzrostlých stromů, které tehdy fungovaly jako orientační body (neboli směrníky). Protože byly tyto výpravy pro prostý lid ojedinělou událostí, vyprávělo se o nich dalším generacím a identifikátorem místa příběhů se stal strom (Žižkův dub v Náměšti, Žižkova lípa v Nejepíně, Žižkův dub u Lichnice). Dnes je se Žižkovou činností (ať už podle pověstí nebo skutečnosti) spojováno přes 80 památných stromů.[8]

16.–17. století, rekatolizace[editovat | editovat zdroj]

V následujících staletích (především v 17.) se církev snažila v očích prostých lidí husitství zošklivit a využívala k tomu pověstí, které dávaly do souvislosti skutečné stromy se smyšleným krutým příběhem (Lípa u svaté Markéty, Sedlecká lípa, Dub U Umučeného, Žižkův dub u Lomnice). Historicky podložený je i spor mezi prostými lidmi a proboštem kláštera o Žižkův dub u Trocnova.

18.–19. století, národní obrození[editovat | editovat zdroj]

Vztah lidí a stromů byl dále rozvíjen a posilován v době českého národního obrození (přelom 18./19. století), které se obracelo do doby národních hrdinů, jakými byli Hus a Žižka. Obroditelé vycházeli z dochovaných příběhů, ale často je přikrášlovali a připisovaly stromům, které (ač staré), nemohly začátek 15. století pamatovat.[9] Z obrozenců a poobrozenecké generace se motivy starých stromů objevovaly v díle Jana Kollára, Karla Jaromíra Erbena, Karolíny Světlé, Aloise Jiráska a dalších. Roku 1848 se lípa stává oficiálním symbolem národa.[2]

Jednou z prvních vyhlášek, která zajišťovala ochranu konkrétních stromů, byl patent z roku 1714, chránící lipovou alej mezi Pražským hradem a Královskou oborou v Bubenči.

První seznam památných a chráněných stromů vypracoval a vydal v roce 1899 Jan Evangelista Chadt-Ševětínský, vrchní lesní správce u hlubockých Schwarzenbergů.

20. století[editovat | editovat zdroj]

Na konci 19. století zaujaly památné stromy, k nimž přitáhli pozornost obroditelé, Jana Evangelistu Chadta-Ševětínského, schwarzenberského lesního správce. Ševětínský začal systematicky vytvářet soupisy těchto stromů a pověstí, které po zhruba 20 let vydával v různých časopisech a publikacích. Tímto dílem ovlivnil řadu svých nástupců a jeho seznamy se staly základem pro pozdější soupisy chráněných a památných stromů. Jedním z Chadtových následovníků se stal František Hrobař, který svou systematickou činností prosadil ochranu několika set památných stromů 20 let před vydáním první celostátní vyhlášky. Mnohé z Hrobařových návrhů a doporučení se ujaly a dnes jsou považovány za standardní postupy.[10][11] Z díla Chadta-Ševětínského dále vyšla Dr. Marie Hrušková, která spolupracovala s akademickým malířem Jaroslavem Turkem a dokumentovala aktuální stav stromů, které zmiňoval Ševětínský o téměř 100 let dříve. Dílo doktorky Hruškové se stalo podkladem pro televizní seriál Paměť stromů (2003), který vyvolal novodobou vlnu zájmu o staré a památné stromy, jejich příběhy a ochranu.[12]

Terminologie a formy ochrany[editovat | editovat zdroj]

Chráněný strom[editovat | editovat zdroj]

Tabulka na stromu v Praze-Přední Kopanině, který dnes není památným stromem

Na řadě stromů dosud můžeme najít kovové štítky, které na zeleném poli uvádějí bílý nápis strom chráněný státem, případně chráněný strom. Někdy je na těchto štítcích vyznačeno i evidenční číslo (případně může být umístěno na samostatném štítku). Toto značení pochází z období před rokem 1992, v dnešní době se pro obdobné účely používá tabule památný strom.

Zákon Národního shromáždění republiky Československé č. 40/1956 Sb. s platností pro české kraje Československa (pro slovenské kraje platil již dříve speciální zákon Slovenské národní rady) stanovil v § 6 odst. 1, že chráněnými přírodními výtvory jsou zejména krasové jevy, skalní útvary, významné stromy a jejich skupiny. Ochranu pro chráněné přírodní výtvory s výjimkou krasových jevů a podmínky jejich ochrany podle § 8 odst. 3 určovala rada krajského národního výboru. O případné náhradě újmy vlastníkovi nebo uživateli pozemku rozhodovala rada okresního národního výboru. Chráněné přírodní výtvory měly být podle § 12 odst. 1 zapisovány do státních seznamů ochrany přírody, které vedlo ministerstvo školství a kultury a odbory kultury rad krajských národních výborů, a ochrana se rovněž podle zákona na návrh odboru kultury rady KNV poznamenávala do veřejných knih a pozemkového katastru a vyznačovala v katastrálních mapách.

Za strom chráněný státem byl považován takový strom, který byl buďto vyhlášen jako chráněný přírodní výtvor nebo chráněná přírodní památka podle § 6 zákona č. 40/1956 Sb.[13][14] nebo pro stromy tzv. 1. kategorie podle vyhlášky č. 142/1980 Sb. Všechny stromy chráněné podle zákona č. 40/1956 Sb., byly později v souladu s § 90 odst. 8 zákona č. 114/1992 Sb. automaticky převedeny na stromy památné.[15] Stromy chráněné podle vyhlášky č. 142/1980 Sb. ale pozbyly ochrany vydáním zákona č. 114/1992 Sb. (§ 92), který tuto kategorizaci zrušil[15] – pro zachování ochrany stromu bylo nutné provést nové vyhlášení (například jako památného stromu, významného krajinného prvku, jako součást chráněného území a podobně).

Soupisy chráněných stromů prováděla krajská střediska státní památkové péče a ochrany přírody. Formuláře nebyly jednotné, přesto se tyto soupisy staly podkladem a zdrojem informací pro ústřední seznam památných stromů AOPK ČR.[13]

Na některých stromech byly umístěny smaltové štítky s textem chráněno Státním památkovým úřadem v Praze.[16] Ochrana těchto stromů byla dána výnosem Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody Praha; tyto výnosy pocházely obvykle za 60. let 20. století.

Významný strom[editovat | editovat zdroj]

Označení významného stromu Lesy České republiky
Související informace naleznete také v článku Významný strom.

Termín významný strom není v současné době uzákoněný a v praxi se proto používá velmi široce a pro různé účely, například:

  • orientační body – stromy vyznačené v mapách, významné z hlediska orientace v terénu
  • Významný strom LČR – stromy, které Lesy České republiky (LČR) vyhlásily jako významné (2003-4) a označily informační tabulí[17]
  • Významný strom VLS ČR – Vojenské lesy a statky ČR (VLS ČR) roku 2003 začaly vytvářet soupis vlastních významných stromů[18]
  • Významný krajinný prvek – strom (zpravidla registrovaný VKP)[19]
  • obecně (v širším slova smyslu) pro všechny jakkoli významné stromy včetně památných

Památný strom[editovat | editovat zdroj]

Historicky se slovním spojením památný strom označovaly všechny stromy kmetovského věku, poutní, nebo pamětihodné. Takto byl používán již před více než sto lety Janem Evangelistou Chadtem-Ševětínským, v díle Aloise Jiráska (např. Domů a jiné obrázky) a dalšími.[20][21][22]

Jako právní termín se sousloví památný strom nově objevilo v roce 1992 v zákoně České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, kde nahradilo původní neustálená a nekodifikovaná označení, například strom chráněný státem. Za památný strom mohou být vyhlášeny dřeviny, které vynikají svým vzrůstem, věkem, nebo jsou významnými krajinnými dominantami, jde-li o vzácný či cizokrajný (introdukovaný) druh nebo o strom, který připomíná významnou událost. Současně s vyhlášením této ochrany se vyhlašuje ochranné pásmo stromu. Vyhlášení znamená, že ošetřování stromu (například ořezávání větví), terénní a stavební práce v ochranném pásmu atd. podléhají souhlasu orgánu ochrany přírody – bez ohledu na to, kdo je vlastníkem stromu.

Na počátku září 2016 bylo v České republice jako památný strom evidováno 5 386 objektů. Celkem je v ČR evidováno 25 065 jednotlivců se statutem památného stromu.[23] Viz také seznamy památných stromů podle okresů.

Vyhlášení[editovat | editovat zdroj]

Památné stromy mohou být vyhlášeny z následujících důvodů (nebo jejich kombinací):

Památné stromy mohou být podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, vyhlášeny buď na základě správního rozhodnutí místně příslušným orgánem ochrany přírody, což je většinou pověřený obecní úřad, městský úřad či magistrát statutárního města (konkrétně jedná jeho odbor životního prostředí), nebo na základě smlouvy tohoto orgánu ochrany přírody s vlastníkem stromu.

Podnět k vyhlášení památných stromů může podat kterýkoliv občan nebo občanské sdružení. Součástí podnětu by mělo být přesné zakreslení stromů do podrobné mapy a důvod, proč mají být stromy vyhlášené za památné. Další náležitosti – majitele stromů, čísla parcel dotčených ochranným pásmem apod. zjistí orgán ochrany přírody sám v rámci správního řízení. Před samotným vyhlášením však musí takový záměr projednat s vlastníkem stromu.

Druhou možností vyhlášení určitého stromu za památný je uzavření smlouvy mezi orgánem ochrany přírody a vlastníkem stromu, k tomu většinou dojde na základě návrhu vlastníka, který chce svůj strom za památný vyhlásit. Smlouva musí obsahovat jak jednoznačné určení památného stromu, tak i způsob péče o něj. Ochrana památného stromu je pak zajištěna pomocí danou smlouvou zřízeným věcným břemenem, s tím, že návrh na vklad tohoto břemene do katastru nemovitostí podá sám orgán ochrany přírody.

Ne všechny stromy, které splňují alespoň jedno z kritérií pro vyhlášení za památný, byly oficiálně vyhlášeny památnými stromy. Důvody mohou být například zánik stromu před tímto datem (nebo před dokončením správního řízení), zamítnutí návrhu z důvodu horšího zdravotního stavu stromu (oficiální vyhlášení ukládá péči o strom, která je finančně náročná, a v případě stromu, u něhož je předpokládán časný zánik, by byla péče nerentabilní), nebo návrh nebyl podán vůbec. Jsou to například Žeberská lípa (živá, vyhlášená v roce 2010), Komenského lípa (zanikla) a mnohé další. Na druhou stranu existují i výjimky, např. Husova lípa v Úklidu, která uschla roku 1947 a přesto byla 20. října 1981 vyhlášena jako strom chráněný státem a později převedena na památný strom.[24]

Vyhlášení stromu za památný je pochopitelně závislé na tom, aby se našel člověk, který si ho všimne a podá návrh na prohlášení této ochrany, ať už z řad orgánů ochrany přírody nebo z řad širší veřejnosti. Iniciativa a rozhodnutí, a tedy i počet a zastoupení stromů jsou závislé též na stupni odborných znalostí a osobním úsudku příslušných úředníků. Pokud se strom nachází ve zvláště chráněném území, často k jeho ochránění není již třeba vyhlašovat samostatně ještě jeho ochranu.

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Památné stromy jsou evidovány v Ústředním seznamu ochrany přírody, který vede Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. V současnosti je v České republice registrováno téměř 23 000 památných stromů. Památné stromy jsou klasifikovány dle druhu, velikosti (obvod ve výšce 130 cm na zemí), odhadovaného stáří a stupně poškození.

Orgán ochrany přírody dohlíží na jejich ošetřování a vymezuje okolo nich ochranné pásmo. Dokud nerozhodne, je jím ex lege kruh o poloměru desetinásobku průměru kmene ve výšce 130 cm nad zemí. Pokud by pak mělo při výstavbě nebo při vybraných hospodářských zásazích (hnojení, postřiky, odvodňování, vyžínání klestu) dojít k zásahu do ochranného pásma památného stromu, musí mít investor či hospodář k takovému zásahu od orgánu ochrany přírody, který památný strom vyhlásil, povolení. Bez něj je každá vůči památnému stromu potencionálně nebezpečná činnost v tomto pásmu zakázána. Památné stromy samy o sobě samozřejmě vůbec nelze skácet, nebo i jinak poškodit.

Poškození nebo dokonce pokácení památného stromu je přestupkem, za který hrozí pokuta až do výše 100.000,- Kč, u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby až do výše 1.000.000,- Kč. V odůvodněném případě zvýšené společenské škodlivosti může hrozit i trestní stíhání kvůli podezření ze spáchání trestného činu podle § 293 TrZ Poškození a ohrožení životního prostředí či podle § 294 TrZ Poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti, za které lze uložit trest zákazu činnosti či trest odnětí svobody (v nejvyšší sazbě až 8 let).

Zrušení ochrany[editovat | editovat zdroj]

Ochranu památného stromu je možné zrušit správním rozhodnutím orgánu ochrany přírody jen v případě, když by se v daném případě vyskytl veřejný zájem o takové intenzitě, že by převážil nad zájmem na ochranu památného stromu.

Nejvýznamnější památné stromy v Česku[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Nejvýznamnější památné stromy České republiky.

Mezi hlavní kritéria pro vyhlášení stromu za památný patří stáří a vzrůst. Stromy, které se v těchto ohledech řadí na čelní příčky, jsou názornou ukázkou věku a vzrůstu, jakého mohou jednotlivé druhy v optimálních podmínkách dosáhnout.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ing. Pavel Kyzlík, seminář Památné stromy a ochrana stromů, 22. 3. 2011, Č. Budějovice
  2. a b Slovanská lípa – vznik jednoho symbolu slovane.cz
  3. rodová lípa na Babí zanikleobce.cz
  4. rodová lípa na Běleni zanikleobce.cz
  5. rodové lípy v Kotli zabrdka.wz.cz
  6. HRUŠKOVÁ, Marie; LUDVÍK, Bedřich. Paměť stromů. [s.l.] : Mladá fronta, 2006. 255 s. ISBN 80-204-1500-9. Kapitola Stromy žijí s lidmi, s. 60–67.  
  7. NĚMEC, Jan. Památné stromy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha : Olympia, 2003. 224 s. ISBN 80-7033-781-8. Kapitola Jižní Čechy, s. 77.  
  8. Marie Hrušková, Bedřich Ludvík – Paměť stromů 7. díl (scénář)
  9. HRUŠKOVÁ, Marie. Památné stromy (1). Ilustrace Jaroslav Turek. [s.l.] : Silva Regina, 1995. 192 s. ISBN 80-902033-0-2. Kapitola O Žižkovi a jeho kraji, s. 31.  
  10. HROBAŘ, František. Staré a památné stromy na Rychnovsku n. Kn.. [s.l.] : Svaz spolků okrašlovacích a ochranářských v Praze, 1940. 131 s. Kapitola 1. O Zaniklých památných stromech, s. 20.  
  11. HROBAŘ, František. Staré a památné stromy na Žambersku, Králicku a Rokytnicku v Orlických horách. [s.l.] : Svaz spolků okrašlovacích a ochranářských v Praze, 1949. 160 s. Kapitola 1. O Zaniklých památných stromech, s. 20.  
  12. HRUŠKOVÁ, Marie; LUDVÍK, Bedřich. Paměť stromů. [s.l.] : Mladá fronta, 2006. 255 s. ISBN 80-204-1500-9. Kapitola Na co jsme navazovali, s. 55.  
  13. a b NĚMEC, Jan, ing. Bohumil Reš, ing. Pavel Kyzlík Památné stromy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha : Olympia, 2003. 224 s. ISBN 80-7033-781-8. Kapitola Ochrana stromů v minulosti, s. 10.  
  14. Vyhláška o chráněných přírodních výtvorech – stromech chráněných státem z 10. 12. 1987 drusop.nature.cz
  15. a b REŠ, Bohumil, Pavel Štěrba Památné stromy. Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny České republik, 2010. 71 s. ISBN 978-80-87457-01-6. Kapitola Právní aspekty ochrany památných stromů, s. 12.  
  16. Lípa – Staňkov, Stromy Třeboňska, David Brychta, 2006
  17. Významné stromy LČR lesycr.cz
  18. Významné stromy VLS ČR vls.cz
  19. Významný krajinný prvek ochranaprirody.cz
  20. JIRÁSEK, Alois. Domů a jiné obrázky. Praha : J. Otto, 1897. Kapitola Stromy, s. 91–94.  
  21. CHADT-ŠEVĚTÍNSKÝ, Jan Evangelista. Staré a památné stromy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha : vlastní náklad, 1908. 61 s.  
  22. CHADT-ŠEVĚTÍNSKÝ, Jan Evangelista. Pověsti a dohady o starých a památných stromech v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Český lid. 1908, roč. XVII.  
  23. Přehled za celou ČR [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, [cit. 2016-09-02]. Dostupné online}
  24. Registr památných stromů AOPK ČR drusop.nature.cz

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HRUŠKOVÁ, Marie. O památných stromech. Redakce Libuše Henzlová, Olga Ludvíková, Jana Tarantová; ilustrace Jaroslav Turek. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1986. 144 s. (Odborná literatura pro učitele).  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]