Přeskočit na obsah

Chráněné krajinné oblasti v Česku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Cedule používaná pro označení CHKO (zde pro Moravský kras)

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) jsou v Česku velkoplošná, zvláště chráněná území. Platí pro ně nižší stupeň ochrany, než jaký platí pro národní parky. V České republice je vyhlášeno 27 chráněných krajinných oblastí, jejichž celková rozloha činí 11 507 km², tedy 14,6 % rozlohy Česka.[1]

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, charakterizuje CHKO jako rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů s hojným zastoupením dřevin, případně s dochovanými památkami historického osídlení. Hospodářské využívání těchto území se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány, popřípadě znovu vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území. Rekreační využití CHKO je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty chráněných území. CHKO se vyhlašují vládním nařízením.

Největší chráněnou krajinnou oblastí je CHKO Beskydy (1 205 km²), nejmenší CHKO Blaník (40 km²), nejstarší CHKO Český ráj (zřízena 1955) a nejmladší CHKO Soutok (zřízena 2025).

Zákonná úprava

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1956 byl přijat zákon č. 40/1956 Sb. o státní ochraně přírody, s působností jen pro české kraje, a to ode dne vyhlášení (24. srpna 1956), na Slovensku č. 1/1955 Sb. SNR. Tyto zákony definovaly formy chráněných území. Pro chráněné krajinné oblasti byla použita zkratka CHKO. Byly řazeny spolu s národními parky pod velkoplošná chráněná území. Zákony byly doplňovány řadou vyhlášek a nařízení, které upravovaly mj. i plošný rozsah CHKO.[2]

V roce 1992 byl v reakci na změněné názory společnosti přijat Českou národní radou zákon nový, č. 114/1992 Sb., který názvosloví u CHKO nezměnil.[3] Zřizovací právní předpisy jednotlivých CHKO byly shrnuty v zákoně 381/2009 Sb., který měnil 114/1992 Sb., později byla tato příloha však vypuštěna.

Správa chráněné krajinné oblasti má na území CHKO pravomoci státní správy, tedy vede správní řízení a je dotčeným orgánem ve stavebním řízení. Správy CHKO zastřešuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Seznam chráněných krajinných oblastí

[editovat | editovat zdroj]

Tabulka zachycuje všech 27 chráněných krajinných oblastí v Česku s datem vyhlášení a rozlohou.[4]

Název Kód
AOPK
Datum
vyhlášení
Rozloha
v km²
OpenStreetMap
CHKO Beskydy 82 30. března 1973 1 205,10
CHKO Bílé Karpaty 71 18. února 1981 746,88
CHKO Blaník 21 1. ledna 1982 40,29
CHKO Blanský les 31 1. ledna 1990 219,62
CHKO Brdy 6018 1. ledna 2016 345,01
CHKO Broumovsko 62 1. května 1991 432,33
CHKO České středohoří 51 12. dubna 1976 1 068,92
CHKO Český kras 22 19. září 1972 132,26
CHKO Český les 44 1. srpna 2005 465,55
CHKO Český ráj 63 1. března 1955 181,70
CHKO Jeseníky 83 25. července 1969 743,67
CHKO Jizerské hory 52 1. ledna 1968 374,15
CHKO Kokořínsko – Máchův kraj 23 12. dubna 1976 410,37
CHKO Křivoklátsko 24 23. ledna 1979 624,97
CHKO Labské pískovce 53 19. září 1972 242,61
CHKO Litovelské Pomoraví 84 15. listopadu 1990 93,30
CHKO Lužické hory 54 12. dubna 1976 270,72
CHKO Moravský kras 72 28. srpna 1956 96,82
CHKO Orlické hory 64 12. března 1970 233,23
CHKO Pálava 73 3. května 1976 85,40
CHKO Poodří 85 1. května 1991 81,53
CHKO Slavkovský les 41 21. června 1974 611,09
CHKO Soutok 6280 1. července 2025 125,39
CHKO Šumava 43 27. prosince 1963 995,21
CHKO Třeboňsko 32 14. března 1980 687,45
CHKO Žďárské vrchy 75 30. července 1970 708,89
CHKO Železné hory 65 1. května 1991 284,73

CHKO Podyjí o rozloze 103 km², vyhlášená v roce 1979, byla v roce 1991 zcela nahrazena Národním parkem Podyjí o rozloze 63 km².

Rozloha CHKO Šumava se výrazně zmenšila v roce 1991, kdy na její části byl vyhlášen Národní park Šumava. Obdobná situace nastala roku 2000, kdy došlo ke zřízení Národního parku České Švýcarsko vyčleněním z CHKO Labské pískovce.

Plánované chráněné krajinné oblasti

[editovat | editovat zdroj]

Vláda Petra Fialy hodlala podle svého programového prohlášení z ledna 2022 vyhlásit dva nové národní parky, NP Křivoklátsko a NP Soutok.[5][6][7] V březnu 2023 ale své programové prohlášení upravila na vyhlášení NP Křivoklátsko a přípravu podkladů k vyhlášení dvou chráněných krajinných oblastí, CHKO Krušné hory a CHKO Soutok.[8][9] CHKO Soutok byla vyhlášena k 1. červenci 2025.[10]

  1. Souhrnný přehled. Ústřední seznam ochrany přírody [online]. [cit. 2025-07-20]. Dostupné online.
  2. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území v České republice. Praha 3: Informatorium, 1991. ISBN 80-85368-13-7. Kapitola Význam a kategorie chráněných území, s. 7.
  3. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území ČR, Liberecko, svazek III. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2002. ISBN 80-86064-43-3. Kapitola Ochrana přírody, s. 64.
  4. Zvláště chráněná území (§ 14): CHKO [online]. Nature.cz [cit. 2025-07-20]. Dostupné online.
  5. KLÉZL, Tomáš. Za rok Křivoklátsko, do čtyř let Moravská Amazonie. Koalice chystá nové národní parky. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2021-11-28 [cit. 2022-02-17]. Dostupné online.
  6. PAŠTĚKA, Hynek. ‚Nechceme ho tu.‘ Na Křivoklátsku má vzniknout pátý národní park v Česku, místní jsou proti. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2021-12-04 [cit. 2022-02-17]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.
  7. Programové prohlášení vlády České republiky [online]. Vlada.gov.cz, 2022-01 [cit. 2025-07-20]. Dostupné online.
  8. ČT24. Vláda zvažuje alternativu k národnímu parku. Soutok Dyje s Moravou by mohl být jen CHKO. ČT24 [online]. Česká televize, 2022-05-22 [cit. 2024-12-03]. Dostupné online.
  9. Programové prohlášení Vlády ČR [online]. Úřad Vlády ČR, 2023-03-01 [cit. 2024-12-03]. Dostupné online. Také dostupné.
  10. ČTK; POSPÍŠILOVÁ, Anna. Na jihu Moravy vznikne nová chráněná oblast Soutok, schválila vláda. Místní podávají žaloby [online]. Brnenska.drbna.cz, 2025-01-16 [cit. 2025-01-17]. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]