Chráněná krajinná oblast Železné hory
Chráněná krajinná oblast Železné hory | |
---|---|
IUCN kategorie V (Chráněná krajinná oblast) | |
CHKO u Žlebských Chvalovic | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 1. května 1991 |
Nadm. výška | 268 m n. m. |
Rozloha | 285 km² |
Správa | Správa CHKO Železné hory |
Poloha | |
Stát | Česko |
Kraje | Pardubický kraj a Vysočina |
Souřadnice | 49°48′2,88″ s. š., 15°43′56,64″ v. d. |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Chráněná krajinná oblast Železné hory | |
Další informace | |
Kód | 65 |
Web | zeleznehory |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chráněná krajinná oblast Železné hory se nachází v severní části Českomoravské vrchoviny v Pardubickém kraji a v Kraji Vysočina. Leží ve střední části Železných hor zhruba mezi městy Slatiňany na severu, Chotěboř na jihu, Třemošnice na západě a Trhová Kamenice a Nasavrky na východě. Rozloha chráněné krajinné oblasti je asi 285 km² a nachází se v nadmořské výšce 268–668 metrů.[1] Správa chráněné krajinné oblasti sídlí v Nasavrkách. S platností od 1. ledna 2024 bylo v rámci AOPK ČR nově vytvořeno Regionální pracoviště Vysočina se sídlem v Havlíčkově Brodě, které vzniklo v důsledku připojení správy CHKO Železné hory ke správě CHKO Žďárské vrchy.[2]
Nejvyšším bodem území je Vestec, zatímco nejníže položené místo se nachází u Slatiňan. K cenným maloplošným chráněným územím patří národní přírodní rezervace Lichnice a národní přírodní památka Kaňkovy hory.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Chráněnou krajinnou oblast vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí s účinností od dne 1. května 1991.[1]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Reliéf
[editovat | editovat zdroj]Chráněná krajinná oblast zaujímá centrální část Železných hor. Nejvyššími vrcholy jsou Vestec s 668 metry nad mořem a Spálava s 663 metry.[3] Nejnižší místa jsou u Podhořan a Slatiňan se shodnou nadmořskou výškou 268 metrů.
Nápadným útvarem je hlavní hřeben, který se táhne od Ždírce nad Doubravou do Podhořan a dále k Týnci nad Labem. V tomto hřebenu jsou vedle četných vrcholů (včetně Vestce či Spálavy) nápadné i rokle, např. Lovětínská a Hedvíkovská, které prorážejí hlavní hřeben u Třemošnice a Závratce.
Na severní straně chráněné krajinné oblasti je nejnápadnější Bučina, kopec mezi Kraskovem a Prachovicemi, s nadmořskou výškou 606 metrů. U Slatiňan s nadmořskou výškou 393 metrů je kopec Hůra.[4] V severní části CHKO je jediná velká rokle vytvořená řekou Chrudimkou. Tento kaňon je chráněn v rámci přírodních rezervací Krkanka a Strádovské Peklo. Jižně od hlavního hřebene je nižší část zvaná Dlouhá mez. Z ní je nápadný u Libice nad Doubravou kopec Hradiště. Dále k jihu mezi Bílkem a Chotěboří je malebné kaňonovité údolí řeky Doubravy. Mezi Ždírcem nad Doubravou a Studencem leží táhlý hřbet Cerhovy.
Flóra
[editovat | editovat zdroj]Na území CHKO je registrováno přes 1 200 druhů vyšších rostlin, z toho asi 1 000 druhů domácích tj. druhů přirozeně se vyskytujících. Vyskytuje se zde například mochna bílá (Potentilla alba) v ČR ohrožená a chráněný druh medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum).[5]
Fauna
[editovat | editovat zdroj]Na území CHKO žije přes 75 druhů měkkýšů, významní jsou také motýli, zvláště v oblasti Dlouhé meze (celkový počet druhů motýlí fauny v oblasti je 1262[6]). Z obratlovců bylo zaznamenáno 230 druhů (24 druhů ryb, 12 druhů obojživelníků, 7 druhů plazů, 141 druhů ptáků a 46 druhů savců).
V CHKO Železné hory byl na dvou lokalitách (PR Strádovka a PR Hubský) nalezen v Evropě jinak vzácný mravenec rašelinný (Formica picea), jehož výskyt je vázán na nelesní rašeliniště a slatinná stanoviště, případně horské louky.[7]
Na celém území chráněné krajinné oblasti se vyskytuje několik druhů netopýrů. Někteří zde mají svá zimoviště, jiní se zde vyskytují spíše v létě. Jejich populace jsou ohrožené zejména ztrátou přirozených stanovišť, jako jsou dutiny ve starých domech a stromech a skalní štěrbiny. Ohrožuje je také vyrušování při zimování. Z hojnějších a stálých druhů se zde vyskytuje vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), netopýr vousatý (Myotis mystacinus), netopýr velký (Myotis myotis), netopýr dlouhouchý (Plecotus austriacus).[8]
Ochrana přírody
[editovat | editovat zdroj]V chráněné krajinné oblasti se nachází následující maloplošná chráněná území:
- Národní přírodní rezervace
- Lichnice
- Národní přírodní památky
- Kaňkovy hory
- Přírodní rezervace
- Hubský, Krkanka, Maršálka, Mokřadlo, Oheb, Polom, Spálava, Strádovka, Strádovské Peklo, Svatomariánské údolí, Údolí Doubravy, Vápenice, Vršovská olšina, Zlatá louka, Zubří
- Přírodní památky
- Boušovka, Buchtovka, Chuchelská stráň, Kaštanka, Na Obůrce, Na skalách, Písník u Sokolovce, Polánka, Upolíny u Kamenice, V Koutech
Památné stromy v chráněné krajinné oblasti:
- Duby letní (mohutné stromy na okraji obce o stáří asi 500 let) v Běstvině
- Platan v Běstvině – platan javorolistý (velkolepý jedinec u zámku o stáří asi 200 let)
- Kaštanovník setý (mohutný strom o stáří asi 190 let) v Horním Vestci
- Duby letní (roztroušeně rostoucí stromy u bývalých cest – stáří asi 500 let) v Chotěboři
- Lípa velkolistá (strom na okraji obce o stáří 460 let) v Kameničkách
- Klokočovská lípa – lípa velkolistá (strom s mohutným dutým kmenem a stářím asi 1000 let)
- Lánská lípa – lípa velkolistá (velký strom na okraji obce o stáří asi 500 let)
- Lípa v Lipce – lípa srdčitá (dvojkmenný jedinec o stáří asi 600 let)
- Dub letní (Žižkův) (velký strom u bývalé hradní cesty o stáří 700 až 800 let) v Podhradí
- Jilm habrolistý (mohutný jedinec o stáří asi 230 let) v Přemilově
- Smrk ztepilý (vícekmenný strom, poškozen větrem v roce 1999, stáří asi 160 let) ve Slavicích
- Spálavská lípa – lípa velkolistá (velký strom na místní návsi o stáří asi 500 let)
- Lípa velkolistá (velkolepý strom na bývalé návsi o stáří asi 600 let) ve Štikově
Turistika a rekreace
[editovat | editovat zdroj]Na území chráněné krajinné oblasti a v jejím těsném okolí se nalézá šest sjezdovek s lyžařskými vleky: Trhová Kamenice, Hluboká, Chotěboř, Vápenný Podol, Horní Bradlo a Nasavrky.
Chráněným územím vedou následující naučné stezky:
- MAGMA (naučná geologická stezka – MAlebný Geologický MAglajz) – 56 km z Hlinska do Chrudimi, počet zastávek: 8
- Ke Kočičímu hrádku – 3 km v Zámeckém parku ve Slatiňanech, počet zastávek:7
- Lesní naučná stezka – 3,2 km kolem Třemošnice, počet zastávek: 7
- Údolím Doubravy – 4,5 km z Chotěboře do Bílku, počet zastávek: 11
- Krajem Chrudimky (vlastivědná stezka) – 82 km od pramene Chrudimky u Filipova do Chrudimi, počet zastávek: 37
- Krajem Železných hor (vlastivědná stezka) – 23,5 km ze Seče do Ronova nad Doubravou, počet zastávek: 15
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Železné hory [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-05-29]. Dostupné online.
- ↑ Nové organizační uspořádání AOPK ČR [online]. AOPK ČR, Správa CHKO Železné hory [cit. 2024-06-03]. Dostupné online.
- ↑ Základní mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-12-09]. Dostupné online.
- ↑ Základní mapa ČR 1 : 100 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-12-09]. Dostupné online.
- ↑ HADAČ, Emil; BUREŠ, Petr; JIRÁSEK, Jaroslav. Květena Železných hor. Pardubice: Luděk Šorm, 1994. 212 s. ISBN 80-901702-1-8.
- ↑ ŠUMPICH, Jan. Motýli přírodních rezervací Krkanka a Strádovské peklo. In: ŠUMPICH, Jan. Motýli Železných hor. Nasavrky: Grantis pro Společnost přátel Železných hor, 2001. ISBN 80-902400-2-X.
- ↑ BEZDĚČKOVÁ, Klára; BEZDĚČKA, Pavel. Nové nálezy mravence rašelinného – Formica picea na Českomoravské vrchovině. Acta rerum naturalium. 2010, čís. 9, s. 95–98.
- ↑ BENDA, Petr; REITER, Antonín; REJL, Jiří; BÁRTA, František. Netopýři Železných hor. Vespertilio. 1997, čís. 2, s. 39–50. Dostupné online. ISBN 80-967385-9-3.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu CHKO Železné hory na Wikimedia Commons
- Chráněná krajinná oblast Železné hory na OpenStreetMap
- Geopark Železné hory