Chráněná krajinná oblast Železné hory

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Chráněná krajinná oblast Železné hory
NPR Lichnice – Kaňkovy hory z vyhlídky Dívčí kámen
Umístění Česko Pardubický kraj a Vysočina, Česko
Souřadnice
Rozloha 284 km²
Založeno 27. března 1991
Správa Správa CHKO Železné hory
Oficiální web

Chráněná krajinná oblast Železné hory byla ustanovena vyhláškou Ministerstva životního prostředí ČR č.156/1991 Sb. ze dne 27. března 1991 (účinnost od 1. května 1991) na rozloze 284 km² v severní části Českomoravské vrchoviny zhruba mezi městy Slatiňany na severu, Chotěboř na jihu, Třemošnice na západě a Trhová Kamenice a Nasavrky na východě (49°55'- 49°42' N, 15°32' - 15°53'E). Nadmořská výška kolísá od 268 metrů nad mořem u Slatiňan a nejvyšším bodem Vestcem, který měří 668 metrů. Správa CHKO sídlí v Nasavrkách (Náměstí 317, 538 25). CHKO má na svém území 24 maloplošných zvláště chráněných území přírody – 1 Národní přírodní rezervace (NPR), 12 přírodních rezervací (PR) a 11 přírodních památek – 14 památných stromů a 6 naučných stezek.

Charakteristika oblasti[editovat | editovat zdroj]

Reliéf krajiny[editovat | editovat zdroj]

CHKO Železné hory v rámci Železných hor

CHKO zaujímá centrální část Železných hor. Nejvyššími vrcholy jsou Vestec s 668 metry nad mořem a Spálava s 663 metry. Nejnižší místa jsou u Podhořan a Slatiňan se shodnou nadmořskou výškou 268 metrů.

Nápadným útvarem je hlavní hřeben, který se táhne od Ždírce nad Doubravou do Podhořan a dále k Týnci nad Labem. V tomto hřebenu jsou vedle četných vrcholů (včetně Vestce a Spálavy) nápadné i rokle. Největší a nejkrásnější jsou Lovětínská a Hedvíkovská, které prorážejí hlavní hřeben u Třemošnice a Závratce.

Na severní straně CHKO je nejnápadnější Bučina, kopec mezi Kraskovem a Prachovicemi, s nadmořskou výškou 606 metrů. U Slatiňan s nadmořskou výškou 391 metrů je kopec Hůra.

V severní části CHKO je jediná velká rokle vytvořená řekou Chrudimkou. Tento kaňon je chráněn v rámci přírodních rezervací Krkanka a Strádovské peklo.

Jižně od hlavního hřebene je nižší část zvaná Dlouhá mez. Z ní je nápadný u Libice nad Doubravou kopec Hradiště. Dále k jihu mezi Bílkem a Chotěboří je malebné kaňonovité údolí řeky Doubravy. Mezi Ždírcem nad Doubravou a Studencem leží táhlý hřbet Cerhovy.

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Na území CHKO je registrováno přes 1 200 druhů vyšších rostlin, z toho asi 1 000 druhů domácích tj. druhů přirozeně se vyskytujících.

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Na území CHKO žije přes 75 druhů měkkýšů, významní jsou také motýli zvláště v oblasti Dlouhé meze (celkový počet druhů motýlí fauny v oblasti je 1262[1]). Z obratlovců bylo zaznamenáno 230 druhů (24 ryb, 12 obojživelníků, 7 plazů, 141 ptáků a 46 savců).

Lyžování[editovat | editovat zdroj]

Na území CHKO a v jejím těsném okolí se nalézá 6 sjezdovek s lyžařskými vleky: Trhová Kamenice, Hluboká, Chotěboř, Vápenný Podol, Horní Bradlo a Nasavrky.

Maloplošná chráněná území[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ŠUMPICH, Jan, 2001: Motýli Železných hor. Železné hory. Sborník prací č. 11. Společnost přátel Železných hor, Nasavrky, 2001: 265 s. ISBN 80-902400-2-X : s. 243

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]