Přeskočit na obsah

Chráněná krajinná oblast Šumava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Chráněná krajinná oblast
Šumava
IUCN kategorie V (Chráněná krajina)
Přírodní památka Královský hvozd
Přírodní památka Královský hvozd
Základní informace
Vyhlášení27. prosince 1963
Nadm. výška466–1362 m n. m.
Rozloha995,21 km²[1]
SprávaSpráva NP Šumava
Poloha
StátČeskoČesko Česko
KrajJihočeský kraj, Plzeňský kraj
OkresČeský Krumlov, Klatovy, Prachatice
Souřadnice
Geodata (OSM)OSM, WMF
CHKO Šumava
CHKO Šumava
Další informace
Kód43
Webwww.npsumava.cz
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chráněné krajinné oblasti v Česku

Chráněná krajinná oblast Šumava (CHKO Šumava) je chráněná krajinná oblast v Česku. Vyhlášena byla 27. prosince 1963. Správa CHKO sídlí ve Vimperku. Rozloha CHKO činí 995 km², nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 466 až 1 362 metrů, nejvyšším bodem je vrchol Boubína.

CHKO Šumava byla vyhlášena Ministerstvem školství a kultury v roce 1963. V roce 1975 Ministerstvo kultury upravilo podmínky ochrany přírody v tomto území. V březnu 1991 vyhlásila vláda ČR Národní park Šumava vyčleněním části území CHKO. Tím se CHKO stala ochrannou zónou nového národního parku a zároveň zahrnuje i další partie Šumavy, jako je Boubín či Královský hvozd s Černým a Čertovým jezerem.

Území Natura 2000

[editovat | editovat zdroj]

Na většině území CHKO Šumava se rozkládá evropsky významná lokalita Šumava (kód CZ0314024), která byla vyhlášena nařízením vlády č. 132/2005 Sb.

Na částech území CHKO Šumava se rozkládají ptačí oblasti, a to:

  • Ptačí oblast Šumava (kód CZ0311041), která byla vyhlášena nařízením vlády č. 681/2004 Sb.
  • Ptačí oblast Boletice (kód CZ0311040), která byla vyhlášena nařízením vlády č. 19/2005 Sb.

Maloplošná chráněná území

[editovat | editovat zdroj]

Zajišťují dlouhodobou ochranu výjimečných biotopů a garanci jejich dlouhodobého monitorování. Je možno rozlišit tři rozdílné kategorie:

  1. Pralesy a přírodní nepozměněné mokřady – Boubínský prales, Velká niva, Zátoňská hora a jiné, na nichž se sleduje samovolné chování přirozených lesů.
  2. Samovolně vzniklé lesy a druhotné mokřady – Chřepice, Velké Bahno, Pravětínská lada, Nebe, určené ke sledování samovolného nástupu lesa a prostorové flexibility rostlinných druhů ovlivňovaných tímto lesem.
  3. Lokality ochrany výjimečných druhů – Blanice, Pod Popelní horou, Vyšný a podobně, zajišťující ochranu ohrožených nebo typických druhů živočichů nebo rostlin.

Národní přírodní rezervace

[editovat | editovat zdroj]

Národní přírodní památky

[editovat | editovat zdroj]

Přírodní rezervace

[editovat | editovat zdroj]

Přírodní památky

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]