Chráněná krajinná oblast Labské pískovce
 Labské pískovce | |
|---|---|
| IUCN kategorie V (Chráněná krajinná oblast) | |
 Východní část Tiských stěn | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 27. června 1972 |
| Rozloha | 243 km2 |
| Správa | Správa NP České Švýcarsko |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Okres | Děčín |
| Souřadnice | 50°56′54,96″ s. š., 14°23′14,28″ v. d. |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
  Labské pískovce | |
| Další informace | |
| Web | www |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chráněná krajinná oblast Labské pískovce byla vyhlášena dne 27. června 1972 výnosem ministerstva kultury č.j. 4.946/72 - II/2 o zřízení Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, okres Děčín a Ústí nad Labem na rozloze 32 302 ha, po vyčlenění její nejzachovalejší severní části vyhlášené k 1. ledna 2000 jako Národní park České Švýcarsko je současná rozloha CHKO 24 300 ha. Od 1. června 2017 vykonává státní správu na území CHKO Labské pískovce Správa Národního parku České Švýcarsko.[1]
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Geograficky zaujímá spolu s Národním parkem České Švýcarsko prakticky celou geografickou jednotku Děčínská vrchovina s nejvyšším vrcholem Děčínský Sněžník (723 m). Rozprostírá se severně od Českého středohoří – zhruba od obce Petrovice a Tiských stěn na západě, dále přes Děčín až po Chřibskou na východě.
Přírodní poměry jsou stejné jako v Národním parku České Švýcarsko, avšak hustší osídlení zanechalo svůj vliv v menší rozmanitosti fauny a flóry. Velmi cenná je však zachovaná lidová architektura v podobě roubených domů.
Povrch tvoří pískovce křídového stáří. Počet skalních útvarů v krajině je srovnatelný s národními parky v USA v Arizoně a Utahu, avšak na západě USA jsou skalní útvary vlivem suchého klimatu obnažené, zatímco v Labských pískovcích jsou pokryté lesy.
Současná podoba území se začala vytvářet v období svrchní křídy na konci druhohor. V souvislosti s táním ledu byla zdejší krajina zaplavena mořem. Do něj splavovaly vodní toky materiál z krajiny, která zůstala nad hladinou. Tíha materiálu stlačovala dno a na původním podloží se vytvořila vrstva až jeden kilometr silná, tvořená převážně pískem, jílem a štěrkem. Po ústupu moře přibližně před 65 miliony lety se méně stabilní horniny jako jílovce a prachovce rychle rozpadaly. Zůstala vrstva křemenných pískovců o tloušťce 350–420 m. Následně v období třetihor došlo v důsledku kolize litosférických desek k alpínskému vrásnění, kdy byly pískovcové vrstvy české křídové tabule vyzdviženy nad původní úroveň a vlivem nestejnoměrných tlaků došlo k jejich fragmentaci. Následné střídání ledových a meziledových dob spolu s říční erozí i působením větru vymodelovaly pískovcové skály do současné podoby.[2]
Maloplošná chráněná území[editovat | editovat zdroj]
- PR Arba
- PR Čabel
- PP Hofberg
- PP Jeskyně pod Sněžníkem
- NPR Kaňon Labe
- PR Libouchecké rybníčky
- PP Meandry Chřibské Kamenice
- PR Niva Olšového potoka
- PR Pavlino údolí u Jetřichovic
- PR Pekelský důl
- PR Pod lesem
- PR Rájecká rašeliniště
- PP Rybník u Králova mlýna
- PR Stará Oleška
- PP Tiské stěny
- PR Za pilou
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Správa CHKO Labské pískovce [online]. AOPK ČR [cit. 2018-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-18.
- ↑ KNORR, Ivan. Krajina čtyř fází. Země světa. 3.5.2022, roč. 21, čís. 5, s. 2–11. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu CHKO Labské pískovce na Wikimedia Commons - Chráněná krajinná oblast Labské pískovce na OpenStreetMap
