Chráněná krajinná oblast Brdy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
CHKO Brdy
Dolejší Padrťský rybník v Brdech. Vpravo v pozadí vrch Kočka (789 m)
Dolejší Padrťský rybník v Brdech. Vpravo v pozadí vrch Kočka (789 m)
Umístění Česko Středočeský kraj a Plzeňský kraj, Česko
Souřadnice 49°42′26,79″ s. š., 13°50′15,43″ v. d.
Rozloha 345[1] km²
Založeno 1. 1. 2016

Chráněná krajinná oblast Brdy byla zřízena k 1. lednu 2016 na území rušeného vojenského újezdu Brdy a několika stávajících brdských přírodních parků. Předmětem ochrany má být přírodní bohatství s cennými lesními porosty, loukami, mokřady, vřesovišti a desítkami potoků.[2]

Podle návrhu Agentury ochrany přírody a krajiny podporovaného Středočeským i Plzeňským krajem měla mít rozlohu 330 km².[2] Původní návrh na vyhlášení CHKO Brdy zahrnoval území o celkové rozloze 380 km². Na základě připomínek některých obcí byla rozloha zredukována na 345 km²,[3] z toho 260 km² je bývalý vojenský újezd[1] ve Středních Brdech, zbytek tvoří převážně Jižní Brdy, kde CHKO nahradila dosavadní dva přírodní parky: přírodní park Brdy na území Plzeňského kraje a částečně přírodní park Třemšín na území Středočeského kraje. CHKO byla k 1. lednu 2016 zřízena nařízením vlády z 12. října 2015.[3]

Historie záměru[editovat | editovat zdroj]

Již v roce 1921 přišla skupina poslanců Sněmovny s návrhem vyhlásit v Brdech národní park. Návrh přijat nebyl a naopak v roce 1926 vláda ČSR rozhodla o zřízení dělostřelecké střelnice, z té se později stal vojenský újezd Brdy.[3]

O záměru na zrušení vojenského újezdu a o případné formě ochrany přírodního území se znovu začalo diskutovat v souvislosti se zrušením vojenských prostorů Ralsko, Mladá a Dobrá Voda začátkem 90. let 20. století. V té době odbor životního prostředí okresního národního výboru v Příbrami navrhl vyhlášení CHKO Brdy a zahájil v té věci řadu aktivit. Výsledkem zvýšeného zájmu o poznání Brd bylo několik odborných konferencí a dosud asi nejkomplexnější odborná publikace na toto téma – v roce 2005 kniha Střední Brdy autorského kolektivu pod vedením RNDr. Václava Cílka, která doporučila speciální formu ochrany brdské přírody. Mezitím však bylo rušení dalších vojenských újezdů pozastaveno a na čas převážila teze, že samotný režim vojenských újezdů představuje pro přírodu na jejich území dostatečnou ochranu. Od dalšího rušení vojenských újezdů odrazovala také zkušenost s obtížností a nedokonalostí pyrotechnické očisty, zkušenost s vyhlášením CHKO na části vojenského újezdu Boletice a kolize této ochrany s vojenským výcvikem i hospodářským využíváním lesa. V roce 2005 přišla rokycanská okresní hospodářská komora s návrhem na odvojenštění a civilní využití Brd zejména pro turistické, rekreační a sportovní účely, bez důrazu na ochranu přírody. Protireakcí byl vznik občanského sdružení Brdy-Res publica a jeho protinávrh, tzv. Projekt Brdy, který rovněž navrhoval zrušení VÚ Brdy, ale na jeho místě navrhoval zřidit národní park a v dalších částech Brdské vrchoviny chráněnou krajinnou oblast. OHK Rokycany od svého návrhu ustoupila ve prospěch konkurenčního projektu, ale ministerstvo obrany oba návrhy striktně odmítlo s tím, že VÚ Brdy je perspektivní a nezbytný pro výcvik AČR a složek integrovaného záchranného systému. Občanské sdružení ve svých návrzích pokračovalo, ale zmírnilo je na požadavek zřízení CHKO, což by nevylučovalo ani koexistenci s vojenským újezdem – i to však ministerstvo obrany odmítalo.[3]

V letech 2006–2009 se stal politickým tématem plán na výstavbu radaru americké protiraketové obrany v Brdech. To přitáhlo k otázce Brd pozornost, jejímž důsledkem bylo i zpřístupnění některých okrajových částí újezdu od roku 2007 a zvýšená vstřícnost ministerstva obrany vůči veřejnosti. Záměr na zřízení CHKO získával politickou podporu zejména u obcí na Plzeňsku, zatímco na Příbramsku, kde převládaly jiné politické preference, byl převážně ignorován. Zkušenosti z pyrotechnické asanace v bývalém VÚ Dobrá Voda byly již lepší než z újezdů po sovětské armádě, a také nástup světové finančně-hospodářské krize v roce 2009 vedl ministerstvo obrany k přehodnocení priorit. V roce 2010 zpracovalo Bílou knihu o obraně, v níž se objevil návrh na tzv. optimalizaci vojenských újezdů, spočívající především v redukci jejich rozlohy a úplném zrušení jednoho z nich. Byla sestavena Komise pro optimalizaci vojenských újezdů.[3]

Ministerstvo obrany oznámilo 6. dubna 2011[3] svůj záměr zrušit některý z vojenských újezdů, přičemž nejpravděpodobněji to měl být vojenský újezd Brdy. Současně s tím byl zmiňován i záměr zajistit vhodným stupněm ochrany uchování zdejšího přírodního bohatství a zdrojů pitné vody.

Na jednání v červenci 2011 v Jincích, jehož se účastnil i ministr obrany a ministr životního prostředí, byla nastíněna představa, že by na místě zrušeného vojenského újezdu vzniknout CHKO. Tuto myšlenku v září 2011 ve Strašicích naprostou většinou přítomných podpořil reprezentativně obsazený seminář „O ochraně Brd povojenských“. V letech 2011 a 2012 byly v diskusích zvažovány dva modely – vyhlášení přírodního parku, nebo CHKO, přičemž postupně převážila myšlenka CHKO, kterou podporovalo i ministerstvo obrany, mj. i na základě pozitivních zkušeností ze zrušeného újezdu Dobrá Voda.[3]

Ministerstvo životního prostředí zadalo Agentuře ochrany přírody a krajiny vypracovat analýzu, jaký režim ochrany přírody má být na území dosavadního újezdu zvolen. Agentura navrhla dvě varianty, buď přírodní park a síť maloplošných zvláště chráněných území, nebo vyhlásit chráněnou krajinnou oblast, která by kromě dosavadního újezdu zahrnovala i území dnešních přírodních parků Hřebeny a Třemšín ve Středočeském kraji a Radeč a Trhoň v Plzeňském kraji.[4] Území má na Příbramsku zasáhnout do katastrálních území řady obcí (například Příbram, Jince, Hluboš, Obecnice, Podlesí, Bohutín) i mimo stávající přírodní parky, zatímco na Dobříšsku, Mníšecku, Berounsku ani Rokycansku se území ochrany rozšiřovat nemá.[5] Agentura preferovala variantu zřízení CHKO.[4] Návrh zřídit národní park byl také zvažován, avšak byl zamítnut, protože pro tuto formu ochrany nesplňuje území potřebné parametry.[6] Původní návrhy uvažovaly zahrnout do přírodního parku či do CHKO i Jižní Brdy včetně některých okolních vesnic i samotného města Rožmitál pod Třemšínem, zredukovaný plán již do CHKO žádné větší sídelní celky nezahrnoval.[5] Nepreferovaná varianta zřízení přírodního parku Brdy počítala se zřízením 47 maloplošných chráněných území včetně deseti tzv. evropsky významných lokalit uvnitř velkoplošného území a dalších 7 maloplošných lokalit v jeho blízkosti.[5]

Ke zřízení CHKO Brdy se přiklánělo i občanské sdružení Brdy-Res publica[2][4] i hejtmani Středočeského a Plzeňského kraje[7] a ministr životního prostředí Tomáš Chalupa.[6] Ministerstvo obrany navrhovalo, aby lesy zůstaly ve správě státního podniku Vojenské lesy a statky ČR.[8] Ministr Alexandr Vondra na jaře 2011 sliboval, že armáda nedopustí rozprodání Brd developerům ani devastaci tamější přírody.[6] Ředitel AOPK ČR František Pelc v dopise starostům vyzdvihl kromě ochrany přírody též přínos CHKO pro cestovní ruch včetně lepšího přístupu k dotacím a zpřístupnění některých cest. Výstavba rekreačních objektů má být mimo I. zónu možná, pokud nenaruší ráz krajiny a nebude mít negativní vliv na přírodně cenné lokality.[5]

Negativy pro obce mohou být omezení ve výstavbě silnic a sídelních celků či v zimní údržbě silnic (zákaz solení) a zvýšený provoz. Starosta Příbrami se obával, aby nebyla ohrožena výstavba jihovýchodního obchvatu Příbrami a na něj navazujícího spojení na západ směrem na Plzeň a údolím Litavky směrem k dálnici D5. Ochrana by omezila chov nepůvodní zvěře (bažanti, mufloni, daňci) i například konání automobilových a motocyklových soutěží.[5] Problémem bylo také rozdělení území mezi obce. Středočeský kraj a skupina obcí z Příbramska požadovaly zachovat celé území dosavadního vojenského újezdu ve Středočeském kraji, zatímco Plzeňský kraj a jeho obce si nárokovaly části jeho území přiléhající k území kraje.[8]

Ministerstvo životního prostředí rozeslalo obcím po obvodu újezdu k připomínkování a vyjádření předběžný návrh na vyhlášení CHKO. Podle výsledku pak měl být buď zahájen proces vyhlašování CHKO, nebo by kraje vyhlásily přírodní parky.[3] 17. ledna 2012 uveřejnil server iDnes.cz zprávu o jednání ministra životního prostředí s obcemi, podle níž se vedle záměru zřízení CHKO opět zvažovaly i varianty zřízení více menších chráněných území.[9] V květnu 2013 byly průzkum a připomínky obcí vyhodnoceny, většina z nich byla pro variantu CHKO a kolem srpna 2013 byl proto oficiálně zahájen proces jejího vyhlašování.[3] Proti zrušení vojenského újezdu bojovalo dřívější vedení města Příbram, teprve nové vedení města po komunálních volbách v roce 2014, koalice ANO a TOP 09, se jasně vyjadřovala ve prospěch zrušení VÚ Brdy a vyhlášení CHKO.[3]

Přestože v nové vládní koalici měli velký vliv odpůrci zrušení vojenského újezdu, což vedlo ke zbrždění přípravy zákona,[3] Poslanecká sněmovna na svém zasedání v pátek 12. prosince 2014 odsouhlasila návrh zákona, kterým je od 1. ledna 2016 zrušen vojenský újezd Brdy, stanoveny hranice vojenských újezdů a změněny hranice krajů. Pro schválení zákona se vyslovilo 99 ze 176 přítomných poslanců, 45 poslanců bylo proti.[10] Dne 14. ledna 2015 byl uvedený návrh zákona schválen i Senátem,[11] poté jej podepsal prezident republiky Miloš Zeman a ve Sbírce zákonů vyšel pod č. 15/2015. V návaznosti na to vláda 12. října 2015 schválila nařízení, kterým na území bývalého vojenského újezdu vyhlásila chráněnou krajinnou oblast.

Na jaře roku 2012 začala pyrotechnická očista území. K listopadu 2015 byla vyčištěna plocha 5710 hektarů, z níž bylo odstraněno asi sedm tisíc kusů nevybuchlé munice či jejích zbytků, a zbývalo přibližně 6900 hektarů, na konci roku 2015 měla být hotova zhruba polovina rozlohy vojenského újezdu, dokončení je plánováno na konec roku 2017.[12] Vyčištěné části byly o víkendech a svátcích zpřístupňovány již v roce 2015.[13] Trvale nepřístupné zůstává posádkové cvičiště o rozloze přibližně 50 km² v severní části CHKO v trojúhelníku obcí Jince, Zaječov a Obecnice.[1]

Zonace CHKO a maloplošná chráněná území[editovat | editovat zdroj]

Území CHKO se člení do 4 zón podle stupně ochrany přírody:[14]

  • Výrazná souvislá většina území spadá do III. zóny.
  • Do IV. zóny patří pouze několik malých ostrůvků v oblasti Jižních Brd (zástavba vsi Míšov, osady Teslíny a Koukalka, ves Planiny, Chynín, severovýchodní výběžek Železného Újezda kolem silnice do Nových Mitrovic, chatová osada u rybníka Drahota u Nových Mitrovic, a část osady Mítov severovýchodně od silnice.[15]
  • Do II. zóny patří převážně místa, která jsou maloplošnými zvláště chráněnými územími nebo jsou na ně navržena, nejcennější části některých těchto lokalit jsou zařazeny do I. zóny.

Nařízení vlády 292/2015 Sb., kterým se CHKO Brdy vyhlašuje, stanoví, že území chráněné krajinné oblasti se člení do 4 zón odstupňované ochrany přírody, avšak bližší ochranné podmínky stanoví toto nařízení pro celou CHKO shodně bez ohledu na zóny. Pouze pro III. zónu stanoví, že tam lze pouze se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody provádět činnosti, které mohou snížit hladinu povrchové či podzemní vody na rašeliništích, prameništích a v olšinách.[16]

Na území CHKO se v době jejího vytvoření nacházelo 5 přírodních rezervací, 3 přírodní památky a 18 evropsky významných lokalit.[14]

Všech pět přírodních rezervací a všechny tři přírodní památky se nacházejí v jižní části CHKO, která nebyla součástí vojenského újezdu, tedy v Jižních Brdech. Jde o tato místa:[17]

Evropsky významné lokality v Jižních Brdech:[17]

Evropsky významné lokality ve Středních Brdech:[17]

Na území bývalého vojenského újezdu ve Středních Brdech bylo navrhováno 50 maloplošných zvláště chráněných území[18] Zřízení nových maloplošných zvláště chráněných území bylo původně navrhováno pro případ, že by celá oblast Středních Brd nebyla vyhlášena chráněnou krajinnou oblastí, ale pouze přírodním parkem. V realizované variantě CHKO Brdy je většina těchto míst vyhlášena jako oblasti II. nebo I. zóny CHKO.

V Jižních Brdech CHKO Brdy nahradila přírodní park Brdy na území Plzeňského kraje a přírodní park Třemšín na území Středočeského kraje. Na severozápadě CHKO zčásti navazuje na přírodní park Hřebeny a na severovýchodě na přírodní park Trhoň.

Správa CHKO[editovat | editovat zdroj]

S počátkem roku 2015 došlo k zásadní reorganizaci orgánů ochrany přírody, v jejímž rámci se jednotlivé správy CHKO staly součástí regionálních pracovišť AOPK. Správa CHKO Brdy je tedy podobně jako Správa CHKO Křivoklátsko, Správa CHKO Český kras a Správa CHKO Blaník v postavení oddělení Regionálního pracoviště AOPK ČR Střední Čechy. Od počátku roku 2016 byla zřízena tři pracoviště Správy CHKO Brdy. Pracoviště v Příbrami zajišťuje agendy správní. Druhé pracoviště je v Jincích, v budově zrušeného újezdního úřadu, kde má i zázemí pro technická zařízení, mechanismy a skladovací prostory a proto bude zaměřené především k samotné péči o přírodu a k zabezpečení dalších praktických činností uvnitř CHKO. V Jincích sídlí také příslušná divize Vojenských lesů a statků, které budou i nadále hospodařit na většině území, a sídlí zde i 13. dělostřelecký pluk, který využívá posádkové cvičiště v sevevýchodní části CHKO. Třetí pracoviště je zřízeno ve Spáleném Poříčí, kde zajišťuje obdobně jako v Příbrami správní agendy a to kadý týden ve středu.

V pátek 15. ledna 2016 ministr obrany Martin Stropnický v zámečku Tři Trubky symbolicky předal bývalý vojenský újezd správě chráněné krajinné oblasti. Ministru životního prostředí Brabcovi předal figurku Fabiána, ducha Brd, a ředitelé Agentury ochrany přírody a krajiny a Vojenských lesů a statků podepsali dohodu o spolupráci.[19]

V Hořehledech bylo otevřeno informační středisko CHKO Brdy. Jeho generálním manažerem je Martin Kopčák.[19]

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Základní informace o vzniku a poslání Správy CHKO Brdy, o zajímavostech a aktualitách jsou dostupné na webových stránkách AOPK ČR brdy.ochranaprirody.cz.

Pěší turistika[editovat | editovat zdroj]

Stav před zrušením vojenského újezdu[editovat | editovat zdroj]

Před zřízením CHKO vedlo jejím územím několik značených pěších turistických tras KČT:[20]

Na území vojenského újezdu (cca 25 km, původně přístupné jen o sobotách, nedělích a svátcích):

  • žlutá č. 6157 Podluhy – Neřežín (9,9 km)
  • žlutá č. 6614 a 6726 Nová Ves – Těně – Strašice (7,4 km)
  • zelená č. 3097 Orlov – Bohutín (6,5 km)
  • místní modrá č. 1191 Orlov – Třemošná – Orlov (2,9 km)

Mimo území vojenského újezdu (cca 70 km):

  • zelená Hořesedly – Míšov (7,4 km)
  • zelená Míšov – Nad Maráskem (3,9 km)
  • zelená Teslíny – Spálená Bouda (1,9 km)
  • zelená Hutě pod Třemšínem – Uhelnice (4,7 km)
  • zelená Třemšín – Na Dědku (2,7 km)
  • modrá Míšov – Pod Maráskem (2,7 km)
  • modrá Starý Smolivec – Třemšín – silnice Rožmitál (10,2 km)
  • žlutá Borovno – Nad Maráskem – Třemšín – Brdy (bus) (22,1 km)
  • červená Nové Mitrovice – Pod Třemšínem (rozc.) – Mýta (12,2 km)
  • červená Hutě pod Třemšínem – Třemšín (3,9 km)

Příprava KČT na nové značení[editovat | editovat zdroj]

Klub českých turistů měl v plánu páteřní trasy ve vojenském újezdu vyznačit ještě před vznikem CHKO, a na tom se údajně s armádou předběžně dohodl.[21][22] Předseda komise ministerstva obrany pro optimalizaci vojenských újezdů Vladimír Kazatel v červnu 2015 uvedl, že pokud vydá ministerstvo životního prostředí souhlas se značením před lednem 2016, nemá s tím ministerstvo obrany problém a bude souhlasit, samozřejmě v místech, která jsou již vyčištěná od munice a zpřístupněná.[22] Nakonec značení před zrušením újezdu nebylo KČT umožněno, což mluvčí ministerstva obrany zdůvodnil tím, že rozvoj turismu a s tím i stezek bude ponechán v gesci budoucí Správy CHKO Brdy, která začne území značit po jejím vzniku, tedy po 1. lednu 2016. Předseda rady značení Klubu českých turistů Karel Markvart vyjádřil připravenost, ale vedoucí oddělení Správa CHKO Brdy Bohumil Fišer (které samozřejmě existovalo již před vznikem CHKO) označil dřívější termín za nereálný, protože zatím nebylo vymezeno posádkové cvičiště, které zůstane v severní části nepřístupné, a nebylo ani jasné, zda a v jakém rozsahu se zpřístupní turisticky atraktivní odlesněné dopadové plochy.[21]

V červnu 2015 již měl KČT hrubý plán nových tras, avšak chtěl ještě v terénu prozkoumat jejich schůdnost a vytipovat objekty a křižovatky, kam lze umístit cedule se směrovkami. Mezi prvními jmenoval předseda rady značení zpřístupnění vrcholu Tok a přeložku trasy do Třemošné tak, aby vedla krásnými skalami. Přístup k Padrťským rybníkům, kam dosud vedle jediná trasa, přístupná jen o víkendech, má být variabilnější. Hlavní červená trasa by podle plánu mohla vést hřebenem a na ni by navazovaly další napříč bývalým újezdem. Na vyznačení 200 km nových tras tehdy KČT odhadoval potřebu asi 40 dní. Při tvorbě projektu KČT vycházel z toho, kudy trasy vedly za první republiky. Druhým zdrojem informací byli lidé, kteří to tam znali, protože tam chodili načerno. Předseda rady značení KČT vyjádřil naději, že i vojáci znalí místa by mohli pomoci domyslet propojení tras.[22]

Podle zpráv z října 2015 měl po 1. lednu 2016 začít na daném území Klub českých turistů provádět turistické značení.[13][23][24] Do jara 2018[1] chtěl vyznačit zhruba 450 kilometrů značených tras a nejméně tři naučné stezky, a to v oblasti dopadových ploch Tok a Jordán, v oblasti Padrtě, Tří Trubek, Strašic a v jednání byla také naučná stezka na Třemšín. Další naučnou stezku, na Klouček, připravovaly Vojenské lesy a statky a jednání se měla vést i o Příbramí navrhované stezce na Třemošnou.[12]

Začátkem prosince 2015 dostali značkaři Klubu českých turistů povolení ke vstupu do vojenského újezdu, aby si území mohli projít a připravit si místa pro rozcestníky. V první fázi, na jaře 2016,[1] chce KČT vyznačit 40 až 50 kilometrů tras, jako první páteřní trasu od Jinců přes Padrťské rybníky na jih směrem na Míšov. Z hraničních obcí, například z Dobřívi, Skořic či Míšova, mají být navázány další větve; nejvyšší kopec Tok má být zpřístupněn až v roce 2017.[13]

Návrh AOPK[editovat | editovat zdroj]

AOPK na svém webu uvedlo 10. prosince 2015 jako aktualitu článek „Naučné stezky a cyklostezky“, v němž se úvodem píše, že Správa CHKO Brdy a Újezdní úřad Brdy připravily návrh koncepce cyklostezek a turistických stezek na území CHKO Brdy pro bývalý vojenský újezd Brdy. Celková délka navržených pěších tras uváděna není, autoři webu turistika-brdy.cz navržené trasy změřili na 92,2 km, což představuje hustotu pěších tras v rušeném újezdu (s vyloučením trvale zcela nepřístupných území) 416 m/km², podle webu turistika-brdy.cz zcela nedostatečnou. Z navržených pěších tras některé kolidují s cyklostezkami, v několika případech vedou po veřejných komunikacích (např. ve Strašicích) a 32,5 km vede po asfaltových silnicích (míněno zřejmě asfaltových komunikacích).[25]

Návrh AOPK ČR zpracovaný ve spolupráci s újezdním úřadem obsahuje pouhých 8 tras. Základem sítě pěších tras měla být[25]

  • „Hřebenová cesta od Jinců až po Padrťsko“ Autoři webu turistika-brdy.cz byli návrhem hluboce zklamáni, protože po hlavním hřebeni, který je ve skutečnosti dlouhý 28 km (z čehož 6 km je v trvale nepřístupném území) a celý je průchodný po zpravidla neasfaltovaných cestách, vede jen celkem 8 km navržených značených cest ve třech vzájemně nesouvisejících úsecích: od Čenkova po hřebeni Slonovce na Klouček (3,6 km), po hřebeni Toku od Houpáku po vrchol Toku (jako součást NS, 2,7 km) a od Sv. Jana na vrchol Praha (1,7 km), tj. po 14 km cest po turisticky atraktivním hlavním hřebeni není značená trasa navržena, což je v rozporu s původně proklamovanou „páteřní hřebenovou cestou“. Autoři webu turistika-brdy.cz považují tento návrh za naprosto nevyhovující a nedostatečný.
  • Naučná stezka Po stopách československého dělostřelectva je trasována po okrajích dopadových ploch Tok a Jordán a spojuje je. Podle autorů návrhu AOPK má délku asi 10 km, autoři webu turistika-brdy.cz navrženou trasu pečlivě přeměřili a došli k délce základní trasy 15,5 km, s dvěma odbočkami 18 km, přičemž návrh považují v rámci možností za dobrý a oceňují mimo jiné to, že jen v minimálním rozsahu vede po silnicích s asfaltovým povrchem.
  • Naučná stezka Po stopách vysídlených brdských obcí je trasována oblastí Padrtě, přes vrch Kočka, v okolí zámečku Tři Trubky, na vrch Lipovsko a do obce Strašice, kde se těžištěm má stát Muzeum Středních Brd. AOPK v návrhu uvádí, že délka naučné stezky je do 25 km, autoři webu turistika-brdy.cz však naměřili, že navržená trasa dosahuje délky 35,7 km, a konstatovali, že nejméně 50 % trasy vede po asfaltu nebo dlažbě.

Dále AOPK navrhla[25]

  • trasu z Oseče okolo Třemošné přes Zavírku, Skelnou Huť a vrch Prahu do lokality Studánka na Padrtích (18,3 km)
  • nástupní trasy z východisek Obecnice, Příbram, Bohutín a Zaječov na Naučnou stezku Po stopách československého dělostřelectva.
  • spojku mezi oběma navrženými naučnými stezkami (od Dlouhého vrchu na Tři Trubky, 6,6 km).

Tato koncepce byla předložena vedení KČT v Praze, které ji akceptovalo s tím, že značkařské týmy z Příbramska, Rokycanska a Berounska provedou rekognoskaci terénu a případně upřesní vedení jednotlivých tras. Například příbramští značkaři navrženou koncepci rozšířili o spojovací trasy do přilehlých obcí.[25]

AOPK v návrhu z prosince 2015 navrhlo k 20 km už existujících cest dalších 92,2 km (včetně zmíněných dvou naučných stezek). KČT z návrhu AOPK nevyužil 17 km, ale navrhl (v části v kompetenci příbramských značkařů, což je většina území bývalého újezdu) jiných 41 km turistických cest. Podle toho by se v rušeném újezdu mělo značit nových 116 km cest.[25] Web turistika-brdy.cz k návrhu KČT připomínkuje, že naprostá většina nově navržených pěších tras pro pěší vede po asfaltkách a betonových komunikacích, z toho jedna dokonce po poměrně frekventované veřejné komunikaci, a v jednom případě prakticky neprůchodným bažinovitým terénem. Návrh je prý poznamenán malou znalostí terénu, nedostatečnou vzájemnou komunikací a nerespektováním mínění těch, kteří situaci v místě dobře znají. KČT nejenže se nepřiklonil k původní vizi hlavní hřebenové trasy, ale dokonce rezignoval i na návrh AOPK, který alespoň v okolí vrchu Praha vede pěší trasu po hlavním hřebeni, takže KČT na druhou nejvyšší horu Brd, Prahu, nevede vůbec žádnou trasu, ale pouze se jednou trasou vedenou po silnici vrcholu přibližuje.[25]

Cykloturistika[editovat | editovat zdroj]

V okrajových částech vojenského újezdu Brdy bylo již před jeho zrušením vyznačeno asi 55 km cyklotras:[20]

  • 2251 Dobřív – Skořice (3,8 km)
  • 2251A kóta 526 – Mirošov (3,0 km)
  • 2252 Zaječov – Strašice (8,9 km)
  • 2275 Teslíny – Václavka (2,8 km)
  • 2274 Červený vrch – Věšín (4,2 km)
  • 2273 Trokavec – Vranovice (20,2 km)
  • 8190 Rožmitál – Bohutín (5,3 km)
  • 8198 Láz – Obecnice (7,4 km)

V jižní části CHKO byly vedeny dvě cyklotrasy:

  • 2147 Borovno – Nové Mitrovice (4,6 km)
  • 2039 Hořehledy – Nové Mitrovice – Železný Újezd (6,0 km, většina po hranici CHKO)

Návrh koncepce cyklostezek a turistických stezek na území CHKO Brdy pro bývalý vojenský újezd Brdy, který zpracovala AOPK ČR ve spolupráci s újezdním úřadem a v prosinci 2015 zveřejnila na svém webu, obsahuje návrh cyklotras (nazývaných cyklostezky), jejichž délku autoři uvádějí jako cca 450 km. Web turistika-brdy.cz však zveřejněné trasy přeměřil a došel k tomu, že navržené cyklotrasy, včetně již existujících a včetně spojek k obcím mimo vojenský újezd, měří dohromady pouze 173,6 km, což představuje hustotu cyklostezek cca 785 m/km² (do čehož nejsou započtena trvale nepřístupná výcviková území). Navrženou síť však považují autoři webu turistika-brdy.cz v podstatě za optimální.[25]

Nové cyklotrasy by měly být dokončeny do hlavní turistické sezony roku 2016.[12]

Zvláštní formy turistiky[editovat | editovat zdroj]

V rozborech stavu území z doby před zřízením CHKO je zmiňována i módní vlna čtyřkolek a jejich negativní i pozitivní vliv na přírodu – hluk, zplodiny, úniky provozních kapalin a lokální eroze, ale též pozitivní vliv rozrušování povrchu, které může vytvářet mikrolokality pro obojživelníky nebo některé konkurenčně méně zdatné druhy rostlin a obecně mít pozitivní účinek při potlačování sukcesních pochodů.[20]

Přímo na území CHKO nejsou farmy zabývající se chovem koní, ale v okolí CHKO je jich několik a pro ně je území CHKO atraktivní pro vyjížďky, takže se do budoucna počítá s vytvořením hipostezek.[20]

Horolezecky nejatraktivnější je Jindřichova skála jižně od Chaloupek, kde je více než 50 lezeckých cest různé obtížnosti s trvalými jisticími prostředky. Před zrušením vojenského újezdu byla využívána omezeně na povolení újezdního úřadu místními horolezci. Občasné horolezecké využívání je patrné i na dalších skalách (např. Jezevčí skála u Dobříva). Za hlavní negativum se považuje sešlap společenství lišejníků na hranách skal.[20]

Infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

Na okrajích CHKO má vzniknout nejméně pět záchytných parkovišť. Jedno velkokapacitní se připravuje na okraji vesnice Obecnice nedaleko nádrže Octárna, další nástupní místa jsou plánována v Kozičíně a v Orlově.[12] S výstavbou občerstvovacích zařízení, rozhleden, parkovišť, silničních komunikací ani lyžařských sjezdovek uvnitř CHKO se nepočítá, má však být vybudováno několik vyhlídkových míst a upraveny přístupové cesty k nim.[13]

V roce 2015 byly ve Středních Brdech v rámci přípravy vojenského újezdu Brdy na zřízení a zpřístupnění chráněné krajinné oblasti Brdy vyznačeny traumatologické body.[26]

Publikace[editovat | editovat zdroj]

V roce 2015 vyšel knižní průvodce po Brdech s názvem Brdy opět otevřené, jehož autorem je Jan Hajšman (již dříve napsal knihu Tajemství brdských vrcholů). Vydalo jej nakladatelství Starý most. Je uspořádán jako abecední lexikon s 350 místopisnými hesly a 300 ilustračními fotografiemi. Lexikon popisuje obce, vrcholy a skály, historické a přírodní památky, vojenské objekty, zaniklé vesnice, vodní zdroje, hájovny a boudy včetně zaniklých a kříže, pomníky a mezníky a zahrnuje kromě území bývalého vojenského újezdu i část jižních Brd.[27]

Turistické využití[editovat | editovat zdroj]

Již v prvních hodinách roku 2016 byl o návštěvu dosud nepřístupných míst v nové chráněné krajinné oblasti značný zájem ze strany veřejnosti.[28]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Od Nového roku se Brdy otevřou turistům. Cest je mnoho, chybí ale značení, iDnes.cz, 6. 12. 2015, Jana Šrámková
  2. a b c KLAPALOVÁ, Martina. Chráněná oblast v Brdech bude větší než vojenská, obce čekají potíže. iDNES.cz [online]. 2011-09-19 [cit. 2015-10-19]. Dostupné online.  
  3. a b c d e f g h i j k Vláda ČR rozhodla o vyhlášení CHKO Brdy, Turistika-Brdy.cz, 14. 10. 2015, JUDr. Pavel Čámský
  4. a b c KOPECKÝ, Josef; TOLAR, Aleš; ŠRÁMKOVÁ, Jitka. Vláda zrušila vojenský újezd Brdy, další čtyři cvičiště se zmenší. iDNES.cz [online]. 4. 1. 2012 [cit. 2015-10-19]. Dostupné online.  
  5. a b c d e HUTR, Karel. CHKO Brdy má mít 330 kilometrů čtverečních, pohltí i Třemšínsko. Příbramský deník [online]. 25. 9. 2011-09-25 [cit. 2015-10-19]. Dostupné online.  
  6. a b c FORMÁNKOVÁ, Šárka. Brdy se zřejmě stanou chráněnou oblastí, ještě než z nich odejde armáda. iDNES.cz [online]. 2011-08-11 [cit. 2015-10-19]. Dostupné online.  
  7. BERNÝ, Aleš; ROKOSOVÁ, Alena. Rozdělení Brd mezi kraje nebude jednoduché, shodli se hejtmané. iDNES.cz [online]. 2011-08-03 [cit. 2015-10-19]. Dostupné online.  
  8. a b ROKOSOVÁ, Alena. „Nerušte vojenský újezd,“ bojí se starostové o zásoby pitné vody. iDNES.cz [online]. 2011-07-15 [cit. 2015-10-19]. Dostupné online.  
  9. CHKO v Máchově kraji bude už letos. V Brdech za pár let, nebo vůbec. iDNES.cz [online]. 2012-01-17 [cit. 2015-10-19]. Dostupné online.  
  10. Sněmovna souhlasí se zrušením Vojenského újezdu Brdy. Novinky.cz [online]. 2014-12-12 [cit. 2015-04-29]. Dostupné online.  
  11. Hlasování Senátu. 5. schůze, 37. hlasování [online]. Senát Parlamentu České republiky, 2015-01-14, [cit. 2015-10-12]. Dostupné online.  
  12. a b c d Nová CHKO Brdy nabídne 450 kilometrů značených tras a tři naučné stezky, iDnes.cz, 16. 11. 2015
  13. a b c d Už na jaře budou v Brdech značené trasy, na vrch Tok se zatím nesmí, iDnes.cz, 4. 11. 2015
  14. a b Správa CHKO Brdy, AOPK ČR
  15. Mapu hranic a vymezení zón ochrany CHKO Brdy, Správa CHKO Brdy
  16. Nařízení vlády 292/2015 Sb., o Chráněné krajinné oblasti Brdy, na webu CHKO Brdy (bez příloh)
  17. a b c Chráněná krajinná oblast Brdy (mapa maloplošných chráněných území, Správa CHKO Brdy
  18. Mapa CHKO Brdy (existující a navrhovaná maloplošná zvláště chráněná území, Správa CHKO Brdy
  19. a b Michaela Bůnová: Vojáci předali Brdy lidu, turistické stezky se budou značit dva roky, iDnes.cz, 15. 1. 2016
  20. a b c d e Plán péče o CHKO Brdy – Rozbory CHKO Brdy, AOPK ČR 2012–2013.
  21. a b Marek Kočovský: Dohody s armádou selhaly, turistické trasy v Brdech se nestihnou vyznačit, iDnes.cz, 17. 8. 2015
  22. a b c Martina Vyroubalová: Na Tok i po hřebeni. Turisté chtějí vyznačit cesty v Brdech ještě letos, iDnes.cz, 13. 6. 2015
  23. Vláda schválila návrh nařízení vlády, kterým se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast Brdy [online]. vláda České republiky, 2015-10-12. Dostupné online.  
  24. KOPECKÝ, Josef. Vznikne nová CHKO Brdy. iDNES.cz. 2015-10-12. Dostupné online.  
  25. a b c d e f g JUDr. Pavel Čámský: Značené trasy v Brdech, turistika-brdy.cz, 6. 1. 2016
  26. „Jinečtí hasiči se nenudí“, in: Ze života Jinec PN 21/2015, Podbrdské noviny, 20. 11. 2015. -ung-
  27. Václav Prokš: Vyšel první turistický průvodce po Brdech. Lexikon představí i území, které zůstane nepřístupné, Ekolist, 10. 9. 2015
  28. KOŘÍNEK, Ondřej. Čerstvě zpřístupněné Brdy: Ticho, jinovatka a varovné cedule. novinky.cz [online]. 2016-01-04 [cit. 2016-01-05]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]