Jince

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jince

Kostel sv. Mikuláše
Znak obce JinceVlajka obce Jince
znakvlajka
Lokalita
Status městys
LAU (obec) CZ020B 540404
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Příbram (CZ020B)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Příbram
Historická země Čechy
Katastrální výměra 36,63 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 2 259 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 391 m n. m.
PSČ 262 23
Zákl. sídelní jednotky 3
Části obce 4
Katastrální území 4
Adresa úřadu městyse Obecní úřad Jince
Čsl. dělostřelců 172
262 23 Jince
Starosta RSDr. Josef Hála
Oficiální web: www.jince.cz
Email: obec.jince@worldonline.cz
Jince
Jince
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jince jsou městys ležící v brdském údolí řeky Litavky ohraničeném vrchy Koníčkem, Ostrým, Plešivcem a Pískem, asi 11 km severně od Příbrami. V obci se do Litavky vlévá Ohrazenický potok. Jince mají přibližně 2 300[1] obyvatel a spadají pod ně ještě osady Běřín, Rejkovice a Velcí.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínky o obci pocházejí z počátku 14. století, v roce 1390 je v listinně Václava IV. zmíněno obnovení místních železných hutí. V roce 1646 zde již stála vysoká pec. V 18. století byl postaven barokní zámek. Další památkou je vysoká pec Barbora z roku 1810, která byla v provozu do roku 1874. Roku 1900 byly Jince povýšeny na městys, k obnovení statusu městys došlo 17. října 2006.

V 19. století zde působil Joachim Barrande, který zkoumal místní naleziště trilobitů. Nejvíce se jich nachází na stráni Vinice, která je chráněna. Trilobit Ellipsocephalus hoffi se dostal i do městského znaku.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[2]

V souvislosti se zánikem vojenského újezdu Brdy bylo k 1. lednu 2016 k obci připojeno katastrální území Jince v Brdech, které vzniklo k 10. únoru 2014.[3] Toto území má rozlohu 21,561252 km² a je zde evidováno 11 budov s adresami, v tom 4 obydlené byty a 3 obyvatelé.[4] Na připojeném území se mimo jiné nachází posádkové cvičiště Jince.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Hořovice[5]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Hořovice
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Hořovice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický i soudní okres Hořovice[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Beroun, soudní okres Hořovice[7]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Hořovice[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Hořovice[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V městysi Jince (přísl. Běřín, 1427 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, posádkové velitelství, četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů, živnostenské společenstvo, Městské elektrické podniky, 2 hospodářská družstva, výroba kovového zboží, 2 mlýny, pekárna, pila, pivovar, stavitel, továrna na těstové zboží, 2 velkostatky.
  • Služby (výběr): 4 lékaři, autobusová doprava, autodoprava, biograf Lidobio, 2 cukráři, drogerie, geometr, 2 hotely (Eška, Kratochvíl), 5 hostinců, kapelník, lékárna, obchod s obuví Baťa, sanatorium, Městská spořitelna hořovická, Občanská záložna v Jincích, Živnostenská záložna v Jincích, zahradník, zlatník, zubní ateliér, železářství.

V obci Rejkovice (přísl. Hejdov, 172 obyvatel, obec se později stala součástí městyse Jince) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] 2 hostince, mlýn, výroba kovového nábytku, pokrývač, rolník, obchod se smíšeným zbožím, trafika.

Členění obce[editovat | editovat zdroj]

Městys Jince se skládá ze čtyř částí ležících na čtyřech katastrálních územích:

  • Jince (k. ú. Jince, malá část Jince v Brdech)
  • Běřín (k. ú. Běřín)
  • Rejkovice (k. ú. Rejkovice)
  • Velcí (k. ú. Jince v Brdech)

Trilobiti[editovat | editovat zdroj]

Otisky trilobitů nalezených na území PP Vinice

Zřejmě nejstarším důkazem o existenci života na území Jinec jsou trilobiti a s jedním se setkáme i na jineckém znaku. Nejčastějším druhem je prvohorní Ellipsocephalus hoffi. S tímto faktem je zapotřebí spojit jméno Joachima Barrandeho, který zde v 19. století prováděl své výzkumy a především díky němu se Jince dostaly do celosvětového povědomí, jako součást geologického útvaru nesoucího název Barrandien. V Jincích můžeme najít trilobity na stráni Vinice a na vrchu Vystrkov, dnes již však v poměrně omezeném množství, protože obě místa se stávají častým cílem hledačů trilobitů, kteří je prodávají i do ciziny. To svědčí o všeobecné známosti Jineckých trilobitů, sběr zkamenělin je ovšem povolen pouze tzv. kladivem, tzn. úlomky můžete rozbíjet, ale nesmíte rozrušovat skalní výchozy atd.

Zpracování železné rudy[editovat | editovat zdroj]

Pec Barbora

První důkazy o tom, že byl na území Jinec člověk, pocházejí z mladší doby kamenné. Nejednalo se však ještě o osídlení trvalejšího charakteru. To je spojeno až s dobou bronzovou, kdy na Plešivci fungovalo hradiště, které nebylo sídlištěm v pravém slova smyslu, ale mělo spíše strategický význam. Nacházíme zde pozůstatky valů a v celém okolí pak mohyly a bronzové předměty. Poměrně důležité je zmínit fakt, že po keltském osídlení z doby laténské zůstali na území důkazy o existenci primitivních pecí na zpracování železné rudy. Ta zde byla dobře dostupná, protože se nenacházela ve velkých hloubkách. S železnou rudou souvisí i první písemný doklad o Jincích a tím je listina krále Václava IV. z roku 1390, ve které uděluje dvěma šlechticům právo na zpracování železa na Jinecku. Tak vznikla alternativa pro lidi, jimž nestačilo zemědělství jako zdroj obživy. Zdejší lesy poskytovaly palivo pro dřevouhelné pece, řeka Litavka poháněla kromě mlýnů také hamry. Jince několikrát změnily majitele, zpracování železa se však věnovali všichni. Důležitou úlohu v této oblasti sehrál Rudolf hrabě Vrbna, který zakoupil Jinecké panství v roce 1805 a vybudoval zde dřevouhelnou pec Barboru. Zde se vyráběly např. litinové hlavně a dělové koule, ale také nádobí, kamna, apod. Důležitou součást výrobního řetězce tvořily také vřetaty, což byly domácí dílny na výrobu různých hřebů a cvočků. Právě s nimi se také můžeme setkat na znaku Jinec. Zdejší naleziště rudy však nebyla tolik bohatá, a tak zpracování železa postupně oslabovalo, až úplně zaniklo. Poslední podnik na zpracování železa byl v Jincích založen Františkem Homolkou v roce 1925, který už se zabýval výrobou za pomoci lisů a ražení. Tato továrna zaniká v roce 1940.

Kasárna[editovat | editovat zdroj]

Kasárna vznikla v Jincích v roce 1924, když se v Brdech začala budovat dělostřelecká střelnice. Založení této střelnice ovlivnilo novodobou tvář Jinec asi nejvíc. S jejich vznikem byl spojen příliv obyvatel do Jinec a také stavební činnost, ať už jsou to původní budovy kasáren s hrázděným zdivem, nebo sídliště pro ubytování nově příchozích vojáků. Příchod armády znamenal rozšíření obce, ale také pomoc vojáků v zimě popřípadě při jarních povodních. Po profesionalizaci armády došlo k přemístění některých útvarů a postupné rekonstrukci některých vojenských budov. Se vznikem střelnice jsou však i spojeny některé negativní stránky, například omezený přístup do brdských lesů, na druhé straně je příroda ve vojenském prostoru lépe chráněna proti negativním důsledkům turistického ruchu. Navíc okrajové části jsou o víkendu zpřístupněny, a tak můžeme navštívit např. zříceninu hradu Valdek. V roce 2007 je vojenský prostor Brdy spojován především s umístěním radaru protiraketového systému.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Plešivec[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Plešivec (Brdy).

Jak již bylo zmíněno, fungovalo na tomto vrchu hradiště s poměrně velkou rozlohou. Na vrcholu najdeme tzv. Čertovu kazatelnu. Jedná se o skalní plošinu, ze které je nádherný výhled na VVP Brdy. Plešivec je také opředen řadou pověstí, které určitě stojí za nastudování, abyste mohli plně vychutnat atmosféru tohoto místa. Je důležité zmínit, že hora má dva vrcholy, tzv. Malou a Velkou skálu. Při cestě na vrchol můžete ještě navštívit Viklan a Plešivecké jezírko. Plešivec je také častým cílem trampů.

Josef Slavík[editovat | editovat zdroj]

Rodný dům J. Slavíka

Josef Slavík byl celosvětově proslulým houslistou. Narodil se 26. března 1806 v Jincích a jeho otec byl učitelem na zdejší škole. Svůj talent se mu podařilo uplatnit díky pomoci již zmiňovaného Rudolfa Wrbny. Jeho talent obdivovali takoví mistři jako Niccolo Paganini a Fryderyk Chopin. Slavík však nevynikal pouze ve hře, ale i sám komponoval. 30. května 1833 však umírá na chřipku v Budapešti. Teprve sto let po jeho smrti byly jeho ostatky převezeny do Čech a uloženy na vyšehradském hřbitově. Ve stejné době byla na jeho rodném domě v Jincích odhalena pamětní deska.

Jinecký zámek a kostel[editovat | editovat zdroj]

Zámek (stav 2011)

Tvář obou těchto staveb byla poznamenána zřejmě nejvíce stavební činností rodu Vratislavů z Mitrovic, který vlastnil jinecké panství od roku 1647 po následujících 155 let. Kostel je zasvěcen sv. Mikuláši; nahradil původní dřevěný.

Zajímavější je osud zámku. Jedná se o původní jineckou tvrz, která prošla třemi přestavbami, po nichž se honosila nádhernou výzdobou, jejíž součástí byla i zahrada s umělou jeskyní, skleníkem a sochami. Zámek měl také vlastní divadlo a cukrárnu. Rod Vratislavů se však neúnosně zadlužil a byl nucen panství prodat. Nový pán Rudolf Vrbna již toto sídlo nepoužíval a tak bylo postupně využíváno jako byty nebo učebny, až později bylo přestavěno na pivovar. V dnešní době chátrá.

Léčebná zařízení[editovat | editovat zdroj]

V Jincích se také nacházela dvě významnější léčebná zařízení. Prvním bylo sanatorium MUDr. Josefa Šírka zaměřené na léčbu plicních chorob, které svou činnost zahájilo v roce 1932, dnes již nefunguje (budova sanatoria je od konce roku 2008 znovu otevřena a zrekonstruována, ale neslouží dále k původním účelům). Druhým zařízením jsou lázně MUDr. Jana Mosera, které později fungovaly jako školní jídelna. Pro Jince je osoba doktora Mosera poměrně důležitá. Nejdříve zde působil jako obvodní lékař a později jako člen obecní rady. Napomohl založit např. zdejší tělovýchovný oddíl, nebo sbor dobrovolných hasičů, který paradoxně nedokázal zabránit požáru jeho lázní.

Nádraží v Jincích

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Kulturní život v Jincích není zrovna na výši, tedy alespoň oproti minulosti. Dříve místní škola pořádala akademie, na kterých měli šanci se prezentovat i místní občané, akce takového formátu v Jincích chybí. V obci také fungovala řada spolků a občanských sdružení, zřejmě nejzajímavější byl spolek okrasný, který se staral o kulturní vzhled obce, jemu Jince vděčí za svou zeleň. Většina spolků se však již rozpadla a nefunguje už ani jedno ze dvou kin. O kulturní život v obci se stará kulturní středisko, které organizuje koncerty, sbírky, výstavy a zájezdy. Středisko vydává místní zpravodaj a funguje při něm také obecní knihovna.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice II/118 Zdice - Jince - Příbram. Z obce vychází silnice II/115 Jince - Hostomice - Řevnice.
  • Železnice – Obec leží na železniční trati 200 Zdice - Příbram - Březnice - Písek - Protivín. Je to jednokolejná celostátní trať, doprava byla zahájena roku 1875.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava – Obcí vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Beroun, Hořovice, Kladno, Lochovice, Příbram, Žebrák.
  • Železniční doprava – V železniční stanici Jince zastavovalo denně 10 osobních vlaků a 4 rychlíky.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Cyklistika – Obcí vede cyklotrasa č. 302 Příbram - Jince - Hořovice.
  • Pěší turistika – Obcí vedou turistické trasy červená turistická značka Jince - Čenkov - U Komorska, modrá turistická značka Komárov - Jince - Čenkov - Buková u Příbramě - Rosovice a zelená turistická značka Jince - Křižatky - Hostomice.
Vyhlídka z Plešivce, Jince jsou na levé straně
Vyhlídka z Plešivce, Jince jsou na levé straně

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  3. Změny názvů katastrálních území [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, 2015-04-01, [cit. 2015-09-26]. Dostupné online.  
  4. katastrální území Jince v Brdech, Registr sčítacích obvodů a budov
  5. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 507. (česky a německy)
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1468. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]