Nepomuk (okres Příbram)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nepomuk
Vesnička Nepomuk v Brdech
Vesnička Nepomuk v Brdech
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ020B 564524
Pověřená obec Rožmitál pod Třemšínem
Obec s rozšířenou působností Příbram
Okres (LAU 1) Příbram (CZ020B)
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 196 (2020)[1]
Rozloha 20,14 km²
Nadmořská výška 643 m n. m.
PSČ 262 42
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 2
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Nepomuk 50
26242 Rožmitál pod Třemšínem
obec.nepomuk@tiscali.cz
Starosta Miroslav Leitermann
Oficiální web: www.nepomuk-pb.cz
Nepomuk
Nepomuk
Další údaje
Kód části obce 103446
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Nepomuk se nachází v okrese Příbram, kraj Středočeský, asi 15 km jihozápadně od Příbrami a 4 km severně od Rožmitálu pod Třemšínem. Žije zde 196[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Budova školy v Nepomuku – příklad alpské architektury, zbourána v roce 1914

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1727. Brdská krajina vylidněná po třicetileté válce a následně postižená morem potřebovala nové obyvatele, kteří by obhospodařovali lesy a železárny. Proto se arcibiskup František Ferdinand Khüenburg rozhodl povolat nové osadníky. Vyslal emisary do česko-bavorského pohraničí s nabídkou zrušení roboty a podmínkou, že synové nebudou povoláni do vojenské služby. Za dvacet zlatých měla každá rodina dostat místo i materiál ke stavbě domu a dostatek pozemků k hospodaření. Pozemky představovalo nepříliš pohostiné místo pod hřebenem vrchu Malý Tok, přesto v polovině ledna roku 1727 přišlo 22 rodin šumavských Němců z tehdejšího panství Kout. Jejich jména byla: Tomáš Mayer, Georg Riderer, Georg Kreszl, Adam Kreszl, Martin Kreszl, Hanz Haasz, Martin Eisenreiter, Volf Aschenbrenner, Jakub Vogel, Adam Kreszl, Ondřej Kreszl, Jakub Lobner, Wolfgang Kuchler, Tomáš Wockaun, Michal Schmidt, Tomáš Haasz, Šimon Kreszl, Hans Georg Riderer, Adalbert Kuchler, Hans Kuchler, Hans Rom, Andreas Weinfurter, Hans Michal Braun a Andreas Braun (mlynář).[2] Osadníci budovali stavení, která znali ze své domoviny způsobem, který pronikl na Šumavu z Alp – sruby s nízce položenými střechami zatěžkanými plochými kameny. Dnes už se podobné domy zachovaly jedině ve Volarech. Nově vzniklá vesnice dostala jméno Nepomuk po Janu Nepomuckém, kterého arcibiskup Khüenburg obzvště ctil. Protože se podle uděleného privilegia nesměl počet usedlostí v Nepomuku rozšiřovat, vznikla na sklonku 18. století opodál ještě druhá německá ves. Původně dostala jméno „Nový Nepomuk“, ale název se neujal. Češi z Rožmitálska říkali vsi Zalány, což nakonec přijali její obyvatelé i úřady. Pro obě obce platila dlouho, ale někdy se používá ještě i dnes, přezdívka V Němcích. Němečtí kolonisté postupně přestavěli své původní domy způsobem běžným v brdském kraji. Zcela splynuli s českým prostředím, i když u své původní národnosti setrvávali dlouho. Ve zdejší škole, která byla dřevěná se šumavskou věžičkou, se učilo výhradně německy až do roku 1870. Dnes už původ obyvatel Nepomuku a Zalán připomínají jen jména. Z Šumavy si osadníci přinesli znalosti nejrůznější práce se dřevem, kterou uplatnili i v novém působišti. V 19. století Nepomučtí a Zalánští vyráběli štípané šindele, násady na nářadí, rudní soudky pro příbramské doly, drobné kuchyňské nářadí a dřeváky. Dřeváky vymizely z Brd na sklonku 19. století, kdy je vystřídaly bácy (pantofle s dřevěnou podrážkou a koženým vrškem). Také se tahal drát – šlo o dřevěné špejle, jenž výrobci strouhali ze smrkového dřeva a posílali do sirkáren. Byly důležité i pro lubařství – luby jsou široké dřevěné štěpiny, z kterých se vyráběly obruče na řešeta a dřevěné krabice nejrůznějších velikostí. Pro lékárnické účely se vyráběly dřevěné soustruhované kelímky. Vyráběly se dekorativní předměty jako panenky, dětské hračky a sošky svatohorské Madony, které si kupovali jako upomínku, poutníci na Svatou Horu.[3] Řezbářské řemeslo se na Rožmitálsku udrželo až do druhé světové války.

V 50. letech byly postaveny finské domky, které vhodně doplnily nepomuckou architekturu. V severozápadním cípu obce bylo později postaveno sídliště z jednopatrových typových domů. Významnými stavebními památkami jsou dnes tři roubené hájovny postavené ve 30. letech 20. století. [4]

Od roku 1997 je Nepomuk součástí přírodního parku Třemšín.

V souvislosti se zánikem vojenského újezdu Brdy bylo k 1. lednu 2016 k obci připojeno katastrální území Nepomuk v Brdech, které vzniklo k 10. únoru 2014.[5] Toto území má rozlohu 17,658333 km² a je zde evidována 1 neobydlená budova s adresou a 0 obyvatel.[6] Obec se tak rozkládá na dvou katastrálních územích:

  • Nepomuk pod Třemšínem
  • Nepomuk v Brdech

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Plzeň, politický i soudní okres Březnice[7]
  • 1855 země česká, kraj Písek, soudní okres Březnice
  • 1868 země česká, politický okres Blatná, soudní okres Březnice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Klatovy, politický okres Blatná, soudní okres Březnice[8]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický okres Strakonice, soudní okres Březnice[9]
  • 1945 země česká, správní okres Blatná, soudní okres Březnice[10]
  • 1949 Plzeňský kraj, okres Blatná[11]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Nepomuk (401 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] 2 hostince, kolář, 2 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava – V obci měla zastávku autobusová linka Nepomuk-Rožmitál p.Tř.-Březnice-Mirovice (v pracovní dny 5 spojů) (dopravce Veolia Transport Praha, s. r. o.). O víkendu byla obec bez dopravního spojení.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Obcí vedou cyklotrasy č. 2273 Trokavec – Vranovice a č. 8143 Petrovice – Nové Dvory.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. SLAVÍK, František Augustin. Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí.. Rožmitál pod Třemšínem: [s.n.], 2005. 294 s. ISBN 80-239-4958-6. Kapitola Nepomuk, s. 252. (česky) 
  3. ČÁKA, Jan. Brdské toulání. 1. vydání. vyd. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1983. 193 s. Kapitola Buď pochváleno dřevo, s. 122-124. 
  4. Z historie obce [online]. nepomuk-pb.cz [cit. 2020-03-27]. Dostupné online. 
  5. Změny názvů katastrálních území [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, 2015-04-01 [cit. 2015-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-27. 
  6. katastrální území Nepomuk v Brdech[nedostupný zdroj], Registr sčítacích obvodů a budov
  7. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  8. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  9. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  10. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  11. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 905. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]