Nepomuk (okres Příbram)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nepomuk
Vesnička Nepomuk v Brdech
Vesnička Nepomuk v Brdech
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ020B 564524
Pověřená obecRožmitál pod Třemšínem
Obec s rozšířenou působnostíPříbram
Okres (LAU 1)Příbram (CZ020B)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel234 (2021)[1]
Rozloha20,14 km²
Nadmořská výška643 m n. m.
PSČ262 42
Počet částí obce1
Počet k. ú.2
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduNepomuk 50
26242 Rožmitál pod Třemšínem
obec.nepomuk@tiscali.cz
StarostaMiroslav Leitermann
Oficiální web: www.nepomuk-pb.cz
Nepomuk
Nepomuk
Další údaje
Kód části obce103446
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Nepomuk se nachází v okrese Příbram, kraj Středočeský, asi 15 km jihozápadně od Příbrami a 4 km severně od Rožmitálu pod Třemšínem. Žije zde 234[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1727. Brdská krajina vylidněná po třicetileté válce a následně postižená morem potřebovala nové obyvatele, kteří by obhospodařovali lesy a železárny. Proto se arcibiskup František Ferdinand Khüenburg rozhodl povolat nové osadníky. Vyslal emisary do česko-bavorského pohraničí s nabídkou zrušení roboty a podmínkou, že synové nebudou povoláni do vojenské služby. Za dvacet zlatých měla každá rodina dostat místo i materiál ke stavbě domu a dostatek pozemků k hospodaření. Pozemky představovalo nepříliš pohostiné místo pod hřebenem vrchu Malý Tok.V polovině ledna roku 1727 přišlo 22 rodin, šumavských Němců z tehdejšího panství Kout.[2] Osadníci budovali stavení, která znali ze své domoviny způsobem, který pronikl na Šumavu z Alp – sruby s nízce položenými střechami zatěžkanými plochými kameny. Dnes už se podobné domy zachovaly jedině ve Volarech. Nově vzniklá vesnice dostala jméno Nepomuk po Janu Nepomuckém, kterého arcibiskup Khüenburg obzvště ctil. Protože se podle uděleného privilegia nesměl počet usedlostí v Nepomuku rozšiřovat, vznikla na sklonku 18. století opodál ještě druhá německá ves. Původně dostala jméno „Nový Nepomuk“, ale název se neujal. Češi z Rožmitálska říkali vsi Zalány, což nakonec přijali její obyvatelé i úřady. Pro obě obce platila dlouho, ale někdy se používá ještě i dnes, přezdívka V Němcích. Němečtí kolonisté postupně přestavěli své původní domy způsobem běžným v brdském kraji. Zcela splynuli s českým prostředím, i když u své původní národnosti setrvávali dlouho. Ve zdejší škole, která byla dřevěná se šumavskou věžičkou, se učilo výhradně německy až do roku 1870. Dnes už původ obyvatel Nepomuku a Zalán připomínají jen jména. Z Šumavy si osadníci přinesli znalosti nejrůznější práce se dřevem, kterou uplatnili i v novém působišti. V 19. století Nepomučtí a Zalánští vyráběli štípané šindele, násady na nářadí, rudní soudky pro příbramské doly, drobné kuchyňské nářadí a dřeváky. Dřeváky vymizely z Brd na sklonku 19. století, kdy je vystřídaly bácy (pantofle s dřevěnou podrážkou a koženým vrškem). Také se tahal drát – šlo o dřevěné špejle, jenž výrobci strouhali ze smrkového dřeva a posílali do sirkáren. Byly důležité i pro lubařství – luby jsou široké dřevěné štěpiny, z kterých se vyráběly obruče na řešeta a dřevěné krabice nejrůznějších velikostí. Pro lékárnické účely se vyráběly dřevěné soustruhované kelímky. Vyráběly se dekorativní předměty jako panenky, dětské hračky a sošky svatohorské Madony, které si kupovali jako upomínku, poutníci na Svatou Horu.[3] Řezbářské řemeslo se na Rožmitálsku udrželo až do druhé světové války.

V 50. letech byly postaveny finské domky, které vhodně doplnily nepomuckou architekturu. V severozápadním cípu obce bylo později postaveno sídliště z jednopatrových typových domů. Významnými stavebními památkami jsou dnes tři roubené hájovny postavené ve 30. letech 20. století. [4]

Od roku 1997 je Nepomuk součástí přírodního parku Třemšín.

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

V souvislosti se zánikem vojenského újezdu Brdy bylo k 1. lednu 2016 k obci připojeno katastrální území Nepomuk v Brdech, které vzniklo k 10. únoru 2014.[5] Toto území má rozlohu 17,658333 km² a je zde evidována 1 neobydlená budova s adresou a 0 obyvatel.[6] Obec se tak rozkládá na dvou katastrálních územích:

  • Nepomuk pod Třemšínem
  • Nepomuk v Brdech

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Plzeň, politický i soudní okres Březnice[7]
  • 1855 země česká, kraj Písek, soudní okres Březnice
  • 1868 země česká, politický okres Blatná, soudní okres Březnice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Klatovy, politický okres Blatná, soudní okres Březnice[8]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický okres Strakonice, soudní okres Březnice[9]
  • 1945 země česká, správní okres Blatná, soudní okres Březnice[10]
  • 1949 Plzeňský kraj, okres Blatná[11]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram

Členství ve sdruženích[editovat | editovat zdroj]

Nepomuk je členem ve svazku obcí Mikroregion Třemšín, který vznikl v roce 2000 s cílem celkového rozvoje regionu.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel od začátků sčítání obyvatel má sestupnou tendenci. Nejvíce obyvatel (467) zde žilo při s čítání obyvatel v roce 1890. Nejvýraznější úbytek obyvatel byl zaznamenán v roce 1930, kdy oproti roku 1921 ubylo 230 obyvatel. Nejmenší počet obyvatel (124) byl zaznamenán v roce 1980. Vývoj počtu obyvatel a sčítání domů je uveden v tabulce:[12]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 306 318 467 330 378 477 247 287 325 177 124 190 185 201
Rozdíl počtu obyvatel +12 +149 –137 +48 +99 –230 +40 +38 –148 –53 +66 –5 +16
Počet domů 40 39 63 45 49 50 53 102 102 64 52 95 97 101
Rozdíl počtu domů –1 +24 –18 +4 +1 +3 +49 0 –38 –12 +43 +2 +4

Společnost[editovat | editovat zdroj]

Zakládající osadníci, kteří přišli v roce 1727: Tomáš Mayer, Georg Riderer, Georg Kreszl, Adam Kreszl, Martin Kreszl, Hanz Haasz, Martin Eisenreiter, Volf Aschenbrenner, Jakub Vogel, Adam Kreszl, Ondřej Kreszl, Jakub Lobner, Wolfgang Kuchler, Tomáš Wockaun, Michal Schmidt, Tomáš Haasz, Šimon Kreszl, Hans Georg Riderer, Adalbert Kuchler, Hans Kuchler, Hans Rom, Andreas Weinfurter, Hans Michal Braun a Andreas Braun (mlynář).[2]

V roce 1932 byly obci Nepomuk (401 obyvatel) evidovány tyto živnosti a obchody:[13] 2 hostince, kolář, 2 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky.

Školství[editovat | editovat zdroj]

Budova staré školy v Nepomuku – příklad alpské architektury, zbourána v roce 1914

Kvůli neznalosti českého jazyka, nemohli děti z Nepomuku chodit do školy v Rožmitále. Děti vzdělával některý ze sousedů ve své světnici. Jedním z takových učitelů byl Jan Weinfurter. Po něm vyučoval soustružník Tomáš Haas, který si učitelství přidal ke svému zaměstnání, když mu bylo 20 let. Kolem roku 1780 byla z příspěvků všech obyvatel, postavena na návsi škola. Byla to roubená budova se zvoničkou, protože v dřívějších dobách byl učitel i zvoníkem. Haas se dožil 90 let a při stáří si k sobě přibral učitelského pomocníka Jana Viktoru z Voltuše. Podle nalezeného starého rozvrhu se zde vyučovalo náboženství, čtení, krasopis, diktando, počty a písemnosti. Haasovým nástupcem se stal kolem roku 1854 František Kašpárek, který zde vyučoval až do své smrti v roce 1871. Dalším učitelem byl do roku 1879 Alois Průcha, za nějž bylo vyučování vedeno již pouze v češtině. Po něm nastoupil Antonín Vaniš za jehož působení byla roku 1882 škola rozšířena o druhou třídu, pro kterou byla najata místnost v domě č. 4, kde byl i byt druhého učitele Františka Bláhy. V roce 1883 se ve škole začaly vyučovat ženské ruční práce. Tzv. industriální učitelkou se stala Josefa Vanišová. Škola a pronajatá místnost byly svými podmínkami pro vyučování nevhodné, proto byla v roce 1897 vystavěna nová jednopatrová budova, která byla i vysvěcena. Učitel Vaniš, který zemřel v roce 1899, byl zakladatelm školní kroniky a knihovny. Jeho nástupcem se stal Antonín Kalbáč, který založil školní zahradu, kterou osázel stromy a poté do ní umístil i letní tělocvičnu.[14] Z dalších učitelů, kteří zde působili byli např. Gustav Klika (1904–1906) a Gabriel Brda (1910–1911). Za 1. světové války školu řídil rožmitálský učitel Václav Matoušek. Po vystavení nové školy v roce 1897, sloužila stará škola jako byt pro učitele, poté jako obecní chudobinec. Zbourána byla v květnu 1914. Zvonička z ní byla poté dána na kapli a na místě bývalé staré školy byl umístěn pomník padlým.[15]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava – V obci měla zastávku autobusová linka Nepomuk – Rožmitál p.Tř. – Březnice – Mirovice (v pracovní dny 5 spojů) (dopravce Veolia Transport Praha, s. r. o.). O víkendu byla obec bez dopravního spojení.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Obcí vedou cyklotrasy č. 2273 Trokavec – Vranovice a č. 8143 Petrovice – Nové Dvory.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. a b SLAVÍK, František Augustin. Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí.. Rožmitál pod Třemšínem: [s.n.], 2005. 294 s. ISBN 80-239-4958-6. Kapitola Nepomuk, s. 252. (česky) 
  3. ČÁKA, Jan. Brdské toulání. 1. vydání. vyd. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1983. 193 s. Kapitola Buď pochváleno dřevo, s. 122–124. 
  4. Z historie obce [online]. nepomuk-pb.cz [cit. 2020-03-27]. Dostupné online. 
  5. Změny názvů katastrálních území [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, 2015-04-01 [cit. 2015-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-27. 
  6. katastrální území Nepomuk v Brdech[nedostupný zdroj], Registr sčítacích obvodů a budov
  7. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  8. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  9. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  10. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  11. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  12. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 [online]. Český statistický úřad [cit. 2020-08-16]. Dostupné online. 
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 905. (česky a německy)
  14. SIBLÍK, Josef. Blatensko a Březnicko. 1. vyd. Brno: GARN, 2014. 487 s. Kapitola Dvoutřídní škola ve Starém Nepomuce, s. 415–417. 
  15. Slavík, str. 254

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SLAVÍK, František Augustin. Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí. Město Rožmitál pod Třemšínem: Rožmitál pod Třemšínem, 2005. 294 s. ISBN 80-239-4958-6. Kapitola Nepomuk, s. 252–256. (česky) 
  • ČÁKA, Jan. Brdské toulání. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1983. 193 s. ISBN 978-80-204-2360-3. Kapitola Buď pochváleno dřevo. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]