Přeskočit na obsah

Drahlín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Drahlín
Obecní úřad
Obecní úřad
Znak obce DrahlínVlajka obce Drahlín
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecPříbram
Obec s rozšířenou působnostíPříbram
(správní obvod)
OkresPříbram
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel573 (2025)[1]
Rozloha5,89 km²[2]
Nadmořská výška522 m n. m.
PSČ261 01
Počet domů247 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.2
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduDrahlín 92
261 01 Příbram 1
obec.drahlin@volny.cz
StarostaZdeněk Černohorský
Oficiální webwww.drahlin.cz
Drahlín
Drahlín
Další údaje
Kód obce540145
Kód části obce31607
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Drahlín (německy Drachlin) je obec v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Leží asi šest kilometrů severně od Příbrami. Žije zde 573[1] obyvatel.

Název vesnice je odvozen z osobního jména Drahla. V historických pramenech se objevuje ve tvaru Drahlin (1324, 1394 a 1413).[4]

První písemná zmínka o Drahlínu pochází z roku 1324, kdy na zdejší tvrzi sídlil Heřman z Drahlína a Litně, předek pánů z Valdeka.[5] Tvrz ve vsi pravděpodobně stála už od začátku 14. století. V roce 1413 statek koupili Dobeš z Tmaně a Zdeněk z Podmokel.[5] Od roku 1553 se Drahlín připomíná již jako součást panství hlubošského,[5] takže patřil před třicetiletou válkou Vtelenským z Vtelna a v roce 1623 Bechyňům z Lažan, dále pak Ottingen-Wallersteinům. V 18. století ho vlastnili opět Bechyňové z Lažan, poté Hochbergové z Hennersdorfu, jejichž poslední potomek dal panství do loterie, z které je vykoupil kníže Schonberg-Waldenburg v roce 1816. V roce 1835 se stává panství majetkem hraběte Ludvíka de Pourtales.

Požární zbrojnice

Karel Vtelenský ze Vtelna byl potrestán za účast na stavovské povstání propadnutím poloviny svého majetku. V polích v okolí vesnice se nacházejí staré haldy, které svědčí o povrchovém dobývání železných rud, snad i zlata. Zdejší občan Matěj Beneš se s několika společníky pokusil ještě roku 1856 dobývat zlato, narazil však na mohutný pramen vody, a tím dolování skončilo.

Po třicetileté válce v roce 1650 měla vesnice šest sedláků a osm chalupníků. V historii 18. století a poloviny 19. století stojí za zmínku zavedení popisných čísel v roce 1780 či prvně zvolená samospráva v Hluboši roku 1850. Velkou událostí bylo zřízení školy v domě Jana Beneše v roce 1870, takže děti již nemusely chodit do několik kilometrů vzdálené Hluboše. O čtyři roky později však postihlo obec neštěstí v podobě šíleného pasáka Václava Macegicky, který se chtěl pomstít hospodáři Matěji Kohoutovi a založil v obci požár, který zničil osm usedlostí. Obec se však z neštěstí brzo vzpamatovala a o tři roky později otevřela vlastní školu. V roce 1879 se Drahlín a Sádek oddělili od Hluboše a jejich starostou se stal František Havránek.

Počátkem 20. století se obec rozdělila a rozvíjela až do první světové války. Těsně před válkou žilo v Drahlíně 849 osob v padesáti domech. Ve válce padlo 27 mužů a několik dalších obyvatel podlehlo španělské chřipce. I v Drahlíně došlo k úbytku obyvatelstva mezi válkami, protože obyvatelé se stěhovali do měst, především však do Prahy.

V obci Drahlín (734 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[6] družstvo pro rozvod elektrické energie v Drahlíně, 4 hostince, krejčí, 2 obuvníci, obchod s lahvovým pivem, 2 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Drahlín, 2 švadleny, 2 trafiky, truhlář, obchod s uhlím.

Německá okupace znamenala jako pro ostatní české obyvatelstvo nejen strádání ekonomické, ale i přímé ohrožení života. V roce 1942 byla řada zdejších občanů totálně nasazena v Německu, kde byli vystaveni nebezpečí spojeneckých náletů na německá města a továrny. I v Drahlíně se projevila zvýšená tvrdost nacistů ve druhé polovině válečného období, kdy zvláště přísně stíhali nejen jakékoliv podezření z odbojové činnosti, ale i zatajování zásob masa a obilí. Sedlák V. Kuba byl při razii 30. ledna 1943 zatčen za ukrývání dvou metráků obilí a odsouzen na dva a půl roku vězení, ze kterého se šťastnou náhodou vrátil po pobytu v několika nacistických věznicích. Totéž štěstí neměl 36letý Emanuel Brynda, který byl v srpnu 1943 zatčen gestapem a zemřel v koncentračním táboře Buchenwald koncem války při náletu.

Po druhé světové válce obyvatelstva opět ubylo, protože řada lidí odešla do vysídlených oblastí v pohraničí či do prudce se rozvíjejících průmyslových center v Příbrami, Kladně či Praze, takže v roce 1952 měla obec již jen 488 obyvatel.[7]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Na západním a východním okraji vesnice leží vzájemně oddělené části přírodní památky Louky u Drahlína vyhlášené zejména k ochraně motýlů modráska očkovaného a modráska bahenního. Severně od Malého Drahlína se nachází přírodní památka Licitanta s ekosystémy mechových slatinišť, vlhkých pcháčových luk a střídavě vlhkých bezkolencových luk.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[8][9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 752 779 861 884 853 734 719 507 480 470 420 459 500 535 549
Počet domů 86 93 103 109 113 113 132 144 138 139 129 179 201 220 247
Kaple v obci

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Části obce

[editovat | editovat zdroj]
  • Drahlín (k. ú. Drahlín a Drahlín v Brdech)

Součástí obce jsou také základní sídelní jednotky Drahlín v Brdech a Malý Drahlín.

Sousedními obcemi sídla jsou Obecnice, Sádek a Lhota u Příbramě.

V souvislosti se zánikem vojenského újezdu Brdy bylo k 1. lednu 2016 k obci připojeno katastrální území Drahlín v Brdech, které vzniklo k 10. únoru 2014.[10] Toto území má rozlohu 2,25 km² a nebyly v něm evidovány žádné budovy ani obyvatelé.[11]

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Příbram, obec Hluboš[12]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Příbram, obec Hluboš
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Příbram, obec Hluboš
  • 1879 země česká, politický i soudní okres Příbram[13]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Příbram[14]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Příbram[15]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Příbram[16]
  • 1949 Pražský kraj, okres Příbram[17]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 8. listopadu 2016.[18]

Dopravní síť

[editovat | editovat zdroj]

Do obce vedou silnice III. třídy. Železniční trať ani stanice či zastávka na území obce nejsou.

Autobusová doprava 2024

[editovat | editovat zdroj]

Autobusovou dopravu v obci Drahlín zajišťuje společnost Arriva Střední Čechy. Obec je součástí Pražské integrované dopravy (PID). V obci se nacházejí zastávky Drahlín, Drahlín, Malý Drahlín a Drahlín, ObÚ. Obcí procházejí dvě autobusové linky: 504 a 512. Linka 504 spojuje Příbram se Lhotou u Příbramě, Obecnicí, Drahlínem, Sádkem, Bratkovicemi a Hlubošem. Linka 512 spojuje Příbram s Podlesím, Osečí, Obecnicí, Drahlínem a Sádkem.

Obec má vlastní mateřskou školu, knihovnu, je zde klub TJ Sokol, pod který spadají oddíly fotbalového mužstva mužů, žáků a oddíl hráčů stolního tenisu. V obci je travnaté fotbalové hřiště, asfaltový a antukový tenisový kurt a krytá tělocvična.

Nad obcí se tyčí na kótě 709 metrů (Sádka), v nadmořské výšce 695 metrů, radioreléová stanice s názvem Malý Drahlín, která je v současnosti využívána hlavně jako vysílač pro radiové stanice a je významnou dominantou Brdského hřebenu nad obcí.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

V jihozápadní části vesnice se dochovalo tvrziště po drahlínské tvrzi ze 13. až 15. století.[19]

  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Drahlín, s. 451.
  5. 1 2 3 Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Drahlín – tvrz, s. 69.
  6. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 243. (česky a německy)
  7. ↑ CHVÁL, Václav. Drahlín. časopis Horymír. Květen 2001, roč. 24.
  8. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  9. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  10. ↑ Změny názvů katastrálních území [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, 2015-04-01 [cit. 2015-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-27.
  11. ↑ katastrální území Drahlín v Brdech[nedostupný zdroj], Registr sčítacích obvodů a budov
  12. ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  13. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 107.
  14. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  15. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  16. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
  17. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
  18. ↑ Udělené symboly – Drahlín [online]. 2016-11-08 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
  19. ↑ Tvrziště Hradiště, archeologické stopy [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-01-28]. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]