Březnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o městě na Příbramsku. Další významy jsou uvedeny na stránce Březnice (rozcestník).
Březnice
Východní strana náměstí s kostelem sv. Františka Xaverského a Ignáce z Loyoly
Východní strana náměstí s kostelem sv. Františka Xaverského a Ignáce z Loyoly
Znak města BřezniceVlajka města Březnice
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ020B 540013
Pověřená obec Březnice
Obec s rozšířenou působností Příbram
Okres (LAU 1) Příbram (CZ020B)
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 3 520 (2020)[1]
Rozloha 19,46 km²
Nadmořská výška 462 m n. m.
PSČ 262 72 až 262 94
Počet částí obce 6
Počet k. ú. 4
Počet ZSJ 17
Kontakt
Adresa městského úřadu Náměstí 11
26272 Březnice
mu@breznice.cz
Starosta Ing. Petr Procházka
Oficiální web: www.breznice.cz
Březnice
Březnice
Další údaje
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Březnice (německy Bresnitz nebo Preßnitz) se nachází v okrese Příbram ve Středočeském kraji, asi 17 km jižně od Příbrami. Žije zde přibližně 3 500[1] obyvatel.

Části města[editovat | editovat zdroj]

Město Březnice se skládá ze šesti částí na čtyřech katastrálních územích:

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1224. Ve 14. století bylo známo těžbou stříbrných rud. Městečkem je od roku 1327, roku 1575 byla povýšena na město, titul město byl navrácen roku 1975.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Plzeň, politický i soudní okres Březnice[2]
  • 1855 země česká, kraj Písek, soudní okres Březnice
  • 1868 země česká, politický okres Blatná, soudní okres Březnice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Klatovy, politický okres Blatná, soudní okres Březnice[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický okres Strakonice, soudní okres Březnice[4]
  • 1945 země česká, správní okres Blatná, soudní okres Březnice[5]
  • 1949 Plzeňský kraj, okres Blatná[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Březnice (2396 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, okresní soud, berní úřad, četnická stanice, 2 katol. kostely, synagoga, sbor dobrovolných hasičů, obchodní grémium, společenstvo krejčí, kožišníků atd., výroba cementového zboží, cihelna, hospodářské družstvo skladištní, akc. spol. pro hlubokou impregnaci dřeva sublimátem, velkoobchod s koloniálním zbožím Popper, lihovar, 2 lomy, parní mlékárna, mlýn, 3 pily, Pálffyho zámecký pivovar, stavitel, První československá továrna na tuby, Pálffyho ředitelství velkostatku, továrna na zámečnické zboží.
  • Služby (výběr): 2 lékaři, zvěrolékař, 2 advokáti, notář, 5 autodopravců, nákladní autodoprava, biograf Sokol, 4 cukráři, drogerie, hodinář, 10 hostinců, 4 hotely (Zelena, Musil, Srp, Karlův Týn), kapelník, kloboučník, 2 knihaři, 2 knihkupectví, městská lékárna, pozlacovač, preparátor, Nádražní restaurace, řezbář, Městská spořitelna v Březnici, Okresní lidová záložna v Březnici, Okresní záložna hospodářská v Březnici, Živnostenská záložna v Březnici, zahradnictví, zubní ateliér, 2 železářství.

V obci Martinice (111 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Březnice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8] lesní družstvo, hostinec, mlýn, 2 rolníci, trafika.


Starostové[editovat | editovat zdroj]

  • 2010–2014 Jiří Štěrba
  • od 2014 Ing. Petr Procházka

Chov koní[editovat | editovat zdroj]

Ve 30. letech 20. století vytvořil hrabě Jan Nepomuk Pálffy na svém panství v Březnici mimořádně kvalitní chovné stádo koní. Stádo tvořily především klisny zakoupené v Podkarpatské Rusi. Po kolektivizaci zemědělství v 50. letech se však chov šlechtěných koní stal pro většinu rolníků neudržitelným. Šlechtěná plemena z Březnice postupně vymizela a jediným zástupcem zůstal pouze huculský kůň, který splňoval požadavky všestranného tažného koně se silnou konstitucí (vlastnostmi připomíná plemeno pony, které bylo šlechtěno v západních státech Evropy). Využívalo se také kříženců huculského koně s koněm fjordským.[9]

Po revoluci v roce 1989 se chov šlechtěných plemen opět rozrostl. Bohatá tradice chovu koní a jezdectví přetrvává v Březnici dodnes. Ve vesnici Martinice, která je součástí obce Březnice, se každoročně konají závody v parkurovém skákání a drezuře v místním jezdeckém resortu.[10]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Březnici.
Židovský hřbitov

Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]


Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Městem vedou silnice I/19 Nezvěstice - Rožmitál pod Třemšínem - Březnice - Milevsko - Tábor, II/174 Milín - Březnice - Bělčice - Lnáře a II/176 Březnice - Starý Smolivec.
  • Železnice – Městem vedou tři železniční tratě, a to Trať 200 Zdice - Příbram - Březnice - Písek - Protivín, Trať 203 Březnice - Blatná - Strakonice a Trať 204 Březnice - Rožmitál pod Třemšínem. Železniční Trať 200 Zdice - Protivín je jednokolejná celostátní trať, doprava byla zahájena roku 1875. Železniční Trať 203 Březnice - Strakonice a Trať 204 Březnice - Rožmitál pod Třemšínem jsou jednokolejné regionální tratě, doprava na nich byla zahájena roku 1899. Na území města leží odbočná železniční stanice Březnice, dále na trati 200 železniční zastávka Dobrá Voda u Březnice a na trati 204 železniční zastávka Zadní Poříčí.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava – Z města vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Bělčice, Blatná, Horažďovice, Lnáře, Milín, Mirovice, Nepomuk, Praha, Příbram, Rožmitál pod Třemšínem.
  • Železniční doprava – Po trati 200 jezdily v pracovní dny 4 rychlíky a 12 osobních vlaků, o víkendech 4 rychlíky a 9 osobních vlaků. Po trati 203 jezdilo v pracovní dny 10 osobních vlaků, o víkendu 8 osobních vlaků. Po trati 204 jezdilo v pracovní dny 8 osobních vlaků, o víkendu 5 osobních vlaků.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Cyklistika – Z města vedou cyklotrasy č. 1062 Březnice - Sedlice - Strakonice a č. 1157 Březnice - Řeteč - Mirovice.
  • Pěší turistika – Územím města procházejí turistické trasy červená turistická značka Březnice - Orlík nad Vltavou, modrá turistická značka Kasejovice - Třemšín - Březnice - Tochovice - Příbram a žlutá turistická značka Březnice - Hudčice.

Poutní cesta na Svatou Horu[editovat | editovat zdroj]

Křížová cesta z Březnice na Svatou Horu, II. kaple

Roku 1649 nechali jezuité vystavět 16 křížů podél cesty vedoucí do Příbrami přes Chrást, Modřovice, Třebsko, Narysov a Zdaboř. Později byly na místě křížů postaveny oboustranné výklenkové kaple, ve kterých byly obrazy znázorňující tajemství růžence (radostný, bolestný a slavný). Těchto kaplí se dochovalo osm. Cesta z Březnice na Svatou Horu vedla od kostela svatého Františka Xaverského a svatého Ignáce z Loyoly přes kamenný most, kde stojí první kaple. Druhá kaple stojící za městem byla opravena v roce 1929 a je ozdobena keramickými reliéfy Václava Fürsta.[17][18] Dochované jsou dále kaple v řadě třetí až sedmá, a pak ještě devátá, která je v obci Třebsko.

Kříže podél cesty na Svatou Horu byly postaveny za doby, kdy zde byl představeným koleje Jiří Pfefferkorn (před rokem 1647 a poté od roku 1651). Jezuitská rezidence při poutní kapli Panny Marie na Svaté Hoře administrativně spadala pod březnickou kolej a poutě byly vedeny z Březnice.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  7. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 89-90. (česky a německy)
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 806. (česky a německy)
  9. Historie chovu huculského koně v českých zemích
  10. Jezdecký resort v obci Březnice
  11. http://www.zamek-breznice.cz/
  12. E. Poche, Umělecké památky Čech 1, str. 136-138.
  13. Archivovaná kopie. www.heroldbeer.com [online]. [cit. 2008-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-31. 
  14. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-03-11]. Identifikátor záznamu 157418 : křížová cesta z Březnice na Svatou Horu, z toho jen: kaplička II.. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  15. August Geringer: nakladatel, mecenáš a lidumil. Milena Secká. In: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska : lidé okolo knih. (Autor - tvůrce - recipient). Sborník z 13. odborné konference Olomouc, 23. - 24. listopadu 2004 / Brno : Sdružení knihoven České republiky, 2005 s. 223-234 [2]
  16. August Geringer, In. Amerikán, roč. 54 (1931), č. 1, s. 273–282 [3]
  17. MUDr. Jiří Beran: Čtení na dlouhé zimní večery III. Březnické noviny, 1/2007, str.3. Dostupné z WWW.
  18. Štveráková, Helena: Křížová cesta z Březnice na Svatou Horu. In: Podbrdsko : sborník Státního okresního archivu v Příbrami / připravila Jarmila Šárová s red. radou Příbram : SOA v Praze - Státní okresní archiv Příbram č. 13 (2006), s. 89-110.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]