Bělčice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o městě na Blatensku. O části obce Ostředek pojednává článek Bělčice (Ostředek).
Bělčice
Pohled na náměstí s radnicí
Pohled na náměstí s radnicí
Znak města BělčiceVlajka města Bělčice
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0316 550817
Pověřená obecBlatná
Obec s rozšířenou působnostíBlatná
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Strakonice (CZ0316)
Kraj (NUTS 3)Jihočeský (CZ031)
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel974 (2022)[1]
Rozloha34,33 km²
Nadmořská výška526 m n. m.
PSČ387 43
Počet domů509 (2021)[2]
Počet částí obce7
Počet k. ú.7
Počet ZSJ9
Kontakt
Adresa městského úřadunám. J. Kučery 17
387 43 Bělčice
mesto@belcice.cz
StarostaPavel Vejšický
Oficiální web: www.belcice.cz
Bělčice
Bělčice
Další údaje
Kód obce550817
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bělčice (německy Bielschitz) jsou město v okrese Strakonice v Jihočeském kraji. Žije v nich 974[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Bělčicích je z roku 1243. Ve městě se nachází vlaková zastávka na trati StrakoniceBřeznice. První vlak zde zastavil 30. června 1899. Je zde také základní a mateřská škola. Dominantu města tvoří 39 metrů vysoká věž, která stojí samostatně u románského kostela svatého Petra a Pavla a původně sloužila jako zvonice.

Dne 26. března 2015 byl obci vrácen status města.[3]

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Části města[editovat | editovat zdroj]

Město Bělčice se skládá ze sedmi částí, které odpovídají sedmi katastrálním územím:

Starostové[editovat | editovat zdroj]

  • Josef Zeman (2010–2014)
  • Pavel Vejšický (od 2014)

Školství[editovat | editovat zdroj]

Jednotřídní farní školu měly Bělčice už v 18. století. Chodily do ní děti i z okolních obcí Hornosína, Koupě, Újezdce, Podruhlí, Slavětína, Záhrobí a Závišína, a také ze samot Vratečín, Vejfuk, Ovčín a ze mlýna Netušilov.[zdroj?!]

V roce 1822 započala stavba nové školy poblíž fary, která byla vysvěcena 29. června 1823.[4] Budova byla jednopatrová a na tehdejší dobu poměrně prostorná. Řídící učitel Jan Tintěra v roce 1871 založil žákovskou a učitelskou knihovnu. V roce 1876 přibyla čtvrtá třída, pro kterou byla nejdříve najata místnost v soukromém domě, ale brzy se započalo s výstavbou nové třídy. Školní budova již nestačila, proto se započalo se stavbou druhého patra. Při této příležitosti byly učebny značně zvýšeny, a upraveny chodby a schodiště. V roce 1879 byla zavedena výuka ženských ručních prací. V roce 1883 se stal po smrti Jana Tintěry novým řídícím učitelem František Hodinář, který založil školní kroniku. V roce 1883 byla škola rozšířena o pátou třídu. Roku 1897 se od školy odloučily obce Koupě a Slavětín, které si zřídily vlastní školu v Koupi.[5] V roce 1906 byla zřízena první školní jídelna tzv. polévková kuchyně. Stálá školní kuchyně funguje od roku 1968 v Újezdecké ulici. V roce 1962 byla při škole zřízena školní družina.[4]

Místo mateřské školy fungoval nejprve zemědělský útulek dětí, který byl umístěn v domě čp. 150 U Patů. V roce 1952 místní národní výbor rozhodl o zřízení mateřské školy, na jejíž provoz ovšem nebyly uvolněny finanční prostředky. Začala fungovat až o tři roky později v Újezdecké ulici čp. 18. Byla vytápěna kamny, měla suché WC a malou zahradu. V roce 1962 byla přemístěna do domu čp. 37 ve stejné ulici, kde již bylo ústřední topení, vodovod a velká zahrada. Kvůli neustále se zvyšujícímu počtu dětí, bylo v září 1974 otevřeno další oddělení mateřské školy v bytové jednotce místního národního výboru a zároveň zahájena stavba nové budovy v Akci Z. Provoz byl zahájen 1. prosince 1979.[4]

V současnosti v Bělčicích funguje devítitřídní základní škola se spojenými třídami na prvním stupni, a jednotřídní mateřská škola. Spádově sem docházejí i děti z okolních obcí Tisova, Újezdce, Záhrobí, Závišína, Hornosína, Podruhlí, Hostišovic, Drahenického Málkova, případně z Dobšic, Bezdědovic i dalších okolních obcí.[zdroj?!]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Bělčicích.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Rozhodnutí předsedy PS č. 28 ke stanovení obce Bělčice městem (11. února 2015)
  4. a b c Stručný nástin historie školství v Bělčicích [online]. zsbelcice.cz [cit. 2022-07-20]. Dostupné online. 
  5. SIBLÍK, Josef. Blatensko a Březnicko. 2. vyd. Brno: Garn, 2014. 487 s. S. 367–369. 
  6. KUNA, Martin, a kol. Archeologický atlas Čech. 2. vyd. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2015. 520 s. ISBN 978-80-87365-82-3. Kapitola Bělčice, s. 47–49. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]