Tchořovice
| Tchořovice | |
 Pohled na náves s kapličkou | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0316 536598 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Blatná |
| Okres (LAU 1) | Strakonice (CZ0316) |
| Kraj (NUTS 3) | Jihočeský (CZ031) |
| Historická země | Čechy |
| Zeměpisné souřadnice | 49°26′14″ s. š., 13°48′36″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 242 (2021)[1] |
| Rozloha | 10,25 km² |
| Katastrální území | Tchořovice |
| Nadmořská výška | 454 m n. m. |
| PSČ | 388 01 |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu |
Tchořovice 77 38801 Blatná obectchorovice@seznam.cz |
| Starostka | Mgr. Eva Křivancová |
|
Oficiální web: www | |
  Tchořovice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 166979 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Tchořovice se nachází v severozápadní části okresu Strakonice v Jihočeském kraji. Obec se rozprostírá na obou březích Hořejšího a Dolejšího rybníka, kterými protéká Smolivecký potok. Obcí vede silnice silnice I/20, které spojuje České Budějovice a Plzeň. Žije zde 242[1] obyvatel. Starostkou obce je od roku 2010 Eva Křivancová.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o Tchořovicích pochází z roku 1321. Vesnice patřila johanitům ze Strakonic, pro které ji spravoval purkrabí připomínaný roku 1402.[2] Od roku 1372 pochází zprávy o vladyckém roku z Tchořovic,[2] jehož příslušníci si ve vsi založili tvrz.[2] Někdy mezi lety 1408 až 1409 zakoupil tvrz se statkem Vilém z Vartenberka a ze Zvířetic, jenž vesnici zanechal jako dědictví svým potomkům, kteří ji drželi až do sedmdesátých let 15. století. Roku 1473 změnila vesnice majitele, když ji získal Jan Starší z Bešin a následně pak Bohuslav Muchek z Bukova, jehož rod dokázal obec udržet ve svém vlastnictví až do roku 1653, kdy byla koupena Adamem Matyášem z Trautmansdorffu a připojena ke Lnářům.[3]
Dolejší rybník vznikl až dodatečně po vzniku vesnice, jak dokládá náves, která je nyní rozdělena do dvou částí na obou březích horní části Dolejšího rybníka.[4]
Vesnici velmi poškodila povodeň v roce 2002.
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Západně od obce se nachází přírodní rezervace Hořejší rybník, nad ním byla do roku 2010 též přírodní rezervace Nový Rybník u Lnář, východně pak přírodní rezervace Dolejší rybník.
Společnost[editovat | editovat zdroj]
Školství[editovat | editovat zdroj]
Děti z Tchořovic chodily do školy ve Lnářích. Roku 1883 obyvatelé obce žádali žádali zemskou radu o vlastní školu, ale žádosti bylo odpíráno, až jí nakonec bylo vyhověno v roce 1892. Nová budova školy byla otevřena v září 1894, ale protože nebyla zcela dokončena, byla na čtvrt roku pronajata místnost u rolníka Jana Drnka v č. 12. Kolaudační komise schválila stavbu školy 18. prosince a 3. ledna 1895 ji vysvětil P. Alois Majer. U školy vznikla také zelinářská zahrada a letní tělocvična. V roce 1898 se škola rozšířila o druhou třídu. Řídícím učitelem byl jmenován Alois Kellner a působil zde až do své smrti v roce 1914. Do školy chodily pouze děti z Tchořovic. V roce 1913 do školy docházelo 86 dětí – 47 chlapců a 39 dívek.[5] Škola byla zrušena v roce 1963 kvůli malému počtu žáků. V roce 2016 v obci proběhlo setkání žáků bývalé malotřídky k němuž vznikla výstava o historii školy.[6]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
.JPG)
- Na západním okraji vesnice stojí tchořovická tvrz založená ve 14. století. Jako panské sídlo sloužila až do poloviny 17. století. Když ztratila svou sídelní funkci, byly budovy tvrze zvýšeny o patro a přestavěny na sýpku.[2]
- kaple svatého Václava z roku 1878[4]
- litinový kříž z roku 1884
- památník obětem první světové války
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
- ↑ a b c d Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Tchořovice – tvrz, s. 194.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XI. Prácheňsko. Praha: František Šimáček, 1897. 326 s. Dostupné online. Kapitola Tchořovice tvrz, s. 254–255.
- ↑ a b PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. 1. vyd. Díl II. Jižní Čechy. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-149-3. S. 460.
- ↑ SIBLÍK, Josef. Blatensko a Březnicko. 2. vyd. Brno: Garn, 2014. 420 s. S. 301-302.
- ↑ Setkání žáků bývalé malotřídní školy ve Tchořovicích [online]. Obec Tchořovice [cit. 2021-04-20]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. 1. vyd. Díl II. Jižní Čechy. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-149-3. S. 459–461.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tchořovice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Tchořovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
