Střelské Hoštice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Střelské Hoštice
Pohled na Otavu
Pohled na Otavu
Znak obce Střelské HošticeVlajka obce Střelské Hoštice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0316 551791
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíStrakonice
Okres (LAU 1)Strakonice (CZ0316)
Kraj (NUTS 3)Jihočeský (CZ031)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel907 (2021)[1]
Rozloha20,84 km²
Nadmořská výška415 m n. m.
PSČ387 15
Počet částí obce4
Počet k. ú.4
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Střelské Hoštice
Střelské Hoštice č. p. 83
387 15 Střelské Hoštice
starosta@strelskehostice.cz
StarostaIng. Luboš Krupka
Oficiální web: www.strelskehostice.cz
Střelské Hoštice
Střelské Hoštice
Další údaje
Kód obce551791
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Střelské Hoštice jsou obec v severozápadní části Jihočeského kraje, v okrese Strakonice na levém břehu řeky Otavy zhruba pět kilometrů jihovýchodně od Horažďovic a dvanáct kilometrů severozápadně od Strakonic. Žije v nich 907[1] obyvatel. Obcí prochází silnice I/22, spojující výše zmíněná města.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původní název obce ležící na zlatonosné a perlorodé řece Otavě byl jen Hoštice. V době, kdy tvořily jedno panství se Střelou, byl název upraven na Střelohoštice (německy Strahlhoschtitz) a na počátku 20. století pak na Střelské Hoštice. První známky osídlení Pootaví se datují do sklonku starší a do střední doby kamenné (15 000 – 5 000 let př. n. l.). Trvalejší osídlení prokazují až pozůstatky vesnických sídlišť a mohylové hroby ze starší doby železné 7. – 5. stol. př. n. l). Na území obce jsou evidovány čtyři lokality mohylových pohřebišť. Nálezy jsou uloženy v Národním muzeu v Praze, v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích, ve Vídni a v místním Muzeu řeky Otavy a voroplavby.

Na hřbitově u kostela svatého Martina se nachází také hrob malíře Aloise Moravce (1899–1987).[2] V obci též několik let pobýval a tvořil literát, jazykovědec, spisovatel a básník Vít Kremlička.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Na břehu Otavy se nachází zámecký areál, jehož dominantou je budova barokního zámku. Ve dvoře stojí cenné hospodářské budovy, ale architektonickou hodnotu celku narušily ve druhé polovině dvacátého století utilitární stavby vybudované vojenskou posádkou.[3]
  • Kostel svatého Martina

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. FRAJEROVÁ, Blanka; KOVAŘÍK, Petr. Klíč k českým hřbitovům. Praha: Mladá fronta, 2013. 344 s. ISBN 978-80-204-2984-1. Kapitola Okres Strakonice, s. 123. 
  3. Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-01-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]