Otava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o české řece. Další významy jsou uvedeny na stránce Otava (rozcestník).
Otava
Řeka Otava, asi 5 km severně od Písku.
Řeka Otava, asi 5 km severně od Písku.
Základní informace
Délka toku 111,7 km
Plocha povodí 3840,0 km²
Průměrný průtok 26,0 m³/s
Světadíl Evropa
Hydrologické pořadí 1-08-01-001
Zdrojnice
Křemelná, Vydra
49°6′35,1″ s. š., 13°29′31,7″ v. d.
627 m n. m.
Ústí
do Vltavy (Orlická přehrada) pod Zvíkovem
49°26′25″ s. š., 14°11′37″ v. d.
346 m n. m.
Protéká
ČeskoČesko Česko (Plzeňský kraj - Sušice, Horažďovice, Jihočeský kraj - Strakonice, Písek)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava
Trasa
112,9 soutok Vydry a Křemelné
112,9 Čeňkova pila
110,3 lávka
109,7 Pěkný potoklevý přítok
109,4 Rýžovní potokpravý přítok
107,9 Klášterský mlýn
107,8 most Rejštejn
107,8 Rejštejn
107,8 Losenicepravý přítok
106,7 ostrov
106,6 lávka Radešov
106,4 Radešov
105,6 Opolenecký potokpravý přítok
105,4 Radešovský potoklevý přítok
103,4 most Annín
103,3 ostrov
103 Račí potoklevý přítok
103 Annín
101,7 lávka Annín
100,9 Luční potoklevý přítok
100,9 Nové Městečko
99,7 Silnice II/145
99,7 ostrov
99 ostrov
97,6 most Dlouhá Ves
96,9 Divišovský potokpravý přítok
95,4 Červené Dvorce
93,5 lávka Sušice
92,6 Volšovkalevý přítok
92,6 Silnice II/169 a II/171
92,4 Sušice
92,3 lávka Sušice
91,8 most Sušice
91,4 lávka Sušice
89,6 Trať 185
88,9 Ostružnálevý přítok
85,1 most Čepice
85 Čepice
84,9 most Čepice
82,6 most Žichovice
82,3 Podrabský mlýn
82,3 most Podrabský mlýn
82 Žichovice
81 Nezdický potokpravý přítok
79,8 Nezamyslický p.pravý přítok
78,1 Černičský potoklevý přítok
76,9 lávka Velké Hydčice
76,8 Velké Hydčice
75,7 ostrov
75 ostrov
75,7 ostrov
74 Mlýnský potoklevý přítok
72,6 Trať 185
72,6 most Horažďovice
72,6 Horažďovice
72,4 most Horažďovice
68,2 Kozlov
67,7 most Střelské Hoštice
67,7 Střelské Hoštice
64,2 Dolní Poříčí
64 most Dolní Poříčí
62,9 Březový potoklevý přítok
61,4 Katovice
60,9 Silnice II/172
60,6 Novosedelský p.pravý přítok
59,2 Kolčavkalevý přítok
56 lávka Podskalí
54,9 lávka Strakonice
54,6 Silnice I/22
54,6 Strakonice
54,6 Volyňkapravý přítok
54,1 most Strakonice
53,4 D4
53 Trať 203
52,9 Řepický potoklevý přítok
50 Slaník
48,1 most Přešťovice
47,6 Rovenský potoklevý přítok
45,5 ostrov
45,3 Štěkeň
43,6 Přeborovice
43,3 most Čejetice
42,3 Zorkovický potokpravý přítok
39 Cehnický potokpravý přítok
37,2 Lhota u Kestřan
37 most Lhota u Kestřan
35,5 Vítkovický potoklevý přítok
34,8 Zátavský mlýn
32,8 Blanicepravý přítok
31,1 Zátavský most
26,4 Trať 200
26,3 Silnice I/20
26,1 lávka Písek
25,7 Písek
25,5 Kamenný most v Písku
25,2 Nový most Písek
24,7 lávka Písek
24 Jiráskův most Písek
19,4 plynová lávka
19,3 Heringův mlýn
7,2 Lomnicelevý přítok
5 Svatá Anna
2,6 Silnice II/121 Zvíkov. ot. most
0 soutok s Vltavou na Zvíkově

Otava (německy Wottawa) je zlatonosná řeka v západních a jižních Čechách, která bývala do konce 19. století srdcem a osou prastarého Prácheňského kraje. Je to levostranný přítok Vltavy, vznikající soutokem Vydry a Křemelné na ŠumavěČeňkovy Pily. Délka toku činí 111,7 km.[1] Plocha povodí měří 3840,0 km².[2] Název řeky je pravděpodobně předslovanského původu.[3]

Charakteristika řeky a krajina, kterou protéká[editovat | editovat zdroj]

Řeka protéká městy Sušice, Horažďovice, Strakonice, Písek a vlévají se do ní řeky Volyňka, Lomnice a Blanice; do Vltavy se pak vlévá pod hradem Zvíkov. Posledních 19 km řeky pod Zvíkovem je součástí Orlické přehrady, mezi Pískem a Zvíkovem se nachází 5 jezů, které jsou ale v havarijním stavu,[zdroj?] takže je řeka nesplavná, v dobách před výstavbou jezů však splavná byla; existovala linka paroplavby mezi Pískem a Zvíkovem.[zdroj?] Od Sušice až k Písku protéká řeka rovinatou krajinou, kde hrozí nebezpeční záplav, od Písku na sever si cestu razí hlubokým údolím.

Větší přítoky[editovat | editovat zdroj]

Soutok Otavy s největším jejím přítokem řekou Blanicí (na snímku vpředu)

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Otava v Sušici

Průměrné měsíční průtoky Otavy v Písku v roce 2010:[4]

Průměrný průtokústí činí 26,0 m³/s.[5]

Hlásné profily:[6]

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100)
Rejštejn 108,30 333,97 km² 8,26 m³/s 267 m³/s
Sušice 91,70 534,46 km² 10,50 m³/s 369 m³/s
Katovice 60,80 1133,38 km² 13,80 m³/s 510 m³/s
Strakonice 53,30 1719,07 km² 17,60 m³/s 656 m³/s
Písek 24,70 2913,93 km² 23,40 m³/s 837 m³/s

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Kamenný most v Písku[editovat | editovat zdroj]

Otava je přemostěna nejstarším dochovaným kamenným mostem v Česku. Ten se nachází se v královském městě Písku a pochází ze 13. století. V letech 1954 a 2002 došlo k povodním na řece, hrozilo i stržení historického mostu.

Nejhlubší místo[editovat | editovat zdroj]

Nejhlubší místo řeky se nachází u Přeborovic na Strakonicku. Naměřená hloubka činila 7,5 m.[7]

Zatopený dolní tok[editovat | editovat zdroj]

Orlická přehradní nádrž zatopila v roce 1959 soutok Otavy a Vltavy. Nadržení přehrady zasahuje až k Topinkovu jezu ve Vrcovicích. Pod vodou zůstává skryto obvykle dalších pět pobořených jezů[8] U Cajsů, U Sulanů, Smetiprach, Jistec a Pod Zvíkovem. V roce 2015 se kvůli velkému suchu poprvé vynořily s výjimkou posledního těsně před soutokem.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Peřeje na horním toku Otavy

Historické využití řeky[editovat | editovat zdroj]

Otava je také častokrát označována jako zlatonosná řeka, na jejích březích se rýžovalo zlato, rozšířená byla i voroplavba a splavování dřeva v 18. a 19. století. Lovily se zde i perlorodky.

Vodáctví[editovat | editovat zdroj]

Otava je vyhledávaná vodáky. Nejatraktivnější a nejnáročnější horní úsek od Čeňkovy pily je vhodný pouze pro zkušené vodáky a zavřené nebo nafukovací lodě a sjízdný pouze za vyššího vodního stavu. Navíc zde platí určitá omezení, neboť Otava protéká národním parkem. Od Radešova je již sjízdná i pro otevřené lodě se zkušenější posádkou, ale během letních měsíců je často i zde málo vody. Charakter toku se opět mění pod Sušicí, řeka opouští Pošumaví a přestává být horskou bystřinou. V tomto úseku převládají již jen velmi mírné táhlé peřeje a sjízdná zde bývá zpravidla celoročně, většina vodáků proto začíná svou plavbu právě zde. K dalšímu uklidnění toku dochází pod Horažďovicemi, u Katovic má už Otava charakter nížinné řeky. Pod Pískem navíc začíná vzdutí vodního díla Orlík.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Základní charakteristiky toku Otava a jeho povodí [online]. [cit. 2012-02-22]. Dostupné online.  
  2. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2012-02-22]. Dostupné online.  
  3. OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, Libuše; KNAPPOVÁ, Miloslava; MALENÍNSKÁ, Jitka; MATÚŠOVÁ, Jana. Pomístní jména v Čechách: O čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Praha : Academia, 1995. ISBN 80-200-0554-4. S. 288.  
  4. Povodí Vltavy – Vodohospodářská bilance v oblasti povodí Horní Vltavy za rok 2010 [online]. [cit. 2012-02-22]. Dostupné online.  
  5. Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha : Academia, 1984. 316 s. S. 212.  
  6. Hlásné profily [online]. [cit. 2010-03-29]. Dostupné online.  
  7. Botanické vycházky po okolí Strakonic [online]. [cit. 2012-01-22]. Dostupné online.  
  8. Vodácké putování na Otavě pod hladinou Orlické přehrady

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Čeněk Vorel, Bohumil Souček: Podélný profil Otavy s význačnými příčnými profily od soutoku Vydry a Křemelné až k ústí, Státní ústav hydrologický, Praha 1926
  • Radka Velková, Jiří Fröhlich: Plavecké historky – z voroplavby na Vltavě a Otavě, J & M, Písek 2003, ISBN 80-86154-45-9
  • Hynek Klimek: Otava, Regia, Praha 2012, ISBN 978-80-87531-07-5

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]