Přeskočit na obsah

Plzeňský kraj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Další významy jsou uvedeny na stránce Plzeňský kraj (rozcestník).
Plzeňský kraj
Rotunda sv. Petra u Starého Plzence
Rotunda sv. Petra u Starého Plzence
Plzeňský kraj – znakPlzeňský kraj – vlajka
znakvlajka
Území
Sídlo krajePlzeň
Region soudržnostiJihozápad
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
NUTS 3CZ032
ISO 3166-2CZ-32
RZP
Zeměpisné souřadnice
Vznik1. ledna 2000
Základní informace
Rozloha7 648,96 km² (2019)[1]
Počet obyvatel613 374 (2024)[2]
Hustota zalidnění80,2 obyv./km²
Nejvyšší bodVelká Mokrůvka
(1 370 m n. m.)
Počet okresů7
Počet ORP15
Počet POÚ35
Počet obcí501
z toho 57 měst
a 12 městysů
Kontakt
Adresa
krajského úřadu
Škroupova 1760/18
306 13 Plzeň
posta@plzensky-kraj.cz
HejtmanRudolf Špoták (Piráti)
Oficiální web: www.plzensky-kraj.cz
Plzeňský kraj na mapě
Další údaje
Kód kraje43
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Map
Mapa kraje
Mapa území obcí a okresů kraje k 4. 1. 2007

Plzeňský kraj leží na jihozápadě Čech, v jižní části bývalého Západočeského kraje. Na severozápadě sousedí s Karlovarským krajem, na severu má kratičký úsek společné hranice s Ústeckým krajem, na severovýchodě hraničí se Středočeským krajem, na jihovýchodě s Jihočeským krajem. Nejdelší úsek společné hranice má s německou spolkovou zemí Bavorsko (Bayern) na jihozápadě. Žije zde přibližně 613 tisíc[2] obyvatel.

Kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.

K 1. lednu 2016 se území kraje zvětšilo o některá katastrální území ze zrušeného vojenského újezdu Brdy, která byla připojena k obcím Plzeňského (a zároveň Západočeského) kraje:

Okres Rokycany (7 katastrálních území, 11 budov, 21 obyvatel):

Okres Plzeň-jih (3 katastrální území, 0 budov, 0 obyvatel):

Vedení Plzeňského kraje

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Rada Plzeňského kraje.

Od listopadu 2020 do 14. února 2022 byla hejtmankou Ilona Mauritzová. Koalici tvořili ODS, STAN a Piráti. Od 14. února 2022 je hejtmanem Rudolf Špoták (Piráti) a novou koalici utvořili ANO, STAN a Piráti.

Administrativní členění

[editovat | editovat zdroj]

Na území kraje se nachází sedm okresů.

Okres Počet obyvatel
(1. 1. 2020)[13]
Rozloha
(km²)
Hust. zal.
(obyv./km²)
Počet obcí
Domažlice (DO) 62 062 1 052 55 76
Klatovy (KT) 86 405 1 946 44 94
Plzeň-jih (PJ) 63 488 1 068 64 99
Plzeň-město (PM) 194 280 261 744 15
Plzeň-sever (PS) 79 979 1 287 62 98
Rokycany (RO) 49 349 657 86 68
Tachov (TC) 54 336 1 379 39 51

Správní obvody obcí s rozšířenou působností

[editovat | editovat zdroj]

Území krajů se od 1. ledna 2003 člení pro účely přenesené státní správy na správní obvody obcí s rozšířenou působností (ORP), které se dále člení na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (POÚ). Na území Plzeňského kraje vykonává rozšířenou působnost státní správy 15 obcí. Okresy jsou nadále jednotkami územního členění státu a obvody některých dalších státních institucí.

Správní obvod ORP (Okres) Počet obyvatel
(1. 1. 2020)[14]
Rozloha
(km²)[14]
Hust. zal.
(obyv./km²)[14]
Počet obcí[14]
Blovice (PJ) 12 185 229 53 19
Domažlice (DO) 40 679 763 53 58
Horažďovice (KT) 11 535 259 45 20
Horšovský Týn (DO) 14 825 289 51 18
Klatovy (KT) 50 720 906 56 44
Kralovice (PS) 22 367 659 34 44
Nepomuk (PJ) 11 583 309 38 26
Nýřany (PS) 57 612 628 92 54
Plzeň (PM) 194 280 261 743 15
Přeštice (PJ) 22 885 271 84 30
Rokycany (RO) 49 349 657 75 68
Stod (PJ) 23 393 259 90 24
Stříbro (TC) 17 190 431 40 24
Sušice (KT) 24 150 781 31 30
Tachov (TC) 37 146 948 39 27

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Rok 2001 2011 2019
Počet obcí 503 501 501
Počet obyvatel[15] 550 688 571 377 589 899
Areál plzeňského pivovaru Prazdroj

Plzeňský kraj patří mezi průměrně ekonomicky rozvinuté kraje. Na tvorbě hrubého domácího produktu (HDP) České republiky se podílí cca 5,5 % a v podílu tvorby HDP na obyvatele zaujímá mezi kraji páté místo, především díky ekonomické výkonnosti města Plzně, která dle odhadů vytváří téměř dvě třetiny celkového HDP Plzeňského kraje.

V kraji působí řady významných firem z oblasti strojírenství (např. Škoda Transportation, TS Plzeň), výroby alkoholických nápojů (Bohemia Sekt Starý Plzenec, Stock Plzeň, Pivovar Prazdroj), keramické výroby, energetiky (Plzeňská teplárenská, Plzeňská energetika). V kraji působí také řady zemědělských firem a společností v oblasti obchodu a služeb.

Budova hlavního nádraží v Plzni, které je hlavním železničním uzlem v kraji

Silniční doprava

[editovat | editovat zdroj]

Krajem vede důležitá dálnice D5Prahy kolem Plzně do Bavorska. Další důležité silnice vedou do Strakonic, do Karlových Varů, do Stříbra a do Mostu.

Železniční doprava

[editovat | editovat zdroj]

Město Plzeň je i důležitý železniční uzel, ve kterém se sbíhají trati do Rokycan a Prahy, do Mladotic, Žatce a Mostu, do Mariánských Lázni a Chebu, do Nýřan a Domažlic, do Klatov, do Nepomuku, Strakonic a Českých Budějovic. Největší význam má trať 170 Praha–Beroun–Plzeň–Klatovy, která je spolu s tratí 178 Plzeň–Cheb součástí tzv. 3. železničního koridoru, který prošel rozsáhlou rekonstrukcí, zejména v části mezi Plzní a Chebem a Plzní a Berounem. Trať 180 Plzeň – DomažliceFurth im Wald slouží ke spojení s Bavorskem a trať 183 Klatovy – Železná Ruda zajišťuje spojení mezi krajskou metropolí a Šumavou. Spojení se severními Čechami zajišťuje od roku 1873 trať 160 Plzeň–Žatec. Spojení s jižními Čechami zajišťuje trať 191 z Plzně do Strakonic a dále pod číslem 190 do Českých Budějovic.

Integrovaná doprava Plzeňského kraje

[editovat | editovat zdroj]

Celé území Plzeňského kraje pokrývá integrovaný dopravní systém Integrovaná doprava Plzeňského kraje, jehož součástí jsou železniční, autobusové, tramvajové a trolejbusové linky.

Věda a vzdělání

[editovat | editovat zdroj]
Budova Právnické fakulty Západočeské univerzity v Sadech Pětatřicátníků v centru Plzně

V Plzeňském kraji působí 63 středních škol, z nichž nejvíce je v krajském městě. V Plzni také sídlí dvě vysoké školy: Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni, která byla založena v roce 1945 dekretem prezidenta Beneše, a Západočeská univerzita v Plzni.

V Plzni působí také výzkumný ústav Škoda spojený se stejnojmennou firmou.

Zemědělství

[editovat | editovat zdroj]

Nejlepší podmínky pro zemědělství jsou v Plzeňské kotlině, tam se pěstují převážně obilniny. Plzeňský kraj patří také k významným producentům řepky. Plzeňský kraj má různorodé přírodní podmínky a chov skotu se uskutečňuje zejména v podhorských oblastech, ale díky dobrým vlastnostem travních porostů ve vyšších polohách je lze využít k pasteveckému chovu. V tomto kraji je chováno 161 991 kusů skotu, z toho je 66 386 kusů krav. Tento chov se uskutečňuje zejména v periferních částech kraje.

Podnik Škoda Plzeň – výroba tramvají a rekonstrukce vozů pražského metra

Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví zastoupená v Plzeňském kraji patří strojírenství, potravinářství, průmysl stavebních hmot a keramiky, výroba a distribuce energií, hutnictví. Společnosti s účastí zahraničního kapitálu představují cca 3,4 % podíl na celkovém počtu průmyslových podniků v kraji, tato hodnota dvojnásobně převyšuje celorepublikový průměr. Kraj patří v rámci Česka k oblastem s dlouhodobě nižší mírou nezaměstnanosti, která se pohybuje okolo 7 %.

Nerostné suroviny

[editovat | editovat zdroj]

K nejvýznamnějším nerostným surovinám Plzeňského kraje patří kaolin používaný k výrobě porcelánu. Jeden z rozsáhlých povrchových lomů se nachází u Kaznějova. Dříve se zde těžilo uhlí a uran.

Černé jezero na Šumavě

Podstatnou část kraje vyplňuje Plzeňská pahorkatina, na severovýchodě se nachází Plzeňská kotlina a ze Středočeského kraje sem zasahují Brdy. Nejvýše sahají pohraniční hory Český les a část Šumavy. Na Šumavě leží i nejvyšší bod kraje. Nejvyšším vrcholem a místem na českém území je Velká Mokrůvka (1370,4 m n. m.). Hraniční čára vedoucí podél vrcholu Blatného vrchu rovněž přesahuje vrstevnici 1370 m, ale dosahuje výšky pouze 1370,3 m.

Nejdůležitějším chráněným územím je Národní park Šumava, jehož část do Plzeňského kraje zasahuje. V kraji jsou chráněné krajinné oblasti Šumava, Český les, Brdy, Křivoklátsko, Slavkovský les, přírodní parky a 162 maloplošných chráněných území.

V kraji se nacházejí dvě oblasti přirozené akumulace vod (Brdy, Šumava) a významnou roli při zásobování obyvatelstva pitnou vodou hrají i vodní nádrže Nýrsko a Lučina.[16] Většinu území kraje odvodňuje Berounka, která vzniká v Plzni soutokem Radbuzy a Mže. Část Klatovska a Sušicko odvodňuje Otava. Obě povodí náleží k úmoří Severního moře. Železnorudsko odvodňuje Řezná, která odvádí vodu do Dunaje. Na území kraje je řada jezer – ledovcová Černé jezero, Čertovo jezero, Prášilské jezero, Laka a hrazené Odlezelské jezero.

Lesy na severním Plzeňsku – Hradiště (Kralovická pahorkatina)

Na území kraje je zastoupeno 9 přírodních lesních oblastí, lesnatost činí 38,8 % a je nad průměrem České republiky, který činí 33,6 %. Z celkové rozlohy připadá přes 80 % na lesy hospodářské, asi 2 % na lesy ochranné a přes 16 % na lesy zvláštního určení. Jde např. o lesy v národním parku, národních přírodních rezervacích, lesy lázeňské nebo lesy v hygienických pásmech ochrany vodních zdrojů. Převažujícími dřevinami jsou smrk a borovice, jejichž monokultury tvoří více než 85 % rozlohy lesů v kraji.[17]

Životní prostředí

[editovat | editovat zdroj]

V kontextu České republiky patří životní prostředí v kraji mezi čistější, vzhledem k nižší hustotě osídlení.[zdroj⁠?!] Výjimku tvoří plzeňská aglomerace s vysokou koncentrací osídlení, průmyslu i dopravy.

Ohrožená území a ekologické zátěže

[editovat | editovat zdroj]
Prezentace plzeňského kraje na veletrhu Regiontour 2010

Mezi hlavní přírodní ohrožení patří nebezpečí záplav a povodní, zejména v oblasti soutoku řek v Plzeňské kotlině. Člověkem vyvolaná rizika lze dělit do mnoha kategorií, přičemž v kraji jsou významná zejména území ohrožená těžbou, neboť zde minulosti či současnosti probíhala těžba řady surovin – černého uhlí, železných rud, kaolinu, žáruvzdorných jílů, štěrkopísků nebo břidlic s vysokým obsahem pyritu. Významná jsou také území ohrožená dopravou, zemědělstvím a ukládáním odpadů.[18]

Příkladem staré ekologické zátěže je zamoření bývalého skladu pesticidů v Lubech u Klatov pesticidem DDT, které proniká i do povrchové vody. Obyvatelům okolí se na základě studie rizik, kterou zaplatil Krajský úřad Plzeňského kraje, nedoporučuje, aby pili vodu z místních studní. Náklady na odstranění zamoření se odhadují na 30 milionů korun.[19]

Historické památky

[editovat | editovat zdroj]
Kladrubský klášter s unikátním kostelem Nanebevzetí Panny Marie, jehož podoba je dílem Jana Blažeje Santiniho

V kraji se nachází stovky historických památek, z nichž mezi nejnavštěvovanější patří zámky Horšovský Týn, Kozel, Manětín, Nebílovy, Zbiroh a hrady Rabí, Radyně, Švihov nebo Velhartice a Domažlice.

V regionu působil i významný barokní architekt Jan Blažej Santini-Aichel, z jehož díla v kraji zůstala celá řada významných staveb a turisté je kvůli nim navštěvují např. klášter Plasy nebo Kladrubský klášter.

  1. Dostupné online.
  2. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  3. k. ú. Dobřív v Brdech
  4. k. ú. Mirošov v Brdech
  5. k. ú. Skořice v Brdech
  6. k. ú. Strašice v Brdech
  7. k. ú. Štítov v Brdech
  8. k. ú. Těně v Brdech
  9. k. ú. Trokavec v Brdech
  10. k. ú. Borovno v Brdech
  11. k. ú. Číčov v Brdech
  12. k. ú. Míšov v Brdech
  13. Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2020 [online]. Český statistický úřad, 2020-04-30 [cit. 2020-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-18. 
  14. a b c d Charakteristika SO ORP [online]. Český statistický úřad [cit. 2021-03-13]. Dostupné online. 
  15. Statistická ročenka Plzeňského kraje 2020 [online]. Český statistický úřad [cit. 2021-03-13]. Dostupné online. 
  16. Životní prostředí - tematické materiály Plzeňského kraje
  17. HORÁČEK, Václav. Lesy v Plzeňském kraji. Plzeň: Krajský úřad Plzeňského kraje, 2008. 
  18. DUDÁK, Vladislav. Plzeňsko - příroda, historie, život. [s.l.]: Baset, 2008. ISBN 978-80-7340-100-9. Kapitola Jan Kopp: Ohrožená území a ekologické zátěže, s. 184–187. 
  19. Jedy zničí jen se sponzorem, MF DNES, 1. prosince 2008

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]