Státní poznávací značky v Česku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Státní poznávací značky (legislativní zkratkou: registrační značky) silničních vozidel v České republice jsou kombinace písmen, arabských číslic a případně mezer či rozdělovacích znamének. Státní poznávací značka je přidělována ke každému jednotlivému vozidlu podléhajícímu registraci, a to podle zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, účinným od 1. července 2001. Současně u starších vozidlech zůstávají v platnosti jejich státní poznávací značky původního československého provedení a obsahu.

Terminologie[editovat | editovat zdroj]

Zákon č. 56/2001 Sb., po podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, v § 4 odst. 1 písm. c) píše o evidenci „tabulek s přidělenou státní poznávací značkou (dále jen „registrační značka“)“, avšak v následujících písm. d) a e) píše o „tabulkách s přidělenou zvláštní registrační značkou“ a „tabulkách registrační značky vozidla“, z čehož je zřejmé, že legislativní zkratka „registrační značka“ se vztahuje pouze k předcházejímu sousloví „státní poznávací značkou“, nikoliv k tabulkám s touto značkou. Podobně v ustanovení o přestupcích v § 125c odst. 1 písm. a) bod 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, je za souslovím „tabulka státní poznávací značky“ legislativní zkratka registrační značka, v následujícím bodě 2 je však tato tabulka nazývána tabulka registrační značky, což rovněž nasvědčuje tomu, že sousloví „registrační značka“ bylo míněno jako legislativní zkratka pro státní poznávací značku ve smyslu samotného kódu, nikoliv pro tabulku. V § 4 odst. 2 zákona č. 56/2001 Sb. se uvádí, že v registru silničních vozidel se u silničního vozidla uvádí registrační značka a datum přidělení registrační značky, což nasvědčuje tomu, že registrační značka je zde míněna jako údaj a nikoliv jako fyzický předmět. V § 5 odst. 2 se naproti tomu o registrační značce píše jako o něčem, co má „držitele“ a co bylo „vydáno“, což spíše nasvědčuje tomu, že je míněna fyzická tabulka, avšak značka je zmiňována v jednotném čísle, ačkoliv tabulky jsou reálně vydávány zpravidla v páru. Rovněž v § 7 a 7b je terminologie užívána ne zcela nekonzistentně, nicméně rozlišení lze vyčíst ze zmocňovacího ustanovení v § 7 odst. 6 zákona č. 56/2001 Sb., podle kterého prováděcí předpis stanoví „druhy, formu, obsah a strukturu registrační značky a provedení tabulky s registrační značkou.“

Je proto nutné rozlišovat:

  • státní poznávací značku neboli registrační značku jako alfanumerický kód, tedy kombinaci písmen, číslic a rozdělovacích znamének, evidovanou v registru silničních vozidel a uvedenou v technickém průkazu vozidla;
  • tabulku státní poznávací značky neboli tabulku registrační značky, což je oficiálně vyrobená zpravidla kovová tabulka, na které je přidělená značka uvedena (vyznačena). Tato tabulka je povinně umístěna na každém silničním vozidle i přípojném vozidle, je-li provozováno na pozemní komunikaci. Tabulka má určité stanovené tvarové a rozměrové provedení, barvu podkladu a barvu písma a orámování, stanovený typ a velikost písma a kromě samotné registrační značky jsou na ní uvedeny či umístěny i další údaje, symboly a případně nálepky. Nejběžnější typ má podobu bílé obdélníkové destičky s kombinací velkých černých písmen latinské abecedy a arabských číslic.[1] Provedení, rozměry a podoba tabulky jsou předepsané vyhláškou č. 343/2014 Sb., o registraci vozidel, účinné od 1. ledna 2015. Vzhledem k tomu, že tato tabulka plní funkci značky (tedy předmětu, jímž je určený kód na vozidle vyznačen), často (a to i v některých ustanoveních právních předpisů) se slovy „registrační značka“ nebo „státní poznávací značka“ označuje přímo tabulka a tedy vždy je nutno výkladem vyvozovat z kontextu, kdy označují přidělený kód a kdy vydanou tabulku. Například kde je řeč o přidělení, je tím míněn samotný kód, a kde je řeč o vydání, jsou tím míněny tabulky.

V dávnější rakousko-uherské a československé minulosti měl provozovatel vozidla povinnost poznávací značku na vozidle stanoveným způsobem vyznačit, avšak nebyl nucen k tomu použít úředně vydané tabulky a značka mohla být a zpočátku bývala vyznačena i jinak než tabulkou, například namalována na vozidlo – podobně jako tomu je dnes například u povinnosti označit dům přiděleným domovním číslem.

Pro cesty do zahraničí se používají navíc ještě tzv. rozlišovací značky státu neboli mezinárodní poznávací značky (MPZ).

Staré státní poznávací značky[editovat | editovat zdroj]

Registrační značka HOC-59-10 v letech 1960–1986 z okresu Hodonín
Registrační značka LN-57-58 na hezky zachovalém Wartburgu v letech 1960–1986 z okresu Louny
ALA – jedna z posledních sérií vydaných v Praze (poslední byla ALC) v letech 1992–2001
Česká státní poznávací značka pro cizince, zde diplomatická
Související informace naleznete také v článku Státní poznávací značky v Československu.

V letech 1960–1986 byly vydávány značky ve formátu OO-ČČ-ČČ, později OOP-ČČ-ČČ (OO znamená okresní kombinace písmen, P znamená pořadové písmeno a Č znamená pořadové číslo).

Státní poznávací značky vycházející z původního československého provedení, v Česku vydávané do roku 2002, platí vesměs dosud. Za několik desetiletí prošly několika úpravami vzhledu, hlavně velikosti písmen a tabulky.[zdroj?]

Na běžných státních poznávacích značkách byla skupina dvou, později až tří písmen a za ní dvě dvojice číslic, skupiny byly oddělené pomlčkami.[2] Později namísto pomlčky za skupinou písmen byl vyhrazen prostor pro nálepky o technických kontrolách a měření emisí. Skupina prvních dvou písmen vždy označovala okres, třetí písmeno byla série. Praha měla jen jedno písmeno (A), další dvě písmena byla sériová. Každému okresu byla přidělena dvě písmena (např. PU), více obydlené okresy měly do rezervy ještě jednu kombinaci (např. PU a PA), případně celkem tři. Až do roku 1990 kombinace vyhovovaly, ale po nárůstu dopravy v 90. letech 20. století musela velká okresní města sáhnout do těchto rezerv a další okresy, u kterých se s rezervami ani nepočítalo, požadovaly přidělení další kombinace nebo si musely „půjčovat“ SPZ od jiných okresů. Proto nakonec nebylo možné podle písmen státní poznávací značky jednoznačně určit kde má majitel vozidla bydliště nebo sídlo.[3]

Žlutou barvou podkladu byla odlišena nákladní vozidla, pracovní stroje a autobusy od osobních automobilů. Značky vojenských vozidel byly tvořeny pouze číslicemi, značky policejních vozidel (Veřejná bezpečnost) byly tvořeny písmenem B a skupinou čísel.

Českou zvláštností v období před rokem 2001 byly speciální značky pro cizí státní příslušníky, které měly shodný vzhled jako značky diplomatické (žluté písmo a modrý podklad). Barevně byla odlišena vozidla z půjčoven (červená písmena) a užitková vozidla (žlutý podklad).

Nové státní poznávací značky (od roku 2001)[editovat | editovat zdroj]

Česká státní poznávací značka od roku 2004, A = Praha
Vojenská poznávací značka 1992–2001
Exportní poznávací značka od 2001 z kraje Praha
Veteránská poznávací značka 2004–2006 (v roce 2006 byl tento formát vyčerpán, a proto byly zavedeny nové veteránské značky se zněním ČČV XXXX, kde ČČ znamená krajské dvojčíslí, V písmeno v a X pořadové číslo). Později byl vyčerpán i tento formát a byl zaveden formát ČČV PXXX, kde ČČ, V a X znamenají totéž co předtím a P znamená pořadové písmeno.
Diplomatická poznávací značka od 2004 (omezená diplomatická imunita – XX)

Oproti předcházejícím SPZ došlo k největší změně v samotném kódu, který nyní označuje jen kraj, kde vozidlo bylo registrováno poprvé. Do roku 2001 měl svůj dvoupísmenový kód každý okres (vyjma Prahy), ale majitel zde bydlet nebo sídlit vůbec nemusel. Kraje nahradily okresy nejen kvůli změně ve státní správě, ale také kvůli nedostatku kombinací pro jednotlivé okresy. Dnešní značky obsahují podle typu vozidla pět až sedm znaků (číslic a písmen bez diakritiky s výjimkou G, O, Q, W, která by se mohla plést s C, V a číslicí 0, popř. číslicí 6. Kromě toho mohou být v jednotlivých krajích vynechána i jiná písmena, pokud by jejich kombinací došlo sice k náhodnému, ale nevhodnému nebo nežádoucímu výsledku (sprosté slovo, zkratka zakázané organizace apod.). Například ve Středočeském kraji se z těchto důvodů vynechávají řady xSS xxxx, ale kombinace xSA xxxx nebo xSD xxxx jsou povolené.[4] Značky musí vždy obsahovat alespoň jedno písmeno (to nejvíce vlevo je vždy kód kraje) a alespoň jednu číslici.[5] Písmena a číslice mohou být nakonec různě zpřeházena, třeba 1AD 01A5, 9A2 380Z, 111 AB01 apod.[6] Všechny různé kombinace umožňují vydat pro celou Českou republiku 20 900 118 400 platných neopakujících se značek. Počátkem roku 2009 se v Praze začaly vydávat značky už se dvěma písmeny (např. 1AA xxxx, 1AB xxxx atd.), jelikož RZ s jedním písmenem (např. 9A9 xxxx) již byla vyčerpána.[7] Zanedlouho následoval Prahu Středočeský kraj, v létě 2014 Jihomoravský kraj, v listopadu 2015 Moravskoslezský kraj, v dubnu 2019 Ústecký kraj a postupně se tento formát zavedl i v ostatních krajích.[3]

Starší registrační značky (z období před vstupem České republiky do EU) mají v levé části volné místo, RZ vydané po 1. květnu 2004 zde obsahují modrý proužek s dvanácti žlutými hvězdami a zkratkou země (CZ). Mezi označením série a pořadovým číslem je místo vyhrazené pro nálepky technické kontroly (TK, červená, nahoře) a měření emisí (ME, zelená, dole), tyto nálepky se umisťují pouze na zadní značku. Nálepky mají vyznačenou platnost. Od 1. 1. 2015 se používá pouze nálepka pro označení technické kontroly, spodní pole zůstává volné, nebo je překryto bílým štítkem.[8]

První písmeno zleva označuje kraj, ve kterém bylo vozidlo registrováno.

Registrační značky používají ke svému odlišení kromě čísel a písmen také různé barvy znaků. Podle současného zákona se používají:

  • černá písmena na bílé značce — všechna osobní, nákladní vozidla, autobusy, přívěsy a motocykly (až na výjimky)
    • značky AČR – pouze číselné značky: oddělené trojčíslí a čtyřčíslí
  • modrá písmena na bílé značce — pro auta diplomatických a konzulárních úředníků. Tvar je následující – První je na značce trojčíslí identifikující ambasádu, pak vždy dvě písmena CD /diplomatická imunita/, XX /omezena diplomatická imunita/, XS /diplomatický personál/ nebo HC /honorární konsul/ pro celou ČR, ty jsou následovány pořadovým dvojčíslím.
  • zelená čísla na bílé značce — pro vozidla, která zatím nebyla schválena pro provoz na pozemních komunikacích, např. testovací vozy nebo dočasné používání anebo trvale manipulační značky dle platných pravidel. Písmeno je vždy dle registrovaného kraje, následuje čtyřmístné pořadové číslo.
  • zelená čísla na bílé značce — vozidla nesplňující současné podmínky pro provoz (veteráni — písmeno V pro celou ČR). Kód kraje je číselný 01 až 14 před prvním písmenem V. Následuje čtyřmístné pořadové číslo.
  • zelená čísla na bílé značce — vozidla nesplňující současné podmínky pro provoz (závodní — písmeno R pro celou ČR). Kód kraje je číselný 01 až 14 před prvním písmenem R. Následuje čtyřmístné pořadové číslo. Přehled dvojčíslí krajů:
    • 01 – Praha
    • 02 – Jihomoravský kraj
    • 03 – Jihočeský kraj
    • 04 – Pardubický kraj
    • 05 – Královéhradecký kraj
    • 06 – Kraj Vysočina
    • 07 – Karlovarský kraj
    • 08 – Liberecký kraj
    • 09 – Olomoucký kraj
    • 10 – Plzeňský kraj
    • 11 – Středočeský kraj
    • 12 – Moravskoslezský kraj
    • 13 – Ústecký kraj
    • 14 – Zlínský kraj
  • zelená čísla na bílé značce — vozidla pro zkušební účely, písmeno F pro celou ČR. Pouze písmeno F následované čtyřmístným pořadovým číslem.
  • černá písmena na žluté značce — pro zvláštní motorová vozidla, většinou pojízdnou techniku (zemědělské, vojenské, stavební aj. stroje). Na značce je nejprve písmeno kraje, následované dvojčíslím série a čtyřmístným pořadovým číslem.
  • černá písmena na bílé značce s červeným okrajem (kostičky s čísly) — vozidla určená na vývoz. Skládá se ze dvou trojmístných skupin znaků, posledním znakem druhého trojčíslí je vždy písmeno E (export). Písmeno rozlišující kraj se nachází mezi ostatními 5 znaky.
  • černá písmena na zelené papírové značce (převozní značka) — jednorázové použití s omezenou platností (převoz vozidla z prodejny domů apod.) Na značce je vyznačeno písmeno kraje následované 6 pořadovými číslicemi.
Značka pro elektromobily
  • RZ pro elektromobily - černá písmena na bílé značce, začíná písmeny EL, následuje číslice řady, místo pro známku STK, dvojčíslí a 2 písmena.
    • nové značky budou vypadat podobně, jako všechny ostatní, tedy se sedmi znaky ve dvou skupinách tří a čtyř znaků. Za písmeny EL bude celkem pět čísel a písmen. Výměna stávající značky za novou bude zdarma a úřad bude mít na vydání nové značky lhůtu 15 dnů. K těmto značkám se od 1. ledna 2020 vážou značné výhody např. automatické osvobození od dálničních poplatků nebo parkování zdarma. Hovoří se také o osvobození od silniční daně.

Od 1. ledna 2015 se nemění státní poznávací značka, pokud již byla vozidlu přidělena. To znamená, že v případě, že vůz je přepsán na nového vlastníka (provozovatele), který má sídlo nebo adresu trvalého bydliště v jiném kraji, státní poznávací značka zůstává půodní. Registrační značky se tedy neodevzdávají. To platí i v případě změny místa sídla nebo trvalého pobytu stejného majitele do jiného kraje. V případě poškození, ztráty nebo odcizení registrační značky je přidělena státní poznávací značka nová a k ní samozřejmě i nové registrační značky s příslušným kódem kraje.

Značky na přání[editovat | editovat zdroj]

Značka na přání. Místo nepovoleného písmena O je číslice 0.

Od ledna 2016 je možnost zažádat o státní poznávací značku s vlastním textem (nesprávně označováno jako registrační značka na přání (RZNP)). SPZ na přání může mít 8 alfanumerických znaků obsahujících alespoň jednu číslici, SPZ na přání u motocyklů může obsahovat znaků 7. Značky nemohou obsahovat vulgární a hanlivé výrazy, názvy úřadů a dále písmena G, O, Q a W (ty ostatně nemohou být ani součástí běžné státní poznávací značky).[9] Tyto poznávací značky jsou převoditelné, nicméně při zničení či ztrátě registrační značky není možné vyrobit registrační značku jako náhradu za ztracenou či odcizenou. V České republice jezdí s těmito značkami méně než 10 000 vozidel. Jedna tabulka stojí 5 000 Kč, tzn. registrační značky na automobil stojí 10 000 Kč, naopak na motocykl či moped stojí 5 000 Kč.

Kódy krajů[editovat | editovat zdroj]

Kódy krajů

Na státních poznávacích značkách vydávaných podle nového zákona (tedy od roku 2001) označuje první písmeno kraj takto:

Kód Kraj Krajské město 2001–2004 Od 2004 do současnosti Verze s písmenem na třetím místě Zatím nejvyšší řada[10]
A Praha Praha CZ-Praha-old.jpg Czech registration 4542.jpg Czech Republic license plate EU.JPG 9AL
B Jihomoravský kraj Brno CZ-SPZ-3B05601.jpg CZ-Brno-new.jpg 3BA
C Jihočeský kraj České Budějovice SPZ jihočeského kraje z let 2001-2004.jpg CZ-SPZ-7C25025 01.jpg 9C7
E Pardubický kraj Pardubice CZ-Padubice-new.jpg 7E1
H Královéhradecký kraj Hradec Králové Czech registration 2000s 2627.jpg CZ-Hradec-new.jpg 8H2
J Kraj Vysočina Jihlava CZ-SPZ-2J26382.jpg CZECH REPUBLIC EEC, c. 2009 -LICENSE PLATE - Flickr - woody1778a.jpg 7J3
K Karlovarský kraj Karlovy Vary CZ-KarlovyVary-new.jpg 5K1
L Liberecký kraj Liberec CZ-Liberec-new.jpg 6L5
M Olomoucký kraj Olomouc CZ-SPZ-1M40000.jpg CZ-SPZ-6M13246.jpg 7M7
P Plzeňský kraj Plzeň CZECH REPUBLIC 2002-04 -LATEST NUMBERING SEQUENCE PRE EEC - Flickr - woody1778a.jpg CZ-SPZ-7P24159.jpg 9P2
S Středočeský kraj Praha CZ-Stredni-old.jpg Czech registration 6737.JPG 6SA
T Moravskoslezský kraj Ostrava CZ-MSkraj-new.jpg 2TK
U Ústecký kraj Ústí nad Labem CZ-SPZ-6U32183.jpg 1UP
Z Zlínský kraj Zlín CZ-SPZ-4Z07472.jpg 7Z3

Spory o náhradní registrační značky[editovat | editovat zdroj]

Počátkem srpna 2010 Městský soud v Praze rozhodoval o případu řidiče, který na svém vozidle ukradenou původní registrační značku nahradil plastovou. Neoriginální značku odhalila policie a předala případ ke správnímu řízení. Magistrát hlavního města Prahy pak udělil za přestupek proti plynulosti a bezpečnosti dopravy pokutu 7000 korun a zákaz řízení na půl roku. Řidič se odvolal k ministerstvu dopravy, to však rozhodnutí magistrátu v tomto bodě potvrdilo. Řidič se obrátil na soud a ten rozhodl, že jednání žalovaného neporušuje zájem společnosti, a proto nenaplňuje materiální znak přestupku. Stanislav Huml, který v této kauze pro soud zpracoval znalecký posudek, rozsudek přivítal jako precedens a řekl, že by se mělo rozlišovat, když si někdo dá na vůz cizí registrační značku, nebo si tu svou přepíše na papír. Ministerstvo dopravy nepodalo proti rozsudku kasační stížnost.[11][12]

Podobný případ se týkal bývalého ministra dopravy Víta Bárty, který údajně na svém voze Maserati ztratil značku při jízdě po polní cestě, a proto ji nahradil samolepkou. Přestupek odhalil deník Blesk při Bártově cestě z vlastní svatby, krátce po nástupu do funkce ministra.[13] Začátkem listopadu 2010 mu za to Městský úřad v Nymburce udělil trest vzhledem k polehčujícím okolnostem při spodní hranici zákonné sazby, tedy pokutu 5000 Kč a zákaz řízení motorových vozidel na půl roku. Vít Bárta řekl, že rozhodnutí plně respektuje a neodvolá se proti němu. Bártův spolustraník z Věcí veřejných Stanislav Huml k tomu řekl, že značka nalepená na kapotě nebo neumístěná přesně uprostřed nesnižuje možnost auto identifikovat a problém by nastal jen v případě, že by značka úplně scházela nebo by byla pozměněná. Mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka rozhodnutí o trestu obhajoval a označil nahrazení značky za jednoznačné porušení zákona.[14] Také Aleš Trpišovský, jimž se média zabývala především kvůli vybržďování jiných řidičů v dubnu 2010 i později, dostal v roce 2011 od Městského úřadu v Benešově pokutu 5000 Kč a bylo mu na půl roku odebráno řidičské oprávnění za to, že měl auto označené značkou vytištěnou na fólii; Středočeský kraj v odvolacím řízení sankce potvrdil.[15] Podle TV Prima dostal pokutu pouze 1500 Kč, tedy pod zákonným rozmezím.[16]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. § 7 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích
  2. Poznávací značky (SPZ) v letech 1960-2002. www.feudal.cz [online]. [cit. 2019-08-04]. Dostupné online. 
  3. a b Co (ne)víte o SPZ: proč mají takovou barvu, čísla a písmena?. www.finance.cz [online]. [cit. 2019-08-04]. Dostupné online. 
  4. Archivovaná kopie. www.3260.cz [online]. [cit. 2015-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-05. 
  5. Registrační značky (RZ) od roku 2001 dosud. www.feudal.cz [online]. [cit. 2019-08-04]. Dostupné online. 
  6. Diskuse K-report (Archiv 2014): Archiv diskuse Historie SPZ a PZ do 23. 08. 2014. www.k-report.net [online]. [cit. 2019-08-04]. Dostupné online. 
  7. Řidiči v Praze již dostávají nové SPZ ve tvaru 1AA
  8. http://www.autorevue.cz/od-ledna-uz-nedostanete-na-znacku-zelenou-znamku-z-mereni-emisi
  9. http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/o-registracni-znacky-na-prani-je-v-cesku-zajem-nejzadanejsi-kombinace-napisu-jsou-uz-vybrane--1570406
  10. Tabulka nejvyšších spatřených registračních značek typu 101: http://www.rz-nej.czweb.org/
  11. Průlomový rozsudek: Ztracenou značku lze nahradit neoriginální SPZ, iHNed.cz, 23. 8. 2010, ČTK
  12. Soud uznal neoriginální náhradní SPZ. Nejde o precedens, míní ministerstvo, iDnes.cz, 24. 8. 2010, cen (Čeněk Třeček), ČTK
  13. Ministr dopravy Bárta jezdí bez světel a s neplatnou „espézetkou“, iDNes.cz, 13. 7. 2010
  14. Ministr dopravy Bárta přišel o řidičák. Kvůli značce nesmí za volant půl roku, iDnes.cz, 8. 11. 2010, cen (Čeněk Třeček)
  15. Trpišovský přišel na půl roku o řidičák za neoriginální espézetku, iDnes.cz, 16. 8. 2011
  16. Prima se nemusí omluvit Trpišovskému za reportáž o přibrzdění autobusu, iDnes.cz, 24. 10. 2011, ČTK, zep (Petr Zelený)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Petr Marinov: České poznávací značky – historie, dnešek, budoucnost, Kampe, Praha, 2007, ISBN 978-80-902955-7-5, [1]
  • Filip Zelený, Dalibor Feuereisl: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, SAXI, Praha, 2011, ISBN 978-80-904767-2-1, [2]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]