Veřejná bezpečnost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Příslušník VB během událostí srpna 1968 čte necenzurovaný tisk.
Škoda 1202 používaná Sborem národní bezpečnosti v šedesátých letech.
Lada 2103 v historických barvách Veřejné bezpečnosti (fotka z roku 2009).
Listopad 1985, Veřejná bezpečnost asistuje při otevírání trasy B pražského metra.

Veřejná bezpečnost (slovensky Verejná bezpečnosť), zkráceně označována VB, byla v letech 1947–1991 složkou československého Sboru národní bezpečnosti a vykonávala policejní činnost v oblasti ochrany života a zdraví občanů, ochrany veřejného pořádku, vyšetřování trestných činů, dohledu nad silničním provozem apod. VB přímo podléhala československému Ministerstvu vnitra, od 1. 1. 1969 potom jednotlivým národním ministerstvům vnitra (MV ČSR a MV SSR).

Někdy používané označení „uniformovaná složka“ není přesné, neboť řada příslušníků VB z titulu funkce používala civilní oděv (např. kriminalisté).

Členství příslušníků VB v KSČ[editovat | editovat zdroj]

V lednu 1948 bylo členy KSČ zhruba 32 % příslušníků VB, po Únoru 1948 byl vstup do KSČ otevřen všem příslušníkům SNB a stranická organizovanost dosáhla 95,7 % k 31. 12. 1949. V následujících letech pak klesala v důsledku reorganizací, propouštění politicky nevhodných příslušníků, přeregistrací členů strany apod. Přesto zřejmě nikdy neklesla pod 50 %.[1]

Vysoké počty příslušníků VB (bez ohledu na konkrétní zařazení) v KSČ jsou udávány i v období normalizace: v roce 1972 bylo v KSČ 65 % příslušníků VB, v roce 1975 68 % a počty zvolna narůstaly až k rekordnímu číslu 75,6 % příslušníků VB, kteří byli členy KSČ k 31. 12. 1988.[2] Novela Zákona o SNB ze 14. března 1990 doplnila ustanovení, která naopak všem příslušníkům SNB po dobu trvání jejich služebního poměru přerušila členství a činnost v politických stranách a hnutích.

Složky VB[editovat | editovat zdroj]

  • pořádková služba – pochůzková a hlídková činnost, zejména s dohledem nad dodržováním veřejného pořádku
  • dopravní služba – dopravní hlidky, kontrola pořádku v dopravě přímo v provozu; mimo to pak evidence řidičů a evidence motorových vozidel v rámci tzv. Dopravního inspektorátu na okresním ředitelství
  • správní služba – evidence obyvatelstva, vydávání občanských průkazů, zbrojních průkazů apod.
  • kriminální služba – vyšetřování trestných činů a shromažďovaní důkazního materiálu pro trestní stíhání
  • Kriminalistický ústav – podpůrná složka pro všechny součásti SNB, pracující na rozborech a spolupracující při rozkrývání obecné a ekonomické kriminality
  • Pohotovostní pluk (1969–1990) – represivní složka určená k přímému potlačování občanských nepokojů a demonstrací

Označení příslušníků VB[editovat | editovat zdroj]

Předpis o služebním stejnokroji, odznacích a jiné výstroji, jakož i o povinnosti příslušníků je nosit, vydával přímo ministr vnitra.

1) Od vzniku SNB byli členové VB organizováni vojensky a nosili upravené vojenské uniformy „britského“ střihu vzor 1946 v barvě khaki.

2) Rozkazem ministra národní bezpečnosti č. 32/1952 ze dne 25. 11. 1952 byl „s okamžitou platností“ zaveden stejnokroj vzor 1952, modré barvy a vojenského střihu – mj. jezdecké kalhoty a vysoké boty, všechny knoflíky zlaté s pěticípou hvězdou, jednotná čepice–brigadýrka byla modré barvy s višňovým okolkem a na ní byl umístěn odznak v podobě pěticípé zlatě lemované rudé hvězdy a se stříbrným lvem malého státního znaku. Tento rozkaz byl velmi obecný, podrobný popis byl pak uveden ve stejnokrojovém předpisu ministerstva. Vzhledem k tomu, že nebylo v silách oděvních závodů vyrábět nové stejnokroje v dostatečném množství, byl rozkazem ministra národní bezpečnostni č. 15/1953 ze dne 25. 4. 1953 zaveden výkon služby v modrých uniformách v Praze od 1. 5. 1953 a v ostatních krajích podle možností, vždy však až poté, co nové stejnokroje budou k dispozici pro všechny příslušníky VB v uvedeném kraji. Stejnokroj vzor 1952 byl tmavě modrý (tzv. „švestky“) a mimo jiné zaváděl tuhé nárameníky podle sovětského vzoru, včetně pojmenování některých hodností - např. hodnost staršina.

3) Počátkem 60. let byl zaveden stejnokroj vzoru 1961, podobného střihu jako předchozí, ale základní barva se změnila na pastelově modrou (tzv. „pastelky“) a tuhé nárameníky byly nahrazovány látkovými podle československých zvyklostí. Novým prvkem stejnokroje byla tzv. bundokošile v moderním střihu, která se nezastrkovala do kalhot.

4) Koncem 60. let se začaly zavádět stejnokroje vzor 1967 v zelené barvě (tzv. „olivy“), které vydržely ve výstroji až do zrušení SNB a VB v roce 1991. V 80. letech bylo na nárameníky zavedeno označení SNB (na Slovensku ZNB).

5) Pohotovostní motorizovaná jednotka Praha byla, jako jediná v zemi, zkušebně vystrojena uniformami petrolejové barvy vzoru 1988, které byly šité z materiálu původně určeného na slavnostní uniformy příslušníků VB.

Služební hodnosti příslušníků VB[editovat | editovat zdroj]

Podle § 8 Zákona 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků SNB, platily pro příslušníky VB následující služební hodnosti:

a) hodnosti praporčické:

  • Rotný (stříbrná hvězda)
  • Strážmistr (dvě stříbrné hvězdy)
  • Nadstrážmistr (tři stříbrné hvězdy)
  • Podpraporčík (stříbrná hvězda ve stříbrném lemování)
  • Praporčík (dvě stříbrné hvězdy ve stříbrném lemování)
  • Nadpraporčík (tři stříbrné hvězdy ve stříbrném lemování)

b) hodnosti důstojnické:

  • Podporučík (zlatá pěticípá hvězda)
  • Poručík (dvě zlaté hvězdy)
  • Nadporučík (tři zlaté hvězdy)
  • Kapitán (čtyři zlaté hvězdy)
  • Major (zlatá hvězda ve zlatém lemování)
  • Podplukovník (dvě zlaté hvězdy ve zlatém lemování)
  • Plukovník (tři zlaté hvězdy ve zlatém lemování)

c) hodnosti generálské:

  • Generálmajor (zlatá hvězda a dvojité zlaté lemování)
  • Generálporučík (dvě zlaté hvězdy ve dvojitém lemování)
  • Generálplukovník (v praxi se tato hodnost ve složkách SNB nepoužívala)

Zánik Veřejné bezpečnosti[editovat | editovat zdroj]

Na rozdíl od Státní bezpečnosti, která zanikla rozkazem ministra vnitra Richarda Sachera 1. února 1990, byly části Veřejné bezpečnosti na základě Zákona č. 283/1991 Sb. ze dne 21. června 1991, o Policii České republiky, přeměněny dne 15. července 1991 v Policii České republiky, obdobným zákonem SNR v Policejní sbor Slovenské republiky a zákonem Federálního shromáždění 333/1991 Sb. ve Federální policejní sbor a Sbor hradní policie.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PEJČOCH, Ivo; TOMEK, Prokop. Policisté na popravišti [online]. VHÚ Praha [cit. 2019-11-13]. Dostupné online. 
  2. VANĚK, Miroslav; KRÁTKÁ, Lenka. Příběhy (ne)obyčejných profesí, s. 158-159 [online]. Karolinum Press, 2014. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]