Armáda České republiky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Armáda České republiky
Znak AČR
Znak AČR
Založeno 1. ledna 1993
Stát Česko Česko
Složky armády Znak Pozemních sil AČR Pozemní síly
Znak Vzdušných sil AČR Vzdušné síly
Znak speciálních sil AČR Speciální síly
Velitelství Praha
Velení
Vrchní velitel Miloš Zeman
Ministr obrany Lubomír Metnar
Náčelník Generálního štábu arm. gen. Aleš Opata
Stav
Věk odvodu 18 let
K dispozici
pro službu
2 414 728, věk 15–49 (2005)
Vhodných
pro službu
1 996 631, věk 15–49 (2005)
Roční počet branců 66 583 (2005)
Aktivních vojáků 23 184 vojáků, 6 515 civilních zaměstnanců a 1 148 státních zaměstnanců[1]
Rezervistů 2705
Zahraniční mise 91[2]
Výdaje
Rozpočet 57,9 miliard
Podíl na HDP 1,13 % (2018)[3]
Průmysl
Domácí dodavatelé Aero Vodochody
Česká zbrojovka Uherský Brod
Meopta
SVOS Přelouč
Tatra
Zahraniční dodavatelé BAE SystemsSaab
EADSAirbus, CASA
Fabrique Nationale
General Dynamics
Iveco
Národní rozlišovací znak
Národní rozlišovací znak

Armáda České republiky (zkratka AČR) představuje hlavní složku ozbrojených sil České republiky, do nichž se dále řadí Vojenská kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž.[4] V čele organizační struktury Armády České republiky stojí generální štáb, pod který spadají: Pozemní síly, jejichž základem jsou dvě brigády,[5] které jsou spolu s dalšími jednotkami pozemního vojska určeny pro plnění úkolů na území státu i mimo něj;[6] Vzdušné síly, vojenské letectvo zabezpečující suverenitu a obranyschopnost vzdušného prostoru ČR;[7] Speciální síly, od roku 2015 samostatný druh sil pro speciální operace;[8][9] Velitelství výcviku – Vojenská akademie, vzdělávacívýcvikové zařízení ministerstva obrany.[10]

Hlavní úkoly Armády České republiky stanovuje zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, jako obranu ČR proti vnějšímu napadení a plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluvních závazků ČR o společné obraně.[11] Česká republika je členem NATOEvropské unie, přičemž AČR se primárně připravuje na obranu území státu v rámci kolektivní obrany dané článkem 5 Severoatlantické smlouvySpolečnou bezpečnostní a obrannou politikou EU.[12][13]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Předchůdcem Armády České republiky byla před rokem 1954 Československá armáda, v letech 1954–1990 Československá lidová armáda (ČSLA) a v letech 1990–1993 opět Československá armáda. Československá armáda se 1. ledna 1993 rozdělila na dvě samostatné armády: Armádu České republiky a Armádu Slovenské republiky, slovensky: Armáda Slovenskej republiky (1993–2003, od roku 2003 Ozbrojené síly Slovenské republiky, slovensky: Ozbrojené sily Slovenskej republiky). Od 1. ledna 2005 je AČR plně profesionální armádou. Podle současné právní úpravy může být branná povinnost vyžadována pouze v případě ohrožení státu či za válečného stavu.[14]

Oficiální názvy armády od roku 1918:[15]

  • 1918–1950 – Československá branná moc (tento oficiální název dostala československá armáda 19. března 1920 na základě branného zákona)[16]
  • 1950–1954 – Československá armáda
  • 1954–1990 – Československá lidová armáda
  • 1990–1992 – Československá armáda
  • od roku 1993 – Armáda České republiky (AČR)

Technika a výzbroj[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článcích Seznam výzbroje Armády České republiky a Seznam vojenských letadel České republiky.

Hlavní druhy techniky a výzbroje Armády České republiky jsou sledované Smlouvou o konvenčních ozbrojených silách v Evropě. Česká armáda může mít na základě této smlouvy ve výzbroji maximálně 957 tanků, 1367 bojových obrněných vozidel, 767 dělostřeleckých systémů nad 100 mm, 230 bojových letounů a 50 bojových vrtulníků.[17]

K 1. lednu 2018 armáda vlastnila celkem 119 tanků T-72 (z toho 30 modernizovaných T-72M4 CZ), 439 bojových obrněných vozidel BVP-1, BVP-2, BPzV, OT-90, OT-64 a Pandur II a 179 dělostřeleckých systémů ShKH vz. 77 DANA, vz. 82 PRÁM-LShM vz. 85. Kromě smluvně omezované výzbroje měla AČR také 175 lehkých obrněných vozidel, 149 vozidel se speciální nástavbou na podvozcích bojových vozidel pěchoty a obrněných transportérů nebo 36 obrněných zdravotních vozidel.[17]

Vzdušné síly AČR disponovaly 35 bojovými letouny typu Gripen a ALCA, 6 cvičnými letouny L-39 Albatros, 17 dopravními a pozorovacími letouny, 17 bitevními vrtulníky Mi-24V a 35 dopravními a víceúčelovými vrtulníky typové řady Mi-8/17/Mi-171Š a W-3 Sokol.[17]

Modernizace výzbroje[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Historie letecké techniky AČR.

Armáda České republiky „zdědila“ výzbroj československé armády, která byla při zániku ČSFR rozdělena v poměru 2:1 mezi Česko a Slovensko. Redukce početních stavů armády v 90. letech znamenala vyřazení velkého počtu zbraní, materiálu a techniky. V souvislosti se vstupem do NATO v roce 1999 došlo na počátku 21. století k částečné modernizaci arzenálu AČR pořízením nové techniky domácího i zahraničního původu. Některé z těchto akvizic byly spojeny s korupčními či jinými aférami, ať už se jednalo o kauzu obrněných transportérů Pandur a modernizaci tanků T-72 (místo 353 kusů nákladně modernizováno jen 30)[18] nebo pořízení letounů ALCA (většina z 72 objednaných kusů byla dlouhodobě uskladněna a neúspěšně nabízena k prodeji), Gripen a CASA.

Ve spojitosti s ukrajinskou krizí a zhoršením vztahů NATO a Ruska v roce 2014 avizoval ministr obrany Martin Stropnický (ANO) nahrazení radarů, vrtulníků a obrněných vozidel sovětského původu novou technikou, přičemž k zahájení výběrových řízení mělo dojít v roce 2015.[19] Ministerstvo obrany (MO) mělo v plánu nakoupit až 300 obrněných vozidel (v první fázi 62 kusů) Titus za 20 mld. Kč v několika vlnách mezi lety 2019 a 2023.[20] Žádná z uvedených akvizic nebyla za Stropnického působení na MO v letech 2014 až 2017 realizována. Ministryně obrany Karla Šlechtová (za ANO) v květnu 2018 oznámila, že připravovaný miliardový nákup radarů a víceúčelových vrtulníků prověřuje policie.[21]

Náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Aleš Opata představil na setkání s novináři dne 18. června 2018 program modernizace Armády České republiky. Do roku 2027 má armáda na nákup a modernizaci techniky vynaložit více než 100 miliard korun.[22]

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Generálnímu štábu Armády České republiky, resp. jeho náčelníkovi, je podřízeno:[23][24]

Mezi další organizační prvky spadající pod generální štáb a ministerstvo obrany patří:[23]

  • Sekce rozvoje a plánování schopností
  • Sekce podpory
    • Agentura logistiky
    • Agentura komunikačních a informačních systémů
    • Agentura vojenského zdravotnictví
  • Odbor vojskového průzkumu a elektronického boje
  • Agentura personalistiky AČR
  • Finanční správa AČR

Velitelství pozemních sil[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Pozemní síly Armády České republiky.

 Bojové síly[editovat | editovat zdroj]

Síly bojové podpory[editovat | editovat zdroj]

Síly bojového zabezpečení[editovat | editovat zdroj]

Velitelství vzdušných sil[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Vzdušné síly Armády České republiky.

Bojové jednotky[editovat | editovat zdroj]

Jednotky bojové podpory[editovat | editovat zdroj]

Jednotky bojového zabezpečení[editovat | editovat zdroj]

Zahraniční mise[editovat | editovat zdroj]

Zahraniční nasazení Armády České republiky definuje zejména zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky. Kromě paragrafu 9, který mimo jiné hovoří o úkolech vyplývajících z mezinárodních smluvních závazků České republiky o společné obraně proti napadení, se jedná především o paragraf 10 s názvem Mezinárodní spolupráce, který uvádí například spolupráci s cizími ozbrojenými silami na základě mezinárodních smluv ve prospěch míru a bezpečnosti, a to zejména účastí na operacích na podporu a udržení míru, záchranných a humanitárních akcích.[25]

Čeští vojáci se účastní zahraničních operací na základě smluvních závazků k mezinárodním organizacím, jichž je Česká republika členem, a to především v rámci OSN, NATO, EU nebo OBSE, případně na bázi bilaterálních dohod. V závislosti na mandátu dané mise armáda vysílá do zahraničí nejen vojenské pozorovatele, poradní a výcvikové týmy či polní nemocnice, ale i bojové jednotky pozemních či speciálních sil a úkolová uskupení vzdušných sil. Schvalování zahraničních misí je v kompetenci obou komor Parlamentu České republiky.

Mapa zahraničních misí Armády České republiky s údaji o počtu nasazených vojáků platnými v polovině roku 2018

Afghánistán[editovat | editovat zdroj]

Čeští vojáci v Afghánistánu

Úkolové uskupení AČR Resolute Support Mission; 245 vojáků (k 3. 5. 2018).[26]

  • velitelství ÚU AČR RSM
  • jednotka AAT (Air Advisory Team) – letecký poradní tým na letišti Kábul; výcvik, poradenství a výuka příslušníků afghánského letectva
  • strážní rota BAF (Bagram Air Field) – bezpečnostní opatření v severní části bezpečnostní zóny letiště Bagrám
  • skupina Nasaditelného spojovacího modulu (DCM-B) – tým specialistů v oblasti komunikačních technologií
  • zastoupení na velitelstvích Resolute Support Mission

Jednotka Vojenské policie KAMBA; 14 vojáků (v roce 2017). Ochrana a obrana objektu zastupitelského úřadu České republikyKábulu (ZÚ ČR) a osobní ochrana příslušníků diplomatické mise při jejich výjezdech mimo ZÚ ČR.[27]

Kosovo[editovat | editovat zdroj]

Čeští vojáci v Kosovu

Úkolové uskupení HQ KFOR; 10 vojáků (k 3. 5. 2018). Skupina se podílí na plnění operačního úkolu na velitelství KFOR.[28]

2 pozorovatelé v rámci mise OSN v Kosovu UMNIK.[29]

Pobaltí[editovat | editovat zdroj]

NATO Enhanced Forward Presence (eFP), tj. rozšířená předsunutá přítomnost Severoatlantické aliance.

Mise v rámci EU[editovat | editovat zdroj]

EUFOR – operace Althea; 2 vojáci (k 3. 5. 2018). Výcvik a rozvoj schopností ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny.[31]

EU NAVFOR SOMALIA – operace Atalanta; 3 vojáci (k 3. 5. 2018) na velitelství a zpravodajském oddělení ve Spojeném království.[32]

EU NAVFOR MED – operace Sophia; 4 vojáci (k 3. 5. 2018): 2 na operačním velitelství v Římě a 2 na lodi San Giusto. Cílem operace je rozbití operačního modelu převaděčů a obchodníků s lidmi ve Středomoří.[33][34]

Mali[editovat | editovat zdroj]

3 pozorovatelé v rámci mise OSN v MaliMINUSMA.[29]

Úkolové uskupení AČR v rámci EUTM Mali; 42 vojáků (v roce 2017). Pomoc při výstavbě a výcviku malijské armády proti islamistickým radikálům.[35]

Irák[editovat | editovat zdroj]

Letecký poradní tým; 30 vojáků (k 3. 5. 2018). Poradní a mentorovací činnost při výcviku personálu letounů L-159 ALCA iráckých vzdušných sil.[36]

Chemická jednotka; 12 vojáků (k 3. 5. 2018). Poradní a mentorovací činnost při výcviku specialistů chemického vojska irácké armády v oblasti ochrany proti ZHN.[37]

Vojenská policie; 4 vojáci (v roce 2017). Poradenská a výcviková činnost pro irácké bezpečnostní síly.[38]

Egypt[editovat | editovat zdroj]

CASA C-295M českého letectva

Úkolové uskupení AČR MFO Sinaj

  • velitelství MFO; 3 vojáci (v roce 2017). MFO je mezinárodní organizace dohlížející na dodržování podmínek mírové dohody mezi Egyptem a Izraelem.
  • letecká jednotka; 15 vojáků a 1 letoun CASA C-295M (v roce 2017). Monitorování situace nad egyptsko-izraelskou hranicí a zajištění letecké přepravy pro MFO.[39]

Izrael[editovat | editovat zdroj]

2 pozorovatelé v rámci mise OSN UNDOF na místě dočasného velitelství mise v CAMP ZIOUHANI.

Středoafrická republika[editovat | editovat zdroj]

3 pozorovatelé v rámci mise OSN ve Středoafrické republiceMINUSCA.[29]

Demokratická republika Kongo[editovat | editovat zdroj]

2 pozorovatelé v rámci mise OSN v Demokratické republice KongoMONUSCO.[29]

Historie misí[editovat | editovat zdroj]

Vojenské a mírové operace a mise, kterých se účastnila Armáda České republiky.[40][41]

Mise NATO[editovat | editovat zdroj]

název popis kde počet kdy
IFOR, SFOR, SFOR II mírová operace Bosna a Hercegovina, Chorvatsko 6300 1996 - 12/2001
AFOR 6. polní nemocnice Albánie + Turecko 100 1999
KFOR mírová operace Kosovo 980 1999 - 2/2002
ESSENTIAL HARVEST (TFH) mírová operace Makedonie 120 8 - 10/2001
KFOR Česko-slovenský prapor Kosovo 550 2/2002 - 2011
KFOR brigáda a úkolové uskupení Střed Kosovo 1438 2005
SFOR velitelství + civilní spolupráce Bosna a Hercegovina 42 2002 - 12/2004
operace Trvalá svoboda protiteroristická operace Kuvajt 612 3/2002 - 6/2003
ISAF mírová operace - (6. a 11. polní nemocnice) Afghánistán 269 4/2002 - 1/2003
ISAF polní chirurgický tým Afghánistán 11 1/2003 - 4/2003
IZ SFOR kontingent 7. polní nemocnice Irák, Basra 526 4/2003 - 12/2003
IZ SFOR (MNF - I) kontingent Vojenské policie Irák, Shaibah 1273 12/2003 - 12/2006
ISAF EOD + meteo Letiště Kábul Afghánistán 350 od 3/2004 - 3/2007
Operace Trvalá svoboda 601. skss Afghánistán 120 3 - 8/2004
WINTER RACE Humanitární operace NATO v Pákistánu Pákistán 29 8. 10. 2005 - 10. 1. 2006
Operace Trvalá svoboda 601. skss Afghánistán 120
MNF I Operace koalice mnohonárodních sil - Irák Irák 423 3/2003 - 12/2008
KAIA - ISAF Polní nemocnice na kábulském mezinárodním letišti KAIA Afghánistán 110 4/2007 - 19. 12. 2008
NTM-I Výcviková mise NATO v Iráku Irák 4 3/2003 - 28. 2. 2009
Mise ISAF Uruzgán Ochrana a obrana obvodu nizozemské základny Camp Hadrian Afghánistán 200 do 20. 3. 2009
Baltic Air Policing 2009 Vzdušné síly AČR Litva 2 · 75 1. 6. 2009 - 1. 9. 2009
Baltic Air Policing 2012 Vzdušné síly AČR Litva 1. 9. 2012 - 3. 1. 2013
Icelandic Air Policing 2014 Vzdušné síly AČR Island 10. 10. 2014 - 3. 12. 2014
Rozhodná podpora Afghánistán 1. ledna 2015–dosud
Icelandic Air Policing 2016 Vzdušné síly AČR Island říjen 2016

Mise EU[editovat | editovat zdroj]

název popis kde počet kdy
CONCORDIA operace EU Makedonie 2 4/2003 - 12/2003
Althea 601. skss Bosna a Hercegovina 400 2. 12. 2004 - 26. 6. 2008
EUFOR - Čad Čad 2 25. 9. 2007 - 15. 3. 2009
Althea Bosna a Hercegovina 2
NAVFOR ATALANTA Spojené království 3
NAVFOR MEDITERRANEAN Itálie 5
EUTM–M Mali 42

Mise OSN[editovat | editovat zdroj]

název popis kde počet kdy
UNGCI humanitární operace Irák 320 1991–2003
UNSCOM Irák 1991–1993
UNPROFOR mírová mise země bývalé Jugoslávie 2250 1992–1996
UNOMOZ Mosambik 1993–1995
UNOMIL Libérie 1993–1997
UNOMIG Gruzie 1994–2009
UNCRO mírová mise Chorvatsko - Krajina 750 3/1995–1/1996
UNPREDEP Makedonie 1995–1999
UNTAES mise - polní nemocnice Chorvatsko - Východní Slavonie 100 1/1996–1/1998
UNMOP Chorvatsko 1994–2002
UNMOT Tádžikistán 1994–2000
UNMIK Kosovo 1999–dosud
UNAMSIL Sierra Leone 1999–2005
MONUSCO Demokratická republika Kongo 2000–dosud
UNMEE Etiopie a Eritrea 2001–2008
UNMIL Libérie 2003–2008
UNAMA Afghánistán 2008–2017
UNSMIS Sýrie 3 16. 5. 2012–16. 6. 2012

Mise OBSE[editovat | editovat zdroj]

název popis kde počet kdy
OBSE Gruzie 1994–2005
OBSE Moldavsko 1997
OBSE Náhorní Karabach 1995–2001
OBSE Bosna a Hercegovina 1996–2001
OBSE Chorvatsko 1997–2001
OBSE Čečensko 1998–2001
OBSE Albánie 1999–2001
KVM Kosovo Verification Mission Kosovo 1999
OBSE Kosovo 1999–2000

Ostatní mise[editovat | editovat zdroj]

název popis kde počet kdy
DK NS Neutral Nations Supervisory Commision Korejský poloostrov 1954–1993
MAPEXT-ZEU Albánie 1998–2001
Nouzový stav ve Slovenské republice (krize zdravotnictví) vojenští lékaři Slovensko 29 3. 12. 2011 - 7. 12. 2011
Úkolové uskupení AČR MFO SINAJ Egypt 2009–dosud
Letecký poradní tým Irák Irák
Polní chirurgický tým Irák Irák 8. 12. 2016 – 7. 6. 2017
Výcviková jednotka VP Irák Irák 9/2017–dosud

Uniformy[editovat | editovat zdroj]

Různé typy uniforem Armády České republiky:

Hodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Vojenské hodnosti.

Postavení vojáků upravuje zákon o ozbrojených silách České republiky[42] a na něj navazující zákony.[43][44] Od 1. ledna 2011[45] se vojáci člení do hodnostních sborů podle hodnosti[46] následujícím způsobem:

Hodnostní sbor mužstvo:

Hodnostní sbor poddůstojníci:

Hodnostní sbor praporčíci:

Hodnostní sbor nižší důstojníci:

Hodnostní sbor vyšší důstojníci:

Hodnostní sbor generálové:

Od téhož roku se rovněž upravilo hodnostní označení, přičemž označení na výložkách udává následující tabulka:[47]

Hodnosti mužstvo, poddůstojníci i praporčíci[editovat | editovat zdroj]

Mužstvo Poddůstojníci Praporčíci
Znak PS AČR.jpg
Pozemní síly
CzArmy2011 OR1b-Vojin shoulder.svg CzArmy2011 OR1a-Svobodnik shoulder.svg CzArmy2011 OR2-Desatnik shoulder.svg CzArmy2011 OR3-Cetar shoulder.svg CzArmy2011 OR4-Rotny shoulder.svg CzArmy2011 OR5-Rotmistr shoulder.svg CzArmy2011 OR6-Nadrotmistr shoulder.svg CzArmy2011 OR7-Praporčík shoulder.svg CzArmy2011 OR8-Nadpraporcik shoulder.svg CzArmy 2011 OR9-Stabni praporcik shoulder.svg
Emblem of Czech Air Force.svg
Vzdušné síly
CzAF 2011 OR1b-Vojin shoulder.jpg CzAF 2011 OR1a-Svobodnik shoulder.jpg CzAF 2011 OR2-Desatnik shoulder.jpg CzAF 2011 OR3-Cetar shoulder.jpg CzAF 2011 OR4-Rotny shoulder.jpg CzAF 2011 OR5-Rotmistr shoulder.jpg CzAF 2011 OR6-Nadrotmistr shoulder.jpg CzAF 2011 OR7-Praporcik shoulder.jpg CzAF 2011 OR8-Nadpraporcik shoulder.jpg CzAF 2011 OR9-Stabni praporcik shoulder.jpg
Flag of NATO.svg vojín svobodník desátník četař rotný rotmistr nadrotmistr praporčík nadpraporčík štábní praporčík
OR-1 OR-2 OR-3 OR-4 OR-5 OR-6 OR-7 OR-8 OR-9

Hodnosti důstojníci i generálové[editovat | editovat zdroj]

Nižší důstojníci Vyšší důstojníci Generálové
Armáda CzArmy 2011 OF1b-Poruchik shoulder.png CzArmy 2011 OF1a-Nadporuchik shoulder.png CzArmy 2011 OF2-Kapitan shoulder.png CzArmy 2011 OF3-Major shoulder.png CzArmy 2011 OF4-Podplukovnik shoulder.png CzArmy 2011 OF5-Plukovnik shoulder.png CzArmy 2011 OF6-Brigadni general shoulder.svg CzArmy 2011 OF7-Generalmajor shoulder.svg CzArmy 2011 OF8-Generalporucik shoulder.svg CzArmy 2011 OF9-Armadni general shoulder.svg
Flag of NATO.svg poručík nadporučík kapitán major podplukovník plukovník brigádní generál generálmajor generálporučík armádní generál
OF-1 OF-2 OF-3 OF-4 OF-5 OF-6 OF-7 OF-8 OF-9

Veřejné zakázky[editovat | editovat zdroj]

Pandur[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Kauza Pandury.

V únoru 2010 česká média začala spekulovat o nejasnostech a možné korupci ohledně výběrového řízení na nákup obrněných transportérů pro Armádu ČR. Vyšlo najevo, že výrobce Pandurů, rakouská firma Steyr-Daimler-Puch Spezialfahrzeug (součást General Dynamics), uzavřela tajnou smlouvu s lobbistou Janem Vlčkem, který měl zajistit kontakt mezi firmou a českými politiky. Rakouská firma byla ochotna vyplatit lobbistům za jejich služby provizi ve výši 7 % ceny zakázky (cca 1,4 miliardy Kč). Českou republiku vyšlo jedno obrněné vozidlo Pandur údajně na 134 milionů Kč, přičemž Portugalsko ve stejné době mělo platit pouze cca 40 milionů korun za jedno vozidlo.[48]

Ministerstvo obrany následně vydalo dne 15. února 2010 tiskové prohlášení, ve kterém reaguje na informace uváděné v médiích. Uvádí například, že srovnání ceny českých a portugalských vozidel je ovlivněno výbavou různých verzí. Pozemní síly AČR obdrží celkem 107 Pandurů, z nichž bude 99 vozidel (tj. 93 %) ve verzi s dálkově ovládanou věží. Na druhou stranu portugalská armáda objednala 260 Pandurů, z nichž je pouze 32 vozidel (tj. 12 %) vyzbrojeno podobným systémem. Cena věžového kompletu přitom podle AČR činí až 40 % ceny celého vozidla. Nepoměr uváděných cen měl dále vzniknout nezapočítáním DPH v případě portugalské objednávky, což představuje 20 % rozdíl. Portugalský kontrakt rovněž nezahrnoval náklady na logistickou podporu, učebně výcvikovou základnu, školení a munici.[49]

Gripen[editovat | editovat zdroj]

V únoru 2007 švédská veřejnoprávní televize odvysílala sérii pořadů o korupci při nákupech nadzvukových letadel Saab JAS-39 Gripen pro AČR, která provázela jednání o prodeji i o následném pronájmu letounů,[50] s tím, že peníze od konsorcia měly postupně dorazit ke třem prostředníkům (rakouský obchodník Alfons Mensdorff-Pouilly, bývalý kanadský politik Otto Jelinek a ředitel Omnipolu Richard Háva), kteří měli zajistit přízeň českých politiků.[51] Do celé věci měl být zapleten i politik Jan Kavan.[52] Celý případ následně začalo vyšetřovat švédské státní zastupitelství a vyšetřování obnovila i Policie ČR, později i obdobné instituce ve Švýcarsku, Velké Británii a Rakousku.[50]

V březnu 2009 uvalil rakouský soud koluzní vazbu na Alfonse Mensdorff-Pouilly, o pět týdnů později byl propuštěn.[53] V dubnu zveřejnil rakouský časopis Format část tajné zprávy britské protikorupční služby, podle které Mensdorff-Pouilly korupčně manipuloval politický proces v případech nákupů letounů v Rakousku, Maďarsku a Česku. K tomuto účelu měl k dispozici asi 107,6 milionu eur (2,9 miliardy korun).[54]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.mocr.army.cz/scripts/detail.php?id=51566
  2. http://www.mise.army.cz/aktualni-mise/default.htm
  3. http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/babis-rozpocet-2018-pocita-s-rustem-duchodu-platu-i-davek/1488192
  4. Armáda České republiky se představuje [online]. army.cz, 2017 [cit. 2018-01-16]. Dostupné online. 
  5. Dlouhodobý výhled pro obranu 2030. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – VHÚ Praha, 2015. Dostupné online. ISBN 978-80-7278-666-4. Kapitola POZEMNÍ SÍLY, s. 13. 
  6. Velitelství pozemních sil [online]. acr.army.cz, rev. 2015-11-04 [cit. 2015-11-16]. Dostupné online. 
  7. Velitelství vzdušných sil [online]. acr.army.cz, rev. 2015-11-03 [cit. 2015-11-16]. Dostupné online. 
  8. Speciální síly AČR [online]. Ředitelství speciálních sil [cit. 2018-01-15]. Dostupné online. 
  9. Ředitelství speciálních sil [online]. acr.army.cz, 2017-12-20 [cit. 2018-01-15]. Dostupné online. 
  10. Ročenka ministerstva obrany České republiky 2014. Praha: Ministerstvo obrany České republiky - VHÚ Praha, 07/2015. Dostupné online. ISBN 978-80-7278-654-1. 
  11. Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky. In: Sbírka zákonů. 1999. Dostupné online. § 9. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  12. Dlouhodobý výhled pro obranu 2030. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – VHÚ Praha, 2015. Dostupné online. ISBN 978-80-7278-666-4. Kapitola IV. ÚČAST V BUDOUCÍCH OPERACÍCH, s. 8. 
  13. Armáda České republiky se představuje [online]. acr.army.cz, rev. říjen 2015 [cit. 2015-11-16]. Dostupné online. 
  14. Jaroslav Roušar: Česká republika a její profesionální armáda, str. 75 (ve formátu .pdf na army.cz)
  15. NOVÁK, Vladimír. Armáda v Liberci a Libereckém kraji: vojenské posádky, vojenské útvary, vojenská zařízení, vojenské školy. Liberec: Knihy 555, 2008. 136 s. ISBN 978-80-86660-27-1. Kapitola Vojenské útvary, s. 17. 
  16. DEJMEK, Jindřich. Zrod nové Evropy. Praha: Historický ústav, 2011. Kapitola Maďarská republika rád a československo-maďarský konflikt v roku 1919, s. 164. 
  17. a b c Přehled hlavních druhů techniky a výzbroje AČR (stav k 1. lednu 2018) [online]. acr.army.cz, 2018-01-01 [cit. 2018-06-20]. Dostupné online. 
  18. SVITÁK, Ctirad. Modernizace tanku T-72: Kalouskovy miliardy. Armádní noviny [online]. 2012-08-07 [cit. 2018-06-26]. Roč. http://www.armadninoviny.cz/modernizace-tanku-t-72-kalouskovy-miliardy.html. 
  19. Czech Military To Buy Helos, Vehicles, Radar. Defense News [online]. 2015-01-27 [cit. 2018-06-26]. Dostupné online. 
  20. OTTO, Pavel. Obrana koupí od Tatry stovky transportérů Titus, má na to dvacet miliard. e15.cz [online]. 2016-08-17 [cit. 2016-08-17]. Dostupné online. 
  21. STRATILÍK, Ondřej. Těžká hodina paní Karly. Vyšetřování miliardových zbrojních kontraktů odhalilo pnutí uvnitř hnutí ANO. Euro.cz [online]. Mladá fronta [cit. 2018-06-26]. Dostupné online. 
  22. GROHMANN, Jan. Klíčové modernizační projekty Armády ČR. Armádní noviny [online]. 2018-06-19 [cit. 2018-06-19]. Dostupné online. 
  23. a b Struktura [online]. acr.army.cz [cit. 2018-01-16]. Dostupné online. 
  24. RŮŽIČKOVÁ, Jana. Změny v AČR k 1. červenci 2013 [online]. acr.army.cz, 2013-06-28 [cit. 2013-07-03]. Dostupné online. 
  25. Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky. In: Sbírka zákonů. 1999. Dostupné online. § 9, 10. Ve znění pozdějších předpisů. 10 Dostupné online.
  26. Úkolové uskupení AČR v misi Resolute Support Mission [online]. mise.army.cz, rev. 2018-05-03 [cit. 2018-05-06]. Dostupné online. 
  27. 3. jednotka Vojenské policie, Zastupitelský úřad ČR Kábul, Afghánistán [online]. mise.army.cz, rev. 2018-05-04 [cit. 2018-05-06]. Dostupné online. 
  28. Kosovo (KFOR) [online]. mise.army.cz, rev. 2018-05-03 [cit. 2018-05-06]. Dostupné online. 
  29. a b c d Další mise (Pozorovatelé) [online]. mise.army.cz, rev. 2018-05-03 [cit. 2018-05-06]. Dostupné online. 
  30. POBALTÍ, Lotyšsko a Litva [online]. mise.army.cz [cit. 2018-06-20]. Dostupné online. 
  31. Bosna a Hercegovina (ALTHEA - EUFOR) [online]. mise.army.cz, rev. 2018-05-03 [cit. 2018-05-06]. Dostupné online. 
  32. EU NAVFOR SOMALIA - operace ATALANTA [online]. mise.army.cz, rev. 2018-05-03 [cit. 2018-05-06]. Dostupné online. 
  33. European Union Naval Forces - Mediterranean - EUNAVFOR MED Sophia [online]. mise.army.cz, rev. 2018-05-03 [cit. 2018-05-06]. Dostupné online. 
  34. Velvyslanec České republiky v Libyi navštívil vojáky na misi EUNAVFOR MED Sophia [online]. mise.army.cz, 2018-03-29 [cit. 2018-06-20]. Dostupné online. 
  35. 11. jednotka AČR, Mali - EUTM [online]. mise.army.cz, rev. 2018-05-03 [cit. 2018-05-06]. Dostupné online. 
  36. Letecký poradní tým, Irák [online]. mise.army.cz, rev. 2018-05-03 [cit. 2018-05-06]. Dostupné online. 
  37. Výcviková jednotka chemického vojska, Irák [online]. mise.army.cz, rev. 2018-05-03 [cit. 2018-05-06]. Dostupné online. 
  38. 2. výcviková jednotka Vojenské policie, Irák [online]. mise.army.cz, rev. 2018-05-03 [cit. 2018-05-06]. Dostupné online. 
  39. Sinaj (MFO - Multinational Force and Observers) [online]. mise.army.cz, rev. 2018-05-03 [cit. 2018-05-06]. Dostupné online. 
  40. MAREK, Vladimír. V roli krizových hasičů. ATM+. 2013, čís. 1, s. 80-81. Informační příloha MO ČR a AČR. 
  41. Historie zahraničních misí [online]. mise.army.cz, rev. 2018-04-05 [cit. 2018-05-06]. Dostupné online. 
  42. Zákon o ozbrojených silách České republiky 219/1999 Sb. [online]. Zlín: AION CS, s.r.o., 2010, rev. 2013 [cit. 2013-05-26]. Dostupné online. 
  43. Zákon o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze 220/1999 Sb. [online]. Zlín: AION CS, s.r.o., 2010, rev. 2013 [cit. 2013-05-26]. Dostupné online. 
  44. Zákon o vojácích z povolání 221/1999 Sb. [online]. Zlín: AION CS, s.r.o., 2010, rev. 2013 [cit. 2013-05-26]. Dostupné online. 
  45. Nové vojenské hodnosti platné od 1.1.2011 [online]. Armáda České republiky, 2011 [cit. 2013-05-05]. Dostupné online. 
  46. Vojenské hodnosti na stejnokrojích Armády České republiky [online]. Ministerstvo obrany [cit. 2013-05-26]. Dostupné online. 
  47. Hodnosti, Vojenské hodnosti na stejnokrojích Armády České republiky [online]. Armáda České republiky, 2011 [cit. 2013-05-05]. Dostupné online. 
  48. Výrobce pandurů si platil schůzky s politiky. Miliardovou zakázku získal - iDNES.cz
  49. KUBOVIČOVÁ, Lucie. Tiskové prohlášení Ministerstva obrany k ceně obrněných transportérů Pandur ze dne 19. 2. 2010 [online]. www.mocr.army.cz/, 2010-02-19 [cit. 2013-05-31]. Dostupné online. 
  50. a b ČTK: Hlavní události v kauze stíhacích letounů pro českou armádu
  51. aktuálně.cz - Kauza Gripeny: Švédové slibují senzaci
  52. Aktuálně.cz - Gripeny: Kavan prozradil víc, než chtěl
  53. ČT24 - Mensdorffa-Pouillyho propustili z vazby
  54. Týden - Britové rozkryli systém vyplácení provizí za gripeny

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]