Nymburk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nymburk
Pohled na Nymburk ze Zálabí

Pohled na Nymburk ze Zálabí

znak obce Nymburkvlajka obce Nymburkznakvlajka

status: město
LAU 2 (obec): CZ0208 537004
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (LAU 1): Nymburk (CZ0208)
obec s rozšířenou působností: Nymburk
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 20,54 km²
počet obyvatel: 14 907 (1. 1. 2015[1])
nadmořská výška: 193 m n. m.
PSČ: 288 02
zákl. sídelní jednotky: 21
části obce: 2
katastrální území: 2
adresa městského úřadu: nám. Přemyslovců 163
288 02 Nymburk
starosta / starostka: Ing. Tomáš Mach
Oficiální web: www.mesto-nymburk.cz
E-mail: mail@meu-nbk.cz

Nymburk
Red pog.svg
Nymburk
Zdroje k infoboxu a částem obce

Nymburk (něm. Nimburg nebo Neuenburg an der Elbe) je město ve Středočeském kraji na řece Labe, 45 km východně od Prahy a zhruba 30 km jihozápadně od Mladé Boleslavi. Má téměř 15 tisíc obyvatel a rozlohu 20,54 km².

Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vznik města[editovat | editovat zdroj]

Královské město Nymburk vděčí za své založení Přemyslu Otakaru II. Přesné datum, kdy bylo započato s výstavbou Nymburka, však dodnes není úplně známo. V současnosti je za vznik města přijímán rok 1275.

Turecká věž – někdejší městská vodárna z roku 1597

Název Nymburk je odvozen od slova Neuburg (Nimburg = Nymburg, později Nymburk) a byl původně osídlen německy mluvícími osadníky. Podle Hájkovy kroniky se Nymburk dříve jmenoval Svinibrod a to z důvodu, že se zde na druhé části, dnes za Labem pásly svině (prasata). Český jazyk převládl nad německým jazykem až v 15. století po husitských válkách.

Již na konci 18. století bylo prvními osvícenci odmítnuto založení města (Vícemílova) roku 779, jak je uvedeno v Hájkově kronice. O století později bylo vyloučeno datum 1219 (vztahuje se k Litoměřicím) a později i rok 1257. K tomuto datu se totiž vztahuje nejstarší dochovaná listina o městě Nymburce vydaná pro zdejší dominikánský klášter. Tento text je znám pouze z rukopisu ve formulářové sbírce. A protože jde o text nezachovaný v originální listině ani v nějakém kopiáři, ale jen ve formulářové sbírce, je nutné k němu přistupovat obzvláště opatrně. Důkladnému kritickému rozboru bylo podrobeno zejména údajné datum vzniku zápisu do sbírky – rok 1257. Historický výzkum toto datum zcela jistě vyloučil a naopak klade vznik listiny pro dominikánský klášter až na samý sklonek vlády krále Přemysla Otakara II. přesněji mezi 25. listopad 1274 a 21. listopad 1276.[2] Proto se rok 1275 jeví jako nejpravděpodobnější datum, kdy král uložil lokátorovi Konrádovi (někdy se uvádí Kunrátovi), aby vyměřil a zřídil město Nymburk. Samotné založení bylo však pravděpodobně dokončeno až za vlády krále Václava II.. Za Václava II. došlo též k výstavbě gotického chrámu sv. Mikuláše (dnes kostel svatého Jiljí) a dominikánského kláštera. Město bylo obehnáno hradbami z pálených cihel s asi padesáti věžemi a dvěma obranými příkopy napájenými z Labe. Součástí hradeb byly čtyři městské brány a branka k řece. Na západ vedla brána Svatojiřská, na severozápad Velibská či též zvaná Boleslavská, na severovýchod pak Bobnická brána. Na jižní straně stála Mostecká neboli Labská brána, na kterou navazoval dřevěný most přes Labe. Větší z věží této brány byla v renesanci opatřena zdobnou fasádou. Brány měly hranolový tvar a byly tří či čtyřpodlažní. Průjezd v přízemí vytvářely gotické lomené vstupní oblouky, na vnější straně doplněný spouštěcí mříží a bytelnými vraty. U Svatojiřské brány bylo navíc vybudováno předbraní s cimbuřím zasahující do obranného příkopu a padací most. Mostecká a Boleslavská brána byla stržena po velkém požáru města v květnu 1838. Svatojiřská brána byla zbořena roku 1871 a stejný osud potkal i poslední Boleslavskou bránu v roce 1884.

Koncem 16. století vznikla v Nymburku zásluhou Samuela Ignáce Turnovského poštovni stanice[3]. Telegraf byl zaveden v roce 1850. První místní telefony byly instalovány v roce 1900 a o dva roky později i linky meziměstské.

V 19. století se město začalo industrializovat, přičemž nejvýznamnějším podnikem se stala železnice, jejíž správa v Nymburce vybudovala své ředitelství, dílny, topírnu a železniční kolonii. Mimo to ve městě vznikl cukrovar, pivovar, korkovna a místní mlýny byly zmodernizovány. Díky vzrůstajícímu blahobytu, který industrializace přinesla, si město mohlo dovolit budování veřejných staveb. Byla tak postavena nemocnice, měšťanská škola, sokolovna, evangelický kostel ci synagoga. Rozvoj pokračoval též v první polovině 20. století, kdy proběhla úprava toku Labe, vznikla proslulá budova krematoria a řada dalších moderních staveb. S tehdejším érou Nymburka byla nerozlučně spojena tvorba slavného spisovatele Bohumila Hrabala.[4]

Nymburská radnice

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

Věž Kaplanka a staré děkanství

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický i soudní okres Nymburk[5]
  • 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Nymburk
  • 1868 země česká, politický okres Poděbrady, soudní okres Nymburk
  • 1936 země česká, politický i soudní okres Nymburk[6]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Nymburk[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický i soudní okres Nymburk[8]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Nymburk[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Nymburk[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
  • 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Nymburk

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Nymburk (11 890 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11]

  • Instituce:
    • okresní soud, berní úřad, katastrální zeměměřičský úřad, důchodkový kontrolní úřad, četnická stanice, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, 3 katol. kostely, evang. kostel, synagoga, státní vyšší reálka, městské divadlo, městské muzeum, okresní nemocnice, městský chudobinec, krematorium, sbor dobrovolných hasičů
  • Živnosti a průmysl:
    • obchodní grémium, společenstvo cukrářů, holičů, hostinských, krejčí, malířů a lakýrníků, obuvníků, pekařů, řezníků, stavebních a jiných živností, cukrovar, továrna na šamotová kamna, továrna na korkové zboží, likérka, podniky Griotte, továrna na mýdla, pivovar, továrna na varné trubky, betonové a železobetonové stavitelství, 3 cihelny, továrna na hořčice, kotlárna a strojírna, octárna
  • Služby (výběr):
    • 9 lékařů, 2 zubní lékaři, 2 zvěrolékaři, 4 advokáti, notář, Moravská banka, biograf Sokol, bio invalidů, fotoateliér, geometr, hotely (Grandhotel Bláha, Horák, Na Knížecí, Národní dům, Slavie), 2 kavárny, lázně, 2 lékárny, 3 restaurace, Občanská záložna hospodářská, Okresní záložna, Spořitelna města Nymburka, Živnostenská záložna, Lidová záložna, 2 vinárny, 4 zubní ateliéry

V obci Drahelice (přísl. Komárno, 724 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Nymburka) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12]3 hostince, kovář, obchod s mlékem, 2 mlýny, 2 obuvníci, pila, 4 rolníci, řezník, obchod se smíšeným zbožím, tesařský mistr, 2 trafiky, truhlář

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Nymburk je důležitou železniční křižovatkou s depem kolejových vozidel ČD. Důležitým výrobním podnikem je firma JDK, která vyrábí chladicí zařízení a vyváží je do celého světa, dále jedna z poboček nadnárodní společnosti Magna Exteriors & Interiors (Bohemia), zabývající se výrobou součástí pro automobilový průmysl, a již zmíněný Pivovar Nymburk.

V roce 2005 v Nymburce svou první evropskou pobočku založila čínská firma Changhong, která ve zdejším výrobním závodě provádí finální montáž LCD televizorů pro celý evropský trh.

AZOS CZ[editovat | editovat zdroj]

V nymburské částí Zálabí zahájila na přelomu let 2013 a 2014 provoz zinkovny firma AZOS CZ, s.r.o. Místní občané se stěžují na obtěžující zápach a na zdravotní problémy, ale majitel firmy Petr Šimák získal všechna potřebná povolení a ani měření imisí státním zdravotním ústavem neprokázalo žádné nadlimitní koncentrace.[13] Radnice Nymburka v prosinci 2014 přislíbila situaci prověřit.[14] Podle České televize Krajský úřad Středočeského kraje přizval do provozu nezávislého experta, který shledal v čištění emisí několik nedostatků a potvrdil původ zápachu.[15] V roce 2015 prokázal Státní zdravotní ústav úniky těkavých chemických látek z provozu kataforézní linky.[16] Předem neohlášená kontrola Krajského úřadu Středočeského kraje zdokumentovala silný zápach v hale i mimo ni a nefunkční odsávání škodlivin u zinkovací linky, což bylo v rozporu s integrovaným povolením. Později se na střeše výrobní haly se objevil zcela nový průduch a v únoru 2016 byla do závodu nastěhována další technologie.[17]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Nymburce.

Hradby[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Středověké opevnění v Nymburku.

Symbolem města jsou cihlové hradby s hranolovými baštami. Původně město o ledvinovitém půdorysu obepínala linie dvou hradeb, bílé opukové a červené cihlové, společně se dvěma příkopy (zachovány dodnes coby Malé a Velké Valy). Z hradeb dnes zůstaly jen zbytky, úsek na snímku byl počátkem 20. stol. romanticky zrekonstruován, další pozůstatky zdí nalezneme v Hradební ulici.

Dělnická kolonie

Kolonie[editovat | editovat zdroj]

U hlavního nádraží dnes ohrožené pozůstatky „Zahradního města“, dělnické železniční kolonie – společné dílo Karla Schlimpa a urbanistického vizionáře Camilla Sitteho. Harmonické prostředí zeleně, na tu dobu kvalitní životní standard a občanská vybavenost v jednom místě – to vše se zde soustředilo v progresivní urbanistické myšlence.

Železničářská kolonie se stala samostatně hospodařícím městským celkem s centrálním zásobováním potravinami a službami. Tento model později převzal i Baťa ve Zlíně. Do roku 1916 byla vybudována první část zahradního města, jednoposchoďové dělnické domy, domy pro vyšší a nižší drážní úředníky, prádelna, koloniál a dřevěné domy pro dělníky. Poté začala výstavba druhé části zahradního města, postaveny byly přízemní domky. Celkem zde bydlelo 222 rodin, což odpovídá počtu přibližně 1 000 obyvatel. V původním návrhu bylo plánováno i vybudování kostela pro celý komplex. Z toho sešlo a potřeby věřících uspokojila kaple v novostavbě gymnázia. Roku 1933 byly definitivně odstraněny dřevěné domky (v místech dnešního „mrakodrapu“ bývalého železničního učiliště).

Celý komplex zahradního města přešel pod správu místního národního výboru v roce 1961. Od té doby byly zbourány už zhruba dvě třetiny ojedinělého urbanistického pokusu. Zůstalo 10 „čtyřdomků“, které si jejich majitelé s větším či menším citem opravují. Zachováno a opraveno bylo pět domů původně určených pro vyšší drážní úředníky. Připomínkou staré krásy je opravená budova prádelny, poslední původní budova dostala novou střechu a fasádu v létě 2007.

Mezi významné instituce a kulturní památky Nymburka patří Gymnázium Bohumila Hrabala

Významné kulturní památky[editovat | editovat zdroj]

Dominantou města je gotický cihlový kostel svatého Jiljí. Původně měl dvě věže, jedna z nich však byla po požáru stržena, proto má zbývající věž zvláštní pozici mimo osu chrámu. Tento kostel je spolu s dochovanými stavbami nymburského opevnění ojedinělým příkladem cihlové gotiky (původně severoněmecké) v českých zemích. Dominantou náměstí je vzácná renesanční radnice. Jednou z nejzajímavějších novodobých staveb je pak architektonicky významné kubistické krematorium od Bedřicha Feuersteina.

Kromě hradeb městu také vévodí kamenný most (kulturní památka), který spojuje centrum města s částí zvanou Zálabí. Most přes Labe byl postavený v letech 1912 až 1913 architektem Františkem Roithem. Tvoří ho tři železobetonové oblouky o rozponech 35, 40 a 35 metrů, které spočívají na betonových pilířích. Žulový obklad pilířů je ozdoben štíty s motivem českých lvů.[18]

Industriální památky[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se stále nachází řada cenných industriálních a technických památek. Ty však ještě stále nejsou vhodně využity a rozvíjeny, ačkoliv skýtají značný potenciál. Především byl na přelomu tisíciletí zbořen proslulý cukrovar na východě města, charakteristický dvěma těsně vedle sebe umístěnými komíny. Cukrovar byl založen v roce 1870 místními rolníky, přičemž se roku 1882 stal prvním elektrifikovaným cukrovarem v českých zemích. Podnik byl nerozlučně spjat s působením vynikajícího cukrovarníka, světově proslulého Hanuše Karlíka. Ten zde poprvé v českých zemích vyzkoušel svou převratnou metodu výroby cukru formou trojnásobné saturace bez spodia. Cukrovar patřil mezi největší v Čechách.[19]

Nymburský pivovar od trati

Mezi nejhodnotnější dochované industriální památky v Nymburce patří:

  • Nymburský pivovar, postavený v letech 1895 až 1898. Hned v první roce provozu vyprodukoval 21 075 hektolitrů piva, kolem roku 1927 přistoupila správní rada pivovaru k renovaci strojů a zařízení. Je stále funkční a ve velmi dobrém stavu.[20]
  • Ludvík Wantoch, továrna na výrobu likérů, postavena v letech 1910 až 1911 ve Zbožské ulici u železnici na západě města, dostavba v roce 1918. Výroba slihovin končila v roce 2011. Od té doby je zachovalý areál s dominantou 25 metrů vysokého cihlového komína nevyužitý.[21]
  • Obilní skladiště a mlýn Hospodářského družstva ve Zbožské ulici, založené roku v letech 1899 — 1904. V letech 1924 — 1927 byl k netradičně řešenému areálu přistaven mlýn s kapacitou 100 tun obilí denně.[22]
Zdymadlo, plavební komora a hydroelektrárna v Nymburce
  • Zemědělská družstevní mlékárna v Nymburce, postavená v letech 1934 až 1935 v Jičínské ulici u železnice na západě města. Mlékárna produkovala pasterizované mléko v lahvích, jogurty, sýry, máslo a šlehačku a dodávala denně 5 300 litrů mléka do Prahy, 2 000 litrů bylo strojně zpracováno na máslo, tvaroh a sýry. V roce 1947 již byla mlékárna jedna z nejvýznamnějších v republice a produkovala 30 000 litrů mléka denně a 500 kilogramů másla a sýrů. V roce 1969 byla přestavěna na tavírnu sýrů a takto fungovala až do roku 2007. V současnosti se objekt využívá ke skladování.[23] Urbanisticky jedinečně uspořádaný areál je tvořen dvěma staršími budovami s valbovou a jehlancovou mansardovou střechou, doplněnými o pozdější modernistickou dostavbu směrem k ulici.
  • Josef Tekl, korkové isolace, ve Dvorské ulici na západě města při železnici. Továrna postavena před rokem 1914 majitelem válcového mlýna Josefem Teklem, vyráběl zde korkové izolace a korkové zátky. Dnes v částečně zchátralé budově působí pneuservis.[24]
Vodárenská věž v Nymburce
  • Železniční dílny Severozápadní dráhy na severním okraji města. Plánovány byly již od roku 1867, v letech 1872 až 1874 vznikly první dílny a nové budovy byly v unikátním areálu v několika etapách přistavovány až do 80. let 20. století. Dominantou rozlehlého areálu je několik komínů, včetně 140 metrů vysokého betonového a 72 metrů vysokého cihlového. Železniční opravny a strojírny Nymburk v současnosti provádějí kompletní opravy a rekonstrukce železničních kolejových vozidel.[25]
  • Parní vodárna s cihlovým komínem mezi železnicí a ulicí P. Bezruče na severu města., založená roku 1872.[26]
  • Železniční most přes Labe, postaven v roce 1882. Jednokolejný most o čtyřech polích s rozpětím 42 metrů tvořila nýtovaná příhradová konstrukce, návodní pilíře byly obloženy žulovými kvádry, pobřežní pískovcovými. Mostní konstrukce byla vyměněna v roce 1958.[27]
  • Zdymadlo a plavební komora byly postaveny v letech 1914 až 1922, v roce 1924 byla dokončena též hydroelektrárna. V elektrárně jsou umístěny čtyři Francisovy turbíny a jedna Kaplanova turbína, které jsou stále funkční. Zdymadlo, také architektonicky řešené architektem Františkem Roithem, má tři pole.[28]
  • Městská vodárna a vodárenská věž, postavená v roce 1903 v Jízdecké ulici na severu historického jádra města. Stavbu v rámci realizace nového městského vodovodu projektoval slavný architekt Osvald Polívka a proslulý inženýr Vladimír Hráský. Byla technicky vybavena firmami Škoda Plzeň a Breitfeld, Daněk a spol., vyzdobena štukováním, bosáží a chrliči ve tvaru démonů. Věž o výšce 37 metrů je jednou z největších dominant města a slouží stále svému účelu.[29]

Sport[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnějším sportem je ve městě jednoznačně basketbal, mužský tým ČEZ Basketball Nymburk je aktuálně mistrem ČR. Z dalších sportů je zde zastoupen na prvoligové úrovni také ženský fotbal, muži hrají krajský přebor. Hokejisté Nymburka hrají 2. ligu, florbalisté SKP Nymburk hrají 3. ligu. Skvělou úroveň mají i rychlostní kanoisté v čele s mistrem světa a olympionikem Petrem Fuksou. Z tamního oddílu na břehu Labe pochází nejeden úspěšný reprezentant, mimo jiných i další světový medailista a později také německý reprezentant v kanoistickém maratonu Petr Kubíček.

Mezinárodní rink bandy turnaj:[30]

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Ve městě působí smíšený komorní pěvecký sbor Vox Nymburgensis.[31] V Nymburce se také koná každoročně finále festivalu Mateřinka.

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Katastrální území Nymburka

Nymburk se v současnosti skládá za dvou částí na dvou katastrálních územích

  • Nymburk
  • Drahelice
  • Zálabí
  • Habeš (nymburská čtvrť)
  • Jankovice (čtvrť nymburského sídliště)

Správní území[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Okres Nymburk a Obvod obce s rozšířenou působností Nymburk.

Nymburk je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Nymburk se skládá ze 87 obcí, ORP z 39 obcí.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Městem procházejí silnice I/38 Kolín–Nymburk–Mladá Boleslav, II/330 Sadská–Nymburk–Činěves a II/331 Poděbrady–Nymburk–Lysá nad Labem–Stará Boleslav.
  • Železnice
Nymburk leží na křižovatce těchto železničních tratí:
Železniční Trať 060 Poříčany–Sadská–Nymburk je jednokolejná elektrizovaná celostátní trať, zahájení dopravy bylo roku 1883.
Železniční Trať 061 Nymburk–Kopidlno–Jičín je jednokolejná celostátní trať, provoz byl zahájen roku 1881.
Železniční Trať 071 Nymburk–Mladá Boleslav je jednokolejná celostátní trať, provoz byl zahájen roku 1870.
Železniční Trať 231 Praha–Čelákovice–Lysá nad Labem–Nymburk–Poděbrady–Kolín je dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, původně součást Rakouské severozápadní dráhy z Vídně přes Znojmo a Děčín do Berlína; doprava byla v úseku Kolín–Nymburk zahájena roku 1870, v úseku Nymburk–Praha roku 1873.
Na území města leží odbočná železniční stanice Nymburk hlavní nádraží a odbočná železniční stanice Nymburk město.
Letecký pohled na střed města

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava
Z města vedly autobusové spoje do těchto cílů: Kolín, Košice, Kutná Hora, Liberec, Lysá nad Labem, Městec Králové, Michalovce, Mladá Boleslav, Pečky, Poděbrady, Poprad, Prešov, Žilina.
  • Železniční doprava
Po trati 060 vedla linka S12 (Poříčany–Nymburk), po trati 231 linka S2 (Praha–Lysá nad Labem–Kolín) v rámci pražského systému Esko.
Tratí 060 jezdilo v pracovních dny 22 párů osobních vlaků, o víkendech 19 párů osobních vlaků.
Tratí 061 jezdilo v pracovní dny 16 párů osobních vlaků a 1 spěšný vlak, o víkendu 13 párů osobních vlaků.
Po trati 071 jezdilo v pracovní dny 5 párů rychlíků a 10 párů osobních vlaků, o víkendu 6 párů rychlíků a 9 párů osobních vlaků.
Po trati 231 Nymburkem jezdilo v pracovní dny 27 rychlíků a 39 osobních vlaků, o víkendu 23 rychlíků a 20 osobních vlaků.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2015 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-04-30, [cit. 2015-05-02]. Dostupné online.  
  2. J. V. Šimák, Český časopis historický 1918 str. 297
  3. Pošta v Nymburku vznikla v 16. století, MF DNES 01/06.
  4. MUZEUM, Polabské. www.polabskemuzeum.cz [online]. www.polabskemuzeum.cz, [cit. 2016-03-18]. Dostupné online.  
  5. Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918 – neplatný odkaz !
  6. Vládní nařízení č. 190/1935 Sb.
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 942–944. (česky a německy)
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 243. (česky a německy)
  13. AZOS nemá zkolaudované výrobní prostory. Přesto jede
  14. Lidé mají zdravotní potíže, zinkovna ale vyrábět nepřestane
  15. Páchnoucí Nymburk, Česká televize, Nedej se plus, 7. 12. 2014
  16. http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10782831463-nedej-se-plus/216562248410006-chemicka-popelnice-nymburk
  17. http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10782831463-nedej-se-plus/216562248410009-nymburk-mesto-v-ohrozeni
  18. PRAHA, René Bezvald - IKAS Net-Computing,. www.industrialnitopografie.cz [online]. www.industrialnitopografie.cz, [cit. 2016-03-19]. Dostupné online.  
  19. PRAHA, René Bezvald - IKAS Net-Computing,. www.industrialnitopografie.cz [online]. www.industrialnitopografie.cz, [cit. 2016-03-18]. Dostupné online.  
  20. PRAHA, René Bezvald - IKAS Net-Computing,. www.industrialnitopografie.cz [online]. www.industrialnitopografie.cz, [cit. 2016-03-19]. Dostupné online.  
  21. PRAHA, René Bezvald - IKAS Net-Computing,. www.industrialnitopografie.cz [online]. www.industrialnitopografie.cz, [cit. 2016-03-19]. Dostupné online.  
  22. PRAHA, René Bezvald - IKAS Net-Computing,. www.industrialnitopografie.cz [online]. www.industrialnitopografie.cz, [cit. 2016-03-19]. Dostupné online.  
  23. PRAHA, René Bezvald - IKAS Net-Computing,. www.industrialnitopografie.cz [online]. www.industrialnitopografie.cz, [cit. 2016-03-19]. Dostupné online.  
  24. PRAHA, René Bezvald - IKAS Net-Computing,. www.industrialnitopografie.cz [online]. www.industrialnitopografie.cz, [cit. 2016-03-19]. Dostupné online.  
  25. PRAHA, René Bezvald - IKAS Net-Computing,. www.industrialnitopografie.cz [online]. www.industrialnitopografie.cz, [cit. 2016-03-19]. Dostupné online.  
  26. PRAHA, René Bezvald - IKAS Net-Computing,. www.industrialnitopografie.cz [online]. www.industrialnitopografie.cz, [cit. 2016-03-19]. Dostupné online.  
  27. PRAHA, René Bezvald - IKAS Net-Computing,. www.industrialnitopografie.cz [online]. www.industrialnitopografie.cz, [cit. 2016-03-19]. Dostupné online.  
  28. PRAHA, René Bezvald - IKAS Net-Computing,. www.industrialnitopografie.cz [online]. www.industrialnitopografie.cz, [cit. 2016-03-19]. Dostupné online.  
  29. PRAHA, René Bezvald - IKAS Net-Computing,. www.industrialnitopografie.cz [online]. www.industrialnitopografie.cz, [cit. 2016-03-19]. Dostupné online.  
  30. Turnaj v RINK BANDY v Nymburce
  31. http://www.voxnbk.cz/ Vox Nymburgensis

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]