Městec Králové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Městec Králové
kostel svaté Markéty

kostel svaté Markéty

znak obce Městec Královévlajka obce Městec Královéznakvlajka

status: město
LAU 2 (obec): CZ0208 537489
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (LAU 1): Nymburk (CZ0208)
obec s rozšířenou působností: Poděbrady
pověřená obec: Městec Králové
historická země: Čechy
katastrální výměra: 19,87 km²
počet obyvatel: 2 910 (2016)[1] (e)
nadmořská výška: 212 m n. m.
PSČ: 289 03
zákl. sídelní jednotky: 3
části obce: 3
katastrální území: 2
adresa městského úřadu: nám. Republiky 1
289 03 Městec Králové
starosta / starostka: Milan Pavlík
Oficiální web: www.mesteckralove.cz
E-mail: Pavlik@meu.mesteckralove.cz

Městec Králové
Red pog.svg
Městec Králové
Zdroje k infoboxu a částem obce

Město Městec Králové (německy Königstädtel[2]) se nachází v okrese Nymburk ve Středočeském kraji, asi 16 km severovýchodně od města Poděbrady.

V roce 2016 zde bylo trvalým pobytem přihlášeno 2 910 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Archeologické nálezy dokládají zdejší osídlení již v pravěku. Podle pověstí se nejspíš v roce 1233 v Městci narodil Přemysl Otakar II.: „Královna Kunka, choť krále Václava I., vracela se po kladské silnici z Červ. Hradce do Prahy a v Městci porodila syna Přemysla, potomního krále. Své rodiště vyznamenal Přemysl Otakar II. tím, že mu propůjčil erb lva a mnohá privilegia městu královské komory udělil.“[3]. Město bylo založeno za velké kolonizace v 2.pol.13.století jako město královské. První písemná zmínka pochází z roku 1300. Své postavení si však neudrželo a již ve 14.století se stalo městem poddanským. Jeho původní funkci převzal nedaleko založený a rychle se rozvíjející Nový Bydžov. V roce 1790 město postihl velký požár, jehož vinou se v obci nedochovaly starší stavební památky. Kostel sv.Markéty postavený po požáru města byl v roce 1856 novorománský přestavěn. V letech 1832-33 byl v Městci zřízen poštovní úřad[4].

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[5]
  • 1855 země česká, kraj Jičín, soudní okres Městec Králové
  • 1868 země česká, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický okres Nymburk, soudní okres Městec Králové[7]
  • 1945 země česká, správní okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Poděbrady[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
  • 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Poděbrady

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Městec Králové (2950 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10]

Instituce a průmysl:
poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, okresní úřad, berní úřad, důchodkový kontrolní úřad, četnická stanice, katol. kostel, synagoga, nemocnice, městské muzeum, obchodní grémium, sbor dobrovolných hasičů, Czernínský cukrovar, knihtiskárna, 4 továrny na knoflíky, mlékárna, mlýnské výrobky, mlýn, pila, 3 brusírny skla, stavitel, 2 tkalcovny, velkostatek Děpold Czernín, továrna se ženilkovým zbožím

Služby (výběr):
3 lékaři, zvěrolékař, 3 advokáti, notář, 6 nákladních autodoprav, 3 autodrožky, velkoobchod s barvami, biograf Sokol, 2 drogerie, fotoateliér, geometr, 8 hostinců, 4 hotely (Dvořák, Novák, Radnice, Stará pošta), 2 kapelníci, 2 knihaři, lázně, lékárna U české Koruny, 4 obchody s motocykly, 4 papírnické obchody, 2 puškaři, Okresní hospodářská záložna v Městci Králové, Spořitelna v Městci Králové, Živnostenská záložna v Městci Králové, včelařský spolek, zubní ateliér, 2 velkoobchody se železářským zbožím

Ve vsi Vinice (236 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Městce Králové) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11]

2 hostince, kovář, 2 tesařští mistři, obchod se smíšeným zbožím, trafika

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Městci Králové.
  • Kostel svaté Markéty na náměstí Republiky
  • Socha svatého Floriána v parku u kostela
  • Socha svatého Jana Nepomuckého v parku u kostela
  • Socha svatého Václava
  • Pomník Františka Palackého

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Městem procházejí silnice II/324 Hradec Králové - Nový Bydžov - Městec Králové - silnice I/32 a II/329 Jičíněves - Městec Králové - Kolín.
  • Železnice
Městem je vedena železniční Trať 062 Chlumec nad Cidlinou - Městec Králové - Křinec. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, doprava byla v úseku trati mezi Městcem Králové a Křincem zahájena roku 1882, mezi Městcem Králové a Chlumcem nad Cidlinou roku 1901.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava
Z města vedly autobusové spoje např. do těchto cílů: Hořice, Kolín, Nymburk, Pec pod Sněžkou, Poděbrady, Praha, Trutnov.
  • Železniční doprava
Po trati 062 mezi Městcem Králové a Křincem jezdilo v pracovních dnech 9 párů osobních vlaků, o víkendech 5 párů osobních vlaků, mezi Chlumcem nad Cidlinou a Městcem Králové v pracovních dnech 10 párů osobních vlaků, o víkendech 4 páry osobních vlaků.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-03]
  2. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren. 3. vyd. Praha : Selbstverlag des Reichsprotektors in Böhmen und Mähren, 1940. 434 s.  
  3. Jan František Beckovský
  4. Pošta v Nymburku vznikla v 16.století, MF DNES 01/06.
  5. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 818. (česky a německy)
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1845. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]