Městec Králové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Městec Králové

kostel svaté Markéty
Znak obce Městec KrálovéVlajka obce Městec Králové
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0208 537489
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Nymburk (CZ0208)
Obec s rozšířenou působností Poděbrady
Pověřená obec Městec Králové
Historická země Čechy
Katastrální výměra 19,87 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 2 899 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 212 m n. m.
PSČ 289 03
Zákl. sídelní jednotky 3
Části obce 3
Katastrální území 2
Adresa městského úřadu nám. Republiky 1
289 03 Městec Králové
Starosta Milan Pavlík
Oficiální web: www.mesteckralove.cz
Email: Pavlik@meu.mesteckralove.cz
Městec Králové
Red pog.svg
Městec Králové
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Městec Králové (německy Königstädtel[2]) se nachází v okrese Nymburk ve Středočeském kraji, asi 16 km severovýchodně od města Poděbrady. Žijí zde necelé 3 tisíce obyvatel. Součástí města jsou i vesnice Nový a Vinice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Archeologické nálezy dokládají zdejší osídlení již v pravěku. Podle pověstí se nejspíš v roce 1233 v Městci narodil Přemysl Otakar II.: „Královna Kunka, choť krále Václava I., vracela se po kladské silnici z Červ. Hradce do Prahy a v Městci porodila syna Přemysla, potomního krále. Své rodiště vyznamenal Přemysl Otakar II. tím, že mu propůjčil erb lva a mnohá privilegia městu královské komory udělil.“[3] Město bylo založeno za velké kolonizace ve 2. polovině 13. století jako město královské. První písemná zmínka pochází z roku 1300. Své postavení si však neudrželo a již ve 14. století se stalo městem poddanským. Jeho původní funkci převzal nedaleko založený a rychle se rozvíjející Nový Bydžov. V roce 1790 město postihl velký požár, jehož vinou se v obci nedochovaly starší stavební památky. Kostel sv. Markéty postavený po požáru města byl v roce 1856 novorománský přestavěn. V letech 1832–1833 byl v Městci zřízen poštovní úřad.[4]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[5]
  • 1855 země česká, kraj Jičín, soudní okres Městec Králové
  • 1868 země česká, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický okres Nymburk, soudní okres Městec Králové[7]
  • 1945 země česká, správní okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Poděbrady[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
  • 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Poděbrady

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Městec Králové (2950 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, okresní úřad, berní úřad, důchodkový kontrolní úřad, četnická stanice, katol. kostel, synagoga, nemocnice, městské muzeum, obchodní grémium, sbor dobrovolných hasičů, Czernínský cukrovar, knihtiskárna, 4 továrny na knoflíky, mlékárna, mlýnské výrobky, mlýn, pila, 3 brusírny skla, stavitel, 2 tkalcovny, velkostatek Děpold Czernín, továrna se ženilkovým zbožím.
  • Služby (výběr): 3 lékaři, zvěrolékař, 3 advokáti, notář, 6 nákladních autodoprav, 3 autodrožky, velkoobchod s barvami, biograf Sokol, 2 drogerie, fotoateliér, geometr, 8 hostinců, 4 hotely (Dvořák, Novák, Radnice, Stará pošta), 2 kapelníci, 2 knihaři, lázně, lékárna U české Koruny, 4 obchody s motocykly, 4 papírnické obchody, 2 puškaři, Okresní hospodářská záložna v Městci Králové, Spořitelna v Městci Králové, Živnostenská záložna v Městci Králové, včelařský spolek, zubní ateliér, 2 velkoobchody se železářským zbožím.

Ve vsi Vinice (236 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Městce Králové) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] 2 hostince, kovář, 2 tesařští mistři, obchod se smíšeným zbožím, trafika.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Městci Králové.
  • Kostel svaté Markéty na náměstí Republiky
  • Socha svatého Floriána v parku u kostela
  • Socha svatého Jana Nepomuckého v parku u kostela
  • Socha svatého Václava
  • Pomník Františka Palackého

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Městem procházejí silnice II/324 Hradec Králové - Nový Bydžov - Městec Králové - silnice I/32 a II/329 Jičíněves - Městec Králové - Kolín.
  • Železnice – Městem je vedena železniční Trať 062 Chlumec nad Cidlinou - Městec Králové - Křinec. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, doprava byla v úseku trati mezi Městcem Králové a Křincem zahájena roku 1882, mezi Městcem Králové a Chlumcem nad Cidlinou roku 1901.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Z města vedly autobusové spoje např. do těchto cílů: Hořice, Kolín, Nymburk, Pec pod Sněžkou, Poděbrady, Praha, Trutnov.
  • Železniční doprava – Po trati 062 mezi Městcem Králové a Křincem jezdilo v pracovních dnech 9 párů osobních vlaků, o víkendech 5 párů osobních vlaků, mezi Chlumcem nad Cidlinou a Městcem Králové v pracovních dnech 10 párů osobních vlaků, o víkendech 4 páry osobních vlaků.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren. 3. vyd. Praha : Selbstverlag des Reichsprotektors in Böhmen und Mähren, 1940. 434 s.  
  3. Jan František Beckovský
  4. Pošta v Nymburku vznikla v 16.století, MF DNES 01/06.
  5. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 818. (česky a německy)
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1845. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]