Sadská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
O ulici v Praze pojednává článek Sadská (Praha).
Sadská
Pohled na jižní část města Sadská z kostelního kopce
Pohled na jižní část města Sadská z kostelního kopce
Znak města SadskáVlajka města Sadská
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ0208 537764
Pověřená obec Sadská
Obec s rozšířenou působností Nymburk
Okres (LAU 1) Nymburk (CZ0208)
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 3 204 (2020)[1]
Rozloha 16,40 km²
Katastrální území Sadská
Nadmořská výška 185 m n. m.
PSČ 289 12
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa městského úřadu Palackého nám. 1, 289 12 Sadská
epodatelna@mesto-sadska.cz
Starosta Milan Dokoupil
Oficiální web: www.mesto-sadska.cz
Sadská
Sadská
Další údaje
Kód části obce 145921
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sadská je město v okrese Nymburk. Leží v Polabské nížině na Poděbradsku, 37 km východně od Prahy na „staré“ silnici do Poděbrad. Žije v něm přibližně 3 200[1] obyvatel. V letech 1850–1931 obec náležela do okresu Poděbrady, od roku 1950 do okresu Nymburk. Severně od Sadské, za bývalými lázněmi, se rozprostírá lužní les se slepým ramenem Labe a umělé jezero[2] s chatovou oblastí Vodražka, vzniklé při těžbě písku v letech 1972–1992. Krajina v severozápadním sousedství města je chráněna coby Přírodní park Kersko-Bory.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Městský úřad na Palackého náměstí

Dějiny obce[editovat | editovat zdroj]

Město Sadská se nalézá pod výrazně vystupujícím kopcem v Polabské nížině. Svědecký kopec byl osídlen podle archeologických nálezů již před 6000 lety. Na kopci bylo založeno slovanské hradiště.

První dochovaná písemná zmínka o obci Sadská je z roku 993, kdy se její jméno objevuje v zakládací listině Břevnovského kláštera, je však možné, že existovala již dříve, neboť Kosmas se ve své kronice zmiňuje o selském dvorci, ležícím v lukách v místech dnešní ulice Na Valech. Kdysi tu býval přemyslovský knížecí dvorec, správní středisko kraje. Největší rozmach města nastává ve 12. století, kdy český kníže Bořivoj II. (okolo 10641124) zde nechává stavět v letech 11171118 románský kostel sv. Apolináře spolu s kapitulou. Kapitula však byla v roce 1362 přenesena ke svatému Apolináři do Prahy a pod kopcem vznikla nová ves, která byla v roce 1562 povýšena na městečko. V roce 1607 dostalo městečko stejná práva jako nedaleké Poděbrady. Městem se Sadská stala roku 1784. Poštovní úřad byl v Sadské založen v letech 1832–1833.[3]

Exulanti[editovat | editovat zdroj]

V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny do pruského Slezska. Dělo se tak pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci nekatolíků zpočátku organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, domovní prohlídky, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu apod. Číst nebo vlastnit Bibli bylo zakázáno. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Protestantům mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Z obce Sadská proto prokazatelně emigroval už před rokem 1741 do Berlína:

  • Matěj Vadimský *(1702) s manželkou Kateřinou (roz. Štumpová) a dcerou Kateřinou. Kazatel Jan Liberda měl šest pomocníků a Matěj Vadimský ze Sadské byl jedním z nich. Spolu s kantorem Zlatníkem se starali o nově příchozí emigranty v Münsterbergu. Matěj byl starším českého sboru v Münsterbergu, tam se chtěl se svou rodinou usadit, a proto tam koupil dům. Na začátku roku 1745 ale rodina město kvůli válce opustila a po návratu do Berlína se jim narodila dcera. Do Münsterbergu se už nevrátili, ačkoli jim ještě v roce 1747 dům patřil. Matěj obchodoval s obilím v Berlíně. Tam dne 10.6. 1752 zemřel.[4]

Podrobně historii exulantů popisuje ve svých knihách Edita Štěříková.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický i soudní okres Poděbrady[5]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Poděbrady
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Poděbrady
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Poděbrady[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický okres Nymburk, soudní okres Poděbrady[7]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Poděbrady[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Nymburk[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
  • 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Nymburk

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Sadská (3057 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice. katolický kostel, sbor dobrovolných hasičů, 3 výrobny cementového zboží, 4 elektrotechnické závody, cihelna, Cukrovarnická akciová společnost v Sadské, továrna pro fotografický obchod, hospodářské strojní družstvo, továrna na železná kamna, knihtiskárna, 2 mlýny, továrna na poživatiny, stavitel, továrna na cementářské stroje, továrna na stroje na klobouky, 2 velkostatky.
  • Služby (výběr): 2 lékaři, zubní lékař, 4 autodopravci, biograf Sokol, 2 drogerie, fotoateliér, 3 galanterie, 2 hodináři, 11 hostinců, 3 hotely (U lva, Modrá hvězda, U Sokola), 4 kapelníci, 2 kožišníci, lázně, lékárna U Libuše, 2 nakladatelství, obchod s obuví Baťa, 2 radiopřístroje, Občanská záložna v Sadské, Okresní hospodářská záložna v Poděbradech, Spořitelna městská v Poděbradech, Spořitelní a záložní spolek pro město Sadskou, Živnostenská záložna v Sadské, stavební družstvo, tesařský mistr, 4 zahradnictví.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Do roku obecních voleb konaných na podzim 2014 byla starostkou obce Cecilie Pajkrtová (z ODS). Po nich ji vystřídala Eva Jurinová ze Změny pro Sadskou.[11] V roce 2016 se stal starostou Milan Dokoupil ze stejné volební strany.

Památky ve městě a okolí[editovat | editovat zdroj]

Budova školy na Palackého náměstí
Socha sv. Václava u kostela
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Sadské.

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Městem vedou silnice II/330 Sadská – Nymburk – Činěves, II/334 Kouřim – Sadská a II/611 Praha – Sadská – Poděbrady – Chlumec nad Cidlinou – Hradec Králové.
  • Železnice – Město leží na železniční trati 060 Poříčany – Sadská – Hořátev – Nymburk. Jedná se o jednokolejnou elektrizovanou celostátní trať, doprava byla zahájena roku 1883.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Z města vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Čelákovice, Kostelní Lhota, Nymburk, Pečky, Praha.
  • Železniční doprava – Po trati 060 vede linka S12 (Poříčany – Nymburk) v rámci pražského systému Esko. Železniční stanicí Sadská jezdilo v pracovních dnech 22 párů osobních vlaků, o víkendech 19 párů osobních vlaků.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Jezero Sadská - Koupání.cz
  3. Pošta v Nymburku vznikla v 16.století, MF DNES 01/06.
  4. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 pages s. Dostupné online. ISBN 80-7017-553-2, ISBN 978-80-7017-553-8. OCLC 57324279 
  5. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1521-1522. (česky a německy)
  11. SAPÍK, Lukáš. Bývalá moderátorka Jurinová se stala starostkou Sadské na Nymbursku. iDNES.cz [online]. 2014-11-05 [cit. 2014-11-06]. Dostupné online. 
  12. Historie muzea v Sadské. www.polabskemuzeum.cz [online]. [cit. 2017-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-09. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Poštovní místopis ČSR z roku 1931
  • Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850–1970
  • Statistický lexikon obcí ČR 1992, ISBN 80-7049-096-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]